Buddha medicíny (sans. Bhaišadža Guru, tib. Sangže Menla)
je v Tibetu považován za zdroj umění léčit. Jeho učení je ztělesněno v textu Gjüži (Čtyři lékařské tantry), který je základem tibetské medicíny. Tibetská medicína je jedním z nejstarších systémů medicíny na světě.
Buddhistický pohled říká, že ve vesmíru existuje nepřetržitý stav proudění, že všechny jevy jsou charakterizované nestálostí a že jejich jediný stálý znak je pomíjivost. Jedná se o onu nestálost projeveného světa, která je příčinou utrpení každé bytosti, ať už se nachází v té či oné sféře vesmíru.
Podle Buddhova učení je příčinou veškerých problémů základní nevědomost, která zatemňuje mysl, a tak bránípochopení skutečné povahy všech jevů. Z tohoto základního nepochopení vznikají tři rušivé emoce, kterým se tradičně říká tři jedy: chtění (touha), nevědomost (ignorance) a hněv (averze). Podle textu Gjüži (Čtyři lékařské tantry), základního textu tibetské medicíny, může být hlavní příčina každého onemocnění nalezena v těchto třech rušivých emocích, jež způsobují nerovnováhu ve třech hlavních principech tělesných energií: lung, tripa a beken (vítr, žluč a sliz/hlen). Společně s nimi působí pět přídatných okolností – výživa, klimatické podmínky, karma, vliv postavení planet a místní energie - které přispívají ke zvýšení nebo snížení těchto energií. Nerovnováha ve třech hlavních tělesných energiích se potom projevuje na kůži, hromadí ve svalech, šíří se do cév, kostí a nakonec vstupuje do plných i dutých vnitřních orgánů těla