VEGETALISIMO - Luis Eduardo Luna

První kniha známého kolumbijského antropologa Luise Eduarda Luny o šamanských metodách léčení s pomocí ayahuasky a dalších léčivých rostlin je založena na sérii terénních výzkumů, které autor na počátku 80. let prováděl mezi mestickými šamany (vegetalistas) v okolí města Iquitos v peruánské Amazonii.

Jádrem Lunovy práce jsou informace, které získal od pěti mestických šamanů jako výzkumník, ale i jako jejich učeň. Kniha tak pojednává nejen o šamanském užívání posvátných rostlin-učitelek, ale i o duchovním světě Amazonie mizejícím dnes pod náporem západní civilizace. Luna rovněž věnuje velkou pozornost problematice přírodního, kulturního, sociálního a mytologického prostředí, ve kterém je fenomén vegetalismo zakořeněn.

Luis E. Luna je silně ovlivněn "skandinávskou školou" antropologie a historie náboženství. Čtenář díky tomu jistě ocení jeho důraz na podrobnost a přehlednost materiálu. Kniha je obohacena četnými poznámkami, dodatky a autentickým fotografickým a obrazovým materiálem (obrazy Pabla Amaringa).

Ukázka:

Závěr

V této knize jsem se věnoval relativně podrobnému popisu šamanismu, jak jej praktikují mestičtí obyvatelé peruánské Amazonie. Existuje zde zřejmá kontinuita s šamanismem domorodých etnických skupin z oblasti horní Amazonie. Nadále se uchovává několik podstatných prvků: představa, že některé rostliny a zvířata mají mocné duchy, od kterých lze odvozovat vědění a sílu; dále myšlenka, že chceme-li se od těchto rostlin učit, je nezbytné dodržovat přísné stravovací návyky a sexuální odloučení, a že tyto rostliny mohou být použity jako nástroj k prozkoumávání přirozených i nadpřirozených sfér; přesvědčení, že bádání v těchto sférách přináší určitá nebezpečí, že novic potřebuje duchy, aby ho chránili před nadpřirozenými ataky; představa, že je možné manipulovat se sny a halucinacemi; idea, že vědění a síla jsou koncentrovány v magické substanci, kterou mají vegetalisté ve své hrudi, a že jsou dále obsaženy v magických zpěvech a melodiích, které se tito učí od duchů; představa, že nemoc je zapříčiněna působením duchů či zlomyslných čarodějů, že je jakýmsi patogenním duchem projevujícím se v materiální formě (hmyz, kousek kosti, jehla či ostří) a v této podobě může být odvrácena prostřednictvím magických rostlin a melodií, pacientovou očistou tabákovým kouřem a vytažením zlomyslného ducha z nitra pacienta za pomoci blahodárných duchů, kteří dlí v expertově magické substanci.

Jednou ze základních představ je ta, že vegetalisté přijímají různé rostlinné duchy, kteří jim umožňují přivtělit si jejich určité vlastnosti. Jsou to jednak vlastnosti odpovídající jejich materiálním projevům, jako schopnost vydržet prudké deště a záplavy a na druhé straně ty vlastnosti, které souvisejí s antropomorfní a teriomorfní transformací. Rostlinní duchové jsou tak schopni novice zavést do různých sfér, což závisí na jejich formě -- jsou ptákem, hmyzem, rybou apod. Vodní rostliny umožní novici, který je užije, vstoupit do podvodního světa. Trnitý strom umožňuje použití svých trnů jako zbraně, k obraně i ke způsobování zranění. To vše je projevem principu similia similibus, kterým je amazonské myšlení prostoupeno.

Přisvojení vlastností rostlin má dva základní hmotné projevy: magický hlen, který má expert usazen ve své hrudi, a magické melodie, které jsou též symbolicky ukryty na prsou, neboť odtud se údajně vyvíjejí a rostou jako větvičky stromu. Pod vlivem ayahuasky nebo jiných psychotropních rostlin jsou různé druhy hlenu viditelné ve své "reálné" formě. Magické melodie se díky synestetickému působení ayahuasky také vizualizují. Ještě jiným projevem duchů jsou magické šipky (virotes). To je také důvod, proč ve skutečnosti hovoříme o nemoci jako o vniknutí ducha. Amazonský spirituální svět se zdá být světem neustálých transformací.

Je zde i tradice. Ta však není nějakým statickým fenoménem, pouhým pozůstatkem minulosti. Mestický šamanismus je vysoce dynamický. Neustále se přizpůsobuje okolnostem, je otevřen výpůjčkám nových kulturních prvků, které byly do oblasti uvedeny. Strážní duchové mohou mít formu elektrického úhoře, velké anakondy, různých ptáků, černého býka, anděla s mečem, mořské panny, ozbrojeného vojáka, bojovníka, mimozemské bytosti... Mestičtí šamani mohou ve svých vizích cestovat na zádech mravence nebo se sami stát hmyzem, aby mohli probádat dno jezera nebo řeky. Nebo mohou být taxíkem či lodí, anebo dokonce létajícím talířem, jak to popisoval malíř Pablo Amaringo.

Rád bych zdůraznil fakt, že mnou popisovaný šamanismus koresponduje s určitým typem expertů (vegetalistas), kteří jsou silně spojeni s vesnickým prostředím. Všichni v mládí pracovali v džungli, učili se poznávat pralesní flóru a faunu a byli v bezprostředním kontaktu s příslušníky amazonských etnických skupin. Jiní experti jsou propojeni s městským prostředím. V jejich praktikách jsou obsaženy navíc i prvky související zejména s náboženskými představami, které nemají v této části světa svůj původ - s rozenkrucianismem, gnosticismem nebo dokonce s východními naukami. Některé z amazonských elementů byly přeměněny nebo úplně zapomenuty.