Zpěvy staré Číny

Jiří F. Franěk , jak sám říká, dostal nadlidský úkol: uspořádat z Mathesiova zcela promyšleného výboru ještě užší výbor pro edici Poezie. Neutuchající zájem o Mathesiovy čínské zpěvy se dá vysvětlit jediným - jeho básnické dílo se stalo českou poezií a jeho verše ovlivnily i další vývoj českého básnictví, konkrétně české ohlasové poezie.

Ukázky:

Na lukách u řeky

Obláčků stádoteplý vítr shání,

sám toulám se u řeky lučinami.

Dí lidé: Ten semá, ten starý pán!

A nevědí: jdu k štěstí - smířen sám.

(lidová píseň)

Jdu tichou půlnocí

Jdu tichou půlnocí

pohorách zelených

a horský měsíc

kráčí v stopách mých.

(LI PO)

Vzpomínka na přítele v podzimní noci

Podzimní noc -

já na něho myslím,

verše ty skládám,

půlnocí chodím,

půlnocí cladnou.

V pohoří pustém

padají

šisky borovic.

Ťukají.

Ty v dálce a tichu,

nespíš jak já,

půlnocí chodíš i ty.

(WEJ JING-WU)