ÚVOD DO DHARMY - Geše Rabten:

Záznam přednášek tibetského mistra meditace z r. 1981 v Basileji. Jednoduchými slovy a příměry nás geše vede k pochopení základů Buddhovy nauky (dharma) - objasňuje, co je to osobnost člověka, jeho "já", jaká je povaha mysli, jak se zbavit utrpení, jak dosáhnout skutečného štěstí. Jak může mysl odstranit své vlastní vady, jakými prostředky mohou být mysl a její prospěšné aspekty účinně posíleny a co je chybná a co správná meditace. Edice Mangalam - malá řada.

"Pozoruj vlastní mysl, veď ji dobře, dávej pozor, aby správně jednala. Je snad něco prospěšnějšího? To ostatní je tak jako tak k ničemu." Šántidéva

Ukázka:

Úvod do dharmy

Chtěl bych vás všechny pozdravit přátelským "tašideleg". Velice mě těší, že vás zase vidím v tak velkém počtu. Byl jsem požádán, abych vás uvedl do buddhistické dharmy. Mnozí z vás již mají v tomto ohledu nějaké zkušenosti a nejen to, vědí, co je míněno pod pojmem náboženství. Jiní si pod pojmem náboženství představují nejrůznější věci, často nesprávné, a o význam tohoto slova mají v důsledku těchto nesprávných představ jen nepatrný zájem.

Co rozumíme pod pojmem náboženství? Někteří z vás se domnívají, že náboženství je část tradice určité země nebo kultury a nepovažují za nutné věnovat mu zvláštní pozornost. Jiní je považují za kratochvíli pro ty, kteří příliš nemilují práci, a na základě této nesprávné představy se o náboženství nezajímají. Další si pak pod pojmem náboženství představí různé posvátné spisy a knihy a domnívají se, že tyto knihy jsou sice velice užitečné pro knihovny, ale nikoliv pro proměnu myšlení, a proto rovněž nemají o náboženství zájem. Mnozí lidé si představují, že náboženství je něco, co má na určitá stanoviska určité názory, což vede často k mnoha sporům s těmi, kteří zastávají názory odlišné, a proto náboženství považují za neužitečné.

Tak vzniklo mnoho představ a myšlenek, které někoho mohou od náboženství odradit. Na základě ztráty takového zájmu je možné dělat řadu nesprávných věcí a neprospěšných činností.

Bezesporu se stává, a ve světě to můžeme často pozorovat, že ve jménu lhostejno kterého náboženství se děje bezpráví. Lidé se snaží někde něco prosadit a přitom jednají špatně, takže druhým přinášejí utrpení. Lidé, co takto jednají, to často považují za náboženskou činnost, avšak se skutečným náboženstvím to má jen pramálo společného. Podobné přehmaty by se však neměly stávat příčinou ztráty zájmu o náboženství.

Například bude-li někdo servírovat páchnoucí a hnusné jídlo, nikdo si je nebude chtít vzít a po právu je bude považovat za nepoživatelné. Dojde-li ale člověk k závěru, že všechny potraviny jsou nepoživatelné, dělá přirozeně velkou chybu.

Pozorujeme-li, jakým způsobem se žije na tomto světě, můžeme potvrdit, že veškeré bytosti, od člověkem až po nejdrobnější hmyz, jsou kromě spánku velice činorodé, vždy něco dělají a obvykle někam spěchají. To jsou všechno věci, které můžete pozorovat sami, a nemusíte se spoléhat na moje slova. Podívejte se ráno na ptáky, jestliže je jasno, neustále létají sem a tam. Podívejte se na vrabce, co dělají celý den, jak neustále poletují. Podívejte se na lidi ve městě, stále někam spěchají. Bytosti žijící ve vodě, třeba ryby - jak jsou zaměstnány tím, že stále někam plavou. Bytosti, které žijí ve vzduchu, ptáci, jsou zaměstnáni poletováním z místa na místo, bytosti, které běhají po zemi, se také neustále zaměstnávají pohybem. Podívejte se jen, jak lidé spěchají, mají sotva čas v klidu zavřít nebo otevřít dveře auta.

Nepřemýšlíme-li dál, vidíme, že člověk jde do práce, pták poletuje, ryba plave sem a tam, mravenec leze po zemi. Jen málo uvažujeme o hluboké příčině spěchu a puzení k neustálé činnosti, což dělají všichni na světě. Bylo by asi na místě položit si otázku, proč všichni tak spěchají, proč mají všichni stále něco na práci, člověkem počínaje a ptáky, rybami i drobným hmyzem lezoucím po zemi konče. Když o tom do hloubky přemýšlíme, můžeme postřehnout, že veškerá tato činnost má společnou podstatu. Co je touto podstatou? Naše myšlenky neustále krouží kolem dvou druhů věcí. Kolem věcí, které si přejeme, a kolem věcí, kterým se chceme vyhnout. Ty věci, které si přejeme, se pokoušíme získat, a ony, kterých bychom se rádi vyvarovali, se snažíme odmítat, případně jim předcházet.

To, co hledáme, je štěstí, především duševní štěstí, proto se tak namáháme. To, čeho bychom se tak rádi vyvarovali, je utrpení, především utrpení duševní. Proto se snažíme toto utrpení odvrátit. Snaha získat štěstí a odvrátit utrpení nás neustále zaměstnává a udržuje v činnosti. Lidé, kteří popojíždějí autem sem a tam, jsou v podstatě podobni červům, kteří lezou po zemi. Rozdíl mezi nimi je pouze v tom, že jedni mohou mluvit a ti druzí ne. Přemýšlejte o tom sami! Snažíte se a každý den pracujete tak dobře, jak jen umíte, jak vám síly stačí. Vybízím vás, abyste sami uvažovali nad tím, proč pracujete, co vás v hloubi srdce pudí k takovému úsilí a námaze. S rostoucím štěstím nebo potěšením oslabíte utrpení tělesné i duševní. Naopak duševní radost budeme ztrácet do té míry, v jaké nás postihne utrpení. Tyto dva pojmy jsou v neustálém úzkém vzájemném vztahu. Když pozorujeme různé bytosti, zdají se mravenci být těmi nejvíce zaměstnanými, mají neustále naspěch a nejvíce pobíhají sem a tam. Mezi velkými bytostmi jsou to lidé, kteří stejně jako mravenci mají neustále něco na práci. I způsob, jak spěchají, je velmi podobný.

Všichni usilují o odstranění utrpení. Konání různých zvířat, jejich pobíhání, hledání a chování, má stejný základ - odstranění utrpení. Různorodá lidská činnost má v podstatě také tento cíl, zbavit se utrpení a nepříjemností. Pochopitelně má člověk větší možnosti tohoto cíle dosáhnout. Mysl člověka a zvířat má v podstatě stejnou povahu. Mysl člověka je ale jasnější a ostřejší, jeho chápání je nesrovnatelně vyšší, což mu dovoluje objevit bezpočet prostředků k dosažení nejrůznějších věcí, které zůstávají zvířatům nedostupné. Podstata myšlenky a vyvolávající pohnutka jsou však stejné. Například, když je kráva hladová, chce ven na louku a pást se, má-li žízeň, vyhledává vodu. Je-li jí na slunci horko, jde do stínu pod stromy; když je jí opět zima, hledá teplé místo na slunci. To jsou různé možnosti, které se krávě nabízejí, setká-li se s nepříjemnými pocity, a takto je odstraňuje nebo jim předchází. Ptáci také poletují, jsou-li hladoví, a hledají potravu. Jakmile se nasytí, shání potravu pro mláďata. To jsou téměř veškeré prostředky, které mají zvířata k dispozici. Mohou jimi uspokojit tělesné i duševní pocity, a oslabit tak utrpení.

Člověku je dán mnohem větší rozhled a má neskonale více možností. Například objevil různé léky a pro případ, že jeho tělo onemocní, postavil nemocnice. Našel řadu prostředků, které mu umožní přesunout se z jednoho místa na druhé, buď jednotlivě, nebo ve větších skupinách, naučil se budovat silnice a udělat řadu jiných potřebných věcí. To je jen malá část toho, co sami vidíme a používáme. Člověk se může svobodně rozhodnout v tom, který z těchto prostředků použije. V každém ohledu se pokoušíme rozvinout svůj dobrý pocit. Konečný cíl i tohoto snažení je odstranění tělesného a duševního utrpení a rozšíření štěstí. Veškeré tyto snahy a různé prostředky k jejich uskutečnění jsou samozřejmě užitečné, jak se o tom denně přesvědčujeme. Vidíme, jak dnes mohou lékaři pomáhat nemocným. Kolik příjemného poskytují různá zařízení, která jsme vytvořili. Nelze popřít, že všechno toto snažení přináší dobré výsledky a ulehčuje nám každodenní život.

Jestliže o tom někdy vážně přemýšlíme a vše si dobře rozvažujeme, klademe si však otázku: Stačí tyto prostředky na to, aby zcela odstranily tělesné utrpení, jež musí člověk snášet? Nebo dokonce utrpení duševní? Usnadňují nám dosažení štěstí, takového štěstí, které hledáme a po kterém toužíme? Odpověď na tyto otázky může být poněkud skličující. Pravděpodobně zjistíme, že všechno toto snažení se nezdá být dostačující k tomu, abychom měli šťastnější mysl a aby se rozvinulo naše štěstí duševní. Naopak, veškeré toto snažení jako by spíše bídu a útrapy naší mysli zvětšovalo.