Novinky
30.08.2020
LICHTWESEN - VYSOKOFREKVENČNÍ ENERGETICKÉ ESENCE PRO LÉČENÍ A OSOBNÍ ROZVOJ
    Energetizované produkty LichtWesen působí pozitivně na Vaše duševní a tak i celkové zdraví.  Tyto energetizované produkty nového milénia vyrá... číst celé
25.09.2020
ODKAZ SVĚTA SVĚTLA A LÁSKY PRO SOUČASNOU SPOLEČENSKOU SITUACI A NADCHÁZEJÍCÍ OBDOBÍ
Meditace pro spojení se svým srdcem ze dne 9. 12. 2020 https://www.youtube.com/watch?v=3j6DG87KwjU Toto je nahrávka ze dne 25. 9. 2020 z přímého n... číst celé
Zobrazit všechny novinky

DOPRAVA

 

PŘI NÁKUPU NAD 1500 Kč

 

Z D A R M A

--------------------------------

kontakt:

esoterickyobchudek@seznam.cz

tel: 775 166 535

Dobrá Voda u Č. Budějovic

  1. Úvod
  2. KURZ ZÁZRAKŮ
LEKCE 1 - 10 + pomocná tabulka (kartičky) pro lekce 1 - 50

KURZ ZÁZRAKŮ - PRAKTICKÁ DENNÍ CVIČENÍ

Vítejte v sekci praktických cvičení Kurzu zázraků,

překlad není zcela dokončen, na překladech průběžně pracujeme, mezi cca 60. a 90. lekcí to zatím trochu skřípe :-), doporučujeme je nastudovat z knihy v AJ nebo v českém vydání, případně z videí ve slovenštině.

Odkazy na audionahrávky lekcí a texty knihy v PDF najdete na našem blogu zde:

https://www.esoterickyobchudek.cz/KURZ-ZAZRAKU-b31700.htm

Toto je soukromá verze překladu, kterou dáváme k dispozici. Na překladech pracujeme zejména po nocích, takže případné chyby prosím omluvte, případně nás na ně můžete upozornit, spolupráci vítáme, děkujeme :-).

Kéž Vám tento pokus o překlad textu cvičení přinese užitek, pokud byste chtěli některé části volně šířit, prosíme o uvedení informace o tom, že jde o amatérský pokus a zdroje s odkazem. Zároveň budeme rádi za jakékoliv připomínky na e-mail: esoterickyobchudek@seznam.cz

Pokud byste chtěli jakýmkoliv způsobem podpořit naše úsilí o překlad, může tak učinit formou finančního příspěvku na náš účet: 670100-2205873082/6210 M-Bank.

Za případné příspěvky děkujeme :-)

------------------------------------------------------------------------------------------------------

SOUBOR LEKCÍ 1 - 60  KE STAŽENÍ VE FORMÁTU PDF:

ZDE

 

Zde je možné stahnout v PDF pomocnou tabulku se stručným přehledem pro každou z prvních padesáti lekcí. Tabulku si můžete vytisknout (nejlépe na barevný nebo tvrdý papír), rozstříhat na kartičky a po celý den nosit popis cvičení při sobě (prozatím jsou témata zpracována z přeložené knihy, do budoucna je ještě poupravíme..)

TABULKA

ZDE JE MOŽNÉ STAHNOUT POMOCNOU TABULKU V PDF

SE STRUČNÝM PŘEHLEDEM OPAKOVACÍCH LEKCÍ 51 - 60

 Tabulku si můžete vytisknout (nejlépe na barevný nebo tvrdý papír),

rozstříhat na kartičky a po celý den nosit popis cvičení při sobě

TABULKA

------------------------------------------------------------------------

1.

NIC Z TOHO, CO VIDÍM, NIC NEZNAMENÁ

(TO, CO VIDÍM NEMÁ ŽÁDNÝ VÝZNAM)

 

NIC Z TOHO, CO VIDÍM V TÉTO MÍSTNOSTI 

 (NA TÉTO ULICI, Z TOHOTO OKNA, NA TOMTO MÍSTĚ)  

NIC NEZNAMENÁ (NEMÁ ŽÁDNÝ VÝZNAM)
 

Nyní se pomalu dívej kolem sebe a procvičuj aplikaci této myšlenky  

výslovně na cokoliv, co vidíš: 

TENTO STŮL NIC NEZNAMENÁ 

TAHLE ŽIDLE NIC NEZNAMENÁ 

TAHLE RUKA NIC NEZNAMENÁ 

TATO NOHA NIC NEZNAMENÁ 

TOTO PERO NIC NEZNAMENÁ 

Pak se podívej dále do svého bezprostředního okolí a použij myšlenku v širším rozsahu:  

TYTO DVEŘE NIC NEZNAMENAJÍ. 

TOTO TĚLO NIC NEZNAMENÁ. 

TATO LAMPA NIC NEZNAMENÁ. 

TENTO SYMBOL NIC NEZNAMENÁ. 

TENTO STÍN NIC NEZNAMENÁ. 

Všimni si, že tyto výroky nejsou nijak seřazeny a neberou ohled na jakékoliv rozdíly mezi věcmi na které se používají. To je účel tohoto cvičení. Prohlášení by mělo být použito na cokoliv co vidíš. Když praktikuješ myšlenku na tento den, použij ji naprosto bez rozlišování. Nepokoušej se ji používat na vše, co vidíš, neboť toto cvičení by se nemělo stát rituálním. Buď si jistý, že nic z toho, co vidíš není výslovně vyloučeno. Z hlediska uplatnění této myšlenky, je jedna věc jako druhá. Žádná z prvních tří lekcí by neměla být prováděna více než dvakrát denně, nejlépe ráno a večer. Ani se o ně nepokoušej déle než minutu, pokud by způsobovaly pocit spěchu. Příjemný pocit klidu a uvolnění je nezbytný. 

 

2.

JÁ JSEM DAL VŠEMU, CO VIDÍM VEŠKERÝ VÝZNAM, KTERÝ TO PRO MĚ MÁ 

 

DAL JSEM VŠEMU, CO VIDÍM V TÉTO MÍSTNOSTI  

(NA TÉTO ULICI, Z TOHOTO OKNA, NA TOMTO MÍSTĚ)  

VEŠKERÝ VÝZNAM, KTERÝ TO PRO MĚ MÁ

 Cvičení s touto myšlenkou jsou stejná jako první cvičení. Začni s věcmi, které jsou blízko tebe, a použij myšlenku na cokoli, na čem tvůj pohled spočine. Potom zvětši dosah směrem ven. Otoč hlavu tak, abys zahrnul cokoliv, co je po obou stranách. Pokud je to možné, otoč se a použij myšlenku na to, co se nachází za tebou. Zůstaň co nejvíce neselektivní při volbě předmětů pro její aplikaci, nesoustřeď se na nic konkrétního a nepokoušej se zahrnout vše, co v dané oblasti vidíš, abys nevnesl napětí. Pouze se letmým pohledem a celkem rychle a uvolněně rozhlížej kolem sebe, zkus se vyhnout výběru podle velikosti, jasu, barvy, materiálu nebo relativní důležitosti pro tebe. Vezmi předměty jednoduše tak, jak je vidíš, zkus použít cvičení se stejnou lehkostí na tělo nebo knoflík, mouchu nebo podlahu, ruku nebo jablko. Jediným kritériem pro uplatnění této myšlenky na cokoliv je pouze to, že na to padl tvůj zrak. Nepokoušej se zahrnout cokoli konkrétního, ale ujisti se, že nic výslovně nevylučuješ.

JÁ JSEM DAL TOMUTO PŘEDMĚTU...

VEŠKERÝ VÝZNAM, KTERÝ TEĎ PRO MĚ MÁ

 

3.

NEROZUMÍM NIČEMU, CO VIDÍM 

 

NEROZUMÍM NIČEMU, CO VIDÍM V TÉTO MÍSTNOSTI 

(NA TÉTO ULICI, Z TOHOTO OKNA, NA TOMTO MÍSTĚ) 

Tuto myšlenku použij stejným způsobem jako ty předchozí, aniž bys dělal jakékoliv rozdíly. Cokoliv uvidíš se stává vhodným předmětem pro aplikaci myšlenky. Buď si jist, že nezpochybňuješ vhodnost čehokoliv pro aplikaci této myšlenky. Nejedná se o cvičení v posuzování. Cokoliv, co vidíš je vhodné. Některé z věci, které vidíš mohou mít pro tebe emocionální náboj. Pokus se odložit takové pocity stranou, a pouze použij tyto věci úplně stejně jako všechny ostatní. Smyslem cvičení je pomoci ti pročistit tvou mysl od všech minulých asociací, abys uviděl věci přesně takové, jaké se ti jeví nyní, a uvědomil sis, jak málo je skutečně chápeš. Je tedy zásadní, abys sis udržel dokonale otevřenou mysl neomezenou posuzováním při výběru věcí, na které je myšlenka dne aplikována. Pro tento účel je jedna věc stejná jako druhá, stejně vhodná, a proto stejně užitečná. 

 

4.

TYTO MYŠLENKY NIC NEZNAMENAJÍ

(TYTO MYŠLENKY NEMAJÍ ŽÁDNÝ VÝZNAM)

 

TYTO MYŠLENKY NIC NEZNAMENAJÍ (NEMAJÍ ŽÁDNÝ VÝZNAM) 

JSOU STEJNÉ, JAKO VĚCI, KTERÉ VIDÍM V TÉTO MÍSTNOSTI 

(NA TÉTO ULICI, Z TOHOTO OKNA, NA TOMTO MÍSTĚ). 

Na rozdíl od předchozích, nezačínají tato cvičení myšlenkou dne. V těchto časech praxe začni tím, že si budeš asi po dobu 1 minuty všímat myšlenek, které prochází tvou myslí. Pak na ně aplikuj dnešní myšlenku. Pokud jsi si již uvědomil nešťastné myšlenky, použij je jako předmět pro uvedenou myšlenku. Nevybírej však pouze myšlenky, které považuješ za “špatné”. Pokud se naučíš dívat se na své myšlenky, objevíš, že představují pouze takovou všehochuť, že nelze žádnou z nich v jistém smyslu nazvat “dobrou” nebo “špatnou. To je důvod, proč nic neznamenají.  

Při výběru předmětů pro aplikaci dnešní myšlenky je zapotřebí obvyklá jmenovitost. Neboj se použít “dobré” myšlenky stejně jako “špatné”. Žádné z nich nepředstavují tvé skutečné myšlenky, jenž jsou jimi zakryty. “Dobré” jsou pouze stíny toho, co leží “za”, a stíny činí pohled obtížným. Ty “špatné blokují výhled a znemožňují vidění. Ty nechceš ani jedny. 

 Jedná se o hlavní cvičení, a bude se čas od času opakovat v poněkud odlišných formách. Cílem je trénovat tě v prvních krocích směrem k záměru oddělit bezvýznamné od důležitého. Je to první pokus v dlouhodobém cíli naučit se vidět bezcenné jako vně tebe a to, co je významné uvnitř. 

Je to také začátek tréninku tvé mysli k rozpoznání toho, co je stejné a co je odlišné. 

Při použití svých myšlenek pro aplikaci dnešní myšlenky, ztotožni každou myšlenku s ústřední postavou nebo událostí, kterou obsahuje, například: 

TATO MYŠLENKA O... (mé matce, zítřejším úkolu).. NIC NEZNAMENÁ.  

JE STEJNÁ, JAKO VĚCI, KTERÉ VIDÍM V TÉTO MÍSTNOSTI  

(NA TÉTO ULICI, ATD.) 

Myšlenku dne můžeš také použít pro dílčí myšlenku, kterou jsi rozpoznal jako škodlivou. Tato praxe je užitečná, není ale náhradou náhodných postupů, které je třeba dodržovat pro cvičení. Nezkoumej však svou mysl déle než přibližně minutu. Jsi příliš nezkušený, než abys zabránil tendenci stát se zbytečně zaujatý.  

 Dále, protože jsou tato cvičení první svého druhu, můžeš shledat pozastavení posuzování ve spojení s myšlenkami obzvláště obtížné. Neopakuj tato cvičení více než třikrát nebo čtyřikrát během dne. Vrátíme se k nim později. 

 

5.

NIKDY NEJSEM ROZRUŠEN Z DŮVODU, KTERÝ SI MYSLÍM 

  Tato myšlenka, stejně jako předchozí, může být použita na jakoukoliv osobu, situaci nebo událost, o které si myslíš, že ti způsobuje bolest. Použij ji konkrétně na to, co považuješ za příčinu svého rozrušení, popiš pocit jakýmkoliv termínem, který se ti zdá nejvýstižnější. Rozrušení se může jevit jako strach, starost, deprese, úzkost, hněv, nenávist, žárlivost nebo mnoho dalších forem, z nichž všechny budou vnímány jako odlišné. To není pravdou. Dokud se však nenaučíš, že na formě nezáleží, stává se každá forma vhodným předmětem denního cvičení. Aplikace stejné myšlenky na každou z nich jednotlivě je prvním krokem ke konečnému rozpoznání toho, že jsou všechny stejné. Když používáš dnešní myšlenku pro konkrétní vnímanou příčinu rozrušení v jakékoliv formě, použij jak název formy, v níž rozrušení vidíš, tak příčinu, kterou mu připisuješ. Například:  

NEJSEM ROZHNĚVANÝ NA ...... Z DŮVODU, KTERÝ SI MYSLÍM. 

NEBOJÍM SE ….... (čeho) Z DŮVODU, KTERÝ SI MYSLÍM. 

Ale opět, toto by neměla být náhrada cvičení, v nichž nejprve hledáš ve své mysli “zdroj” rozrušení, ve který věříš a formu rozrušení, o které si myslíš, že je jeho následkem. V těchto cvičení možná shledáš, více než v předchozích, jak je těžké nedělat rozdíly a vyhnout se tomu, abys přikládal větší váhu některým tématům před ostatními. Může pomoci, když cvičení bude předcházet toto prohlášení: 

“NEEXISTUJÍ MALÁ ROZRUŠENÍ.  

VŠECHNA NARUŠUJÍ MÍR MÉ MYSLI STEJNĚ” 

Pak prozkoumej svou mysl, hledej cokoliv, co tě zneklidňuje, bez ohledu na to, jak moc nebo málo si myslíš, že se to děje. Možná také objevíš svou menší ochotu aplikovat dnešní myšlenku na některé vnímané zdroje rozrušení než na jiné. Pokud k tomu dojde, zamysli se nejprve na tímto:  

NEMOHU SI UDRŽET TUTO FORMU ROZRUŠENÍ A OSTATNÍCH SE VZDÁT. 

Pro účel těchto cvičeni je tedy budu všechny považovat za stejné. 

  Poté prohledávej svou mysl ne déle než asi jednu minutu a pokus se identifikovat řadu různých forem rozrušení, které tě zneklidňují, bez ohledu na relativní důležitost, kterou jim můžeš přikládat. Aplikuj dnešní myšlenku na každou z nich, použij pojmenování obojího - zdroje rozrušení tak, jak ho vnímáš a také pocitu tak, jak ho prožíváš. Další příklady jsou: 

NEOBÁVÁM SE tohoto (o toto) .......... Z DŮVODU, KTERÝ SI MYSLÍM. 

NEJSEM POD TLAKEM (V DEPRESI) …......... Z DŮVODU, KTERÝ SI MYSLÍM. 

3x nebo 4x během dne to postačí. 

 

6.

JSEM ROZRUŠENÝ, PROTOŽE VIDÍM NĚCO, CO NEEXISTUJE. 

Cvičení s touto myšlenkou jsou velmi podobná předchozím. Opět je potřeba pojmenovat obojí, jak formu rozrušení (hněv, strach, obavy, deprese, atd.), tak i vnímaný zdroj, velmi konkrétně při každé aplikaci této myšlenky. Např: 

ZLOBÍM SE NA.......... PROTOŽE VIDÍM NĚCO, CO TADY NENÍ 

MÁM STAROST O …........ PROTOŽE VIDÍM NĚCO, CO NEEXISTUJE

JSEM ROZRUŠEN STRACHEM, ŽE MĚ NĚCO OHROŽUJE, PROTOŽE VIDÍM NĚCO, CO TU NENÍ

 

Dnešní myšlenka je užitečná pro aplikaci na cokoliv, co se zdá, že tě zneklidňuje a může být prospěšné používat ji pro tento účel po celý den. Nicméně třem nebo čtyřem procvičovacím praxím, které jsou zapotřebí by měla předcházet asi minuta prohledávání mysli a myšlenka by měla být aplikována na každou zneklidňující myšlenku odhalenou při hledání. Opět platí, že pokud se bráníš použít myšlenku na některé zneklidňující myšlenky více než na ostatní, připomeň si varování uvedená v předchozí lekci: 

NEEXISTUJÍ ŽÁDNÁ MALÁ ZNEKLIDNĚNÍ.  

VŠECHNA NARUŠUJÍ KLID MÉ MYSLI STEJNĚ. 

NEMOHU SI PONECHAT TUTO FORMU ZNEKLIDNĚNÍ  

A OSTATNÍ NECHAT ODEJÍT.  

PRO ÚČELY TĚCHTO CVIČENÍ JE TEDY BUDU POVAŽOVAT ZA STEJNÉ. 

 

7.

VIDÍM POUZE MINULOST 

Této myšlence je zpočátku těžké uvěřit.  

Přesto se jedná o odůvodnění všech předchozích myšlenek.  

Je to důvod proč nic, co vidíš, nic neznamená.  

Je to důvod, proč jsi dal všemu co vidíš, veškerý význam,  

který to pro tebe má. 

 Je to důvod, proč nerozumíš ničemu, co vidíš.  

Je to důvod, proč tvé myšlenky nic neznamenají 

 a proč jsou stejné, jako věci, které vidíš. 

Je to důvod, proč nikdy nejsi rozrušen kvůli důvodu, který si myslíš.  

Je to důvod, proč jsi rozrušen, protože vidíš něco, co neexistuje.  

Pohlédni například na hrnek. Vidíš hrnek, nebo si jen prohlížíš své minulé zkušenosti se zvednutím hrnku, s žízní, s pocitem okraje šálku na rtech, posnídáním atd.? Nejsou tvé estetické reakce na šálek založeny také na minulých zkušenostech? Jak jinak bys věděl, jestli se tenhle šálek rozbije, když ho upustíš? Co víš o tomto šálku kromě toho, co ses naučil v minulosti? Neměl bys ponětí (žádnou myšlenku) o tom, co je to za pohár, kromě toho, co ses naučil v minulosti. Opravdu ho tedy vidíš? Podívej se na sebe. To platí stejně pro všechno, co tě upoutá. Uznej to tím, že budeš aplikovat dnešní myšlenku bez rozdílu na cokoliv, co tě upoutá (zaujme). Například: 

V TÉTO TUŽCE VIDÍM POUZE MINULOST 

V TÉTO BOTĚ VIDÍM JEN MINULOST 

V TÉHLE RUCE VIDÍM JEN MINULOST 

V TOMTO TĚLE VIDÍM JEN MINULOST 

V TÉTO TVÁŘI VIDÍM JEN MINULOST 

Nezdržuj se nad žádnou konkrétní věci, ale nic konkrétního nevynech. Krátce se podívej na každý předmět a pak přejdi k dalšímu. Postačí tři nebo čtyři periody cvičení, z nichž každá bude trvat asi minutu. 

 

8.

MÁ MYSL JE ZCELA ZAMĚSTNÁNA MYŠLENKAMI NA MINULOST 

Tato myšlenka je samozřejmě zdůvodněním, proč vidíš jen minulost. Nikdo ve skutečnosti nic nevidí. Vidí jen své myšlenky projektované ven. Zaujetí mysli minulostí je příčinou mylné představy o čase, kterou trpí tvůj zrak. Tvá mysl nedokáže porozumět přítomnosti, což je jediný čas, který existuje. Nemůže tedy porozumět času a ve skutečnosti nemůže rozumět ničemu. Jediná zcela pravdivá myšlenka, kterou si člověk může o minulosti pomyslet je, že minulost neexistuje. Myslet na ni znamená myslet na iluze. Jen málokdo si uvědomuje, co vlastně způsobuje připomínání si minulosti nebo očekávání budoucnosti. Mysl je vlastně prázdná, když toto dělá, neboť ve skutečnosti nemyslí na nic.  

Účelem dnešních cvičení je začít trénovat tvou mysl, aby rozpoznala, kdy v podstatě nejde o skutečné myšlení. Dokud bezmyšlenkovité (prázdné) myšlenky zaměstnávají tvou mysl, pravda je zablokována. Prvním krokem k otevření cesty k vidění (vizí) je rozpoznat, že tvá mysl je pouze prázdná, spíše než věřit, že je plná skutečných myšlenek. Dnešní cvičení by mělo být prováděno se zavřenýma očima. To proto, že ve skutečnosti nic nevidíš, a tak je snažší rozpoznat, že bez ohledu na to, jak živě si dokážeš myšlenku představit, nevidíš vůbec nic.  

S co nejmenším úsilím prohledávej svou mysl asi tak po obvyklou minutu, všímej si pouze myšlenek, které tam najdeš. Pojmenuj každou z nich podle ústřední postavy nebo tématu, které obsahuje a přejdi na další.  

Cvičení začni slovy: 

ZDÁ SE, ŽE PŘEMÝŠLÍM O (MYSLÍM NA) ….... 

Pak pojmenuj každou ze svých myšlenek konkrétně, například: 

ZDÁ SE, ŽE MYSLÍM NA (PŘEMÝŠLÍM O) 

..jméno osoby, předmětu, emoce, atd. 

 

Introspekci mysli uzavři slovy: 

ALE MÁ MYSL JE UPOUTÁNA MYŠLENKAMI NA MINULOST. 

 

Toto lze provádět 4x nebo 5x během dne, pokud tě to nezneklidňuje. Když zjistíš, že je to namáhavé, pak 3x nebo 4x to postačí. Možná shledáš prospěšné zahrnout do hledání v mysli samotné své rozčilení nebo jakékoliv emoce, které může dnešní myšlenka vyvolat. 

  

9.

NIC NEVIDÍM TAKOVÉ, JAKÉ TO JE TEĎ 

Tato myšlenka zjevně následuje dvě předchozí. Ale i když můžete být schopni přijmout ji intelektuálně, je nepravděpodobné, že by pro vás znamenala ještě něco dalšího. V tomto okamžiku však není porozumění zapotřebí. Ve skutečnosti je uvědomění si, že nerozumíš předpokladem pro zrušení tvých falešných myšlenek (představ). Tato cvičení se zabývají praxí, nikoliv porozuměním. To, co již chápeš nepotřebuješ procvičovat. Bylo by vskutku zacyklení usilovat o porozumění a předpokládat, že ho máš. Pro netrénovanou mysl je těžké uvěřit, že to, co si představuje neexistuje (že obraz, který vidí neexistuje). Tato myšlenka může být poměrně znepokojující a může se setkat s aktivním odporem v mnoha různých formách. To však nevylučuje její aplikaci. Pro tato nebo jakákoliv jiná cvičení není nic víc zapotřebí. Každý malý krůček odstraní trochu temnoty a nakonec přijde porozumění osvítit každý kout mysli, aby jí očistilo od zbytků sutin, které ji zatemňují. 

Tato cvičení, která postačí provést ve 3 nebo 4  periodách zahrnují, aby ses rozhlédl kolem sebe a použil dnešní myšlenku na vše, co vidíš a připomněl si, že je zapotřebí, abys vůbec nic nevybíral ani nevyloučil při jejím uplatnění. 

Například:  

NEVIDÍM TENTO PSACÍ STROJ TAKOVÝ, JAKÝ JE TEĎ. 

NEVIDÍM TENTO TELEFON TAKOVÝ, JAKÝ JE TEĎ. 

NEVIDÍM TUTO RUKU TAKOVOU, JAKÁ JE TEĎ. 

Začni s věcmi, které jsou nejblíže a potom rozšiřuj dosah směrem ven. 

NEVIDÍM TEN VĚŠÁK TAKOVÝ, JAKÝ JE TEĎ. 

NEVIDÍM TY DVEŘE TAKOVÉ, JAKÉ JSOU TEĎ. 

NEVIDÍM TU TVÁŘ TAKOVU, JAKÁ JE TEĎ. 

Opět je zdůrazněno, že by ses neměl pokoušet o zahrnutí úplně všeho, je zapotřebí vyhnout se konkrétnímu vyloučení čehokoliv. Ujisti se, že jsi k sobě poctivý, neboť můžeš být v pokušení to zakrývat. 

 

10.

MÉ MYŠLENKY NIC NEZNAMENAJÍ 

Tato myšlenka se vztahuje na všechny myšlenky, kterých jsi si vědom nebo si je uvědomíš v průběhu procvičování. Tuto myšlenku lze na všechny z nich použít proto, že nejsou tvými skutečnými myšlenkami. Toto rozlišení jsme učinili již dříve a provedeme ho znovu. Zatím nemáš ponětí o důvodu pro srovnání. Až ho provedeš, nebudeš mít pochyb o tom, že to, čemu jsi kdysi věřil byly tvé představy, jenž nemají žádný význam. Je to podruhé, co jsme použili tento druh myšlenky. Jen její forma je trochu odlišná. Tentokrát je myšlenka uvedena “MÉ MYŠLENKY” místo “TYTO MYŠLENKY” a není učiněna žádná zjevná spojitost s věcmi kolem tebe. Důraz je nyní kladen na nedostatek skutečnosti toho, co se domníváš, že si myslíš. Tento aspekt nápravného procesu začal myšlenkou, že představy, které si uvědomuješ jsou bezvýznamné, pochází spíše zvenčí nežli zevnitř a pokračoval rozhodnutím o tom, že jsou více v minulosti, než-li v přítomném stavu. Nyní poukazujeme na to, že přítomnost těchto “myšlenek” znamená, že nemyslíš. Je to jen další způsob, jak zopakovat naše dřívější prohlášení, že tvá mysl je skutečně prázdná. Toto rozpoznat znamená rozpoznat nicotu, když si myslíš, že ji vidíš. A právě toto je předpokladem vidění. 

Pro tato cvičení si zavři oči a uveď je pomalým zopakováním si dnešní myšlenky: 

MÉ MYŠLENKY NEMAJÍ ŽÁDNÝ VÝZNAM 

 A pak dodej toto: 

TATO MYŠLENKA MI POMŮŽE 

 OSVOBODIT SE OD VŠEHO, ČEMU TEĎ VĚŘÍM. 

Tato cvičení jsou založena, stejně jako předtím, na pátrání ve tvé mysli po všech myšlenkách, které máš k dispozici bez výběru nebo posuzování. Snaž se vyhnout jakémukoliv hodnocení. Bude-li ti to ku pomoci, můžeš si představit, že sleduješ podivně rozmanité procesí, které prochází kolem, které má pro tebe malý, pokud vůbec nějaký, osobní význam. Když každá z myšlenek prochází tvou myslí řekni: 

MÁ MYŠLENKA NA..... NIC NEZNAMENÁ. 

MÁ MYŠLENKA O ...NEMÁ ŽÁDNÝ VÝZNAM.  

Dnešní myšlenka může samozřejmě posloužit na jakoukoliv myšlenku, která tě kdykoliv zneklidní. 

Kromě toho je doporučeno 5 cvičení, z nichž každé zahrnuje maximálně zhruba 1 minutu prohledávání mysli. Nedoporučuje se, aby byl tento čas prodlužován a pokud zakoušíš nepohodlí, mělo by být zkráceno na půl minuty nebo méně. Nezapomeň si však pomalu zopakovat hlavní myšlenku před jejím konkrétním použitím 

MÁ MYŠLENKA NA ..... NEMÁ ŽÁDNÝ VÝZNAM 

 a pak rovněž dodat:  

TATO MYŠLENKA MI POMŮŽE  

OSVOBODIT SE OD VŠEHO, ČEMU TEĎ VĚŘÍM. 

LEKCE 11 - 20

11.

MÉ BEZVÝZNAMNÉ MYŠLENKY MI UKAZUJÍ BEZVÝZNAMNÝ SVĚT 

Toto je první z myšlenek, která souvisí s hlavní fází procesu nápravy, obratem v myšlení o světě. Vypadá to, jakoby svět určoval to, co vnímáš. Dnešní myšlenka předkládá koncept, že tvé myšlenky určují svět, který vidíš. Procvičuj vskutku ochotně tuto myšlenku v její původní podobě, neboť v ní je zajištěno tvé vysvobození. V ní spočívá klíč k odpuštění. 

 Procvičování dnešní myšlenky má být prováděno poněkud odlišně od předchozích. Začni se zavřenýma očima a pomalu si myšlenku pro sebe opakuj. Pak otevři oči a rozhlédni se kolem, blízko i do dálky, nahoru a dolů - kamkoliv. Během asi jedné minuty věnované použití této myšlenky si jí pouze pro sebe opakuj, dohlédni na to, abys to prováděl bez pocitu naléhavosti a nebo námahy (úsilí). Aby byla tato cvičení maximálně prospěšná, měly by oči přecházet od jedné věci k druhé poměrně rychle, aby pohled nesetrvával na ničem konkrétním. Slova by však měla být pronášena zvolna, beze spěchu. 

Zejména uvedení této myšlenky by mělo být procvičováno co nejvíce uvolněně. Obsahuje základ pro mír, uvolnění a osvobození od starostí, kterého se snažíme dosáhnout. Na konci cvičení opakuj myšlenku se zavřenýma očima pro sebe ještě jednou co nejpomaleji. Pravděpodobně budou stačit 3 dnešní procvičování. Pokud však nastane jen malé nebo žádné zneklidnění a bude chuť dělat víc, může jich být provedeno až pět. Častější opakování se však nedoporučuje. 

  

12. JSEM ROZRUŠEN, PROTOŽE VIDÍM BEZVÝZNAMNÝ SVĚT  

Důležitost této myšlenky spočívá v tom, že obsahuje opravu pro závažné zkreslení vnímání. Myslíš si, že to, co tě zneklidňuje je děsivý svět, nebo nešťastný svět, nebo násilný či šílený svět. Všechny tyto vlastnosti jsou určeny tebou. Svět je sám o sobě bezvýznamný.  

Tato cvičení se provádějí s otevřenýma očima. Rozhlédni se kolem sebe, tentokrát docela pomalu. Snaž se přecházet pomalu pohledem z jedné věci na druhou tak, aby pomalé přesouvání zahrnovalo poměrně stálý časový interval. Nedovol, aby se doba přesunu výrazně prodloužila nebo zkrátila, ale zkus místo toho po celou dobu udržovat veskrze pravidelné a klidné tempo. Na tom, co vidíš nezáleží. Učíš se tím věnovat čemukoliv, na čem spočívá tvůj pohled stejnou pozornost a stejný čas. Toto je počáteční krok v učení, jak dát všemu stejnou hodnotu. Když se rozhlížíš kolem sebe, řekni si: 

MYSLÍM SI, ŽE VIDÍM NEBEZPEČNÝ SVĚT, …  

NEPŘÁTELSKÝ SVĚT,…, SMUTNÝ SVĚT...., ZLÝ SVĚT..., ŠÍLENÝ SVĚT... 

 .. a tak dále, použij jakékoliv popisné výrazy, které tě napadnou. Napadnou-li tě termíny, které vypadají spíš pozitivní než negativní, začleň je. Například, můžeš pomyslet na “dobrý svět” nebo “uspokojující svět”. Pokud tě takové výrazy napadnou, použij je spolu s ostatními. Možná ještě nechápeš, proč tato “pěkná” přídavná jména do těchto cvičení patří, ale pamatuj, že “dobrý svět” zahrnuje “špatný” a “uspokojivý svět” zahrnuje “neuspokojivý” svět. Všechna označení, která tě napadnout jsou vhodnými náměty pro dnešní cvičení. Nezáleží na jejich zdánlivé kvalitě. Dbej na to, abys neměnil časové intervaly mezi použitím dnešní myšlenky na to, co považuješ za příjemné a co za nepříjemné. Pro účely těchto cvičení mezi nimi není žádný rozdíl.  

Na konci cvičení doplň:  

JSEM ALE NERVÓZNÍ, PROTOŽE VIDÍM BEZVÝZNAMNÝ SVĚT.  

To, co je bez významu není ani dobré ani špatné. Proč by tě tedy měl bezvýznamný svět znepokojovat? Pokud bys přijal svět jako bezvýznamný a dovolil bys, aby na něm pro tebe byla napsána pravda, učinilo by tě to nepopsatelně šťastným. Ale protože je svět bezvýznamný, jsi nucen napsat na něj to, čím ty bys chtěl, aby byl. To je to, co v něm vidíš. Je to to, co je ve skutečnosti bezvýznamné. Za tvými slovy je napsáno Slovo Boží. Pravda tě znervózňuje, ale když tvá slova budou vymazána, uvidíš slovo Jeho. A to je konečný účel těchto cvičení.  

Tuto denní myšlenku postačí procvičovat 3x nebo 4x denně. Cvičení by neměla překročit jednu minutu. Možná zjistíš, že i to je příliš dlouho. Ukonči cvičení, kdykoliv pocítíš napěti. 

 

13.

BEZVÝZNAMNÝ SVĚT VYVOLÁVÁ STRACH  

Dnešní myšlenka je vskutku jen jinou formou té předchozí, až na to, že je více konkrétní ohledně emocí, které vyvolává. Ve skutečnosti je bezvýznamný svět nemožný. Nic, co nemá význam neexistuje. To však neznamená, že si budeš myslet, že to, co vnímáš nemá žádný význam. Naopak, budeš si s největší pravděpodobností myslet, že jej vnímáš. Rozpoznání bezvýznamnosti vyvolává ve všech, kteří jsou odloučeni, intenzivní úzkost. Ta zastupuje situaci, ve které se Bůh a ego vzájemně “vylučují” - co se týče jejich významu, jenž bude zapsán v prázdném prostoru, který bezvýznamnost poskytuje. Ego zběsile spěchá, aby zde vybudovalo své vlastní plány, bojíc se, že by jinak mohla být nicota použita k demonstraci jeho vlastní neschopnosti a neskutečnosti. A pouze v tomto má pravdu. Je proto zásadní, aby ses naučil rozpoznat bezvýznamnost a beze strachu ji přijmout. Bojíš-li se, pak je jisté, že budeš propůjčovat světu vlastnosti, které nemá a zaplňovat ho představami, které neexistují. Ego má zajištěny prostředky pro své iluze a stejné musí být i pro tebe, kdož se ztotožňuješ s egem.  

Dnešní cvičení, jenž by měla být prováděna 3x nebo 4x pokaždé po dobu nanejvýš zhruba jedné minuty, by měla být praktikována poněkud odlišným způsobem než ta předchozí.

Se zavřenýma očima opakuj dnešní myšlenku pro sebe.  

BEZVÝZNAMNÝ SVĚT VZBUZUJE STRACH  

Pak otevři oči, pomalu se rozhlédni kolem sebe a řekni:   

KOUKÁM SE NA BEZVÝZNAMNÝ SVĚT  

Toto prohlášení opakuj pro sebe, když se rozhlížíš kolem.  
 

 Pak zavři oči a cvičení ukonči slovy:  

BEZVÝZNAMNÝ SVĚT PLODÍ STRACH,   

PROTOŽE SI MYSLÍM, ŽE SOUPEŘÍM S BOHEM  

Možná shledáš obtížné vyvarovat se odporu vůči tomuto závěrečnému prohlášení v té či oné podobě. Ať už bude mít takový odpor jakoukoliv podobu, připomeň si, že se této myšlenky bojíš kvůli “odplaty” “nepřítele”. Neočekává se od tebe, že v tomto bodě budeš věřit prohlášení a pravděpodobně ho odmítneš jako absurdní. Pozorně si však všímej jakýchkoliv náznaků zjevného nebo skrytého strachu, které by mohlo vyvolat. Toto je náš první pokus o uvedení jednoznačného vztahu příčiny a následku, v jehož rozpoznání jsi velmi nezkušený.   

Nezdržuj se u závěrečného prohlášení, ani se o něm nepokoušej přemýšlet mimo tréninková období. To v této chvíli postačí. 

 

14.

BŮH NESTVOŘIL BEZVÝZNAMNÝ SVĚT 

 

Dnešní myšlenka je samozřejmě důvodem, proč bezvýznamný svět není možný. Co Bůh nestvořil, to neexistuje. A vše, co existuje, existuje takové, jaké to stvořil On. Svět, který vidíš, nemá nic společného s realitou. Je to tvá vlastní tvorba a ta neexistuje.   

Cvičení pro dnešní den by měla být po celou dobu procvičována se zavřenýma očima. Pátrání v mysli by mělo být krátké, nanejvýš jednu minutu. Neprocvičuj dnešní myšlenku vícekrát než 3x za den, nebude-li to pro tebe nepříjemné. Když se ti to povede vícekrát, je to proto, že jsi skutečně pochopil, k čemu slouží. Dnešní myšlenka je dalším krokem k tomu, abychom se naučili nechat odejít myšlenky, kterými jsi přepsal svět a na jejich místě spatřit Slovo Boží. První kroky k této záměně, která může být vskutku nazvána spásou, mohou být poměrně obtížné a dokonce dost bolestivé. Některé z nich tě povedou přímo do strachu. Nezůstaneš v něm. Půjdeš daleko za něj. Směřujeme k dokonalému bezpečí a dokonalému míru. Se zavřenýma očima mysli na všechny hrůzy světa, které tě napadnou. Pojmenuj každou z nich a pak popři její reálnost. Nestvořil jí Bůh a tak není skutečná. Například řekni:  

BŮH NESTVOŘIL TUTO VÁLKU, A PROTO NENÍ SKUTEČNÁ.  

BŮH NESTVOŘIL TUTO HAVÁRII LETADLA, A TAK NENÍ SKUTEČNÁ.  

BŮH NESTVOŘIL TUTO NEŠTĚSTÍ (uveď jaké)   

A PROTO NENÍ SKUTEČNÉ.  

Mezi vhodná témata pro uplatnění dnešní myšlenky patří také vše, čeho se bojíš, že by se ti mohlo stát, nebo komukoli, o koho se obáváš. V každém případě pojmenuj zcela konkrétně “neštěstí”. Nepoužívej obecné termíny. Například neříkej: “Bůh nestvořil nemoc”, ale “Bůh nestvořil rakovinu” nebo infarkt, nebo cokoliv, co by v tobě mohlo vzbuzovat strach. Toto je tvůj osobní seznam hrůz, na který se díváš. Tyto věci jsou součásti světa, který vidíš. Některé z nich jsou sdílenými iluzemi a jiné jsou součástí tvého osobního pekla. Na tom nezáleží. To, co nestvořil Bůh může být pouze ve tvé vlastní mysli, oddělené od Jeho. A proto to nemá žádný význam. Jako uznání této skutečnosti zakonči cvičení opakováním dnešní myšlenky:  

BŮH NESTVOŘIL BEZVÝZNAMNÝ SVĚT  

Dnešní myšlenka může být samozřejmě aplikována na cokoliv, co tě znervózňuje během dne, mimo období cvičení. Buď velmi konkrétní při jejím uplatnění. Řekni:   

BŮH NESTVOŘIL BEZVÝZNAMNÝ SVĚT.   

NESTVOŘIL (upřesni situaci, která tě zneklidńuje),   

A PROTO TO NENÍ SKUTEČNÉ  

 
 

15.

MÉ MYŠLENKY JSOU PŘEDSTAVY, KTERÉ JSEM VYTVOŘIL  

 

Je to proto, že myšlenky, které tě napadají, se jeví jako představy, u kterých si neuvědomuješ, že jsou ničím. Domníváš se, že si je myslíš, a proto si myslíš, že je vidíš. Takto bylo vytvořeno tvoje “vidění”. To je funkce, kterou jsi dal svým lidským očím. To není vidění, to je vytváření obrazů. To zabírá místo zření a nahrazuje vizi iluzemi. Tato úvodní myšlenka k procesu vytváření obrazu, který nazýváte viděním pro vás nebude mít příliš význam. Začneš jí rozumět teprve tehdy, pokud jsi zahlédl malé světelné okraje kolem známých předmětů, stejných, které vidíš teď. To je začátek skutečné vize. Můžeš si být jist, že až k tomu dojde, skutečná vize přijde brzy. Když budeme pokračovat dále, můžeme mít mnoho “světelných zážitků”. Ty mohou mít mnoho rozličných forem, některé zcela nečekané. Neobávej se jich, jsou to známky toho, že konečně otvíráš oči. Nepřetrvají, neboť pouze symbolizují skutečné vnímání a nesouvisí s věděním. Tato cvičení ti neodhalí poznání. Ale připraví cestu k němu.   

Při procvičování dnešní myšlenky si jí nejprve zopakuj pro sebe a pak ji použij na cokoliv, co vidíš kolem sebe, použij pojmenování pro to, co vidiš a nech na tom spočívat svůj zrak, zatímco říkáš:  

TOTO …(osoba)..... JE PŘEDSTAVA, KTEROU JSEM SI VYTVOŘIL.  

TOTO …(přednět)........... JE OBRAZ, KTERÝ JSEM VYTVOŘIL. 

Pro uplatnění dnešní myšlenky není nutné zahrnout velké množství konkrétních témat. Je ale nezbytné, stále se dívat na každý předmět, zatímco si pro sebe opakuješ dnešní myšlenku. Tato myšlenka by měla být opakována zcela pomalu, přestože nebudeš zřejmě schopen během jedné minuty, která je doporučena, použít myšlenku na velmi mnoho předmětů, postačí pro cvičení i méně než minuta, nebude-li to pro tebe příjemné. Nebudeš-li se cítit v pohodě, neprováděj více než 3 procvičování dnešní myšlenky během dne. Čtyři cvičení během dne však nepřekračuj. Tato myšlenka může být však použita podle potřeby po celý den.  

  

16.

NEMÁM ŽÁDNÉ NEUTRÁLNÍ MYŠLENKY 

Dnešní myšlenka je počátečním krokem k rozptýlení tvého přesvědčení, že tvé myšlenky nemají žádný účinek. Všechno, co vidíš, je výsledek tvých myšlenek. Pro tento fakt neexistuje žádná výjimka. Nejsou myšlenky velké nebo malé, silné či slabé. Jsou pouze pravdivé nebo nepravdivé. Ty, které jsou pravdivé vytvářejí podoby sebe sama. Ty, co jsou falešné si vytvářejí vyobrazení své vlastní podoby. Neexistuje více protichůdný pojem než takováto neplodná myšlenka. To, co vede k vnímání celého světa, lze jen stěží nazvat nečinností. Každá myšlenka, kterou máš přispívá buď k pravdě nebo k iluzi, buď rozšiřuje pravdu nebo znásobuje iluze. Samozřejmě můžeš znásobit nic, ale tím ho nerozšíříš.  

Kromě tvého poznání, že myšlenky nikdy nejsou nečinné, spása vyžaduje, abys také uznal, že každá tvá myšlenka přináší buď mír nebo válku, buď lásku nebo strach. Neutrální výsledek není možný, neboť neutrální myšlenka je nemožná. Existuje jakési pokušení odmítnout myšlenky strachu jako nedůležité, triviální a nestojící za to se s nimi obtěžovat, je pro tebe zásadní, abys je všechny rozpoznal jako stejně ničivé, ale také stejně neskutečné. Tuto myšlenku budeme procvičovat v mnoha podobách, než jí skutečně porozumíš. Při uplatňování dnešní myšlenky pátrej ve své mysli asi minutu se zavřenýma očima a aktivně se snaž nepřehlédnout žádnou “malou” myšlenku, která by mohla mít tendenci pátrání uniknout. Je to značně obtížné, dokud si na to nezvykneš. Zjistíš, že je pro tebe stále těžké nedělat umělé rozdíly.  Pro uplatnění dnešní myšlenky je vhodná každá myšlenka, která tě napadne, bez ohledu na vlastnosti, které jí přisoudíš. V obdobích tréninku si nejprve zopakuj dnešní myšlenku: 

NEMÁM NEUTRÁLNÍ MYŠLENKY 

 a poté, když každá z myšlenek prochází tvou myslí si jí udrž ve vědomí, když říkáš:  

TATO MYŠLENKA NA …....... NENÍ NEUTRÁLNÍ MYŠLENKA  

TATO MYŠLENKA O …............. NENÍ NEUTRÁLNÍ MYŠLENKA. 

Jako obvykle, použij dnešní myšlenku, kdykoli jsi si vědom konkrétní myšlenky, která vzbuzuje neklid. Pro tento účel je navržena následující forma:  

TATO MYŠLENKA ….......... NENÍ NEUTRÁLNÍ MYŠLENKA, 

NEBOŤ NEMÁM NEUTRÁLNÍ MYŠLENKY. 

Je doporučeno 4 nebo pět tréninkových období, pokud je shledáš relativně snadnými. Pokud bude docházet k napětí, budou tři opakování stačit. Délka cvičení by se měla také při nepohodlí zkrátit. 

 

17.

NEVIDÍM NEUTRÁLNÍ VĚCI 

Tato myšlenka je dalším krokem na cestě k identifikaci příčiny a následku tak, jak skutečně ve světě fungujÍ. Nevidíš neutrální věci, protože nemáš neutrální myšlenky. Je to vždy myšlenka, jenž přichází jako první, navzdory pokušení uvěřit, že je tomu naopak. Takovýmto způsobem sice svět nepřemýšlí, ty se ale musíš naučit, že to je tak, jak přemýšlíš ty. Kdyby tomu tak nebylo, vnímání by nemělo žádnou příčinu a samo by bylo by reality. Vzhledem k jeho vysoce proměnlivé povaze je to ale stěží pravděpodobné. 

Při aplikaci dnešní myšlenky si řekni s otevřenýma očima: 

NEVIDÍM NEUTRÁLNÍ VĚCI, 

PROTOŽE NEMÁM NEUTRÁLNÍ MYŠLENKY. 

Pak se rozhlédni kolem sebe, spočiň pohledem na každé z věcí, které si všimneš dostatečně dlouho, abys stačil říct: 

NEVIDÍM NEUTRÁLNÍ ........,  

PROTOŽE MÉ MYŠLENKY TÝKAJÍCÍ SE  .….. NEJSOU NEUTRÁLNÍ 

Například můžeš říct: 

NEVIDÍM NEUTRÁLNÍ ZEĎ,  

PROTOŽE MÉ MYŠLENKY O ZDECH NEJSOU NEUTRÁLNÍ. 

NEVIDÍM NEUTRÁLNÍ TĚLO,  

PROTOŽE MÉ MYŠLENKY TÝKAJÍCÍ SE TĚLA NEJSOU NEUTRÁLNÍ 

Jako obvykle, je nezbytné nedělat žádné rozdíly mezi tím, co považuješ za živé nebo neživé, příjemné nebo nepříjemné. Bez ohledu na to, o čem jsi přesvědčen, nevidíš nic, co by bylo opravdu živé nebo opravdu radostné. To proto, že si prozatím nejsi vědom žádné myšlenky, která by byla skutečně pravdivá a tedy vskutku šťastná. Jsou doporučena tři nebo čtyři konkrétní období pro trénink a pro maximální užitek jsou nutné alespoň tři, i když zažíváš odpor. Pokud se ti to však stane, může být délka praxe zkrácena na méně než minutu, která je jinak doporučena. 

 

18.

NEJSEM SÁM V PROŽÍVÁNÍ NÁSLEDKŮ MÉHO VIDĚNÍ  

 

Dnešní myšlenka je další krok v poznání, že myšlenky, které vedou k tomu, co vidíš nejsou nikdy neutrální nebo nedůležité. Zdůrazňuje také myšlenku, na kterou bude kladen větší důraz později, že mysli jsou spojené.  

 Dnešní myšlenka se tolik netýká toho, co vidíš, jako toho, jak to vidíš. Dnešní cvičení proto zdůrazňují tento aspekt tvého vnímání. Tři nebo čtyři doporučená cvičení by měla být provedena následovně:  

Rozhlédni se kolem sebe, náhodně vybírej předměty pro aplikaci dnešní myšlenky a udržuj pohled na každém z nich dostatečně dlouho, abys mohl říci:  

NEJSEM SÁM, V ZAKOUŠENÍ NÁSLEDKŮ TOHO, JAK VIDÍM …. 
 

Každé cvičení uzavři zopakováním více obecného prohlášení:  

NEJSEM SÁM V PROŽÍVÁNÍ NÁSLEDKŮ MÉHO VIDĚNÍ.  
 

Pro každé cvičení postačí minuta nebo ještě méně. 

 
 

19.

NEJSEM SÁM, KDOŽ PROŽÍVÁ NÁSLEDKY MÝCH MYŠLENEK  

 

Dnešní myšlenka je jasný důvod, proč se tvé vidění netýká pouze tebe samotného. Můžeš si všimnout, že občas myšlenky, které související s myšlením předcházejí ty, které souvisejí s vnímáním, zatímco jindy je pořadí obrácené. Je to proto, že na pořadí nezáleží. Myšlení a jeho následky probíhají ve skutečnosti současné, protože příčina a následek nejsou nikdy odděleny. Dnes opět zdůrazňujeme fakt, že mysli jsou spojené.  

Zpočátku je toto zřídkakdy vítaná myšlenka, protože se zdá, že s sebou nese obrovský pocit zodpovědnosti a mohla by být považována za “narušení soukromí”. Přesto existuje fakt, že žádné soukromé myšlenky neexistují. Navzdory svému počátečnímu odporu vůči této myšlence pochopíš, že to musí být pravda, aby byla spása vůbec možná. A spása musí být možná, protože je to Vůle Boží.   

Je doporučeno zkoumání mysli asi po dobu jedné minuty se zavřenýma očima. Nejprve by měla být zopakována dnešní myšlenka:  

NEJSEM SÁM V PROŽÍVÁNÍ NÁSLEDKŮ MÝCH MYŠLENEK  

A poté by mělo být v mysl pečlivě pátráno po myšlenkách, které v té chvíli obsahuje. Když si prohlížíš každou z nich, pojmenuj jí v souvislosti s ústřední postavou či tématem, které obsahuje a udržujíc si ji ve své mysli řekni:  

NEJSEM SÁM, KDO ZAŽÍVÁ NÁSLEDKY TÉTO MYŠLENKY NA (O) ....... 

Požadavek na co největší nezaujatost při výběru předmětů pro cvičení by ti měl být už dobře známý a nebudeme ho již více denně připomínat, ačkoliv bude čas od času vzpomenut. Přesto však nezapomeň, že po celou dobu je stále nutné vybírat předměty pro procvičování náhodně. V této souvislosti ti nakonec tato absence pořadí přinese uvědomění si, že v případě zázraků nehraje pořadí žádnou roli.   

Kromě použití dnešní myšlenky “podle potřeby” jsou zapotřebí alespoň tři časy pravidelného cvičení, pokud je to potřeba, délka praxe může být zkrácena. Nepokoušej se více než o čtyři opakování. 

 

20.

JSEM ODHODLANÝ VIDĚT 

Doposud jsme byli zcela nedbalí ohledně časových úseků našich cvičení. Prakticky jsme se nepokoušeli vyhradit si čas na jejich pravidelné provádění. Bylo vyžadováno minimální úsilí a nebyla požadována ani žádná aktivní spolupráce nebo dokonce zájem. Tento přístup byl záměrný a velmi pečlivě naplánovaný. Neztratili jsme ze zřetele po celou dobu, že zásadní JE obrat ve tvém myšlení. Závisí na něm spása světa. Nemůžeš vidět, pokud se cítíš donucen a podlehneš vzdoru a soupeření.  

Tohle je náš první pokus zavést řád. Nepokládej to za snahu vyvíjet sílu nebo tlak. Chceš spásu. Chceš být šťastný. Chceš mír. Nyní je nemáš, protože tvá mysl je naprosto nedisciplinovaná a nejsi schopen rozlišovat mezi radostí a smutkem, příjemností a bolestí, láskou a strachem. Nyní se učíš, jak je od sebe rozeznat. A tvá odměna bude vskutku veliká. Vše, co vidění vyžaduje je to, že se rozhodneš vidět. To, co si přeješ, to ti náleží. Nepleť si malé úsilí, které je po tobě požadováno za známku toho, že náš cíl má malou hodnotu. Může být snad spása světa triviálním cílem? A může být svět spasen, když nebudeš spasen ty? Bůh má jednoho Syna a on je vzkříšením a životem. Jeho vůle je vykonána, neboť je mu dána veškerá moc v Nebi i na zemi. Vize je ti dána ve tvém odhodlání vidět.  

Dnešní cvičení jsou spočívají v tom, připomínat si po celý den, že chceš vidět. Dnešní myšlenka také tiše přináší skryté poznání, že teď nevidíš. Proto opakováním této myšlenky prohlašuješ, že jsi odhodlán vyměnit svůj současný stav za lepší, který opravdu chceš. Opakuj dnešní myšlenku pomalu a s přesvědčením nejméně dvakrát za hodinu a pokus se tak činit každou půlhodinu. Nedělej si starosti, když na to zapomeneš, ale snaž se opravdu si vzpomenout. Zvláštní opakování by se mělo vztahovat na každou situaci, osobu nebo událost, které tě rozruší. Můžeš je vidět jinak a uvidíš je. To, co si přeješ, uvidíš. Takový je skutečný zákon příčiny a následku, tak, jak ve světě funguje. 

LEKCE 21 - 30

21.

JSEM ODHODLANÝ VIDĚT VĚCI JINAK 

Dnešní myšlenka je zjevně pokračováním a rozšířením té předchozí. Kromě aplikování myšlenky na konkrétní situace, které mohou nastat je však tentokrát ještě zapotřebí přidat prozkoumávání mysli ve určitých obdobích. Je nutných pět pravidelných cvičení tak, aby každému byla věnována alespoň minuta. 

Cvičení začni tím, že si zopakuješ myšlenku: 

JSEM ODHODLANÝ VIDĚT VĚCI JINAK 

 Pak zavři oči a pečlivě pátrej ve své mysli po situacích minulých, současných nebo očekávaných, které v tobě vzbuzují hněv. Tento hněv na sebe může vzít podobu jakékoliv reakce od mírného podráždění až po vztek. Stupeň prožívané emoce není důležitý. Postupně si budeš stále více uvědomovat, že i malý záchvěv mrzutosti není nic jiného než závoj, který zakrývá silnou zuřivost. 

 Snaž se proto, aby ti při cvičeních neunikly ani drobné myšlenky, týkající se zlosti. Pamatuj, že ve skutečnosti nevíš, co v tobě vzbuzuje hněv a nic z toho, čemu v této souvislosti věříš, nic neznamená. Pravděpodobně budeš v pokušení zabývat se některými situacemi či osobami více než jinými na základě mylných důvodů, že jsou více “očividné”. Tak tomu však není. Jsou pouze příkladem víry, že některé formy útoku jsou více oprávněné než jiné.  

Když vyhledáváš ve své mysli veškeré formy, v nichž se útočné myšlenky objevují, udrž si každou z nich ve své mysli, zatímco říkáš: 

JSEM ODHODLANÝ VIDĚT ….. (jméno osoby) JINAK 

JSOU ODHODLANÝ VIDĚT …... (specifikuj situaci) ODLIŠNĚ 

Snaž se být co nejkonkrétnější. Můžeš například zaměřit svůj hněv na konkrétní vlastnost určité osoby, s přesvědčením, že zlost je zaměřená na tento aspekt. Pokud tvé vnímání trpí touto formou zkreslení, řekni: 

JSEM ODHODLANÝ VIDĚT …... (specifikuj vlastnost) V …... (jméno osoby) JINAK  
 

22.

TO, CO VIDÍM JE FORMA POMSTY 

Dnešní myšlenka přesně popisuje způsob, jakým musí každý, kdo uchovává v mysli útočné myšlenky, vidět svět. Promítajíc svou zlost směrem na svět vidí pomstu, která se na něj chystá zaútočit. Jeho vlastní útok je tak vnímaný jako obrana. Toto se stává stále více začarovaným kruhem, dokud není ochoten změnit způsob, jakým vidí. Jinak budou myšlenky útoku a protiútoku zaměstnávat jeho i lidi v celém jeho světě. Jaký pak může mít mír mysli? Je to právě tato divoká fantazie, ze které chceš uniknout. Není snad radostná zpráva slyšet, že není skutečná? Cožpak není šťastným objevem zjistit, že můžeš uniknout? To, co chceš zničit jsi vytvořil ty, je to všechno, co nenávidíš a na co bys chtěl zaútočit a co bys chtěl zabít. Nic z toho, čeho se bojíš neexistuje. 

Dnes nejméně pětkrát pohlédni na svět kolem sebe, pokaždé alespoň na minutu. Zatímco se tvé oči pohybují z jednoho předmětu na druhý, od jedné osoby k druhé, řekni si pro sebe:  

VIDÍM JEN TO, CO JE POMÍJIVÉ 

NEVIDÍM NIC, CO PŘETRVÁ 

TO, CO VIDÍM, NENÍ SKUTEČNÉ 

TO, CO VIDÍM JE PODOBA POMSTY. 

Na konci každého cvičení si polož otázku: 

JE TOTO SVĚT, KTERÝ CHCI OPRAVDU VIDĚT? 

Odpověď je jistě zřejmá. 

 

23.

TÍM, ŽE SE VZDÁM ÚTOČNÝCH MYŠLENEK, 

MOHU UNIKNOUT ZE SVĚTA, KTERÝ VIDÍM 

Dnešní myšlenka obsahuje jedinou možnou cestu ze strachu, která kdy uspěje. Nic jiného nebude fungovat, vše ostatní je nesmyslné. Tato cesta ale selhat nemůže. Každá myšlenka, kterou máš, vytváří určitý segment světa, který vidíš. Pokud má být tedy změněno tvé vnímání světa, pak musíme pracovat s tvými myšlenkami.  

Pokud příčinou světa, který vidíš, je útok myšlenek, pak se musíš naučit, že právě tyto myšlenky nechceš. Nemá smysl lamentovat nad světem. Nemá smysl pokoušet se změnit svět. Není schopen změny, neboť je pouhým následkem. Ale co má vskutku smysl je změnit své myšlenky na svět. Zde změníš příčinu. Následek se změní automaticky.  

Svět, který vidíš je pomstychtivý a vše v něm je symbolem pomsty. Každé naše vnímání “vnější reality” je obrazným představením tvých vlastních útočných myšlenek. Lze se tedy ptát, zda to lze nazvat viděním. Není lepším výrazem pro takový proces slovo fantazie a výstižnějším slovem pro výsledek slovo halucinace?  

Vidíš svět, který jsi vytvořil, ale nevidíš sebe jako tvůrce obrazu. Nemůžeš být zachráněn před světem, můžeš ale vyváznout z jeho příčiny. V tom spočívá spása, neboť kde je svět, který vidíš, když zmizela jeho příčina? Vidění (vize) má již náhradu za vše, co si myslíš, že vidíš teď. Půvab může osvítit tvé představy a tím je proměnit tak, že je budeš milovat, i když byly vytvořeny z nenávisti.  Neboť je sám nebudeš tvořit.  

Idea pro dnešní den představuje myšlenku, že nejsi uvězněn ve světě, který vidíš, protože jeho příčina může být změněna. Tato změna vyžaduje, aby byla nejprve rozpoznána příčina a pak opuštěna, aby mohla být nahrazena. První dva kroky v tomto procesu vyžadují tvou spolupráci. Ten poslední ne. Tvé představy již nahrazeny byly. Tím, že uděláš první dva kroky, uvidíš, že tomu tak je. 

Kromě uplatnění této myšlenky během dne, kdykoliv je to zapotřebí, je požadováno pět pravidelných cvičení. Zatímco se kolem sebe rozhlížíš, opakuj si myšlenku pomalu sám pro sebe: 

MOHU UNIKNOUT ZE SVĚTA, KTERÝ VIDÍM TÍM,  

ŽE SE VZDÁM MYŠLENEK NA ÚTOK  

A pak zavři oči a asi minutu hledej ve své mysli tolik útočných myšlenek, kolik tě jich napadne. Zatímco každá z nich prochází tvou myslí, řekni:  

MOHU VYVÁZNOUT ZE SVĚTA, KTERÝ VIDÍM TÍM, 

ŽE SE VZDÁM ÚTOČNÝCH MYŠLENEK NA … 

Zatímco toto říkáš, pozdrž ve své mysli každou z útočných myšlenek, pak tuto myšlenku odmítni a přejdi na další. Při cvičeních nezapomeň zahrnout obojí - tvé myšlenky na útok i myšlenky na pocit, že jsi napaden. Jejich účinky jsou úplně stejné, neboť tyto myšlenky jsou úplně stejné. Dosud jsi tomu nerozuměl a nyní jsi žádán, abys s nimi zacházel při dnešních cvičeních úplně stejně. Stále jsme ve fázi ztotožnění se s příčinou světa, který vidíš. Když se nakonec naučíš, že myšlenky na útok a myšlenky na napadení se neliší, budeš připraven příčinu opustit. 

 

24.

NEVNÍMÁM, CO JSOU MÉ NEJLEPŠÍ ZÁJMY

V jakékoliv situaci, která se objeví, si nejsi vědom toho, jaký výsledek by ti přinesl štěstí. Proto nemáš žádné vodítko k tomu, jak se vhodně zachovat ani žádný způsob, jak výsledek posoudit. To, jak jednáš je určeno tvým vnímáním situace a toto vnímání je mylné. To znamená, že je nevyhnutelné, že nebudeš sloužit svým nejlepším zájmům. A přesto tvé nejlepší zájmy jsou tvým jediným cílem v každé situaci, pokud je vnímána správně. V opačném případě nepoznáš, jaké tvé nejlepší zájmy jsou. 

Pokud sis uvědomil, že nevnímáš své nejlepší zájmy, můžeš se naučit, jaké jsou. Ale v přítomnosti svého přesvědčení že je znáš, se nemůžeš učit. Dnešní myšlenka je krokem k otevření tvé mysli tak, aby učení mohlo začít. Dnešní cvičení vyžaduje mnohem více upřímnosti, než jsi zvyklý používat.  

Dnes bude užitečnější během pěti doporučených cvičení poctivě a pečlivě uvážit několik situací než zběžné prozkoumávání většího počtu. Pro každé cvičení jsou doporučeny 2 minuty zkoumání mysli.  

Cvičení by měla být zahájena opakováním dnešní myšlenky: 

NEVNÍMÁM MÉ NEJLEPŠÍ ZÁJMY 

Poté následuje prohledávání mysli se zavřenýma očima a pátrání po nevyřešených situacích, které tě v současné době zneklidňují. Důraz by měl být kladen na odhalení výsledku, který ty chceš. Brzo si uvědomíš, že máš v mysli mnoho cílů, které jsou částmi výsledku, po kterém toužíš a také to, že tyto cíle jsou na různých úrovních a často jsou protichůdné.  

Při aplikaci dnešní myšlenky pojmenuj každou situaci, která tě napadá a poté pečlivě vyjmenuj co nejvíce možných cílů, kterých bys chtěl jejím řešením dosáhnout. Forma každé aplikace by měla být zhruba následující: 

V SITUACI, KTERÁ SE TÝKÁ  ..... 

BYCH CHTĚL, ABY SE STALO ...... A ….....  

a tak dále. Pokus se odkrýt co nejvíce různých výsledků, které by se doopravdy mohly stát, i když se zdá, že se všechny nevztahují k dané situaci nebo v ní nejsou podstatné. Jsou-li tato cvičení prováděna důkladně, rychle si uvědomíš, že na situaci kladeš velké množství požadavků, které s ní nesouvisí. Také si uvědomíš, že mnoho tvých cílů je protichůdných, že v mysli nemáš žádný jednotný cíl a že tedy musíš zažívat zklamání v závislosti na některých svých cílech, ať už se situace vyvine jakkoliv. Poté, co odhalíš seznam co nejvíce možných cílů, ve které doufáš, řekni si pro každou nevyřešenou situaci, která tě napadne: 

V TÉTO SITUACI NEVNÍMÁM, CO JSOU MÉ NEJLEPŠÍ ZÁJMY 

a přejdi na další. 

 

25.

NEVÍM, K ČEMU CO JE 

Účel znamená význam. Dnešní myšlenka vysvětluje, proč nic z toho, co vidíš nic neznamená. Nevíš, k čemu to je. A proto je to pro tebe bezvýznamné. Vše je pro tvé nejlepší zájmy. To je to, k čemu vše je, to je účel všeho, to je význam všeho. S tímto rozpoznáním se tvé cíle stanou jednotnými. Právě v tomto rozpoznání je dán význam tomu, co vidíš.  

Vnímáš svět a vše v něm, jako smysluplné z pohledu cílů ega. Tyto cíle nemají nic do činění s tvými nejlepšími zájmy, protože ego nejsi ty. Tato falešná identifikace způsobuje tvou neschopnost poznat k čemu co je. V důsledku toho nejsi schopen cokoliv, co vnímáš používat správně. Když tomuto uvěříš, budeš schopen ustoupit od cílů, které jsi světu přisoudil, namísto snahy je posilovat.  

Jiný způsob, jak popsat cíle, které nyní vnímáš je říci, že jsou všechny zaměřené na tvé osobní zájmy. A vzhledem k tomu, že nemáš žádné osobní zájmy, tvé cíle ve skutečnosti jsou zaměřené na nic. Tím, že je uchováváš, nemáš tedy vůbec žádné cíle. A tak nevíš, k čemu cokoliv je.  

Aby ti dnešní cvičení dala nějaký smysl, je nutné zmínit ještě jednu myšlenku. Účel rozpoznáváš na nejpovrchnějších úrovních. Avšak na těchto úrovních není možné účelu porozumět. Například chápeš, že účel telefonu je rozhovor z někým, kdo není fyzicky ve tvé bezprostřední blízkostí. To, čemu nerozumíš je to, proč se s ním chceš spojit. A právě toto činí tvůj kontakt s ním buď významný nebo bezvýznamný. Pro tvé učení je zásadní vzdát se cílů, které jsi pro všechny věci stanovil ty. 

Jediný způsob, jak toho dosáhnout je uznat, že jsou nesmyslné spíše, než “dobré” a “špatné”. Myšlenka pro dnešní den je krok tímto směrem. 

Je požadováno šest tréninkových období, každé v dálce dvou minut. Každá praxe by měla začínat pomalým opakováním dnešní myšlenky, poté se rozhlédni kolem sebe a nech svůj pohled spočinout na čemkoliv, co přitáhne tvou pozornost, ať už je to blízké nebo vzdálené, “důležité” či “nepodstatné”, “lidské” či “nelidské”. S očima, spočívajícíma na každém předmětu, který jsi si takto vybral řekni například: 

NEVÍM, K ČEMU JE TATO ŽIDLE. 

NEVÍM, K ČEMU JE TATO TUŽKA. 

NEVÍM, K ČEMU CO JE TATO RUKA. 

Říkej to zcela pomalu a nespouštěj z předmětu oči, dokud nedokončíš prohlášení o něm. Potom přejdi na další předmět a použij dnešní myšlenku stejně jako na předešlý. 

 

26.

MÉ ÚTOČNÉ MYŠLENKY JSOU ÚTOKEM NA MOU NEZRANITELNOST 

Je jistě zřejmé, že pokud můžeš být napaden, nejsi nezranitelný. Vidíš útok jako skutečnou hrozbu. To je proto, že věříš, že můžeš doopravdy útočit. A to, co by mohlo mít účinky, musí účinkovat i na tebe. Je to právě tento zákon, který tě nakonec spasí, ty je ale teď zneužíváš. Proto se musíš naučit, jak jej použít pro své nejlepší zájmy, spíše než proti nim. 

Neboť tvé útočné myšlenky budou projektovány, a tak se budeš útoku obávat. A když cítíš strach z útoku, jsi nucen věřit, že jsi zranitelný. Tudíž útočné myšlenky tě činí zranitelným ve tvé vlastní mysli, což je místo, kde útočné myšlenky sídlí. 

 Útočné myšlenky a nezranitelnost nemohou být společně akceptovány. Odporují si navzájem. Námět pro dnešní den představuje myšlenku, že vždy nejdřív napadáš sám sebe. Už proto, že útočné myšlenky musí zákonitě zahrnovat víru, že jsi zranitelný, je jejich efektem to, že tě oslabují ve tvých vlastních očích. Tak napadají tvé vlastní vnímání sama sebe. A protože jsi v ně uvěřil, nemůžeš již věřit v sebe. Tak přišel falešný obraz sama sebe nahradit to, čím jsi.  

Procvičování s dnešní myšlenkou ti pomohou pochopit, že zranitelnost či nezranitelnost je výsledkem tvých vlastních myšlenek. Nic jiného, vyjma tvých myšlenek, na tebe nemůže zaútočit. Nic kromě tvých myšlenek tě nemůže přimět myslet si, že jsi zranitelný. A nic kromě tvých vlastních myšlenek ti nemůže dokázat, že tomu tak není. 

Pro aplikaci dnešní myšlenky je zapotřebí šest period cvičení. A v každém z nich by ses měl pokusit o plné 2 minuty, třebaže může být čas zkrácen na minutu, budeš-li se cítit příliš nepohodlně. Více jej ale nezkracuj. Cvičení by mělo začít opakováním myšlenky pro dnešní den: 

MÉ ÚTOČNÉ MYŠLENKY JSOU ÚTOKEM NA MOU NEZRANITELNOST 

poté zavři oči a prozkoumej nevyřešené otázky, jejichž řešení v tobě vyvolávají strach. Tyto obavy mohou mít podobu deprese, starostí, hněvu, pocitu břemene, strachu, předtuchy nebo zaujetí. Vhodným předmětem je jakýkoliv nevyřešený problém, který se během dne opakovaně vrací v tvých myšlenkách. V jednotlivých cvičeních nebudeš schopen použít jich mnoho, protože by měl být každému z nich věnován delší čas než obvykle. Dnešní myšlenka by měla být použita takto: 

Nejprve pojmenuj situaci: 

MÁM OBAVY Z …....... 

Pak si projdi všechny možné výsledky, které tě v této souvislosti napadají a vyvolávají v tobě obavy a o každé variantě se zmiň zcela konkrétně: 

BOJÍM SE, ŽE SE STANE …......... 

Procvičuješ-li správně, měl bys najít kolem pěti nebo šesti ohrožujících možností pro každou situaci, kterou použiješ, a možná i více. Je mnohem užitečnější dotknout se několika situací důkladně než většího počtu. Tak, jak bude přibývat pro každou situaci seznam očekávaných výsledků, možná shledáš zejména ty, které tě napadnou ke konci jako pro tebe méně přijatelné. Snaž se však se všemi z nich zacházet stejně, jak jen to půjde. Poté, co jsi pojmenoval každý výsledek, kterého se obáváš, řekni si: 

TATO MYŠLENKA JE ÚTOKEM NA MĚ SAMOTNÉHO 

Každé cvičení uzavři zopakováním si dnešní myšlenky ještě jednou: 

MÉ ÚTOČNÉ MYŠLENKY JSOU ÚTOKEM NA MOU NEZRANITELNOST 

 

27.

NADE VŠE CHCI VIDĚT

Dnešní myšlenka vyjadřuje cosi silnějšího než pouhé odhodlání. Dává přednost vizi před tvými touhami. Možná budeš cítit zdráhání, zda tuto myšlenku použít, s odůvodněním že si nejsi jistý, zda to myslíš vážně. Nezáleží na tom. Významem dnešních cvičení je přiblížit čas, kdy tato myšlenka bude zcela pravdivá.

Možná budeš ve velkém pokušení uvěřit, že jde o nějakou oběť, jsi-li požádán, abys říkal:

ZE VŠEHO NEJVÍC CHCI VIDĚT

Jsi-li znepokojen nedostatečným odůvodněním, doplň:

VIZE NIKOHO NIC NESTOJÍ

Pokud strach ze ztráty stále přetrvává, dodej další:

MŮŽE JEN ŽEHNAT

Pro maximální užitek vyžaduje dnešní myšlenka mnoho opakování. Měla by být používána alespoň každou půlhodinu nebo i častěji, je-li to možné. Můžeš to zkusit i každých patnách nebo dvacet minut. Doporučuje se, aby sis stanovil konkrétní časový interval pro použití myšlenky při probuzení nebo krátce poté a pokusil se jej dodržovat po celý den. Nebude obtížné to udělat, i když jseš zapojen do konverzace nebo jinak v tomto čase zaměstnán. Můžeš si potichu opakovat krátkou větu aniž bys cokoliv přerušil. Skutečná otázka zní, jak často si vzpomeneš? Jak moc chceš, aby se dnešní myšlenka stala pravdou? Odpovíš-li na jednu z těchto otázek, odpověděl jsi na druhou. Pravděpodobně zmeškáš několik aplikací a možná i řadu z nich. Nenech se tím zneklidnit, snaž se ale pokračovat ve svém rozvrhu. Pokud jen jednou během dne pocítíš, že jsi byl naprosto upřímný při opakování dnešní myšlenky, můžeš si být jist, že sis ušetřil mnohaleté úsilí.

 

28.

ZE VŠEHO NEJVÍC CHCI VIDĚT VĚCI JINAK 

Dnes dáváme včerejší myšlence skutečně konkrétní aplikaci. V těchto cvičeních učiníš řadu jednoznačných závazků. Otázka, zda je v budoucnosti dodržíš není teď naše starost.  Jsi-li ochoten zavázat se k nim alespoň teď, nastoupil jsi cestu k tomu, abys je dodržel. A stále jsme na začátku.

Možná se divíš, proč je důležité říkat například:  

"NADEVŠE CHCI VIDĚT TENTO STŮL JINAK” 

Samo o sobě to vůbec není důležité. Co je ale „samo o sobě“? A co to znamená ”samo o sobě”? Vidíš kolem sebe mnoho oddělených věcí, což ve skutečnosti znamená, že vůbec nevidíš. Buďto vidíš nebo nevidíš. Pokud jsi uviděl jednu věc jinak, uvidíš všechny jinak. Světlo, které jsi uviděl v jedné z nich je stejné světlo, které uvidíš ve všech. Prohlášením 

ZE VŠEHO NEJVÍC CHCI VIDĚT TENTO STŮL JINAK, 

se zavazuješ zbavit se svých zaujatých představ o stole a otevřít svou mysl tomu, co to je a k čemu to je. Nedefinuješ ho v pojmech minulosti. Ptáš se na to, co je to, spíše než abys říkal, co to je. Nesvazuješ jeho význam se svou nepatrnou zkušeností se stoly, ani nevymezuješ jeho účel na své malé osobní myšlenky. Nebudeš zjišťovat něco, co jsi již nadefinoval.

A účelem těchto cvičení je ptát se a přijímat odpovědi. Prohlášením

NADE VŠE CHCI VIDĚT TENTO STŮL JINAK

se zavazuješ vidět. Není to výlučný závazek. Jedná se o závazek, který platí pro stůl, stejně jako pro cokoliv jiného - ani více ani méně.  

Vlastně bys mohl získat vizi právě z tohoto stolu, pokud bys z něj stáhl všechny své vlastní myšlenky a pohlédl na něj s naprosto otevřenou myslí. Má něco, co by ti ukázal, něco krásného, čistého a nekonečně cenného, plného štěstí a naděje. Skrytý pod všemi tvými myšlenkami o něm, je jeho skutečný účel, účel, který sdílí s celým vesmírem.

Při použití stolu jako předmětu pro aplikaci dnešní myšlenky tedy skutečně požaduješ vidět účel vesmíru. Stejnou žádost budeš vznášet ke každému subjektu, který při cvičení použiješ. A zavazuješ se, že každému z nich dovolíš, aby ti odhlalil svůj účel namísto toho, abys nad ním vynesl svůj vlastní soud. 

Dnes budeme mít šest dvouminutových tréninkových období, v nichž je nejprve uvedena myšlenka pro dnešní den: 

PŘEDEVŠÍM CHCI VIDĚT VĚCI JINAK 

a poté je aplikována na cokoliv, co kolem sebe vidíš. Nejenže by měly být předměty vybírány náhodně, ale každému z nich by měla být při aplikaci dnešní myšlenky přiznána stejná hodnota, co se týká jejich přínosu pro tvé vidění. 

Jako obvykle by měla aplikace zahrnovat název předmětu na který tvůj pohled náhodně padne a na chvíli bys na něm měl spočinout pohledem, zatímco říkáš: 

NADE VŠE CHCI TENTO …předmět....  VIDĚT JINAK. 

Každá aplikace by měla být provedena zcela pomalu a tak pozorně, jak jen to je možné. Není kam spěchat.  

 

29.

BŮH JE VE VŠEM, CO VIDÍM

Dnešní myšlenka objasňuje, proč můžeš ve všem vidět veškerý účel. Vysvětluje, proč nic není oddělené, samostatné nebo samo o sobě. A objasňuje, proč nic z toho, co vidíš nic neznamená. Ve skutečnosti dnešní myšlenka vysvětluje každou myšlenku, kterou jsme dosud použili, a také všechny, které budou následovat. Dnešní myšlenka je ucelenou základnou pro vidění (vizi). Možná pro tebe bude v této chvíli těžké tuto myšlenku pochopit. Může ti připadat hloupá, neuctivá, nesmyslná, směšná nebo dokonce odporná. Jistě, Bůh není například ve stolu, jak vidíš. Přesto jsme včera zdůraznili, že stůl sdílí účel vesmíru.

A to, co sdílí účel vesmíru sdílí účel jeho Stvořitele. Zkus tedy dnes začít s učením o tom, jak se dívat na všechny věci s láskou, oceněním a otevřenou myslí. Nyní věci nevidíš. Rád bys věděl co v nich je? Nic není takové, jaké se to jeví. Svatý účel všeho (všech věcí) stojí mimo tvůj rozsah (dosah). Pokud ti vize ukáže svatost, která ozařuje svět, pak dnešní myšlenku dokonale pochopíš. A nebudeš chápat, jak jsi to mohl považovat za obtížné.

Našich šest dvouminutových cvičení pro dnešní den by se mělo řídit známým modelem:

Začni zopakováním si myšlenky a poté jí aplikuj na náhodně vybrané předměty kolem sebe a každý z nich konkrétně pojmenuj. Snaž se vyhnout tendenci výběr řídit. Což může být ve spojení s dnešní myšlenkou obzvlášťě lákavé, kvůli její zcela odlišné povaze. Pamatuj, že jakékoliv pořadí, které bys použil, je skutečnosti stejně vzdáleno. Tvůj seznam předmětů by měl být proto co nejvíce oproštěn od možnosti subjektivního výběru. Vhodný seznam může například obsahovat:

BŮH JE V TOMTO RAMÍNKU

BŮH JE V TOMTO ČASOPISE

BŮH JE V TOMTO PRSTU

BŮH JE V TÉTO LAMPIČCE

BŮH JE V TÉTO OSOBĚ

BŮH JE V TOMTO TĚLE

BŮH JE V TĚCHTO DVEŘÍCH

BŮH JE V TOMTO ODPADKOVÉM KOŠI.

Kromě stanovených cvičných období opakuj dnešní myšlenku alespoň jednou za hodinu, pomalu se rozhlížej kolem sebe, zatímco beze spěchu vyslovuješ slova. Alespoň jednou nebo dvakrát bys při tom měl zažít pocit uvolnění..

 

30.

BŮH JE VE VŠEM, CO VIDÍM, NEBOŤ BŮH JE V MÉ MYSLI (V MÉM VĚDOMÍ)

Tato dnešní myšlenka je odrazovým můstkem pro vizi. Touto myšlenkou se před tebou otevře svět a ty na něj pohlédneš a uvidíš v něm to, co jsi nikdy předtím neviděl. A pak ani to, cos viděl předtím nebude pro tebe dokonce ani slabě viditelné.

Dnes se pokoušíme použít nový druh „projekce“. Nesnažíme se zbavit toho, co se nám nelíbí, když to vidíme venku. Namísto toho se snažíme vidět ve světě to, co máme ve své mysli, abychom poznali, že to tu je. Snažíme se tedy spojit se s tím, co vidíme, namísto toho, abychom to uchovávali od nás oddělené. To je zásadní rozdíl mezi vizí a způsobem, jak vidíš. Dnešní myšlenka by měla být uplatňována co nejčastěji po celý den. Kdykoliv budeš mít chvilku, opakuj si ji pomalu, rozhlížeje se kolem sebe a pokus se uvědomit si, že myšlenka platí pro vše, co teď vidíš, nebo bys mohl vidět, pokud by to bylo v tvém dohledu. Skutečné vidění se neomezuje na pojmy jako „blízký“ nebo „vzdálený“.

Aby sis mohl na tuto myšlenku lépe zvyknout, zkus při aplikaci dnešní myšlenky myslet na věci mimo tvůj přítomný dosah stejně jako na ty, které právě (skutečně) vidíš.

Skutečné vidění nejenže není omezeno prostorem ani vzdáleností, ale vůbec nezávisí na fyzických očích. Mysl (vědomí) je jeho jediným zdrojem. Jako další pomoc, aby sis na tuto myšlenku více zvykl, věnuj několik cvičení její aplikaci se zavřenýma očima s využitím jakýchkoliv předmětů, které ti přijdou na mysl a díváním se spíše dovnitř než ven. Dnešní myšlenka platí stejně pro obojí.



  

LEKCE 31 - 40

31.

NEJSEM OBĚTÍ SVĚTA, KTERÝ VIDÍM

Dnešní myšlenka je úvod k tvému prohlášení o propuštění. Opět platí, že tato myšlenka by měla být použita jak na svět, který vidíš venku, tak na svět, jenž vidíš uvnitř. Při uplatňování této myšlenky použijeme formu procvičování, která bude používána stále více a více, s obměnami, které jsou uvedeny. Obecně řečeno tento způsob zahrnuje dva aspekty, jeden, v němž aplikuješ myšlenku pro budování trvalejšího základu a druhý, spočívající v častém používání myšlenky po celý den.

Jsou zapotřebí dvě delší tréninková období s dnešní myšlenkou, jedno ráno a jedno večer. Doporučuje se tři až pět minut pro každé z nich. Během této doby se kolem sebe pomalu rozhlížej a opakuj myšlenku dvakrát nebo třikrát. Poté zavři oči a použij stejnou myšlenku na svůj vnitřní svět. Unikneš tak z obou společně, neboť vnitřní svět je příčinou vnějšího.

Když zkoumáš svůj vnitřní svět, pouze nech jakoukoliv myšlenku, která prochází tvou myslí vstoupit do tvého vědomí, na chvíli ji zvaž a pak ji nahraď další. Snaž se mezi nimi nestanovit žádnou hierarchii. Pozoruj je pokud možno nezaujatě jak přichází a odchází. Žádnou z nich se nezabývej, ale pokus se nechat proud myšlenek plynout rovnoměrně a klidně bez jakýchkoliv zásahů z tvé strany. Zatímco sedíš a tiše sleduješ své myšlenky, opakuj si dnešní myšlenku tak často jak budeš chtít, ale beze spěchu:

NEJSEM OBĚTÍ SVĚTA, KTERÝ VIDÍM

Navíc opakuj tuto myšlenku co nejčastěji během dne. Připomeň si, že vydáváš prohlášení nezávislosti ve jménu své vlastní svobody. A ve tvé svobodě spočívá svoboda světa. Dnešní myšlenka je také ozvlášť užitečná jako reakce na jakoukoliv formu pokušení, které může nastat. Je to prohlášení, že mu nepodlehneš a neupadneš do spoutanosti.

 

32.

VYMYSLEL JSEM SVĚT, KTERÝ VIDÍM

Dnes pokračujeme v rozvíjení tématu příčiny a následku. Nejsi obětí světa, který vidíš, neboť jsi tento svět vymyslel. Můžeš se ho vzdát tak snadno, jak jsi ho vymyslel. Můžeš ho vidět nebo ne podle toho, co si přeješ. Pokud ho chceš, uvidíš ho, pokud ho už nechceš více, nebude tu, abys ho viděl. Dnešní myšlenka, stejně jako předchozí se vztahuje jak na tvůj vnitřní tak i vnější svět, které jsou ve skutečnosti stejné. Avšak protože je vidíš jako odlišné, bude dnešní praxe zahrnovat opět dvě fáze, jednu, která se týká světa, který vidíš mimo sebe a druhou, zahrnující svět, který vidíš ve své mysli. Během dnešních cvičení si zkus představit, že oba dva jsou ve tvé vlastní představivosti.

Opět začneme tréninková období ráno a večer opakováním dnešní myšlenky dvakrát nebo třikrát zatímco se rozhlížíš po světě, který vidíš okolo sebe. Pak zavři oči a rozhlédni se po svém vnitřním světě. Je-li to možné, pokus se k nim oběma přistupovat stejně. Opakuj dnešní myšlenku beze spěchu tak často, jak si přeješ:

SVĚT, KTERÝ VIDÍM JSEM VYMYSLEL

zatímco sleduješ obrazy, které tvá představivost představuje tvému vědomí. Pro dvě delší cvičení je doporučeno tři až pět minut, nejméně však tři. Můžeš použít i více než pět minut, pokud shledáš cvičení jako uklidňující, pro usnadnění si zvol čas, kdy neočekáváš žádné rozptylující vlivy a kdy se budeš cítit přiměřeně připraven.

Tato cvičení by měla pokračovat také v průběhu dne tak často, jak jen to je možné. Kratší aplikace spočívají v pomalém opakování této myšlenky, zatímco zkoumáš svůj vnitřní nebo vnější svět. Nezáleží na tom, který si vybereš. Dnešní myšlenka by měla být také použita okamžitě na každou situaci, která by tě mohla rozrušit. Použij myšlenku tak, že si řekneš:

TUTO SITUACI JSEM VYMYSLEL TAKOVOU, JAKOU JI VIDÍM

 

33.

EXISTUJE JINÝ ZPŮSOB, JAK SE DÍVAT NA SVĚT

Dnešní myšlenka je pokusem rozpoznat, že můžeš posunout (změnit) své vnímání světa v obou jeho aspektech - vnějším i vnitřním. Ranní a večerní aplikaci by mělo být věnováno plných pět minut. V těchto cvičeních by měla být myšlenka opakována tak často, jak je ti příjemné, zásadní je ale při její aplikaci nespěchat. Střídavě používej mapování svého vnějšího a vnitřního pohledu ale bez pocitu náhlého přesunu. Nenuceně se rozhlédni po světě, který vnímáš jako vnější, pak zavři oči a se stejnou nenuceností si prohlížej své vnitřní myšlenky.

Pokus se zůstat v obou případech stejně nezúčastněný a udržet si tento odstup při opakování myšlenky po celý den. Kratší cvičení by měla být co nejčastější. Konkrétní použití dnešní myšlenky by mělo být také uplatněno okamžitě, když nastane jakákoliv situace, která tě svádí k rozrušení. V takovém případě řekni:

JE JINÝ ZPŮSOB, JAK SE NA TO DÍVAT

(JE JINÝ ZPŮSOB, JAK VIDĚT ...(tuto situaci))

Nezapomeň dnešní myšlenku aplikovat v okamžiku, kdy jsi si vědom rozrušení. Možná bude nutné, abys třeba minutu seděl tiše a opakoval si myšlenku několikrát. Při této formě aplikace ti pravděpodobně pomůže, když zavřeš oči.

 

34.

NAMÍSTO TOHOTO MOHU VIDĚT MÍR

Dnešní myšlenka začíná s popisem okolností, které převládají při jiném způsobu vidění. Klid mysli je zjevně vnitřní záležitost. Musí začít tvými vlastními myšlenkami a poté se rozšiřovat ven. Právě z míru ve tvé mysli pochází míruplné vnímání světa.

Pro dnešní procvičování jsou zapotřebí tři delší tréninková období. Doporučuje se jedno ráno a jedno večer, přičemž další se může provést kdykoliv mezi tím, v době, kdy jsi nejlépe připraven. Všechny aplikace by měly být prováděny se zavřenýma očima. Neboť aplikace dnešní myšlenky by měly být uplatňovány na tvůj vnitřní svět. Pro každé z delších cvičení je zapotřebí zhruba pět minut prohledávání mysli. Hledej ve své mysli myšlenky strachu, situace vyvolávající úzkost, „urážlivé“ osoby nebo události, nebo cokoliv jiného, o čem v mysli chováš nemilující myšlenky. Zběžně si jich všimni a opakuj dnešní myšlenku pomalu, zatímco sleduješ, jak vyvstávají ve tvé mysli a nech každou odejít, aby byla nahrazena další.

Pokud začneš mít potíže s přemýšlením o konkrétních tématech, pokračuj nerušeně v opakování myšlenky aniž bys ji aplikoval na cokoli konkrétního. Ujisti se však, že nic konkrétního nevylučuješ.

Kratší aplikace mají být časté a prováděné kdykoliv cítíš, že mír tvé mysli je jakýmkoliv způsobem ohrožen. Účelem je ochránit se před pokušením po celý den. Pokud se ve tvém vědomí objeví konkrétní forma pokušení, cvičení by mělo mít tuto podobu:

V TÉTO SITUACI  BYCH MOHL VIDĚT MÍR, NAMÍSTO TOHO, CO V NÍ VIDÍM TEĎ

Pokud zásahy do tvého klidu mysli nabudou podobu obecnějších nepříznivých emocí, jako jsou deprese, úzkost nebo strach, použij myšlenku v její původní podobě:

MÍSTO TOHOTO BYCH MOHL VIDĚT MÍR

Pokud zjistíš, že potřebuješ více než jednu aplikaci dnešní myšlenky, aby ti pomohla změnit tvé myšlení v nějaké konkrétní souvislosti, zkus si udělat několik minut a věnovat je opakování myšlenky dokud nepocítíš úlevu. Pomůže ti, když si konkrétně řekneš:

SVÉ POCITY DEPRESE, ÚZKOSTI NEBO STRACHU

(NEBO MÉ MYŠLENKY TÝKAJÍCÍ SE TÉTO SITUACE, OSOBY NEBO UDÁLOSTI)

MOHU NAHRADIT MÍREM

 

35.

MÁ MYSL (VĚDOMÍ) JE SOUČÁSTÍ MYSLI BOŽÍ

JSEM NAPROSTO SVATÝ

Dnešní myšlenka nepopisuje způsob, jakým se nyní vidíš. Avšak popisuje to, co ti ukáže vize. Pro každého, kdo si myslí, že je v tomto světě, je těžké tomuto o sobě uvěřit. Ale důvod toho, že si myslí, že je v tomto světě je ten, že právě tomuto nevěří.

Věříš, že jsi součástí toho, kde si myslíš, že jsi. To proto, že ses obklopil prostředím, které bys chtěl. A ty chceš ho proto, aby ochraňovalo tvůj sebeobraz, který sis vytvořil. Tento obraz je součástí tohoto prostředí. To co vidíš, když věříš, že jsi v tomto světě, je viděno očima obrazu. Toto není vize. Obrazy nemohou vidět.

Dnešní myšlenka představuje úplně jiný pohled na sebe sama. Tím, že ustanovuje tvůj Zdroj, ustanovuje tvou Identitu a ta tě popisuje takového, jaký musíš ve skutečnosti (v pravdě) být. Pro dnešní myšlenku použijeme trochu jiný druh aplikace, neboť důraz je pro dnešek kladen spíše na vnímajícího než na to, co vnímá.

Každé ze tří pětiminutových cvičení dnes začni opakováním dnešní myšlenky pro sebe a pak zavři oči a pátrej ve své mysli po těch druzích popisných termínů, v nichž vidíš sám sebe. Zahrň všechny na egu založené vlastnosti, které si sám připisuješ, kladné či záporné, vytoužené i nežádoucí, velkolepé nebo ponižující. Všechny jsou stejně neskutečné, neboť se na sebe nedíváš očima svatosti.

Zpočátku budeš při prohledávání mysli nejspíš zdůrazňovat to, co považuješ za více negativní aspekty vnímání sebe sama. Avšak v pozdější části cvičení možná mohou tvou myslí více procházet sebe-zveličovací popisné výrazy. Snaž se uvědomit si, že na směru tvých fantazií o sobě nezáleží. Iluze ve skutečnosti nemají žádný směr. Jsou pouze nepravdivé (neskutečné). Vhodný nahodilý seznam pro aplikaci dnešní myšlenky by mohl být třeba následující:

VIDÍM SE JAKO VYUŽÍVANÝ

VIDÍM SE JAKO POTLAČENÝ

VIDÍM SE JAKO SELHÁVAJÍCÍ

POVAŽUJI SE ZA OHROŽENÉHO

POVAŽUJI SE ZA BEZMOCNÉHO

POVAŽUJI SE ZA VÍTĚZNÉHO

VIDÍM SE JAKO PORAŽENÝ

VIDÍM SE JAKO ŠTĚDRÝ

VIDÍM SE JAKO ČESTNÝ

O těchto pojmech bys neměl přemýšlet abstraktním způsobem. Odehrajou se ti v mysli jako nejrůznější situace, osobnosti a události, které tě napadnou a v nichž figuruješ. Zachyť jakoukoliv konkrétní situaci, která tě napadne, popiš ji pojmem nebo pojmy, které považuješ za použitelné pro tvou reakci na danou situaci a použij je pro uplatnění dnešní myšlenky. Poté, co jsi každou z nich pojmenoval dodej:

ALE MÁ MYSL (VĚDOMÍ) JE SOUČÁSTÍ MYSLI BOŽÍ

JSEM NAPROSTO SVATÝ

Během delších cvičení pravděpodobně nastanou intervaly, ve kterých tě nic konkrétního nenapadne. Nesnaž se vymyslet konkrétní věci, abys interval vyplnil, ale pouze relaxuj a pomalu opakuj dnešní myšlenku, dokud tě něco nenapadne. Ačkoliv nic z toho, co tě napadne, by nemělo být z cvičení vynecháno, nic by nemělo být „dolováno“ násilím. Neměla by být použita ani síla ani nátlak.

Co nejčastěji během dne vyzvihni konkrétní vlastnost nebo vlastnosti, které si připisuješ a v tu chvíli na ně aplikuj dnešní myšlenku tak, že připojíš tuto myšlenku ve výše uvedeném tvaru ke každé z nich. Pokud tě nic konkrétního nenapadá, pouze si tuto myšlenku opakuj se zavřenýma očima.

36.

MÁ SVATOST OBKLOPUJE VŠE, CO VIDÍM

Dnešní myšlenka rozširuje včerejší myšlenku z vnímajícího na to, co je vnímáno. Jsi svatý, neboť tvá mysl je součástí Mysli Boží. A protože jsi svatý, tvé vidění musí být také svaté. „Bezhříšnost“ znamená bez hříchu. Nemůžeš být bez hříchu jen trochu. Buď jsi bezhříšný nebo ne. Je-li tvá mysli součástí mysli Boží, musíš být bezhříšný, jinak by část Jeho Mysli byla hříšná. Tvé vidění souvisí s Jeho Svatostí, ne s tvým egem, a tudíž ani s tvým tělem.

Dnes jsou potřebná čtyři tří až pětiminutová cvičení. Pokus se je rozložit celkem stejnoměrně a často provádět kratší aplikace, abys zajistil své bezpečí po celý den. Delší cvičení by měla mít tuto formu:

Nejprve se zavřenýma očima několikrát pomalu opakuj dnešní myšlenku. Pak otevři oči a celkem pomalu se rozhlédni kolem sebe, použij myšlenku konkrétně na cokoliv, čeho si při svém nahodilém zkoumání povšimneš. Řekni například:

MÁ SVATOST OBKLOPUJE TAMTEN KOBEREC

MÁ SVATOST OBKLOPUJE TAMTU STĚNU

MÁ SVATOST OBKLOPUJE TYTO PRSTY

MÁ SVATOST ZAHALUJE TAMTO KŘESLO

MÁ SVATOST ZAHALUJE TAMTU OSOBU

MÁ SVATOST OBALUJE TOHLE PERO

V průběhu těchto cvičení několikrát zavři oči a myšlenku dne si zopakuj. Pak oči otevři a pokračuj s výčtem stejně jako předtím.

Při kratších cvičeních zavři oči a opakuj dnešní myšlenku:

MÁ SVATOST ZAHALUJE VŠE, CO VIDÍM

Podívej se kolem sebe a znovu ji zopakuj, a cvičení pak ukonči s ještě jedním opakováním se zavřenýma očima. Všechny aplikace mají být samozřejmě provedeny co nejpomalěji, bez úsilí a beze spěchu, jak jen to půjde.

37.

MÁ SVATOST ŽEHNÁ SVĚTU

Tato myšlenka obsahuje první záblesky tvé skutečné funkce ve světě, neboli proč jsi tady. Tvým účelem je vidět svět skrze svou vlastní svatost a tak jste ty i svět požehnáni společně. Nikdo nic neztrácí, nikdo neprohrává. Nikomu není nic vztato, prostřednictvím tvé svaté vize každý získává. Znamená to konec oběti, neboť vize nabízí každému to, co mu plným právem náleží. A každý má nárok na všechno, neboť všechno je jeho dědictví coby Božího Syna.

Neexistuje jiný způsob, jakým by mohla být myšlenka oběti (ztráty) odstraněna z myšlení světa. Jakýkoliv jiný způsob vidění bude nevyhnutelně vyžadovat od někoho, aby za něco platil. V důsledku toho bude ten, kdo je vnímající ztrácet. A ani nebude mít tušení, proč ztrácí. Přesto je jeho celistvost v jeho vědomí znovu obnovena skrze tvou vizi. Tvá svatost mu žehná tím, že od něj nic nežádá. Ti, kdož vidí sami sebe jako celistvé, nic nežádají.

Tvá svatost je spásou světa. Umožňuje ti učit svět, že je zajedno s tebou, ne kázáním, ne tím, že že bys mu cokoliv říkal, ale pouze tvým tichým poznáním, že ve tvé svatosti jsou všechny věci požehnané spolu s tebou.

Dnešní čtyři periody cvičení, z nichž každá zahrnuje od tří do pěti minut procvičování, začni opakováním dnešní myšlenky a poté se asi minutu rozhlížej kolem sebe a současně aplikuj tuto myšlenku na vše, co vidíš:

MÁ SVATOST ŽEHNÁ TOTO KŘESLO

MÁ SVATOST ŽEHNÁ TOMUTO OKNU

MÁ SVATOST ŽEHNÁ TOMUTO TĚLU

Pak zavři oči a použij myšlenku na jakoukoliv osobu, která tě napadne, použij její jméno a řekni:

MÁ SVATOST TI ŽEHNÁ (JMÉNO).

Můžeš pokračovat ve cvičení se zavřenýma očima, opět můžeš oči otevřít a aplikovat dnešní myšlenku na svůj vnější svět, pokud si to přeješ, můžeš střídat aplikaci myšlenky na to, co vidíš kolem sebe a na ty, kteří jsou ve tvých myšlenkách, anebo můžeš použít libovolnou kombinaci těchto dvou fází, kterou preferuješ. Cvičení by mělo být zakončeno zopakováním myšlenky se zavřenýma očima a dalším následným s očima otevřenýma.

Kratší cvičení spočívají v opakování myšlenky tak často, jak můžeš. Obzvláště užitečné je aplikovat jí mlčky na kohokoliv, koho potkáš s použitím jeho jména. Zásadní je použít myšlenku, pokud se zdá, že v tobě někdo vyvolává nežádoucí reakci. Okamžitě mu nabídni požehnání tvé svatosti, aby ses naučil udržet ji ve svém vědomí.

 

38.

NEEXISTUJE NIC, CO BY MÁ SVATOST NEMOHLA UDĚLAT

Tvá svatost obrací naopak všechy zákony světa. Je mimo jakéholiv hranice času, prostoru, vzdálenosti a omezení jakéhokoliv druhu. Tvá svatost je naprosto neomezená ve své síle, neboť tě ustanovuje Synem Božím, který je zajedno s Myslí svého Stvořitele.

Síla Boží se projevuje díky tvé svatosti. Díky tvé svatosti je síla Boží přístupná. A neexistuje nic, co by Boží síla nedokázala udělat. Tvá svatost tedy může odstranit veškerou bolest, ukončit veškeré trápení a vyřešit všechny problémy. Může tak učinit ve spojení s tebou a s kýmkoliv jiným. Je to právě rovnost v její síle, co pomůže komukoliv neboť je to právě rovnocennost v této síle, co spasí každého.

Jsi-li svatý, pak je svaté i vše, co Bůh stvořil. Jsi svatý protože vše, co On stvořil je svaté. A vše co stvořil On je svaté, právě proto, že svatý jsi ty.

V dnešních cvičeních budeme používat sílu tvé svatosti na všechny problémy, těžkosti nebo utrpení v jakékoliv podobě, na kterou pomyslíš, která tě napadne u sebe nebo u někoho jiného. Nebudeme dělat žádné rozdíly, protože žádné neexistují. Ve čtyřech delších cvičeních, z nichž každé bude nejlépe plných pět minut, zopakuj dnešní myšlenku, zavři oči a poté vyhledej ve své mysli jakýkoliv pocit ztráty, neštěstí nebo nespokojenosti nebo jakýkoliv jiný, který spatříš.

Snaž se nedělat žádné rozdíly mezi situací, která je těžká pro tebe a situací, která je těžká pro někoho jiného. Uveď konkrétně tuto situaci a také jméno osoby, které se týká. Při aplikaci dnešní myšlenky použij tuto formu:

V SITUACI, KTERÁ SE TÝKÁ..(popiš situaci)... V NÍŽ SE VIDÍM,

NEEXISTUJE NIC, CO BY MÁ SVATOST NEMOHLA UDĚLAT

V SITUACI TÝKAJÍCÍ SE..(popiš situaci).... V NÍŽ …..(jméno osoby).... SE VIDÍ,

NEEXISTUJE NIC, CO BY MÁ SVATOST NEMOHLA UDĚLAT

Možná čas od času budeš chtít obměnit tento postup a přidat nějaké vlastní důležité myšlenky. Například bys mohl zahrnout myšlenky jako je:

NEEXISTUJE NIC, CO BY MÁ SVATOST NEDOKÁZALA UDĚLAT,

NEBOŤ V NÍ SPOČÍVÁ SÍLA BOŽÍ.

Použij jakoukoliv variantu, která tě oslovuje, udrž ale cvičení zaměřené na téma:

NEEXISTUJE NIC, CO BY MÁ SVATOST NEMOHLA VYKONAT“

Účel dnešních cvičení je začít ti vštěpovat pocit, že máš nadvládu nad všemi věcmi díky tomu, čím jsi. Při častých krátkých aplikacích použij myšlenku v její původní podobě, pokud nevznikne nebo tě nenapadne konkrétní problém týkající se tebe nebo někoho jiného. V takovém případě použij konkrétnější formu při aplikaci této myšlenky.

39.

MÁ SVATOST JE MOU SPÁSOU (OCHRANOU)

Pokud je vina peklem, tak co je její opak? Stejně, jako text, pro který byla tato učebnice napsána, jsou myšlenky, použité pro cvičení velmi jednoduché, velmi jasné a zcela jednoznačné. Nejde nám o intelektuální výkony ani logické hračky. Zabýváme se pouze s tím, co je velmi zřejmé a co bylo přehlédnuto v oblacích komplikovanosti, v nichž si myslíš, že myslíš.

Je-li vina peklem, co je jejím opakem? Není to těžké, jistě. Váhání, které můžeš pocítit při odpovědi není způsobeno nejednoznačnou otázkou. Věříš ale že vina je peklem? Pokud ano, okamžitě bys viděl, jak přímý a jednoduchý je text a vůbec bys pracovní příručku nepotřeboval. Nikdo nepotřebuje trénovat aby získal to, co už je jeho.

Již jsme řekli, že tvá svatost je spásou světa. A co tvá vlastní spása? Nemůžeš dát to, co nemáš. Spasitel musí být spasen. Jak jinak může učit spasení? Dnešní cvičení se ti budou hodit k rozpoznání toho, že tvá spása je zásadní pro spásu světa. Když tato cvičení aplikuješ na svůj svět, získává prospěch celý svět. Tvá svatost je odpovědí na každou otázku, která byla kdy položena, je položena nyní nebo bude položena v budoucnosti. Tvá svatost znamená konec viny a tudíž i konec pekla. Tvá svatost je spásou světa i tvou vlastní spásou. Jak bys z ní mohl být vyloučen, když ti svatost patří? Bůh nezná nesvatost. Je možné, aby neznal svého Syna?

Pro dnešní čtyři delší cvičení je doporučeno plných pět minut a jsi vyzýván k delším a častějším tréninkům. Pokud chceš překročit minimální požadavky, doporučuje se spíše častější sezení než delší, ačkoliv vhodné je obojí. Začni cvičení jako obvykle, zopakuj si dnešní myšlenku pro sebe:

MÁ SVATOST JE MOU SPÁSOU

potom se zavřenýma očima pátrej po svých nemilujících myšlenkách v jakékoliv podobě, ve které se objeví – rozrušení, deprese, hněv, strach, starosti, útok, nejistota a tak dále. Ať už mají jakoukoliv podobu, jsou neláskyplné a proto strachuplné. A právě od nich potřebuješ být ochráněn (spasen). Konkrétní situace, události nebo osoby, které spojuješ s nemilujícími myšlenkami jakéhokoliv druhu jsou vhodným předmětem dnešního cvičení. Pro tvou spásu je bezpodmínečně nutné, abys je viděl jinak. A právě to, že jim požehnáš, tě ochrání a dá ti vizi.

Pomalu, bez záměrné selekce a zbytečného důrazu na cokoliv konkrétního, hledej ve své mysli každou myšlenku, která stojí mezi tebou a tvou spásou. Na každou z nich použij dnešní myšlenku takto:

MÉ NEMILOSRDNÉ MYŠLENKY NA …........ MĚ UDRŽUJÍ V PEKLE

MÁ SVATOST JE MOU SPÁSOU

Můžeš si tato cvičení ulehčit, pokud je proložíš několika kratšími cvičeními, během kterých si budeš pouze několikrát pomalu opakovat dnešní myšlenku. Může ti také pomoci, když přidáš několik krátkých chvil, v nichž se pouze uvolníš a nebudeš na nic myslet.

Udržet koncentraci je zpočátku velmi obtížné. Bude to mnohem snažší, jakmile bude tvá mysl disciplinovanější a méně rozptýlená. Zatím můžeš do cvičení zavádět rozmanitost v různých formách, aby ses cítil uvolněně. Neměň však samotnou myšlenku, abys nezměnil způsob jejího použití. Jakkoliv se jí rozhodneš použít, měla by být uvedena tak, aby její význam, že svatost je tvou spásou, zůstal nezměněn.

Zakonči každé cvičení zopakováním myšlenky v její původní formě ještě jednou:

MÁ SVATOST JE MOU SPÁSOU

a doplň:

KDYŽ VINA JE PEKLEM, CO JE OPAKEM VINY?

Během kratších aplikací, které by měly být prováděny třikrát nebo čtyřikrát za hodinu nebo pokud možno i vícekrát, si můžeš položit tuto otázku, zopakovat dnešní myšlenku a pokud možno obojí. Objeví-li se pokušení, zvláště nápomocná forma této myšlenky je:

MÁ SVATOST MĚ ZACHRAŇUJE PŘED TÍMTO POKUŠENÍM

 

40.

JSEM POŽEHNANÝ JAKOŽTO SYN BOŽÍ

Dnes začeme prosazovat některé z radostných věcí, které ti náleží díky tomu, že jsi tím, čím jsi. Dnes nejsou nutná žádná dlouhá cvičení, ale jsou zapotřebí velmi krátká a častá cvičení. Nanejvýš vhodná by byla každých deset minut a jsi vyzýván, aby ses pokusil dodržet tento plán, kdykoliv je to možné. Když zapomeneš, zkus to znovu. Dojde-li k delšímu přerušení, zkus to znovu. Kdykoli si vzpomeneš, zkus to znovu.

Po dobu cvičení nemusíš zavírat oči, přestože ti může pomoci, když to uděláš. Během dnes se však můžeš ocitnout v mnoha situacích, kdy zavření očí nebude možné. Nepromeškej kvůli tomu dobu cvičení. Můžeš cvičit docela dobře za jakýchkoliv okolostí, pokud opravdu chceš.

Dnešní cvičení zabere jen málo času a nevyžaduje žádné úsilí. Opakuj dnešní myšlenku a poté přidej několik vlastností, které si připisuješ jako Syn Boží a aplikuj je na sebe.

Jedno z takových cvičení by mohlo být například toto:

JSEM POŽEHNANÝ JAKOŽTO SYN BOŽÍ,

JSEM SPOKOJENÝ, ŠŤASTNÝ, MÍRUMILOVNÝ A MILUJÍCÍ

Další by mohlo mít tuto formu:

JSEM POŽEHANÝ JAKOŽTO SYN BOŽÍ,

JSEM KLIDNÝ, TICHÝ, ODVÁŽNÝ A SEBEVĚDOMÝ.

Pokud máš k dispozici jen malou chvíli, pouze si řekni:

JSEM POŽEHNANÝ COBY SYN BOŽÍ

pozn. překladatele – příští cvičení je hned po probuzení! Proto doporučujeme si ho večer připravit..

LEKCE 41 - 50

41.

BŮH MĚ PROVÁZÍ KAMKOLIV JDU

Dnešní myšlenka nakonec úplně překoná pocit osamělosti a opuštěnosti, který zakouší všichni, kdož jsou odloučeni. Deprese je nevyhnutelným důsledkem oddělenosti. Také úzkost, strach, hluboký pocit bezmoci, nouze, utrpení a intenzivní strach ze ztráty.

Ti, kdož jsou odloučeni vymysleli mnoho „léků“ na to, co považují za „neduhy světa“. Přesto jediná věc, kterou nedělají je zpochybnění skutečnosti tohoto problému. Avšak účinky tohoto odloučení nelze vyléčit, neboť tento problém není skutečný. Dnešní myšlenka má sílu ukončit toto šílenství navždy. A je to vskutku šílenství, navzdory vážným a tragickým podobám, které na sebe může vzít.

Hluboko uvnitř tebe je vše co je dokonalé, připravené zářit skrze tebe a ven na celý svět. Vyléčí to všechny smutky, bolesti, strach a ztrátu, neboť to vyléčí mysl, která si myslí, že tyto věci jsou skutečné a která trpěla tím, že o nich byla přesvědčená.

Nikdy nemůžeš být připraven o svou dokonalou svatost, neboť její Zdroj tě doprovází kamkoliv jdeš. Nemůžeš nikdy trpět, neboť Zdroj veškeré radosti jde s tebou kamkoliv jdeš. Nikdy nemůžeš být sám, protože Zdroj veškerého života tě provází, kamkoliv jdeš. Nic nemůže zničit mír tvé mysli, neboť Bůh jde s tebou, ať jdeš kamkoliv.

Je jasné, že tomu všemu nevěříš. Jak bys mohl, když pravda je skryta hluboko uvnitř, pod těžkým mrakem šílených myšlenek, hustých a temných a přesto reprezentujích vše co vidíš? Dnes učiníme náš první skutečný pokus projít kolem tohoto temného a těžkého mraku a skrze něj do světla za ním.

Dnes bude pouze jedno dlouhé cvičení. Ráno, jakmile vstaneš, je-li to možné, sedni si v tichosti se zavřenýma očima asi na tři až pět minut. Na začátku dnešního cvičení si velmi pomalu zopakuj dnešní myšlenku.

BŮH MĚ PROVÁZÍ KAMKOLIV JDU

Poté se pokus na nic nemyslet. Místo toho se pokus obrátit pozornost dovnitř, a projdi okolo všech planých myšlenek světa. Pokus se vstoupit velmi hluboko do své mysli (vědomí) a udržet ji oproštěnou od všech myšlenek, které by mohly odvést tvou pozornost.

Pokud ti to pomůže, můžeš občas dnešní myšlenku zopakovat. Ale především se zkus ponořit hluboko do nitra mimo svět a všechny jeho pošetilé myšlenky. Snažíš se dostat za všechny tyto myšlenky. Pokoušíš se zanechat za sebou zdání světa a přiblížit se skutečnosti.

Je naprosto možné dosáhnout Boha. Ve skutečnosti je to velmi snadné, neboť je to ta nejpřirozenější věc na světě. Dokonce by se dalo říct, že to je jediná přirozená věc na světě. Cesta se otevře, když uvěříš, že je to možné. Toto cvičení může přinést velmi překvapivé výsledky i při prvním pokusu a dříve či později je vždy úspěšné.

Postupem času se budeme tímto druhem cvičení zabývat podrobněji. A přestože se nepovede vždy zcela, je okamžitý úspěch možný.

Během dne používej často dnešní myšlenku, opakuj si ji velmi pomalu, nejlépe se zavřenýma očima:

BŮH MĚ PROVÁZÍ KAMKOLIV JDU

Mysli na to, co říkáš, na to, co tato slova znamenají. Soustřeď se na svatost, kterou tato slova naznačují, na neselhávající přátelství na které máš nárok, na naprostou ochranu, která tě obklopuje. Vskutku se můžeš zasmát všem ustrašeným myšlenkám, když si připomeneš, že Bůh tě provází, kamkoliv jdeš.

pozn. překladatele – příští cvičení je hned po probuzení! Proto doporučujeme si ho večer připravit..

42.

BŮH JE MÁ SÍLA. VIZE JE JEHO DAREM.

Dnešní myšlenka slučuje dvě velmi silné myšlenky, jenž mají klíčový význam. Rovněž vyjadřuje vztah mezi příčinou a následkem, což vysvětluje, proč nemůžeš selhat ve své snaze dosahnout cíle tohoto kurzu. Budeš vidět (uzříš), neboť je to Vůle Boží. Je to Jeho síla a ne tvá vlastní, co ti dá sílu. A je to právě Jeho dar, a ne tvá síla, co ti nabízí zření (vizi).

Bůh je ve skutečnosti tvou silou a to, co On dává je skutečně dáno. To znamená, že to, co dává můžeš přijmout kdykoliv a kdekoliv, kdekoliv jsi a v jakékoliv situaci se nacházíš. Tvé procházení časem a prostorem není náhodné. Nemůžeš být jinde, než na správném místě a ve správný čas. Taková je síla Boží. To jsou Jeho dary.

Dnes budeme mít dvě tří až pětiminutová cvičení. Jedno jakmile se probudíš a druhé těsně před spaním. Je však lepší počkat, až budeš moci usednout sám v tichu a budeš se cítít připraven, než aby ses zabýval dobou cvičení.

Začni dnešní cvičení zopakováním si dnešní myšlenky pomalu s otevřenýma očima, dívajíc se kolem sebe.

BŮH JE MÁ SÍLA. VIZE JE JEHO DAR.

Potom zavři oči a opakuj myšlenku znovu ještě jednou, ještě pomaleji než předtím. Poté se snaž nemyslet na nic jiného, než na myšlenky, které se ti vyjeví ve spojení s dnešní myšlenkou. Mohl bys přemýšlet například takto:

ZŘENÍ (VIZE) MUSÍ BÝT MOŽNÉ. CO BŮH DÁVÁ, DÁVÁ DOOPRAVDY.

Nebo:

BOŽÍ DARY MI PATŘÍ, NEBOŤ MI JE DAL BŮH.

Je vhodná jakákoliv myšlenka, která jasně souvisí s dnešní myšlenkou. Možná budeš žasnout nad tím, kolik pochopení souvisejícího s kurzem některé tvé myšlenky obsahují. Nech je přicházet bez cenzury, pokud nezjistíš, že se tvá mysl pouze toulá a žes nechal vniknout očividně nesouvisející myšlenky. Také můžeš dospět do bodu, kdy tě nenapadají vůbec žádné myšlenky. Pokud k takovému narušení dojde, otevři oči, podívej se okolo sebe a zopakuj ještě jednou myšlenku, pak znovu zavři oči a pokračuj ve vyhledávání souvisejících myšlenek ve své mysli.

Pamatuj však, že pro dnešní cvičení není vhodné aktivní vyhledávání souvisejících myšlenek. Pokus se jen zachovat si odstup a nechat myšlenky přicházet. Pokud se ti to zdá těžké, je lepší strávit cvičení střídavým opakováním dnešní myšlenky s otevřenýma a poté zavřenýma očima, než se namáhat vyhledáváním vhodných myšlenek.

Přínosná budou i krátká cvičení, jenž nejsou počtem omezena.

Dnešní myšlenka je počátečním krokem ve spojování myšlenek a učí tě, že studuješ jednotný myšlenkový systém, v němž nechybí nic, co je potřebné a není v něm zahrnuto nic, co by si vzájemně odporovalo nebo by bylo bezvýznamné.

Čím častěji budeš během dne opakovat myšlenku, tím častěji si budeš připomínat, že cíl kurzu je pro tebe důležitý a žes na něj nezapoměl.

pozn. překladatele – příští cvičení je hned po probuzení! Proto doporučujeme si ho večer připravit..

43.

BŮH JE MŮJ ZDROJ. ODDĚLENĚ OD NĚJ (BEZ NĚJ) NEMOHU VIDĚT

Vnímání není vlastností Boží. Božím královstvím je poznání. Přesto On stvořil Ducha Svatého jako Zprostředkovatele mezi vnímáním a poznáním. Bez tohoto spojení s Bohem by poznání ve tvé mysli bylo navždy nahrazeno vnímáním. Díky tomuto spojení s Bohem prostřednictvím Ducha Svatého se vnímání natolik změní a očistí, že povede k poznání. Toto je funkce vnímání, tak jak ji vidí Duch Svatý. A proto je to jeho pravá funkce.

V Bohu nemůžeš vidět. Vnímání nemá v Bohu žádný účel a tak neexistuje. Avšak ve spáse, která je zrušením (odčiněním) toho, co nikdy nebylo, má vnímání mocný účel. Vnímání bylo vytvořeno Synem Božím pro nesvatý účel, a tak se vnímání musí stát prostředkem pro návrat k uvědomění si své svatosti. Samo o sobě nemá vnímání žádný význam. A přesto mu Duch Svatý dává význam velmi blízký Božímu významu. Uzdravené vnímání se stává prostředkem, kterým Boží Syn odpouští svému bratrovi, a tak odpouští sám sobě.

Nemůžeš vidět odděleně od Boha, neboť nemůžeš být od Boha oddělen. Cokoliv děláš, děláš v Něm, neboť cokoliv si myslíš, myslíš s Jeho Myslí. Pokud je vize skutečná, a je skutečná do té míry, do jaké sdílí účel Ducha Svatého, potom nemůžeš vidět odděleně od Boha.

Dnes jsou zapotřebí tři pětiminutová cvičení, jedno brzy ráno a jedno co možná nejpozději. Třetí lze provést v nejvhodnější době, kdy to okolnosti a připravenost dovolí.

Na začátku těchto cvičení si zopakuj dnešní myšlenku s otevřenýma očima.

BŮH JE MŮJ ZDROJ, ODDĚLENĚ OD NĚJ NEMOHU VIDĚT.

Pak se krátce rozhlédni kolem sebe a konkrétně aplikuj myšlenku na to, co vidíš. Pro tuto fázi cvičení postačí čtyři nebo pět předmětů. Například můžeš říct:

BŮH JE MÝM ZDROJ. BEZ NĚJ NEMOHU TENTO STŮL VIDĚT.

BŮH JE MŮJ ZDROJ. SAMOSTATNĚ OD NĚJ NEMOHU TENTO OBRAZ VIDĚT.

Přestože by tato část cvičení měla být poměrně krátká, ujisti se, že vybíráš předměty pro tuto fázi cvičení náhodně, aniž bys cokoliv záměrně začleňoval nebo vylučoval.

Pro druhou, delší fázi cvičení zavři oči, zopakuj si znovu dnešní myšlenku a poté k ní přidej tvým vlastním osobitým způsobem jakoukoliv související myšlenku, která tě napadne.Myšlenky jako:

VIDÍM OČIMA ODPUŠTĚNÍ

VIDÍM POŽEHNANÝ SVĚT

SVĚT MI MŮŽE UKÁZAT MĚ SAMÉHO

VIDÍM SVÉ VLASTNÍ MYŠLENKY, KTERÉ JSOU JAKO MYŠLENKY BOŽÍ

Jakákoliv myšlenka, více či méně přímo související s dnešní myšlenkou je vhodná. Myšlenky k ní nemusí mít žádný zřejmý vztah, neměly by k ní ale být v protikladu.

Jestliže zjistíš, že tvá mysl bloudí nebo když si začneš být vědom myšlenek, které jsou ve zjevném rozporu s dnešní myšlenkou, nebo pokud ti připadá, že nejsi schopen na cokoliv myslet, pak otevři oči, zopakuj první fázi cvičení a poté se znovu pokus o druhou fázi. Nedovol, aby došlo k delšímu období, ve kterém by ses zabýval bezvýznamnými myšlenkami. Vracej se k první fázi cvičení tak často, jak to bude zapotřebí, abys tomuto předešel.

Při aplikaci dnešní myšlenky v krátších cvičeních se může lišit forma podle okolností nebo situací, v nichž se ocitneš během dne. Když jsi například s někým jiným, nezapomeň mu mlčky říci:

BŮH JE MŮJ ZDROJ. ODDĚLENĚ OD NĚJ TĚ NEMOHU VIDĚT

Tato forma je stejně použitelná na cizí osoby jako na ty, které jsou ti bližší. Vlastně se vůbec nesnaž dělat jakékoliv rozdíly.

Dnešní myšlenka by měla být aplikovánna po celý den na jakékoliv situace a události, ve kterých se ocitneš, zejména na ty, které tě jakýmkoliv způsobem vyvedou z míry. Pro tento účel použij myšlenku v této formě:

BŮH JE MŮJ ZDROJ. ODDĚLENĚ OD NĚJ NEMOHU TUTO SITUACI VIDĚT

Jestliže se během dne neobjeví žádná konrétní situace, stačí myšlenku opakovat v původní podobě. Snaž se nedovolit, aby uběhly dlouhé časové úseky, aniž by sis připomněl dnešní myšlenku, tak si vzpomeneš na svou funkci.

44.

BŮH JE SVĚTLO, V NĚMŽ VIDÍM

Dnes pokračujeme dál ve včerejší myšlence a přidáváme k ní další rozměr. Nemůžeš vidět ve tmě a světlo nemůžeš vytvořit. Můžeš vytvořit temnotu a pak si myslet, že v ní vidíš, avšak světlo odráží život a proto je aspektem stvoření. Stvoření a temnota nemohou existovat společně, ale světlo a život musí jít společně, neboť jsou pouze jinými aspekty stvoření.

Abys mohl vidět, musíš si uvědomit, že světlo je v tobě a ne mimo tebe. Mimo sebe nic nevidíš a ani výbava pro vidění není mimo tebe. Nezbytnou součástí této výbavy je světlo, které vidění umožňuje. Je stále s tebou, umožňujíc vidění (vizi) za všech okolností.

Dnes se pokusíme tohoto světla dosáhnout. Pro tento účel použijeme formu cvičení, která byla navržena již dříve a kterou budeme využívat stále častěji. Pro nedisciplinovanou mysl je tato forma obzvláště obtížná a představuje hlavní cíl tréninku mysli. Přesto je zapotřebí tento trénink provést, pokud chceš vidět.

Měj dnes alespoň tři tréninková období, každé po dobu tří až pěti minut. Delší doba je velmi doporučována, ale pouze pokud zjistíš, že ti čas ubíhá s minimálním nebo žádným pocitem napětí. Způsob cvičení, který budeme dnes používat je pro trénovanou mysl tím nejpřirozenějším a nejsnadnějším na světě, stejně jako se zdá být nepřirozeným a obtížným pro mysl netrénovanou.

Tvá mysl už není tak úplně netrénovaná. Jsi zcela připraven naučit se formu cvičení, kterou dnes použijeme, možná se ale setkáš se silným odporem. Důvod je velmi prostý. Zatímco procvičuješ tímto způsobem, zanecháváš za sebou vše, čemu teď věříš a všechny myšlenky, které jsi vymyslel. Náležitě řečeno, toto je propustka z pekla. Přesto, vnímáno očima ega, je to ztráta identity a pád do pekla.

Pokud dokážeš alespoň trochu ustoupit z ega, nebude těžké poznat, že jeho odpor a jeho strach jsou bezvýznamné. Možná by ti mohlo pomoci čas od času si připomenout, že dosáhnout světla znamená únik z temnoty, třebaže možná věříš v opak. Bůh je světlo, ve kterém vidíš. Pokoušíš se ho dosáhnout.

Začni dnešní praxi opakováním si dnešní myšlenky s otevřenýma očima, potom je pomalu zavři a několikrát si myšlenku znovu zopakuj. Pak se pokus ponořit se do své mysli, nechat odejít jakýkoliv druh vyrušení nebo zásahu, ponoř se tiše kolem nich. Tvá mysl v tom nemůže být zastavena, pokud se pro to sám nerozhodneš. Jde pouze o to, připojit se k jejímu přirozeného směru.

Snaž se nezúčastněně sledovat své procházející myšlenky a tiše kolem nich proklouznout.

Ačkoliv pro tuto formu cvičení není určen žádný konkrétní přístup, je požadováno uvědomění si důležitosti toho, co děláš, nedozírná hodnota tohoto konání pro tebe a také vědomí, že se pokoušíš o něco velmi svatého. Spása je tvůj jediný úspěch, který tě učiní šťastným a tak úspěch jediný. Je také jediný, který má nějaký význam, protože je jediný, který má pro tebe veškerý skutečný užitek.

Pokud se objeví odpor v jakékoliv formě, udělej dostatečně dlouhou přestávku, abys sis zopakoval dnešní myšlenku se zavřenýma očima. Pokud si uvědomuješ strach a pomůže ti to ke zklidnění, můžeš otevřít oči. Snaž se však vrátit se ke cvičení se zavřenýma očima, jakmile to bude možné.

Provádíš-li cvičení správně, měl bys zažívat určitý pocit uvolnění či dokonce pocit, že se približuješ ke světlu, anebo že do něho přímo vstupuješ. Snaž se myslet na neomezené světlo bez formy, zatímco budeš míjet myšlenky tohoto světa. A nezapomeň, že tě nemohou zadržet ve světě, pokud jim k tomu nedáš svou moc.

Po celý den opakuj často dnešní myšlenku s očima buď otevřenýma nebo zavřenýma tak, jak ti to přijde pro danou dobu nejlepší. Nezapomeň však. Buď dnes odhodlán nezapomínat.

45.

BŮH JE MYSL, SE KTEROU SMÝŠLÍM SPOLEČNĚ

Dnešní myšlenka je klíčem k poznání toho, co jsou tvé skutečné myšlenky. Nejsou těmi, kterými si myslíš, že myslíš, stejně jako nic co si myslíš, že vidíš, nemá nic společného s vizí. Neexistuje žádný vztah mezi tím, co je skutečné a tím, co si myslíš, že je skutečné. Nic z toho, co si myslíš nejsou tvé skutečné myšlenky a v žádném aspektu se tvým skutečným myšlenkám nepodobají. Nic z toho, co si myslíš že vidíš se vůbec nepodobá tomu, co ti ukáže vize.

Myslíš Myslí Boží. A proto sdílíš své myšlenky s Ním, stejně tak jako On sdílí své myšlenky s tebou. Jsou to stejné myšlenky, protože jsou myšleny stejnou Myslí. Sdílet je znamená tvořit podobné nebo tvořit jedno. A také myšlenky, které si myslíš společně s Myslí Boží neopouští tvou mysl, neboť myšlenky neopouští svůj zdroj. Proto jsou tvé myšlenky v Boží Mysli stejně tak jako v ní jsi ty. Jsou také ve tvé mysli, kde je i On. Tak jako jsi ty součástí Jeho Mysli, tak i tvé myšlenky jsou součástí Jeho Mysli.

Kde potom tvé skutečné myšlenky jsou? Dnes se k nim pokusíme dostat. Budeme je muset hledat ve tvé mysli, protože jsou právě tam. Musí tam pořád být, protože nemohly opustit svůj zdroj. To, co je myšleno Myslí Boží je věčné, neboť je to součástí stvoření.

Naše dnešní tři pětiminutová cvičení budou mít stejnou obecnou formu, která byla použita při aplikaci včerejší myšlenky. Pokusíme se opustit to, co je neskutečné a hledat to skutečné. Odmítneme svět ve jménu pravdy. Nedovolíme, aby nás myšlenky světa zadržely. Nedovolíme jakémukoliv přesvědčení světa říkat nám, že to, co po nás Bůh chce abychom dělali je nemožné. Místo toho se snažíme uvědomit si, že jen to, co Bůh chce abychom dělali je možné.

Pokusíme se také pochopit, že jen to, co po nás chce Bůh, abychom dělali je to, co chceme dělat. A také se pokusíme mít na paměti, že nemůžeme selhat v tom, co Bůh chce, abychom udělali. Každopádně máme důvod cítit jistotu, že dnes uspějeme. Je to Vůle Boží.

Začni dnešní cvičení tím, že si zopakuješ dnešní myšlenku, poté zavři oči. Potom popřemýšlej krátce o několika vlastních souvisejích myšlenkách, zatímco máš na paměti původní myšlenku. Poté co jsi přidal nějaké čtyři nebo pět vlastních myšlenek k této myšlence, znovu jí zopakuj:

BŮH JE MYSL, SE KTEROU SMÝŠLÍM SPOLEČNĚ

a vlídně si řekni:

MÉ SKUTEČNÉ MYŠLENKY JSOU V MÉ MYSLI. RÁD BYCH JE NAŠEL.

Poté zkus projít za všechny neskutečné myšlenky, které překrývají pravdu ve tvé mysli a dosáhnout k tomu, co je věčné. Pod všemi nesmyslnými myšlenkami a šílenými nápady, kterými jsi zaplnil svou mysl jsou myšlenky, které jsi si na počátku myslel společně s Bohem. Jsou zde ve tvé mysli, zcela nezměněné. Navždy budou ve tvé mysli přesně takové, jaké vždy byly. Vše, co sis myslel od té doby se změní, ale Základ, na kterém spočívají, je zcela neměnný.

A právě na tento Základ jsou zaměřena dnešní cvičení. Zde je tvá mysl spojena s Myslí Boží. Tady jsou tvé myšlenky zajedno s Jeho. Pro tento druh praxe je nutná pouze jediná věc: přistupuj k ní, jako bys přistupoval k oltáři zasvěcenému v Nebi Bohu Otci a Bohu Synu. Neboť toto je místo, kterého se pokoušíš dosáhnout. Zřejmě nejsi zatím ještě schopen uvědomit si, jak vysoko se pokoušíš dospět. Přesto i s trochou pochopení, které jsi získal bys měl být schopen si připomenout, že to není jen bezvýznamná hra, ale cvičení ve svatosti a snaha dosáhnout Království Nebeského.

Během dnešních kratších cvičeních se snaž připomenout si, jak důležité je pro tebe chápat svatost mysli, která myslí s Bohem. Zastav se na minutu nebo dvě, když opakuješ dnešní myšlenku během dne, abys ocenil svatost své mysli. Jakkoliv na krátkou dobu se stáhni od všech myšlenek, které nejsou hodny Toho, Jehož hostitelem jsi. A poděkuj Mu za Myšlenky, které myslí s tebou.

 

46.

BŮH JE LÁSKA, VE KTERÉ ODPOUŠTÍM

Bůh neodpouští, protože nikdy neodsoudil. Předtím, než je potřeba odpuštění musí dojít k odsouzení. Odpuštění je velkou potřebou tohoto světa, ale je to proto, že toto je svět iluzí. Ti, kdo odpouští se tak osvobozují od iluzí, zatímco ti, kdo odpuštění odmítají, se k iluzím připoutávají. Odsuzuješ-li jen sám sebe, tak odpouštíš jen sám sobě.

Ačkoliv Bůh neodpouští, je Jeho Láska nicméně základem odpuštění. Strach odsuzuje a láska odpouští. Odpuštění tedy ruší (odčiňuje) to, co zplodil strach, navracejíc mysl k vědomí Božímu. Z tohoto důvodu může být odpuštění opravdu nazváno spásou. Je prostředkem, díky kterému mizí iluze.

Dnešní procvičování vyžaduje nejméně tři pětimunitová cvičení a co nejvíce kratších. Delší z cvičení začni jako obvykle zopakováním si myšlenky. Poté zavři oči a jednu nebo dvě minuty hledej ve své mysli ty, kterým jsi neodpustil. Nezáleží na tom, „jak moc“ jsi jim neodpustil. Odpustil jsi jim úplně anebo vůbec. Pokud provádíš cvičení správně, neměl bys mít žádné potíže najít větší počet osob, kterým jsi neodpustil. Spolehlivým ukazatelem je, že vhodný objekt je kdokoliv, koho nemáš rád. Zmiň každého jménem a řekni:

BŮH JE LÁSKA, V NÍŽ TI ODPOUŠTÍM..... (JMÉNO)

Účelem první fáze dnešního cvičení je dostat tě do pozice, která ti umožní odpustit sám sobě. Potom, co použiješ myšlenku na kohokoliv, kdo ti přijde na mysl řekni si:

BŮH JE LÁSKA, V NÍŽ ODPOUŠTÍM SÁM SOBĚ

Poté věnuj zbylou část cvičení připojení souvisejících myšlenek jako:

BŮH JE LÁSKA, KTEROU MILUJI SÁM SEBE

BŮH JE LÁSKA, VE KTERÉ JSEM POŽEHNÁN

Forma aplikace se může značně měnit, ale hlavní myšlenka by se neměla vytratit ze ztřetele. Můžeš říci například:

NEMOHU BÝT VINEN, PROTOŽE JSEM SYN BOŽÍ.

UŽ MI BYLO ODPUŠTĚNO.

STRACH JE NEMOŽNÝ V MYSLI, JENŽ JE BOHEM MILOVÁNA.

NENÍ POTŘEBA ÚTOČIT, PROTOŽE LÁSKA MI ODPUSTILA.

Cvičení by mělo být zakončeno opakováním dnešní myšlenky v původním znění.

Kratší periody cvičení mohou spočívat buď v opakování dnešní myšlenky v původním anebo odvozeném tvaru podle toho, co preferuješ. Rozhodně ale použij specifické aplikace, pokud to bude zapotřebí. Budou potřeba kdykoliv během dne, když si uvědomíš jakoukoliv negativní reakci vůči komukoliv, ať už bude přítomen či nikoliv, v duchu mu řekni:

BŮH JE LÁSKA, VE KTERÉ TI ODPOUŠTÍM

 

47.

BŮH JE SÍLA, KTERÉ VĚŘÍM

(BŮH JE SÍLA, KTERÉ DŮVĚŘUJI)

Pokud věříš ve svou vlastní sílu, pak máš každopádně důvod být úzkostný, nervózní a vystrašený. Co ty můžeš předvídat nebo ovládat? Co je v tobě a můžeš se na to spolehnout?

Co ti může dát schopnost uvědomit si všechny stránky kteréhokoliv problému a vyřešit každý problém tak, aby z něj vzešlo jen to dobré? Co je v tobě a umožní ti to poznat správné řešení a zároveň ti to dá záruku, že bude tohoto řešení dosaženo?

Sám o sobě nemůžeš dosáhnout žádné z těchto věcí. Věřit že můžeš, znamená vkládat svou důvěru tam, kde nemá žádný základ a obhajovat tak strach, úzkost, depresi, hněv a smutek. Kdo se může spoléhat na slabost a přitom se cítit v bezpečí? A na druhou stranu kdo může spoléhat na sílu a přitom se cítit slabý? Bůh je zárukou tvého bezpečí v každé situaci. Jeho hlas mluví za něj ve všech situacích a v každém aspektu jakékoliv situace říkajíc ti přesně co dělat, abys povolal Jeho sílu a Jeho ochranu. Neexistují žádné výjimky, neboť Bůh nemá žádné výjimky. A hlas, který promlouvá za Něj, smýšlí stejně, jako On.

Dnes se pokusíme projít za tvé slabé stránky ke Zdroji tvé skutečné síly. Dnes jsou nutná čtyři pětiminutová cvičení a jsi vyzýván k delším a častějším procvičováním. Zavři oči a začni jako obvykle zopakováním si dnešní myšlenky:

BŮH JE SÍLA, KTERÉ DŮVĚŘUJI

Poté minutu či dvě hledej ve svém životě situace, do kterých jsi vložil strach a každou z nich propusť tím, že si řekneš:

BŮH JE SÍLA, KTERÉ VĚŘÍM.

Poté se pokus proklouznout kolem všech obav, které se týkají tvého vlastního pocitu neschopnosti (méněcennosti). Je zřejmé, že jakákoliv situace, která tě znepokojuje je spojena s pocity nedostatečnosti, neboť bys jinak věřil, že tuto situaci dokážeš úspěšně vyřešit.

Sebedůvěru (sebevědomí) nezískáš tím, že budeš spoléhat sám na sebe. Avšak Boží síla v tobě je úspěšná ve všem a za všech okolností.

Uvědomění si své vlastní slabosti je nutným krokem k nápravě tvých chyb ale sotva postačí k tomu, aby ti dodalo sebedůvěru, kterou potřebuješ a na kterou máš nárok. Také musíš dojít k uvědomění, že důvěra ve tvou skutečnou sílu je v každém ohledu a za všech okolností plně oprávněná.

V pozdější fázi cvičení se pokus sestoupit do své mysli na místo skutečného bezpečí. Poznáš, že jsi k němu dospěl, pokud pocítíš hluboký mír a klid, byť jen na chvíli. Nech odejít všechny bezvýznamné věci, které vřou a bublají na povrchu tvé mysli a ponoř se dolů a za ně do Království Nebeského. Tady v tobě je místo, kde je dokonalý mír. Je v tobě v místo, kde není nic nemožné. Tady je v tobě místo, kde přebývá síla Boží.

Během dne si dnešní myšlenku často opakuj. Použij jí jako svou odpověď na jakékoliv vyrušení, připomeň si:

MÍR JE MÝM RODNÝM PRÁVEM, NEBOŤ BŮH JE SÍLA, KTERÉ VĚŘÍM.

 

48.

NENÍ SE ČEHO BÁT

Dnešní myšlenka jednoduše konstatuje fakt. Není to skutečnost pro ty, kdož věří v iluze. Ale iluze nejsou fakta. Ve skutečnosti není čeho se bát. Je velmi lehké si toto uvědomit. Je ale velmi těžké si to uvědomit pro ty, kteří chtějí, aby iluze byly pravdou.

Dnešní cvičení budou velmi krátká, velmi jednoduchá a velmi častá. Jde pouze o opakování dnešní myšlenky tak často, jak jen je to možné. Můžeš jí použít s očima otevřenýma v jakékoliv době a v jakékoliv situaci. Avšak, důrazně se doporučuje, máš-li chvilku, zavřít oči a několikrát si tuto myšlenku pomalu opakovat pro sebe. Obzvláště důležité je, abys myšlenku použil okamžitě, pokaždé, když cokoliv naruší mír tvé mysli.

Přítomnost strachu je jasnou známkou toho, že věříš ve vlastní sílu. Uvědomění si, že neexistuje nic čeho se bát ukazuje, že někde ve tvé mysli, byť možná na místě, které si dosud neuvědomuješ jsi si vzpomněl na Boha a dovoluješ, aby Jeho Síla nahradila tvou slabost:

NENÍ ČEHO SE BÁT, NECHŤ BOŽÍ SÍLA NAHRADÍ MOU SLABOST

nebo

NENÍ ČEHO SE BÁT, JSEM ODHODLÁN NAHRADIT SVOU SLABOST SILOU BOŽÍ

V okamžiku, kdy jsi ochotný to udělat se opravdu nemáš čeho bát.

 

49.

BOŽÍ HLAS KE MĚ PROMLOUVÁ PO CELÝ DEN

 

Je docela možné naslouchat Božímu Hlasu během celého dne aniž by byly jakkoliv narušeny tvé pravidelné činnosti. Část tvé mysli, v níž přebývá pravda je v neustálé komunikaci s Bohem, ať už jsi si toho vědom nebo ne. Zbývající část tvé mysli je ta, která funguje ve světě a řídí se zákony světa. A je to právě tato část, která je neustále roztěkaná, rozrušená, zmatená a velmi proměnlivá. Ta část mysli, která naslouchá Božímu Hlasu je tichá, vždy klidná a naprosto spolehlivá. Je to jediná část, která skutečně existuje. Ta druhá část tvé mysli je divokou iluzí, zoufalá a zmatená, ale bez jakékoliv opravdovosti (čehokoliv reálného, skutečného). Pokus se dnes jí neposlouchat. Zkus se ztotožnit s tou částí své mysli, kde vládne navždy klid a mír. Pokus se naslouchat Božímu Hlasu, který na tebe láskyplně volá připomínajíc ti, že tvůj Stvořitel nezapoměl na svého Syna.

Dnes budeme potřebovat alespoň čtyři pětiminutová cvičení a pokud možno i více. Pokusíme se skutečně slyšet Boží hlas připomínající ti Jeho a tvé skutečné Já. Přistoupíme k této z nejsvatějších a nejšťastnějších myšlenek s důvěrou a pochopením, že při tom spojujeme svou vůli s Vůlí Boží. On chce, abys slyšel Jeho Hlas. Dal ti ho, abys ho slyšel.

Naslouchej v hlubokém tichu. Buď velmi tichý a otevři svou mysl. Projdi skrz všechny bouřlivé výkřiky a zvrácené představy, které překrývají tvé skutečné myšlenky a zatemňují tvé věčné spojení s Bohem. Ponoř se do hlubokého klidu a ticha, které na tebe čeká za zběsilými a divokými myšlenkami, scenériemi a zvuky tohoto šíleného světa. Zde nepřebýváš. Snažíme se dosáhnout tvého skutečného domova. Snažíme se dostat na místo, kde jsi skutečně vítán. Pokoušíme se dosáhnout Boha.

Nezapomeň si častokrát opakovat dnešní myšlenku:

BOŽÍ HLAS KE MĚ PROMLOUVÁ PO CELÝ DEN

Udělej to s otevřenýma očima je-li to nutné, ale pokud je to možné, pak je zavři. A samozřejmě kdykoliv můžeš, nezapomeň tiše usednout a opakovat dnešní myšlenku, zavři oči před světem a uvědom si, že zveš Boží Hlas, aby k tobě promlouval.

50.

 

JSEM VYŽIVOVÁN (PODPOROVÁN, SYCEN) LÁSKOU BOŽÍ

Tady je odpověď na každý problém, kterému budeš čelit, dnes, zítra a kdykoliv napříč časem. Věříš, že v tomto světě jsi podporován vším, jen ne Bohem. Tvá víra je založena na nejnicotnějších a nejbláznivějších symbolech: pilulkách, penězích, „ochranných“ oblečeních, vlivu, prestiži, oblibě, známostech a nekonečném seznamu podob nicoty, které jsi obdařil magickou mocí. Všechny tyto věci jsou tvou náhradou za Lásku Boží. Všechny tyto věci jsou opatrovány, aby zajistily identifikaci s tělem. Jsou to chvalozpěvy na ego. Nevkládej svou víru do bezcenného. Nenasytí tě to. Jen Boží Láska tě ochrání za všech okolností. Vynese tě ze všech každodenních trápení nad všechna vnímaná nebezpečí tohoto světa do prostředí dokonalého míru a bezpečí. Přenese tě do stavu mysli, který nemůže nic ohrozit, nic narušit a kde nic nemůže zasáhnout do věčného klidu Syna Božího.

Nevkládej svou víru do iluzí. Zklamou tě. Vlož veškerou svou víru do Lásky Boží v tobě, věčné, neměnné a přetrvávající neochvějně navždy. Láska Boží je odpovědí na vše, co tě dnes potká. Díky Lásce Boží v sobě můžeš vyřešit všechny zdánlivé těžkosti bez námahy a s jistotou.

Opakuj si dnes často:

JSEM VYŽIVOVÁN LÁSKOU BOŽÍ

To je prohlášení o zbavení se víry v modly. To je tvým uznáním pravdy o sobě.

Dvakrát denně, ráno a večer vždy deset minut, nech dnešní myšlenku proniknout hluboko do tvého vědomí. Opakuj si ji, přemýšlej o ní, nech přijít související myšlenky, aby ti pomohly rozpoznat její pravdivost a dovol míru aby se nad tebou rozprostřel jako přikrývka ochrany a bezpečí. Nedovol vstoupit žádným bezcenným a pošetilým myšlenkám, aby narušily svatou mysl Syna Božího. Takové je Království Nebeské. Takové je místo odpočinku (útočiště), kam tě tvůj Otec umístil navěky věků.

LEKCE 51 - 60

OPAKOVACÍ LEKCE

OPAKOVÁNÍ 1

ÚVOD

Počínaje dneškem budeme mít sérii opakování. Každé z nich bude obsahovat pět již uvedených myšlenek, počínaje první a konče padesátou. Za každou myšlenkou bude uvedeno několik krátkých komentářů, o kterých bys měl při svém opakování uvažovat. Při procvičování bys měl postupovat následovně:

Započni den přečtením si pěti myšlenek včetně komentářů. Poté již není nutné při uvažováních o nich dodržovat žádné konkrétní pořadí, i když každá z nich by měla být procvičena alespoň jednou. Věnuj každému cvičení alespoň dvě minuty nebo více a po přečtení popřemýšlej o myšlence a souvisejících komentářích. Praktikuj co nejčastěji během dne. Pokud tě některá z myšlenek osloví přitahuje více než ostatní, soustřeď se na tuto. Na konci dne si každopádně všechny zopakuj ještě jednou. Během cvičení není nutné zabývat se doslovně nebo důsledně komentáři, které následují každou z myšlenek.

Spíše se snaž zdůraznit ústřední bod myšlenky a přemýšlej o něm v rámci svého opakování myšlenky, k níž se vztahuje. Po přečtení myšlenky a souvisejících poznámek by měla být myšlenka procvičována se zavřenýma očima a nejlépe na tichém místě, kde jsi sám.

Toto je zdůrazňováno pro období nacvičování ve fázi učení. Bude však zapotřebí, aby ses naučil nevyžadovat žádné zvláštní nastavení, ve kterém bys uplatňoval to, čemu ses naučil. Bude zapotřebí, aby ses učil nejvíce v situacích, které se zdají být rozrušující než v těch, které se zdají být klidné a tiché. Účelem tvého učení je umožnit ti, aby ses uklidnil a vyléčil úzkost a zmatek. To se nedělá vyhýváním se situacím a hledáním si útočiště v izolaci.

A ještě se naučíš, že mír je tvou součástí a vyžaduje jen to, abys byl přítomen, abys přijal jakoukoliv situaci, v níž se nacházíš. Nakonec zjistíš, že tam, kde jsi není žádné omezení, takže tvůj mír je všude, stejně jako ty.

Všimni si, že pro účely opakování nejsou některé myšlenky uvedeny v jejich původní podobě. Použij je tak, jak jsou uvedeny zde. Nyní zdůrazňujeme vztahy mezi prvními padesáti myšlenkami, které jsme probrali a souvislost myšlenkového systému, k němuž tě vedou.

-------------------------------------------------------------------------

ZDE JE MOŽNÉ STAHNOUT POMOCNOU TABULKU V PDF

SE STRUČNÝM PŘEHLEDEM OPAKOVACÍCH LEKCÍ 51 - 60

 Tabulku si můžete vytisknout (nejlépe na barevný nebo tvrdý papír),

rozstříhat na kartičky a po celý den nosit popis cvičení při sobě

TABULKA

------------------------------------------------------------------------------------

51.

1. NIC Z TOHO, CO VIDÍM, NIC NEZNAMENÁ (NEMÁ ŽÁDNÝ VÝZNAM)

Ve skutečnosti NEVIDÍM NIC a proto mé vidění NEMÁ ŽÁDNÝ VÝZNAM. Je nutné, abych si to uvědomil, potom budu připraven učit se VIDĚT. To, co si myslím že teď vidím zabírá místo VIZI. Musím toto nechat odejít tím, že si uvědomím že je to bezvýznamné, aby to mohlo být nahrazeno vizí.

2. TOMU, CO VIDÍM JSEM DAL VEŠKERÝ VÝZNAM, KTERÝ TO PRO MĚ MÁ

Soudil jsem vše, co jsem viděl a teď vidím jen to a pouze to. Toto však není vize, je to jen představa o skutečnosti, neboť mé soudy byly učiněny zcela odděleně od skutečnosti. Jsem ochoten uznat neoprávněnost mých soudů, neboť chci vidět. Mé soudy mě zranily a nechci vidět podle nich.

3. NEROZUMÍM NIČEMU, CO VIDÍM

Jak bych mohl rozumět tomu, co vidím, když jsem to posoudil chybně? To, co vidím, je projekce mých vlastních chyb v myšlení. Nerozumím tomu, co vidím, protože je to nepochopitelné. Nemá význam snažit se to pochopit. Ale jsou zde všechny důvody nechat to být a udělat prostor pro to, co může být viděno, pochopeno a milováno. To, co teď vidím mohu změnit jedině tím, že jsem ochoten to udělat.

4. TYTO MYŠLENKY NIC NEZNAMENAJÍ (JSOU BEZVÝZNAMNÉ)

Myšlenky, kterých jsem si vědom jsou bezvýznamné, protože se pokouším myslet bez Boha. To, co nazývám „mými“ myšlenkami, nejsou mé skutečné myšlenky. Mé skutečné myšlenky jsou ty, které myslím společně s Bohem. Nejsem si jich vědom, protože jsem místo nich vytvořil své myšlenky. Jsem ochoten uvědomit si, že mé myšlenky nic neznamenají a nechat je odejít. Rozhoduji se nahradit je myšlenkami původními. Mé myšlenky jsou bezvýznamné, neboť celé stvoření je založeno na myšlenkách, které myslím společně s Bohem.

5. NIKDY NEJSEM  ROZRUŠEN Z DŮVODU, KTERÝ SI MYSLÍM

Nikdy nejsem rozrušen z důvodu, který si myslím, neboť se neustále snažím obhajovat své myšlenky. Neustále se snažím učinit je pravdivými. Ze všeho si dělám své nepřátele, aby můj hněv byl zdůvodněn a mé útoky oprávněné. Neuvědomil jsem si, jak moc jsem zneužil vše co vidím tím, že jsem tomu přidělil tuto roli. Udělal jsem to pro obranu myšlenkového systému, který mě zraňuje a který již více nechci. Jsem ochoten ho opustit.

 

52.

6. JSEM ROZRUŠEN, PROTOŽE VIDÍM TO, CO NENÍ

Skutečnost není nikdy odstrašující. Není možné, aby mě jakkoliv rozrušovala. Skutečnost přináší pouze dokonalý mír. Jsem-li vyveden z míry, je to vždy proto, že jsem nahradil skutečnost za iluze, které jsem si vymyslel. Iluze jsou zneklidňující protože jsem jim obětoval skutečnost a tak pokládám skutečnost za iluzi. Nic v Božím stvoření není žádným způsobem dotčeno tímto mým zmatením. Vždy jsem rozrušen ničím (bezdůvodně).

7. VIDÍM JEN MINULOST

Když se rozhlížím kolem, odsuzuji svět na který se dívám. To nazývám viděním. Používám minulost proti všemu a proti každému a ze všeho si dělám své nepřátele. Když odpustím a vzpomenu si, kdo jsem, požehnám každého a vše, co vidím. Nebude zde již žádná minulost a proto ani nepřátelé a budu se s láskou dívat na vše, co jsem předtím neviděl.

8. MÁ MYSL JE ZAUJATÁ MYŠLENKAMI NA MINULOST

Vidím pouze své vlastní myšlenky a má mysl je zabrána minulostí. Co tedy mohu vidět? Kéž si vzpomenu, že se dívám na minulost proto, abych zabránil přítomnosti osvítit mou mysl. Kéž pochopím, že se snažím používat čas proti Bohu. Kéž se naučím vzdát se minulosti a pochopím, že když to udělám, vzdávám se ničeho.

9. NEVIDÍM NIC TAKOVÉ, JAKÉ JE TO TEĎ

Nevidím-li nic takové, jaké je to teď, lze skutečně říci, že nic nevidím. Mohu vidět pouze to, co je teď. Volba nespočívá v tom, zda vidět minulost či přítomnost, ale pouze v tom, zda vidět či nikoliv. To, co jsem se rozhodl vidět mě stálo vizi. Nyní bych si chtěl znovu vybrat abych viděl.

10. MÉ MYŠLENKY NIC NEZNAMENAJÍ

Nemám žádné soukromé (osobní) myšlenky. Přesto jsem si vědom pouze soukromých myšlenek. Co mohou tyto myšlenky znamenat? Neexistují a tak nic neznamenají. Avšak má mysl je součástí stvoření i součástí jeho Stvořitele. Neměl bych se raději připojit ke smýšlení vesmíru, než zakrývat svými ubohými a bezvýznamnými "soukromými" myšlenkami všechno to, co mi ve skutečnosti patří?

53.

11. MÉ BEZVÝZNAMNÉ MYŠLENKY MI UKAZUJÍ BEZVÝZNAMNÝ SVĚT

Jelikož myšlenky, kterých jsem si vědom nemají žádný význam, pak ani svět, který představují, nemůže mít žádný význam. To, čím je tento svět vytvářen je šílené a stejně tak šílené je i to, co produkuje. Skutečnost není šílená a já mám obojí, skutečné myšlenky stejně jako ty šílené. Proto mohu vidět skutečný svět, pokud se dívám na své skutečné myšlenky jako na svého průvodce k vidění.

12. JSEM ROZRUŠEN, PROTOŹE VIDÍM BEZVÝZNAMNÝ SVÉT

Šílené myšlenky jsou zneklidňující. Plodí svět, kde není žádný řád. Světu, který představuje chaotické myšlení vládne pouze chaos a chaos nemá žádné zákony. V takovém světě nemohu žít v míru. Jsem vděčný za to, že tento svět není skutečný a že ho vůbec nemusím vidět, pokud se nerozhodnu cenit si ho. A já jsem se rozhodl neoceňovat to, co je naprosto šílené a nemá to žádný význam.

13. BEZVÝZNAMNÝ SVĚT VYVOLÁVÁ STRACH

To, co je naprosto šílené vyvolává strach, neboť je to zcela nespolehlivé a nedává to žádný důvod k důvěře. Na šílenství není nic spolehlivého. Nenabízí žádné bezpečí ani naději. Avšak takovýto svět není skutečný. Já jsem mu propůjčil iluzi skutečnosti a trpěl jsem vírou v ní. Nyní jsem rozhodnutý ustoupit od této víry a vložit svou důvěru do skutečnosti. Touto volbou uniknu všem důsledkům světa strachu, protože uznávám, že neexistuje.

14. BŮH NESTVOŘIL BEZVÝZNAMNÝ SVĚT

Jak může bezvýznamný svět existovat, když ho Bůh nestvořil? Bůh je Zdrojem všeho, co má význam a v Jeho Mysli existuje vše, co je skutečné. Je to také v mé mysli, neboť On to stvořil se mnou. Proč bych měl nadále trpět následky mých šílených myšlenek, když mým domovem je dokonalost stvoření? Kéž si vzpomenu na sílu mého přesvědčení a uvědomím si, kde skutečně přebývám.

15. MÉ MYŠLENKY JSOU PŘEDSTAVY, KTERÉ JSEM VYTVOŘIL

Vše, co vidím je odrazem mých myšlenek. Jsou to mé myšlenky, které mi říkají, kde jsem a co jsem. Fakt, že vidím svět, v němž existuje utrpení, ztráta a smrt mi ukazuje, že vidím pouze ztvárnění mých šílených myšlenek, a že nedovoluji, aby mé skutečné myšlenky vrhaly své dobrotivé světlo na to, co vidím. Cesta Boží je však spolehlivá. Představy, které jsem vytvořil, nemohou nad Ním získat převahu, protože to není má vůle. Má vůle je Jeho a já před Něj nebudu stavět žádné jiné modly.

 

54.

16. NEMÁM ŹÁDNÉ NEUTRÁLNÍ MYŚLENKY

Neutrální myšlenky nejsou možné, neboť všechny myšlenky mají sílu. Buď vytvářejí nepravdivý svět, nebo mě vedou do světa skutečného. Myšlenky ale nemohou být bez následků. Jako svět, který vidím pochází z mého chybného myšlení, tak skutečný svět vyvstane před mýma očima, pokud dovolím aby mé chyby byly opraveny. Není možné, aby mé myšlenky byly pravdivé a zároveň nepravdivé. Musí být jedním nebo druhým. To, co vidím, mi ukazuje, jaké jsou.

17. NEVIDÍM ŽÁDNÉ NEUTRÁLNÍ VĚCI

To, co vidím svědčí o tom, co si myslím. Kdybych nemyslel, neexistoval bych, neboť život je myšlenka. Nechť pohlížím na svět, který vidím jako na představení mého vlastního stavu mysli. Vím, že stav mé mysli se může měnit. A tak také vím, že svět, který vidím, se rovněž může změnit.

18. NEJSEM SÁM V PROŽÍVÁNÍ NÁSLEDKŮ TOHO, CO VIDÍM

Nemám-li žádné osobní myšlenky, nemohu vidět osobní svět. I šílená myšlenka o odloučení musela být sdílena, aby mohla vytvořit základ světa, který vidím. Přesto však toto sdílení bylo sdílením ničeho. Já ale také mohu použít své skutečné myšlenky, které sdílejí s každým Vše. Stejně, jako mé myšlenky o odloučenosti vyvolávají myšlenky o odloučenosti druhých, tak mé skutečné myšlenky v nich probouzí myšlenky skutečné. A svět, který mi ukazují mé skutečné myšlenky bude svítat před jejich zrakem stejně jako před mým.

19. NEJSEM SÁM V PROŽÍVÁNÍ NÁSLEDKŮ MÝCH MYŠLENEK

V ničem nejsem sám. Vše, co si myslím, říkám nebo dělám učí celý vesmír. Syn Boží nemůže myslet, mluvit ani jednat nadarmo. V ničem nemůže být v sám. Proto je v mých silách měnit spolu s mou myslí každou mysl, neboť má je síla Boží.

 

55.

21. JSEM ODHODLANÝ VIDĚT VĚCI JINAK

To, co vidím teď jsou pouze známky nemoci, pohromy a smrti. To co vidím nemůže být to, co Bůh stvořil pro svého milovaného Syna. Samotný fakt, že tyto věci vidím je důkazem toho, že Bohu nerozumím. Proto také nerozumím jeho Synu. To, co vidím mi říká, že nevím, kdo jsem. Jsem odhodlaný vidět v sobě svědectví pravdy namísto těch, která mi ukazují mou iluzi o sobě.

22. TO, CO VIDÍM, JE PODOBA POMSTY

Svět, který vidím zdaleka není představením láskyplných myšlenek. Je to obraz útoku všeho proti všemu. Je čímkoliv, jen ne odrazem lásky Boha a lásky Jeho Syna. Jsou to mé vlastní útočné myšlenky, které dávají vznik tomuto obrazu. Mé milující myšlenky mě ochrání od tohoto vnímání světa a přináší mi mír, který pro mě Bůh zamýšlel.

23. MOHU VYVÁZNOUT Z TOHOTO SVĚTA, KDYŽ SE VZDÁM ÚTOČNÝCH MYŠLENEK

Jen a jen v tomto spočívá spása. Bez útočných myšlenek nemohu vidět útočný svět. Jakmile odpuštění dovolí aby se láska vrátila se do mého vědomí, uvidím svět míru, bezpečí a radosti. A právě to jsem rozhodnutý vidět namísto toho, co vidím teď.

24. NEVNÍMÁM, CO JE V MÉM NEJLEPŠÍM ZÁJMU

Jak bych mohl poznat co je v mém nejlepším zájmu, když nevím, kdo jsem? To, co si myslím, že je jsou mé nejlepší zájmy, by mě jen blíže připoutalo ke světu iluzí. Jsem ochoten následovat Průvodce, kterého mi Bůh dal, abych zjistil, co jsou mé nejlepší zájmy, uvědomujíc si, že je sám nedokážu vnímat.

25. NEVÍM, K ČEMU VŠECHNO JE

Podle mě je účelem všeho dokázat, že mé iluze o sobě jsou skutečné. Pro tento účel se snažím využít každého a vše. To proto, že věřím, že toto je účel světa. Z tohoto důvodu si nejsem vědom jeho skutečného účelu. Účel, který jsem světu dal já vedl k jeho děsivému obrazu. Chci otevřít svou mysl skutečnému účelu světa tím, že z něj sejmu ten, který jsem mu přisoudil a dozvím se o něm pravdu.

 

56.

26. MÉ ÚTOČNÉ MYŠLENKY ÚTOČÍ NA MOU NEZRANITELNOST

Jak mohu vědět kdo jsem, když se vidím pod neustálým útokem? Zdá se, že mě ohrožuje bolest, nemoc, ztráta, stáří a smrt. Všechny mé naděje, přání a plány se zdají být vydány napospas světu, nad kterým nemám kontrolu. A přesto je mým dědictvím mé dokonalé bezpečí a naprosté naplnění. Pokoušel jsem se zbavit se svého dědictví výměnou za svět, který vidím. Ale Bůh pro mě udržel mé dědictví v bezpečí. Mé skutečné myšlenky mě naučí co je mým dědictvím.

27. NADE VŠE CHCI VIDĚT

Když poznám že to co vidím je odrazem toho, co si o sobě myslím, uvědomím si, že vize je mou největší potřebou. Svět, který vidím svědčí o strachuplné povaze sebeobrazu, který jsem si vytvořil. Abych si vzpomněl, na to kdo jsem, je nutné abych se vzdal této představy o sobě. Jakmile bude nahrazena pravdou, vize mi bude zajisté dána. A touto vizí se budu dívat na sebe i na svět s porozuměním a láskou.

28. PŘEDEVŠÍM CHCI VIDĚT JINAK

Svět, který vidím, udržuje můj ustrašený sebeobraz beze změny a tak zaručuje jeho pokračování. Dokud uvidím svět tak, jak ho vidím teď, pravda nemůže vstoupit do mého vědomí. Chci dovolit, aby se dveře za tímto světem otevřely, abych se mohl dívat za něj do světa, který odráží Lásku Boží.

29. BŮH JE VE VŠEM, CO VIDÍM

Za každou představou, kterou jsem vytvořil, zůstává Pravda nezměněná. Pod každým závojem, kterým jsem zahalil tvář Lásky zůstalo světlo neutlumené. Za všemi mými bláznivými přáními je má vůle spojená s Vůlí mého Otce. Bůh je stále všude a ve všem navždy. A my, kdož jsme Jeho součástí, znovu prohlédneme všechna zdání a poznáme pravdu, která je za nimi.

30. BŮH JE VE VŠEM, CO VIDÍM, NEBOŤ BŮH JE V MÉ MYSLI

V mé vlastní mysli, za všemi mými bláznivými myšlenkami na odloučení a na útok je poznání, že vše je věčně jedno. Neztratil jsem poznání toho Kdo jsem tím, že jsem na to zapomněl. Bylo to pro mě uchováno v Mysli Boha, Jenž neopustil své myšlenky. A já, který jsem mezi nimi, jsem jedno s nimi a jedno s Ním.

57.

31. NEJSEM OBĚTÍ SVĚTA, KTERÝ VIDÍM

Jak bych mohl být obětí světa, který se může úplně rozpustit, pokud se tak rozhodnu? Mé řetězy jsou uvolněné. Mohu je shodit jen tím, že po tom zatoužím. Dveře věznice jsou otevřené. Mohu jí opustit jednoduše tím, že vyjdu ven. Nic mě v tomto světě nedrží. Jen má touha zůstat, mě dělá vězněm. Vzdám se svých šílených přání a vyjdu konečně na sluneční světlo.

32. SVĚT, KTERÝ VIDÍM JSEM SI VYMYSLEL

Vynalezl jsem vězení, ve kterém se vidím. Stačí, když si to uvědomím a jsem volný. Oklamal jsem sám sebe přesvědčením, že je možné uvěznit Božího Syna. Hořce jsem se zmýlil v tomto přesvědčení a už se ho nechci dál držet. Syn Boží musí být navždy svobodný. Je takový, jakým ho Bůh stvořil a ne tím, co bych z něj chtěl udělat já. Je tam, kde Bůh chce aby byl, a ne tam, kde jsem si myslel, že ho uvězním já.

33. EXISTUJE JINÝ ZPŮSOB, JAK SE DÍVAT NA SVĚT

Jelikož účel světa není ten, který jsem mu připisoval, musí existovat jiný způsob, jak se na něj dívat. Vidím všechno vzhůru nohama a mé myšlenky jsou opakem pravdy. Vidím svět jako vězení pro Syna Božího. Potom tedy svět musí nutně být místem, kde může být vysvobozen. Chtěl bych spatřit svět takový, jaký je a vidět ho jako místo, kde Syn Boží najde svou svobodu.

34. MÍSTO TOHO, CO VIDÍM, MŮŽU VIDĚT MÍR

Pokud vidím svět jako místo svobody, pak chápu, že zrcadlí zákony Boží namísto pravidel, kterými jsem je nahradil já aby se jimi řídil. Pochopím, že v něm přebývá mír a ne válka. Budu-li se držet těchto Božích zákonů, budu rozumět míu a ne válce. A uzřím, že mír přebývá také v srdcích všech, kteří sdílejí toto místo se mnou.

35. MÁ MYSL JE SOUČÁSTÍ MYSLI BOŹÍ, JSEM NAPROSTO SVATÝ

Když sdílím mír světa se svými bratry, začnu chápat, že tento mír vychází z hloubi mého nitra. Svět, na který se dívám, přijal světlo mého odpuštění a tak vyzařuje mé odpuštění zpátky ke mně. V tomto světle začínám vidět to, co skrývaly mé iluze o sobě. Začínám chápat svatost všech živých bytostí včetně sebe a jejich jednotu se mnou.

 

58.

36. MÁ SVATOST OBKLOPUJE VŠECHNO, CO VIDÍM

Z mé svatosti vychází vnímání skutečného světa. Poté co přijmu odpuštění, přestanu se na sebe dívat jako na viníka. Mohu přijmout nevinnost, jenž je pravdou o mě. Dívám-li se očima porozumění, svatost světa je jediné co vidím, neboť si umím představit jen ty myšlenky, které si o sobě myslím.

37. MÁ SVATOST ŽEHNÁ SVĚTU

Pohled vnímající mou svatost nežehná jen mě samotnému. Každý a vše co vidím ve světle své svatosti sdílí radost, kterou mi přináší. Není nic, co by od této radosti bylo oddělené, protože není nic, co by mou svatost nesdílelo. Jakmile rozpoznám svou svatost, svatost světa se rozzáří ven na každého aby ji viděl.

38. NEEXISTUJE NIC, CO MÁ SVATOST NEDOKÁŽE UDĚLAT

Má svatost je neomezená ve své síle uzdravovat, neboť je neomezená ve své síle ochránit (síle spásy). Před čím jiným by měla ochraňovat než před iluzemi? A co jiného jsou všechny iluze než falešné představy o sobě? Má svatost s nimi neudělá nic, vyjma toho, že je rozptýlí (odčiní) tím, že vyzařuje pravdu o mě. V přítomnosti mé svatosti, kterou sdílím s Bohem samotným zmizí všechny modly.

39. MÁ SVATOST JE MOU SPÁSOU

Protože má svatost mě chrání před vší vinou poznávám, že má svatost je mou spásou. Je také poznáním spásy světa. Jakmile přijmu svou svatost, nic mě nemůže vystrašit. A protože nemám strach, musí každý sdílet mé poznání, které je Božím darem pro mě i pro svět.

40. JSEM POŽEHNANÝ COBY SYN BOŹÍ

V tomto spočívá můj nárok na vše dobré a jen to dobré. Jsem požehnán jakožto Syn Boží. Patří mi vše dobré, neboť Bůh to pro mě tak zamýšlel (určil). Nemohu trpět žádnou ztrátou ani bolestí z důvodu, že jsem tím Kým jsem. Můj Otec mě podporuje, chrání a vede ve všem. Jeho péče o mě je nekonečná a je se mnou navždy. Jsem navždy požehnaný coby Jeho Syn.

59.

41. BŮH MĚ PROVÁZÍ, KAMKOLIV JDU

Jak mohu být sám, když Bůh jde vždy se mnou? Jak mohu pochybovat o sobě a být v nejistotě, když v Něm spočívá naprostá jistota? Jak mohu být čímkoliv zneklidněn, když On ve mně spočívá v neomezeném míru? Jak mohu trpět, když mě díky Němu obklopuje láska a radost? Neměl bych uchovávat iluze o sobě. Jsem dokonalý, neboť Bůh mě provází, kamkoliv jdu.

42. BŮH JE MÁ SÍLA, VIZE JE JEHO DAR

Dnes bych se nechtěl dívat svýma vlastníma očima abych viděl. Kéž jsem ochotný vyměnit svou ubohou iluzi o vidění za vizi, která je dána Bohem. Vize Krista je Jeho darem a On mi jej dal. Chtěl bych dnes pozvat tento dar, a tak mi dnešek pomůže uvědomit si věčnost.

43. BŮH JE MŮJ ZDROJ, BEZ NĚJ NEMŮŽU VIDĚT

Mohu vidět jen to, co Bůh chce abych viděl. Nemohu vidět nic jiného. Mimo Jeho Vůli leží jen iluze. A právě tyto iluze si volím, když si myslím, že mohu vidět nezávisle na Něm. Pro ně se rozhoduji, když se pokouším vidět fyzickýma očima. Avšak vize Krista mi byla dána proto, abych tyto iluze nahradil. Právě skrze tuto vizi jsem rozhodnutý vidět.

44. BŮH JE SVĚTLO, V NĚMŽ VIDÍM

Ve tmě nemůžu vidět. Bůh je jediné světlo. Proto mám-li vidět, musí to být v Něm. Snažil jsem ustanovit, co je vidění a zmýlil jsem se. Nyní je mi dáno pochopit, že Bůh je světlo, v němž vidím. Přeji si přivítat vizi a šťastný svět, který mi ukáže.

45. BŮH JE MYSL S NÍŽ SMÝŠLÍM SPOLEČNĚ

Nemám žádné myšlenky, které bych nesdílel s Bohem. Nemám žádné myšlenky oddělené od Něj, neboť nemám mysl, která by byla od Jeho oddělená. Stejně jako jsem já součástí Jeho mysli jsou i mé myšlenky Jeho myšlenkami a Jeho myšlenky jsou mými.

 

60.

46. BŮH JE LÁSKA VE KTERÉ ODPOUŠTÍM

Bůh neodpouští, protože nikdy neodsoudil. Nevinní nemohou obviňovat. A ti, kteří přijali svou nevinnost, nevidí nic k odpuštění. Avšak odpuštění je prostředek, kterým si uvědomuji svou nevinnost. Je odrazem Boží Lásky na zemi. Přivede mě tak blízko Nebi, že Láska Boží ke mně může dosáhnout a pozvednout mě k Němu.

47. BŮH JE SÍLA, KTERÉ DŮVĚŘUJI

Není to má vlastní síla, kterou odpouštím. Je to pomocí síly Boží ve mně, na níž si vzpomínám, když odpouštím. Když začínám vidět, uvědomuji si Jeho odraz na zemi. Odpouštím všemu, protože cítím, jak se Jeho síla ve mě probouzí. A začínám si rozpomínat na Lásku, na kterou jsem se rozhodl zapomenout, která na mě však nezapomněla.

48. NENÍ SE ČEHO BÁT

Jak bezpečný mi bude připadat svět, až ho budu moci vidět! Nic nebude vypadat tak, jak si to představuji teď. Každý a všechno, co vidím se ke mně bude sklánět, aby mi požehnalo. V každém poznám svého nejdražšího Přítele. Čeho bych se mohl bát ve světě, kterému jsem odpustil a který odpustil mě?

49. HLAS BOŽÍ KE MĚ PROMLOUVÁ PO CELÝ DEN

Ani na okamžik Boží Hlas nepřestává volat po mém odpuštění, aby mě zachránilo. Neexistuje ani okamžik, kdy by Jeho Hlas nedokázal řídit mé myšlenky, provázet mé činy a vést mé kroky. Neustále kráčím směrem k pravdě. Není, kam jinam bych mohl jít, protože Hlas Boží je jediný Hlas a jediný Průvodce, který byl Jeho Synu dán.

50. JSEM VYŽIVOVÁN LÁSKOU BOŽÍ

Když poslouchám Hlas Boží, jsem podporován Jeho Láskou. Když otevřu oči, jeho Láska osvěcuje svět, abych viděl. Když odpouštím, Jeho Láska mi připomíná, že Jeho Syn je bez hříchu. A když se dívám na svět skrze vizi, kterou mi dal On, vzpomínám si, že jsem Jeho Syn.

LEKCE 61 - 70

61.

JSEM SVĚTLO SVĚTA

Kdo by byl světlem světa, ne-li Syn Boží? V tom případě je toto prohlášení jen vyjádřením pravdy o sobě. Je opakem prohlášení o pýše, aroganci a sebeklamu. Nepopisuje sebekoncept, který sis vytvořil. Neříká nic o žádné z vlastností, kterými jsi obdařil své modly. Mluví o tobě takovém, jaký jsi byl stvořen Bohem. Prostě konstatuje pravdu.

Pro ego je dnešní myšlenka ztělesněním samochvály. Ego ale neví co je pokora a plete si ji s ponižováním se. Pokora spočívá v přijetí své úlohy ve spáse a v tom, že žádnou jinou roli nepřijímáš. Pokorou není trvat na tom, že nemůžeš být světlem světa, když je to poslání, které ti Bůh přidělil. Je to pouze arogance, která by tvrdila, že tato funkce nemůže být pro tebe a tato nadutost je vždy spjatá s egem.

Pravá pokora vyžaduje, abys přijal dnešní myšlenku, neboť ten, kdo ti říká, že je to pravda je Hlas Boží. Je to počáteční krok k přijetí tvé skutečné úlohy na zemi. Je to obrovský krok k tomu, abys zaujal své právoplatné místo ve spáse. Je to naprosto jasné uplatnění tvého práva na spásu a uznání moci, která je ti dána pro spásu druhých.

Dnes budeš potřebovat přemýšet o této myšlence co nejčastěji. Je to dokonalá odpověď na všechny iluze a tedy i na všechna pokušení. Přivádí k pravdě všechny představy, které sis o sobě vytvořil a pomáhá ti uchýlit se do míru, zbavit se břemen a určit tvůj účel.

Dnes by mělo být provedeno co nejvíce procvičovacích period, třebaže na každou z nich postačí minuta nebo dvě. Měly by začít tím, že si řekneš:

JSEM SVĚTLO SVĚTA

JE TO MÁ JEDINÁ ÚLOHA

PROTO JSEM ZDE

Poté se na chvíli zamysli nad těmito prohlášeními, nejlépe se zavřenýma očima, jestli to dovolí situace. Nech přijít několik souvisejících myšlenek a pokud se tvá mysl odchýlí od ústřední myšlenky, tak si myšlenku zopakuj. Dbej ale na to, abys zahájil a ukončil den cvičením. Tak se probudíš s uznáním pravdy o sobě, po celý den ji budeš  posilovat a půjdeš spát s potvrzením svého jediného poslání a jediného účelu zde. Ranní a večerní cvičení mohou být delší než ostatní zdá-li se ti to prospěšné a chceš-li si je prodloužit.

Dnešní myšlenka dalece přesahuje malicherné názory ega na to, co jsi a jaký je tvůj účel. Toho je zjevně zapotřebí, jelikož jsi nositel spásy. Toto je první z řady obrovských kroků, které učiníme v příštích několika týdnech. Dnes se snaž začít budovat pevný základ pro tyto kroky. Ty jsi světlo světa. Bůh na tobě vystavěl svůj plán pro spásu svého Syna.

 

62.

ODPUŠTĚNÍ JE MÁ ÚLOHA COBY SVĚTLA SVĚTA

Je to právě tvé odpuštění, co přivede svět z temnoty na světlo. Je to tvé odpuštění, které ti umožní rozpoznat světlo, v němž vidíš. Odpuštění je důkazem (projevem) toho, že jsi světlo světa. Skrze tvé odpuštění se pravda o sobě navrátí do tvé paměti. A proto tedy spása spočívá ve tvém odpuštění.

Iluze o sobě a iluze o světě jsou jedno a totéž. A tak je každé odpuštění tvým darem, jenž dáváš sobě. Tvůj cíl je zjistit kdo jsi, neboť jsi popřel svou identitu útokem na stvoření a na jeho Stvořitele. Nyní se učíš, jak si vzpomenout na pravdu. A proto je nutné, aby tento útok byl nahrazen odpuštěním aby myšlenky života mohly nahradit myšlenky na smrt.

Pamatuj, že s každým útokem vzýváš (poukazuješ na) svou vlastní slabost, zatímco s každým odpuštěním povoláváš sílu Krista v sobě. Už je ti jasné, co pro tebe odpuštění udělá? Odstraní z tvé mysli každý pocit slabosti, napětí a únavy. Zbaví tě všeho strachu, viny a bolesti. Obnoví nezranitelnost a moc, kterou Bůh dal svému Synu do jeho vědomí.

Buď vděčný za to, že začínáš a ukončuješ tento den procvičováním dnešní myšlenky a používej jí tak často během dne jak jen to je možné. Pomůže ti to udělat tvůj den šťastný tak, jak Bůh chce aby byl. A pomůže to všem kolem tebe a také těm, kteří se zdají být vzdáleni v prostoru a čase, aby sdíleli toto štěstí s tebou. Tak často jak můžeš pokud možno se zavřenýma očima si dnes řekni:

ODPUŠTĚNÍ JE MÁ ÚLOHA COBY SVĚTLA SVĚTA

KÉŽ NAPLNÍM SVOU ÚLOHU, ABYCH MOHL BÝT ŠŤASTNÝ

Poté věnuj minutu nebo dvě uvažování o své funkci a o štěstí a osvobození, které ti přinese. Nech volně přicházet související myšlenky neboť tvé srdce tato slova zná a ve tvé mysli je uvědomění, že jsou pravdivá. Pokud se tvá pozornost zatoulá, zopakuj si dnešní myšlenku: 

ODPUŠTĚNÍ JE MÉ POSLÁNÍ COBY SVĚTLA SVĚTA

a doplň:

TOUŽÍM SI NA TOTO VZPOMENOUT, NEBOŤ CHCI BÝT ŠŤASTNÝ

 

63.

MÝM ODPUŠTĚNÍM VNÁŠÍ SVĚTLO SVĚTA MÍR DO VŠECH MYSLÍ

Jak svatý jsi ty, kdož máš moc přinést mír do každé mysli! Jak požehnaný jsi ty, kdož můžeš dojít k poznání prostředků umožňujících, aby toto bylo skrze tebe vykonáno! Jaký jiný cíl bys mohl mít, jenž by ti přinesl větší štěstí? S takovým posláním jsi opravdu světlem světa. Boží Syn od tebe očekává svou spásu.

Je na tobě abys mu ji dal protože ty jí máš ve svých rukou. Nepřijímej místo Jeho spásy žádný nepatrný cíl ani bezvýznamnou touhu nebo tím zapomeneš na svou úlohu a necháš Božího Syna v pekle. Není od tebe žádáno nic zbytečného. Jsi žádán abys přijal spásu, abys ji poté mohl dávat.

Uvědomujíc si důležitost této úlohy, budeme si ji dnes co nejčastěji a ochotně připomínat. Zahájíme den jejím uznáním a ukončíme den myšlenkou, na to, že je v našem vědomí. A po celý den toto budeme opakovat tak často jak jen můžeme:

S MÝM ODPUŠTĚNÍM VNÁŠÍ SVĚTLO SVĚTA  MÍR DO VŠECH MYSLÍ

JSEM BOHEM STANOVENÝM PROSTŘEDKEM SPÁSY SVĚTA

Pokud si zavřeš oči, zřejmě shledáš snažší o tomto uvažovat a nechat k sobě přicházet související myšlenky, tomu bys měl věnovat minutu či dvě. Pokud však nepřijdou, nečekej jen na tuto příležitost. Neměla by být promarněna žádná příležitost k posilování dnešní myšlenky. Nezapomeň, že Syn Boží od tebe očekává svou spásu. A kdo jiný než tvé Já by měl být Synem Božím?

64.

PŘEJI SI NEZAPOMENOUT NA SVOU ÚLOHU

(KÉŽ NEZAPOMENU NA SVOU ÚLOHU)

Dnešní myšlenka je pouze jiný způsob jak říci: „Nechť nebloudím v pokušení“. Účelem světa, který vidíš je zakrýt tvou funkci odpuštění a poskytnout ti ospravedlnění na ni zapomenout. Je to pokušení vzdát se Boha a Jeho Syna převzetím fyzické podoby. Právě na toto pohlíží fyzické oči.

Vše, co se zdá že fyzické oči vidí nemůže být ničím jiným než formou pokušení, neboť toto byl účel samotného těla. Avšak došli jsme k tomu, že Duch Svatý má jiné využití pro všechny iluze, které jsi vytvořil a tudíž v nich vidí jiný účel. Pro Ducha Svatého je svět místem, kde se učíš odpustit sám sobě to, co považuješ za tvé hříchy. V tomto vnímání se fyzická podoba pokušení stává poznáním spásy.

Z našich několika posledních lekcí vyplývá, že tvou úlohou, kterou jsi dostal od Boha je být světlem světa. Jen nadutost ega tě vede ke zpochybňování tvé role a je to pouze strach ega, jenž tě nutí k tomu, aby ses považoval za nehodného úkolu, který ti udělil sám Bůh. Spása světa čeká na tvé odpuštění, neboť odpuštěním Syn Boží uniká z jakýchkoliv iluzí a tak i z veškerého pokušení. Ty jsi Synem Božím.

Budeš šťastný pouze naplníš-li úlohu, kterou ti Bůh dal. To proto, že tvou rolí je být šťastný pomocí prostředků, jimiž se štěstí stává nevyhnutelným. Není jiné cesty. Proto pokaždé, když se rozhoduješ, zda naplníš svou úlohu či ne si ve skutečnosti vybíráš, zda budeš štastný nebo ne.

Dnes si toto chceme zapamatovat. Připomínejme si to ráno a znovu večer a také po celý den. Připrav se předem na všechna svá rozhodnutí, která dnes uděláš tím, že si připomeneš, že jsou všechna opravdu velmi jednoduchá. Každé z nich povede buď ke štěstí nebo k neštěstí.

Může být skutečně tak těžké udělat tak jednoduché rozhodnutí? Nedovol, aby tě oklamala forma tohoto rozhodnutí. Složitost formy neznamená složitý obsah. Není možné, aby jakékoliv rozhodnutí na zemi mohlo obsahovat něco jiného než tuto jednoduchou volbu. Toto je jediná volba, kterou Duch Svatý vidí. A proto je to jediná volba, která existuje.

Procvičujme dnes tedy pomocí těchto myšlenek:

KÉŽ NEZAPOMENU NA SVOU ÚLOHU

KÉŽ SE NEPOKOUŠÍM NAHRAZOVAT BOŽÍ ÚLOHU SVOU VLASTNÍ

KÉŽ ODPUSTÍM A JSEM ŠŤASTNÝ

Dnes věnuj alespoň jedenkrát deset či patnáct minut uvažování o tomto se zavřenýma očima. Související myšlenky ti přijdou na pomoc, když si připomeneš rozhodující důležitost svého poslání pro sebe i pro svět.

V častých aplikacích dnešní myšlenky během dne věnuj také několik minut opakování těchto myšlenek a poté přemýšlení jen o nich a o ničem jiném. Toto bude zvláště zpočátku obtížné, neboť nejsi dovedný v ukázněnosti mysli, kterou to vyžaduje. Možná ti s koncentrací pomůže častější opakování

"KÉŽ NEZAPOMÍNÁM NA SVOU ÚLOHU"

Jsou zapotřebí dvě podoby kratších cvičení. Někdy cvič se zavřenýma očima a snaž se soustředit na myšlenky, které používáš. Jindy nech po zopakování myšlenek oči otevřené a poté se pomalu a beze snahy cokoli selektovat rozhlédni kolem sebe a říkej si:

TOTO JE SVĚT, JEHOŽ SPÁSA JE MOU ÚLOHOU

 

65.

MÁ JEDINÁ ÚLOHA JE TA, KTEROU MI DAL BŮH

Dnešní myšlenka znovu potvrzuje tvůj závazek ke spáse. Také ti připomíná, že nemáš žádnou jinou úlohu, než tuto. Obě tyto myšlenky jsou pro úplný příslib (závazek) zjevně nezbytné. Spása nemůže být tvým jediným cílem, který máš, dokud si stále ceníš jiných cílů. Plné přijetí spásy jako tvé jediné úlohy nutně zahrnuje dvě fáze: uznání spásy jako své úlohy a vzdání se všech ostatních cílů, které sis pro sebe vymyslel.

Toto je jediný způsob, jak můžeš zaujmout své oprávněné místo mezi spasiteli světa. A toto je jediný způsob, jak můžeš říkat a mínit vážně „Má jediná úloha je ta, kterou mi dal Bůh“. Toto, je jediný způsob, jak můžeš najít mír mysli.

Dnes a v následujících dnech si vyhraď deset až patnáct minut pro delší cvičení, v nichž se budeš snažit pochopit a přijmout, co dnešní myšlenka skutečně znamená. Dnešní myšlenka ti nabízí únik ze všech domnělých problémů. Dává ti do tvých rukou klíč ke dveřím míru, které jsi si sám před sebou zavřel. Dává ti odpověď na všechna hledání, která jsi učinil od počátku časů.

Je-li to možné, snaž se provádět denní prodloužené cvičení každý den přibližně ve stejnou dobu. Pokus se také stanovit si předem tento čas a poté jej co nejpřesněji dodržovat. Účelem toho je uspořádat tvůj den tak, aby sis vyhradil čas pro Boha stejně, jako pro všechny triviální účely a cíle o které budeš usilovat. To je součástí dlouhodobého tréninku disciplíny, který tvá mysl potřebuje k tomu, aby ji mohl Duch Svatý důsledně použít k účelu, který sdílí s tebou.

Delší cvičení začni zopakováním dnešní myšlenky.

MÁ JEDINÁ ÚLOHA JE TA, KTEROU MI DAL BŮH

Poté zavři oči, zopakuj si myšlenku ještě jednou a pečlivě pozoruj svou mysl abys sis všimnul každé myšlenky, která prochází tvou myslí. Na začátku se nesnaž soustředit pouze na myšlenky, které souvisí s dnešní myšlenkou. Spíše se snaž odhalit každou myšlenku, která se objeví v rozporu s ní. Všimni si každé z nich, když k tobě přichází a s co nejmenší účastí či obavami propusť každou z nich s tím, že si řekneš:

TATO MYŠLENKA ODRÁŽÍ CÍL, KTERÝ MI BRÁNÍ PŘIJMOUT MOU JEDINOU ÚLOHU.

Po nějaké době bude těžší najít rušivé myšlenky. Snaž se však pokračovat ještě asi minutu či déle a pokus se zachytit několik neplodných myšlenek, které předtím unikly tvé pozornosti, nepřepínej se ale ani se přehnaně nesnaž.

Potom si řekni:

NECHŤ JE NA TÉTO ČISTÉ TABULI PRO MĚ VEPSÁNA MÁ PRAVÁ ÚLOHA

Nemusíš použít přesně tato slova, ale snaž se pocítit, že jsi ochoten nahradit své iluze pravdou. Na závěr si ještě jednou zopakuj dnešní myšlenku a po zbytek cvičení se zaměř na význam, který pro tebe má, na úlevu, kterou ti přinese její přijetí tím, že jednou a provždy vyřeší tvé konflikty do té míry, do jaké si opravdu přeješ spásu navzdory tvým pošetilým myšlenkám svědčícím o opaku.

V době kratších cvičení, která by měla být prováděna alespoň jednou za hodinu použij při aplikaci dnešní myšlenky tuto formu:

MÁ JEDINÁ ÚLOHA JE TA, KTEROU MI BŮH DAL.

NECHCI ŽÁDNOU JINOU A NEMÁM ŽÁDNOU JINOU.

Občas při tomto procvičování zavři oči a jindy je nech otevřené a rozhlížej se okolo sebe. To, co vidíš teď se úplně změní, když zcela přijmeš dnešní myšlenku.

 

66.

MÉ ŠTĚSTÍ A MÁ ÚLOHA JE JEDNO A TOTÉŽ

Jistě sis během našich posledních lekcí všimnul důrazu, který je kladen na spojení mezi naplněním tvé úlohy a dosažením štěstí. Je to proto, že toto spojení vůbec nevidíš. Přesto je mezi nimi víc než jen spojení, jsou totožné. Jejich forma se liší, jejich obsah je ale naprosto stejný.

Ego svádí neustálý boj s Duchem Svatým o zásadní otázku týkající se toho, jaká je tvá úloha. Stejně tak neustále bojuje s Duchem Svatým o to, co je tvým štěstím. Tento boj není oboustranný. Ego útočí a Duch Svatý neodpovídá. On tvou úlohu zná. Ví, že tvou úlohou je tvé štěstí.

Dnes se pokusíme dostat se za tento zcela nesmyslný boj a dospět k pravdě o tvé úloze. Nebudeme se zabývat nesmyslnými argumenty týkajícími se toho, co je tvá úloha. Nebudeme se zoufale zaplétat do definic štěstí a určování prostředků k jeho dosažení. Nebudeme se oddávat egu a naslouchat jeho útokům na pravdu. Pouze budeme rádi, že můžeme zjistit, co je pravda.

Účelem našeho dnešního delšího cvičení je přijmout fakt, že mezi úlohou, kterou ti dal Bůh a tvým štěstím nejenže existuje velmi reálné spojení, ale že jsou skutečně totožné. Bůh ti dává pouze štěstí. Proto úloha, kterou ti dal musí být štěstí, byť se zdá být odlišná. Dnešní cvičení jsou pokusem jít za tyto zdánlivé rozdíly a poznat společný obsah tam, kde ve skutečnosti je.

Deseti až patnáctiminutové cvičení začni zopakováním těchto myšlenek:

BŮH MI DÁVÁ JEN ŠTĚSTÍ

DAL MI MOU ÚLOHU

PROTO MÁ ÚLOHA MUSÍ BÝT ŠTĚSTÍ

Snaž se v tomto pořadí vidět logiku, i když jsi zatím tento úsudek nepřijal. Úsudek by mohl být mylný pouze tehdy, pokud by obě předchozí myšlenky byly nesprávné. Zamysleme se tedy během cvičení chvilku nad těmito předpoklady.

Prvním předpokladem je, že ti Bůh dává pouze štěstí. Toto může být samozřejmě nepravdivé, ale aby to bylo nepravdivé, je zapotřebí definovat Boha jako něco, čím není. Láska nemůže dávat zlo a to, co není štěstí je zlo. Bůh nemůže dávat to, co nemá a nemůže mít to, čím není. Pokud ti Bůh nedává jen štěstí, pak musí být zlem. A právě této definici o Něm věříš, když nepřijímáš první předpoklad.

Druhý předpoklad je, že Bůh ti dal tvou úlohu. Už jsme si ukázali, že ve tvé mysli jsou jen dvě části. Jedna je ovládána egem a tvořena iluzemi. Druhá, kde setrvává pravda, je domovem Ducha Svatého. Neexistují žádní jiní průvodci mezi nimiž si můžeš vybrat než tito a žádné jiné výsledky tvé volby než strach ega, který ego vždy vyvolává anebo láska, kterou Duch Svatý vždy nabízí aby ho nahradila.

A tak musí platit, že tvá úloha musí být stanovena buď Bohem skrze Jeho Hlas nebo je určena egem, které sis vytvořil jako Jeho náhradu. Co je pravdou? Nedal-li ti tvou úlohu Bůh, pak musí být darem ega. Má ego opravdu dary, které by mohlo dávat, když je samo iluzí a nabízí jen iluze darů?

Zamysli se nad tím během dnešního delšího cvičení. Přemýšlej také nad mnoha formami iluzí o své úloze, které jsi přijal do své mysli a mnoha cestách, kterými jsi se snažil najít spásu pod vedením ega. Našel jsi ji? Byl jsi šťastný? Přinesly ti mír? Dnes potřebujeme velkou upřímnost. Poctivě si vzpomeň na výsledky a zvaž také, jestli bylo kdy rozumné očekávat štěstí od čehokoliv, co vůbec kdy ego navrhlo. Přesto je ego jedinou alternativou k Hlasu Ducha Svatého.

Buď budeš naslouchat šílenství nebo poslouchat pravdu. Snaž se učinit tuto volbu, zatímco přemýšlíš o předpokladech na kterých spočívá náš úsudek. Tento úsudek můžeme na závěr sdílet, ale ne jiný. Neboť ho s námi sdílí Samotný Bůh. Dnešní myšlenka je dalším obrovským krokem v našem vnímání téhož jako stejného a odlišného jako rozdílného. Na jedné straně stojí všechny iluze. Úplná pravda stojí na straně druhé. Pokusme se dnes dojít k tomu, že jen pravda je pravdou.

Kratší cvičení budou dnes nejpřínosnější, když budou prováděna dvakrát za hodinu, jsou navrhovány tyto formy aplikací:

MÉ ŠTĚSTÍ A MÁ ÚLOHA JSOU JEDNÍM, NEBOŤ BŮH MI DAL OBOJÍ

Pomalé zopakování těchto slov bude trvat minutu nebo i méně. A zatímco je vyslovuješ, přemýšlej o nich.

 

67.

LÁSKA MĚ STVOŘILA JAKO SEBE SAMA

(LÁSKA MĚ STVOŘILA TAKOVÉHO, JAKO JE ONA SAMA)

Dnešní myšlenka je úplným a přesným vyjádřením toho, co jsi. Proto jsi světlo světa. Proto tě Bůh ustanovil spasitelem světa. Proto od tebe Syn Boží očekává svou spásu. Je spasen tím, čím jsi.

Dnes vynaložíme veškeré úsilí, abychom dosáhli této pravdy o tobě a abychom si plně uvědomili, že je pravdou, třebaže jen na chvíli.

Během delšího cvičení budeme přemýšlet o tvé skutečnosti a o její zcela neměnné a nezměnitelné povaze. Začneme opakováním této pravdy o sobě a poté strávíme několik minut přidáváním souvisejících myšlenek, jako třeba:

SVATOST MĚ STVOŘILA SVATÝM

LASKAVOST MĚ STVOŘILA LASKAVÝM

OCHOTA MĚ STVOŘILA OCHOTNÝM

DOKONALOST MĚ STVOŘILA DOKONALÝM

Je vhodné použít jakoukoliv vlastnost, která je v souladu s Bohem, tak jak On Sám sebe definuje. Dnes se pokoušíme zrušit tvou definici Boha a nahradit ji Jeho vlastní. Také se snažíme zdůraznit, že jsi součástí Jeho definice sebe sama.

Poté co jsi prošel několik takovýchto souvisejích myšlenek, pokus na krátkou chvíli všechny myšlenky odhodit stranou a poté se snaž projít (dosáhnout) za všechny své minulé představy a předsudky o sobě až k pravdě v sobě. Jestliže tě láska stvořila jako sebe sama, toto Já musí být v tobě. Je někde ve tvé mysli a je tam, abys Ho našel.

Možná zjistíš, že je nutné, abys čas od času dnešní myšlenku zopakoval a nahradil tak rušivé myšlenky. Možná také zjistíš, že to nestačí a že musíš pokračovat a přidat další myšlenky souvisejí s pravdou o tobě. Snad se ti podaří projít za ně a pokračovat intervalem bez myšlenek až k uvědomění si planoucího světla, v němž poznáš sám sebe takového, jakého tě láska stvořila. Buď si jist, že se ti to podaří a uděláš dnes mnoho pro to, abys ses k tomuto uvědomění přiblížil, ať už si budeš myslet, že jsi uspěl či ne.

Dnes bude obzvláště přínosné procvičovat dnešní myšlenku co nejčastěji jak jen je to možné. Potřebuješ slyšet pravdu o sobě co nejčastěji, protože tvá mysl je příliš zaměstnaná svými falešnými představami o sobě.

Čtyřikrát nebo pětkrát a za hodinu, možná i častěji, by bylo nanejvýš prospěšné připomenout si, že láska tě stvořila takového, jako je sama. Vyslyš v tom pravdu o sobě samém.

V kratších obdobích cvičení si snaž uvědomit, že to není tvůj malý, osamělý hlas, kdož ti to říká. Toto je Hlas Boží, připomínajíc ti tvého Otce a tvé Já. Toto je Hlas pravdy, jenž nahrazuje vše, co ti o tobě říká ego jednoduchou pravdou o Synu Božím. Byl jsi stvořen láskou takový, jako je ona sama.

68.

LÁSKA NECHOVÁ ŽÁDNÉ VÝČITKY (STÍŽNOSTI)

Ty, jenž jsi byl stvořen láskou takový, jaká je ona sama nemůžeš zároveň uchovávat stížnosti a znát své Já. Uchovávat výčitky znamená zapomenout na to, kdo jsi. Uchovávat výtky znamená vidět se jako tělo. Mít výhrady znamená dovolit egu vládnout tvé mysli a tělo předurčit ke smrti. Možná si ještě plně neuvědomuješ, co tvé mysli způsobuje stěžování si. Zdánlivě tě oddělují od Zdroje a činí tě nepodobným Jemu. Nutí tě k přesvědčení, že On je podobný tomu, čím si myslíš, že ses stal ty, neboť nikdo si nedokáže představit svého Stvořitele odlišného od sebe sama.

Odpojením se od svého Já, které zůstává neustále si vědomé své podoby se svým Stvořitelem, se zdá, že tvé Já spí, zatímco část tvé mysli, která spřádá iluze ve svém spánku se zdá být vzhůru. Může toto vše vzniknout z uchovávání stížností? Ó samozřejmě! Neboť ten, kdo uchovává výtky popírá, že byl stvořen láskou a v jeho snu o nenávisti se jeho Stvořitel stal děsivý. Může někdo snít o nenávisti a nebát se Boha?

Stejně jisté je, že ti kteří se drží výčitek mění definici Boha k podle svých představ, neboť je stejně jisté, že Bůh je stvořil stejné jako je On Sám a definoval je jako svou vlastní součást. Také je jisté, že ti, kdo se drží stížností budou trpět vinou, stejně jako je nevyhnutelné, že ti kdož odpouštějí naleznou mír. Je rovněž jisté, že ti, kdož se drží výčitek zapomenou kým jsou a stejně je jisté že ti, kdož odpouštějí si vzpomenou.

Nebyl bys snad ochoten vzdát se svých stížností, kdybys byl přesvědčen, že to tak všechno je? Možná si myslíš, že se svých výčitek nemůžeš vzdát. To však záleží jen na otázce motivace. Dnes se pokusíme zjistit, jak by ses cítil bez nich. Budeš-li alespoň trochu úspěšný, už nikdy nebudeš mít problémy s motivací.

Delší cvičení dnes začtni tím, že ve své mysli vyhledáš ty, vůči nímž chováš závažné výčitky. Některé z nich bude poměrně snadné najít. Poté se zamysli nad zdánlivě drobnými výhradami, které chováš vůči těm, které máš rád a dokonce si myslíš, že je miluješ. Brzy zjistíš, že neexistuje nikdo, vůči komu bys nechoval žádné stížnosti. To je důvod, proč jsi zůstal osamocen v celém vesmíru ve svém vnímání sebe sama. Nyní se rozhodni, že chceš všechny tyto lidi spatřit jako přátele. Řekni jim všem, zatímco postupně myslíš na každého z nich toto:

CHTĚL BYCH TĚ SPATŘIT JAKO SVÉHO PŘÍTELE,

ABYCH SI VZPOMNĚL, ŽE JSI MOU SOUČÁSTÍ A POZNAL JSEM SÁM SEBE.

Po zbytek cvičení se pokus myslet na to, že jsi v naprostém míru s každým a se vším, že jsi v bezpečí ve světě, který tě chrání a miluje a který na oplátku miluješ ty. Snaž se pocítit jak tě obklopuje bezpečí, jak se kolem tebe snáší a podporuje tě. Pokus se, byť jen nakrátko uvěřit, že ti nemůže nic žádným způsobem ublížit. Na konci cvičení si řekni:

LÁSKA NECHOVÁ ŽÁDNÉ VÝČITKY.

KDYŽ SE VZDÁM VŠECH VÝHRAD ZJISTÍM,

ŽE JSEM V NAPROSTÉM BEZPEČÍ.

Krátká cvičení by měla zahrnovat pohotové uplatnění myšlenky v této formě, kdykoliv tě napadne jakákoliv myšlenka na výhrady proti komukoliv, ať už je fyzicky přítomen či ne:

LÁSKA NECHOVÁ ŽÁDNÉ VÝČITKY

KÉŽ NEZRAZUJI SVÉ JÁ

A kromě toho opakuj myšlenku několikrát za hodinu v této formě:

LÁSKA NECHOVÁ ŽÁDNÉ STÍŽNOSTI.

CHTĚL BYCH SE PROBUDIT DO SVÉHO JÁ TÍM,

ŽE ODLOŽÍM VŠECHNY SVÉ VÝČITKY A PROCITNU V NĚM

 

69.

MÉ STÍŽNOSTI VE MĚ ZAKRÝVAJÍ SVĚTLO SVĚTA

Nikdo nemůže vidět to, co zakrývají tvé stížnosti. Protože tvé výtky v tobě zakrývají světlo světa, stojí všichni v temnotě a ty vedle nich. Avšak jakmile se závoj tvých stížností nadzvedne, jsi spolu s jeho odstraněním vysvobozen (spasen). Poděl se o svou spásu s tím, kdož stál vedle tebe, když jsi byl v pekle. On je tvým bratrem ve světle světa, které vás spasí oba.

Dnes učiňme další pokus dosáhnout světla v tobě. Předtím, než k němu přistoupíme v našem delším cvičení, věnujme několik minut přemýšlení o tom, o co se snažíme. Doslova se snažíme o spojení se spásou světa. Snažíme se podívat se skrz závoj temnoty, který ji zakrývá (za nímž je ukrytá). Pokoušíme se nechat závoj odkrýt a spatřit, jak ve slunečním svitu mizí slzy Božího Syna.

Dnes začněme delší cvičení s plným uvědoměním, že tomu tak je a s opravdovým odhodláním dosáhnout toho, co je nám drahé nade vše. Naší jedinou potřebou je spása. Neexistuje žádný jiný cíl a žádná jiná úloha, jenž bychom měli naplnit. Náš jediný cíl je naučit se spáse. Ukončeme dnes dávné hledání tím, že objevíme světlo v nás a vyzdvihneme ho, aby ho každý, kdo hledá s námi spatřil a radoval se z něj.

Nyní se pokus velmi klidně, se zavřenýma očima nechat odejít veškerý obsah, který obvykle (povětšinou) zaměstnává tvé vědomí. Pomysli na svou mysl jako na rozlehlý kruh obklopený vrstvou těžkých temných mraků. Vidíš pouze mraky, protože se zdá, že stojíš mimo kruh a jsi od něho zcela oddělený.

Z místa kde stojíš nemůžeš vidět žádný důvod k tomu věřit, že za mraky se skrývá zářivé světlo. Mraky se zdají být jedinou skutečností. Zdá se, že jsou vším, co je možné vidět. Proto se jimi nepokoušíš projít (skrze ně) a kolem nich, což je jediný způsob, jak bys ses mohl přesvědčit o tom, že postrádají podstatu. Dnes tento pokus učiníme.

Poté, co ses zamyslel nad důležitostí toho, co se snažíš učinit pro sebe i pro celý svět, zkus se usadit v dokonalém klidu, připomenout si jen, jak moc chceš dnes dosáhnout světla v sobě – právě teď! Rozhodni se projít skrze mraky. Natáhni ruku a v duchu se jich dotkni. Rukou je odhrň stranou, pociť, jak ulpívají na tvých tvářích, čele a víčkách, když jimi procházíš. Jdi dál, mraky tě nemohou zastavit.

Pokud provádíš cvičení správně, začneš mít dojem, že jsi pozvedán a unášen vpřed. Tvá trocha úsilí a nepatrné odhodlání přivolávají na pomoc sílu vesmíru a Bůh Sám tě pozvedne z temnoty do světla (ke světlu). Jsi v souladu s Jeho Vůlí. Musíš uspět, protože tvá vůle je Jeho.

Důvěřuj dnes svému Otci a buď si jistý, že tě uslyšel a odpověděl ti. Možná si Jeho odpověď ještě neuvědomuješ, můžeš si být ale vskutku jist, že je ti dána a že ji přesto obdržíš. Když se snažíš projít skrze mraky do světla, snaž se udržet si tuto důvěru (jistotu) ve své mysli. Snaž se mít na mysli, že konečně spojuješ svou vůli s Vůlí Boží. Snaž se mít jasně na paměti, že to, co podnikáš spolu s Bohem, se musí podařit. Poté dovol Síle nechť Boží Vůle pracuje (působí) v tobě a skrze tebe aby byla naplněna Vůle Jeho i vůle tvá.

V kratších cvičeních, které se budeš snažit provádět co nejčastěji vzhledem k důležitosti dnešní myšlenky pro tebe a tvé štěstí si připomeň, že tvé stížnosti ukrývají světlo světa před tvým vědomím. Připomeň si také, že ho nehledáš sám a že víš, kde ho hledat. Řekni si tedy:

MÉ VÝHRADY PŘEDE MNOU UKRÝVAJÍ SVĚTLO SVĚTA

NEMOHU VIDĚT TO, CO JSEM SKRYL (UKRYL, SCHOVAL)

PŘESTO CHCI ABY MI TO BYLO ODHALENO

PRO MOU SPÁSU A SPÁSU SVĚTA.

Jsi-li v pokušení mít cokoliv proti někomu (něco někomu zazlívat), určitě si také řekni:

KDYŽ UCHOVÁVÁM TYTO VÝHRADY,

SVĚTLO SVĚTA BUDE PŘEDE MNOU SKRYTO

 

70.

MÁ SPÁSA PŘICHÁZÍ ZE MĚ

NEMŮŽE PŘIJÍT ODJINUD

MÁ SPÁSA NEMŮŽE PŘIJÍT Z ŽÁDNÉ Z TĚCHTO VĚCÍ

MÁ SPÁSA POCHÁZÍ ZE MĚ A JEN ZE MĚ

 

MÁ SPÁSA VYCHÁZÍ ZE MĚ

NIC OKOLO MI NEMŮŽE STÁT V CESTĚ

UVNITŘ MĚ JE SPÁSA SVĚTA I MÁ VLASTNÍ

Uvěříš-li dnešní myšlence, budeš spasen. Spása i vina pochází ze stejného místa. Vina nepochází z ničeho venku, ale z tvé mysli a zdroj spásy je na stejném místě. Nic vnějšího tě nemůže ani spasit, ani ti přinést mír. Ale také ani zranit! To tě staví do role toho, kdo spasí svět, přijetí této role znamená spásu. Boží Vůle je, abys byl uzdraven, tvoje vůle je abys nebyl nemocen. Tudíž Jeho vůle a tvá jsou stejné. To se budeš dnes učit uvědomit si. Proveď dnes 2 delší cvičení, zkus si určit pravidelný čas a dodržet jej. Na začátku cvičení opakuj 1. a 2. myšlenku. Se zavřenýma očima hledej ve své mysli místa vně sebe, kde jsi hledal spásu v minulosti – v lidech, majetku, situacích, zážitcích, pojetích sebe. Uznej, že v nich spása není – opakuj 3. a 4. větu.

Pak se pokus znovu dosáhnout vnitřního světla, kde je tvá spása. Hledal jsi ji v mracích, nyní jimi musíš projít, neboť v nich si nenašel to, co je trvalé, to co hledáš. V mracích jsi hledal své iluze spásy, modly, nyní vykroč do světla pravé spásy, snaž se projít mraky jakýmkoliv způsobem, můžeš si pomyslet, že tě držím za ruku a vedu tě.

Během krátkých cvičení přes den si připomínej poslední 3 věty – jsi osvobozen od vlivů zvenku, svou spásu i spásu světa máš na starost ty..

 

LEKCE 71 - 80

71.

JEDINĚ BOŽÍ PLÁN SPÁSY BUDE FUNGOVAT,

OSTATNÍ NIKOLIV

DOVOLUJI, ABY BYL ODHALEN BOŽÍ PLÁN SPÁSY.

CO BYS CHTĚL ABYCH VYKONAL?

KAM BYS CHTĚL ABYCH ŠEL?

CO BYS CHTĚL ABYCH ŘEKL A KOMU?

JEDINĚ BOŽÍ PLÁN SPÁSY FUNGUJE,

STĚŽOVÁNÍ JE OPAKEM BOŽÍHO PLÁNU SPÁSY,

JEDINĚ JEHO PLÁN USPĚJE

plán spásy připravený egem je v protikladu s Božím Plánem spásy. Jsi přesvědčen o úspěchu plánu Ega a tak Boží plán považuješ za nefunkční. Plán ega je zaměřen na stížnosti, ego se pokouší změnit to, co vidí venku a myslí si, že tím budeš spasen. Změnu myšlení vyžaduješ tak pro svou spásu od všech, jen ne od sebe. Úloha tvé mysli v tomto plánu je, že má určovat, co všechno, kromě ní se musí změnit, abys byl spasen. Pokračování v tomto marném, nepříčetném hledání spásy venku ti dává nové marné naděje v situacích okolo. Ego tě tak vede k neustálému hledání spásy tam, kde není a soustředění veškerého úsilí jinam.

Boží plán spásy funguje proto, že následuješ-li Jeho vedení, hledáš spásu tam, kde je. Podmínkou úspěchu je však, že musíš být ochoten hledat jenom tam. Jinak bude tvůj cíl rozdělen a ty budeš následovat 2 plány, které jsou opačné ve svém důsledku. Výsledkem bude jen zmatek, utrpení, zoufalství a zklamání. Neexistuje jiná možnost k Božímu plánu, která by tě spasila.

Dnes procvičuj jistotu toho, že pouze a jen Boží plán tě dovede k úspěchu. Raduj se z toho, že znáš odpověď na to, co se zdá, že nemá řešení. Boží plán nemůže zklamat.

Dvě delší cvičení začni přemýšlením o dnešní 1. myšlence a uvědom si, že obsahuje 2 části:

Boží plán tvé spásy pomůže a ostatní plány niíkoliv, nedovol, abys upadl do hněvu či deprese vůči druhé části myšlenky, v níž je plné vyproštění ze všech tvých nepříčetných pokusů o osvobození sama sebe, ty vedly k depresi a hněvu. Boží plán však povede k vyproštění a radosti.

Zbytek delšího procvičování věnuj tomu, že požádáš Boha, aby ti Svůj plán odhalil. Zeptej se ho velmi konkrétně výše uvedenými otázkami. Dej Bohu na starost zbytek procvičování a dovol Mu, aby ti řekl, co máš udělat v rámci Jeho plánu spásy. Odpoví ti v závislosti na tom, jak jsi ochoten slyšet Jeho Hlas. Neodmítej slyšet. Samotný fakt, že děláš cvičení dokazuje, že chceš naslouchat, to ti dává nárok na Boží odpověď.

V kratších cvičeních si opakuj poslední řádky. Buď po celý den ostražitý před všemi pokusy si stěžovat a odpovídej na ně formou této myšlenky. Snaž se vzpomenout na dnešní myšlenku každých 10 minut, vzpomeneš si tak na Zdroj své spásy a uvidíš Ho tam, kde je.

 

72.

STĚŽOVÁNÍ SI JE ÚTOKEM NA BOŽÍ PLÁN SPÁSY

CO JE SPÁSOU OTČE? NEVÍM TO

ŘEKNI MI TO TAK, ABYCH TOMU POCHOPIL

STĚŽOVÁNÍ SI JE ÚTOKEM NA BOŽÍ PLÁN SPÁSY

POVAŽOVÁNÍ SE ZA TĚLO JE ÚTOKEM NA BOŽÍ PLÁN SPÁSY

MÍSTO TOHO SI DOVOLUJI TENTO PLÁN PŘIJMOUT.

CO JE SPÁSA OTČE?

Plán ega na spásu světa je záměrným útokem a pokusem zničit Boží Plán Spásy.

V tomto zmýleném ataku si ego připisuje vlastnosti, které patří Bohu a ego si Bohu dávány vlastnosti ega. Ego je v podstatě fyzickým ztělesněním svého přání nahradit Boha. Toto přání obklopuje mysl tělem a udržuje ji tak v iluzi oddělení, osamocení a neschopnou dosáhnout jiné mysli jinak než skrze tělo, které ji jakoby uvězňuje. Ego chce, abys uvěřil tomuto omezení komunikace mysli.

Sklon ke stěžování si máš vždy na to, co se týká těla, zde se pak zabýváš výlučně tím, co dělá něčí tělo. Zaměňuješ jeho tělo za něj a tím ho více přivazuješ k iluzi, že je tělem, místo aby se od ní osvobodil a nebyl spojován s tělem. Zde je Bůh napadán, neboť vidíš-li jeho Syna být jen tělem, musí být i On pouze tělem, neboť není od svého Syna oddělen. Je-li Bůh tělem, jeho plánem spásy musí být smrt. To vrhá Boha do světla toho, že je lhářem, který dává plané sliby a nabízí místo pravdy iluze. Toto by platilo, kdyby bylo tělo opravdu skutečné. Každá tvá stížnost se chová tak, že tělo skutečné je a přehlíží, čím je tvůj bratr. Posiluje tvou víru, že bratr je tělem a odsuzuje ho za to, prohlašuje, že jeho spásou musí být smrt, tento útok promítá na Boha a činí ho zodpovědným za svůj útok. Do této zuřivé arény bez milosrdenství vstupuje ego aby tě spasilo: „Bůh tě učinil tělem, jako tělo nedovol, abys byl připraven, o to, co tělo nabízí, vezmi si to málo, neboť Bůh ti nedal nic jiného, tělo je tvým jediným spasitelem a smrtí Boha“. Toto je víra světa, který vidíš. Jsou zde 2 přístupy k tělu z tohoto pramenící: někteří se snaží těla zbavit, nenávidět ho, zranit ho a pokořit. Jiní jej zbožňují, oslavují a povyšují. A tak dokud se považuješ za tělo, útočíš na Boha a Jeho Plán Spásy, stěžuješ si na Něj a Jeho Stvoření, takže možná přeslechneš Hlas Pravdy coby svého Přítele. Tělo zaujímá Jeho místo coby spasitele, kterého sis vybral a Bůh se stává nepřítelem.

Dnes se pokus zanechat těchto nesmyslných útoků na Spásu a místo toho ji uvítat. Tvé převrácené vnímání je zhoubné pro tvůj klid. Viděl jsi sebe v těle a proto jsi viděl pravdu vně.

Světlo Pravdy je v nás, neboť ho tam Bůh vložil. Tělo je mimo nás a není naší starostí. Bytí bez těla je bytí v přirozeném stavu. Poznat světlo pravdy znamená poznat se takové, jací jsme. Vidět své já odděleně od těla znamená ukončit útok na Boží Plán Spásy a místo toho Jeho Plán přijmout. Kdekoliv je přijat, je ho již dosaženo.

Cílem dnešních cvičení je uvědomit si, že Božího Plánu spásy v nás již bylo dosaženo. K tomu je třeba nahradit útok přijetím. Dokud útočíme, nevíme, co pro nás tento Plán znamená, útočíme na to, co jsme nepochopili. Pokus se zanechat souzení a zjistit, co pro tebe Boží Plán znamená.

Zavři oči, opakuj první myšlenku, polož otázky a čekej na Jeho odpověď - místo abys vytvářel stížnosti ve své mysli. Stížnosti jsme použili k tomu, abychom neslyšeli a neviděli. Nyní chceme vidět, slyšet a učit se. Ptej se a bude ti odpovězeno, hledej a nalezneš. Již se neptáme ega, ale Pravdy. Buď si jistý, že odpověď bude pravdivá.

Kdykoliv cítíš, že tvá naděje a důvěra slábne a naděje na úspěch mizí, opakuj otázku a žádost a pamatuj si, že se ptáš nekonečného Stvořitele Nekonečna, jenž tě stvořil jako sebe. On odpoví, buď odhodlán slyšet.

Častější cvičení cca 2x za hodinu prováděj tak, že opakuj druhou část dnešních myšlenek, pak čekej v tichosti, nejlépe se zavřenýma očima a naslouchej, až uslyšíš odpověď.

73.

VOLÍM SI SVĚTLO

DOVOLUJI SI SPATŘIT SVĚTLO, JENŽ ZRCADLÍ BOŽÍ VŮLI I MOU

VOLÍM SI SVĚTLO

TEMNOTA NENÍ MOU VŮLÍ

Vůle, jenž sdílíš s Bohem je odlišná od planých přání ega, z nichž vzniká nicota a temnota. Vůle, jenž sdílíš s Bohem má v sobě veškerou moc tvoření. Dnes se znovu pokusíme dosahnout světa, jenž je v souladu s tvou vůlí. Je v něm světlo, neboť se nestaví proti Boží Vůli, je osvětlen světlem Nebe a temnota zde mizí. Světlo, jenž budeme hledat musí být v tobě. Tvůj obraz světa může zrcadlit jen to, co máš uvnitř – jak zdroj Světla, tak i zdroj tmy. Stížnosti zatemňují tvou mysl, odpuštění ruší temnotu a dovoluje ti vidět svět světla. Podle toho, zda odložíš své stížnosti či ne si volíš, zda chceš žít v pekle nebo v Nebi. Existuje hranice, za kterou iluze nemohou. Nechceš utrpení, chceš štěstí, proto je spása tvou vůlí. S tvým požehnáním a radostným souhlasem se dnes pokusíme v tomto uspět – nezapomeň tedy, že chceš pro sebe spásu. Chceš přijmout Boží plán a podílet se na něm. Spása je pro tebe, chceš si ze všeho nejvíce vzpomenout, Kdo jsi, ego před touto tvou vůlí je bezmocné, tvá vůle je svobodná a nic jí nemůže přemoci. S důvěrou budeme procvičovat nalezení toho, na co si chceš vzpomenout. Planá přání ega tě nemohou zadržet ani oklamat zdáním síly. Dnes dovol, aby tvá vůle byla naplněna a aby tak bylo ukončeno tvé bláznivé přesvědčení, že si volíš peklo místo Nebe.

Delší cvičení začneme poznáním, že jen Boží Plán Spásy je v souladu s tvou vůlí. Je to cíl, na kterém se shodneš s tvým Otcem, není to záměr cizí moci, který ti byl vnucen. Dnes uspěješ, neboť dnes nastal čas vyproštění Božího Syna z pekla. Opět si uvědom svou vůli a buď ochoten pohlédnout na Světlo uvnitř sebe a být spasen. Buď odhodlán udržet svou vůli jasně v mysli. Pak vlídně, pevně a s jistotou opakuj první 2 věty.

Pak dovol své vůli, která je spojena s mocí Boží a sjednocena s tvým Já, aby se prosadila. Zbytek cvičení přenech Jejich vedení, připoj se k nim a dovol, aby tě vedly.

V kratších cvičeních (několikrát za hodinu) prohlašuj to, co skutečně chceš – další 2 věty. Také použij tuto myšlenku, kdykoliv jsi v pokušení si stěžovat – to ti pomůže vzdát se stížností nebo je ukrývat v temnotě.

 

74.

NEEXISTUJE JINÁ VŮLE NEŽ BOŽÍ

NEMOHU BÝT V ROZPORU

JSEM V MÍRU, NIC MĚ NEMŮŽE VYRUŠOVAT

MÁ VŮLE A VŮLE BOŽÍ JSOU JEDNÍM

BOŽÍ VŮLÍ JE MÍR PRO JEHO SYNA



NENÍ JINÁ VŮLE NEŽ VŮLE BOŽÍ, NEMOHU BÝT V KONFLIKTU

TYTO KONFLIKTNÍ MYŠLENKY NEMAJÍ VÝZNAM

 

NENÍ JINÁ VŮLE NEŽ BOŽÍ, JEHO VŮLI S NÍM SDÍLÍM

MÉ ROZPORY TÝKAJÍCÍ SE … NEMOHOU BÝT SKUTEČNÉ

 

NENÍ JINÁ VŮLE NEŽ VŮLE BOŽÍ

DNES HLEDÁM BOŽÍ MÍR

Rozpoznáš-li, že existuje jen Vůle Boží, uvědomíš si, že tvá je Vůle Boží. Přesvědčení o tom, že existuje konflikt, zmizí. Podivnou rozpolcenost mezi cíli, které jsou v rozporu nahradí mír. Jako vyjádření Boží vůle, nemáš jiný cíl, než cíl Boží.

V této myšlence je obsažen úžasný Mír a dnešní cvičení jsou zaměřena na jeho nalezení. Dnešní myšlenka je zcela pravdivá, proto nemůže dát vzniknou iluzím. Bez iluzí není možný konflikt. Zkusme dnes toto rozpoznat a dovolit, aby zkušenost Míru přinesla toto uvědomění.

Delší praxi začni několikerým pomalým opakováním první myšlenky. Snaž se udržet je v mysli a porozumět jejich významu.

Pak několik minut přidávej podobné myšlenky – např. 3 další věty. Napadnou-li tě jakékoliv konfliktní myšlenky, řekni další 2 věty. Pokud se narazíš na obtíže, jejichž řešení bude těžší, věnuj jim zvýšenou pozornost – krátce, ale velmi konkrétně o nich přemýšlej, označ konkrétní osobu nebo situaci, které se to týká a řekni si předposlední 2 věty.

Poté, co takto vyčistíš svou mysl, zavři oči a snaž se zažít mír, na který máš právo. Ponoř se v něm a pociť, jak tě začíná zahalovat (uzavírat). Jestli jsi uspěl, pocítíš hlubokou radost a zvýšenou bdělost, nikoliv ospalost či vyčerpání. Radost je vlastnost Míru. Touto zkušeností poznáš, že jsi ho dosáhl. Pokud se budeš cítit unaven nebo stažen, okamžitě opakuj úvodní myšlenku a udělej nový pokus. To dělej tak často, jak je to nutné. Získáš přínos tímto ústupkem i kdybys neměl zážitek míru, který hledáš.

V kratších vičeních v pravidelných intervalech si řekni poslední 2 věty a pak se pokus nalézt to, co hledáš během 1 nebo 2 minut během každé půlhodiny, nejlépe se zavřenýma očima.

 

75.

SVĚTLO NASTALO. ODPUSTIL JSEM SVĚTU

 

VÍM, ŽE MUSÍM USPĚT, PROTOŽE TI DŮVĚŘUJI

S JISTOTOU OČEKÁVÁM, ŽE UVIDÍM SVĚT, JENŽ MI DUCH SVATÝ SLÍBIL

 

ODE DNEŠKA BUDU VIDĚT JINAK.

DNES NADEŠLO SVĚTLO.

UVIDÍM SVĚT, JENŽ MI BYL NA POČÁTKU ČASU SLÍBEN

A VE KTERÉM JE OBSAŽEN KONEC ČASU

CHCI VIDĚT JEN SVĚT, KTERÝ NABÍZÍ ODPUŠTĚNÍ

 

DĚKUJI ZA MILOSRDENSTVÍ A LÁSKU BOŽÍ

SVĚTLO PŘIŠLO. ODPUSTIL JSEM SVĚTU

SVĚTLO NADEŠLO, ODPUSTIL JSEM TI….

Přišlo-li světlo, jsi uzdraven a můžeš uzdravovat, jsi spasen a můžeš spasit, jsi v míru a přinášíš mír kamkoliv jdeš, zmatek a smrt zmizely.

Tvůj sen o neštěstí dnes končí, začíná čas světla pro tebe a pro každého, je to nová éra, v níž se rodí nový svět, starý odcházející svět na něm nezanechal stopy. Dnes vidíš jiný svět, neboť přišlo světlo. Dnešní cvičení tě naplní štěstím a poděkujeme za odchod starého a začátek nového. Nezůstávají stíny, které by zatemnily náš zrak a ukryly svět, který nám nabízí odpuštění. Dnes přijmeme nový svět jako to, co chceme vidět, to, po čem toužíme. Naší vůlí bylo vidět světlo.

Procvičujeme pohled na svět, který lze vidět díky našemu odpuštění. Chceme vidět jen to a nic jiného. Díky tomuto jedinému záměru nemůžeme minout cíl. Dnes před námi s radostí vyvstává skutečný svět, abychom ho konečně spatřili. Přišlo světlo a byl nám dán zrak.

Dnes nechceme ve světě vidět stíny ega. Vidíme světlo a v něm odraz Nebes, jak je rozprostřen přes celý svět.

Delší cvičení začni tím, že řekneš radostnou zvěst o tvém vyproštění (1. řádka). Nezabývej se dnes minulostí, udržuj si otevřenou mysl, očištěnou od všech minulých myšlenek a všech názorů, které sis vytvořil. Dnes jsi odpustil světu. Nyní na něj můžeš pohlédnout tak, jako bys ho nikdy neviděl. Ještě nevíš, jak vypadá. Čekáš jen na to, až se ti ukáže. Zatímco čekáš, pomalu, trpělivě opakuj znovu 1. myšlenku. Uvědom si, že tvé odpuštění tě opravňuje k vizi. Duch Svatý nikdy nezklame a vždy dá dar vidění těm, kteří odpouštějí. Buď přesvědčen, že tě nezklame. Odpustil jsi světu, bude s tebou, zatímco se díváš a čekáš. Ukáže ti, co vidí opravdové vidění. Je to Jeho vůle a ty ses s Ním spojil. Čekej na Něj trpělivě. Nezklame tě.

SVĚTLO PŘIŠLO. ODPUSTIL JSI SVĚTU

Řekni Mu, že víš, že musíš uspět, protože Mu důvěřuješ – 2. věta a sobě s jistotou řekni 3. myšlenku o důvěře.

Kratší cvičení během dne používej po ¼ hodině. Radostně si připomínej, že dnešek je příležitostí k oslavě. Poděkuj za milosrdenství a Lásku Boží. Raduj se, že odpuštění má moc uzdravit tvůj zrak. Ujisti se, že tento den je novým začátkem. Temnota minulosti byla odstraněna z tvých očí, není dnes již možné, abys neviděl. To, co uvidíš, bude tak vítané, že dnešek rád prodloužíš na věky. Pak opakuj myšlenku o odpuštění světu, budeš-li v pokušení, řekni druhou větu každému, kdo by tě mohl zatahnout zpět do temnoty. Po celý den si uvědomuj mír v sobě a snaž se, abys viděl všude nový svět a aby nahradil svět, jenž jsi považoval za skutečný.

76.

NEPODLÉHÁM JINÝM ZÁKONŮM NEŽ BOŽÍM

NEEXISTUJÍ JINÉ ZÁKONY NEŽ BOŽÍ

JEDINÉ, CO POSLOUCHÁM JE BOŽÍ HLAS,

OTČE, JAKÉ JSOU TVÉ ZÁKONY?

Mnoho bezvýznamných a nesmyslných věcí se ti zdálo být tvou spásou. Každá z nich tě uvěznila díky stejně nesmyslným zákonům. Nejsi jimi svázán. Abys porozuměl že tomu tak je, musíš si uvědomit, že v nich není spása. Zatímco ji hledáš ve věcech, které nemají žádný význam, přivazuješ sám sebe k zákonům, které nemají smysl.

Dnes budeme potěšeni, když to přestaneš zkoušet. Mohl jsi tak stále hledat spásu tam, kde není a nikdy bys jí tam nenalezl. Dnešní myšlenka ti jednoduše říká, jak je spása jednoduchá. Abys jí našel, podívej se tam, kde na tebe čeká. Nikam jinam se nedívej, nikde jinde není.

Mysli na svobodu, v níž rozpoznáš, že nejsi svázán všemi podivnými a pokroucenými zákony, které sis ustanovil, aby tě spasily. Skutečně si myslíš, že bys hladověl, kdybys neměl peníze? Myslíš si opravdu, že tabletky a injekce odvrátí tvou smrt? Opravdu si myslíš, že jsi sám, když s tebou nikdo není? Jen nepříčetnost může takto přemýšlet. Nazýváš toto zákony a dáváš tomu různá jména v dlouhých seznamech rituálů, které nepřináší žádný užitek a ani význam. Myslíš si, že musíš poslouchat zákony medicíny, ekonomiky nebo zdraví – ochránit tělo a budeš spasen.

To nejsou zákony, to je šílenství. Tělo je ohrožováno myslí, která ničí sama sebe. Tělo trpí jen proto, aby mysl neviděla, že je svou vlastní obětí. Utrpění těla je maskou, kterou si nasazuje mysl, aby zakryla, kdo skutečně trpí. Nechce pochopit, že je svým vlastním nepřítelem a tak útočí sama na sebe a chce zemřít. Je to toto, před čím chtějí tvé „zákony“ ochránit tělo. Je to toto, proč si myslíš, že jsi tělem.

Neexistují jiné zákony kromě Božích. Toto je stále a znovu potřeba opakovat, dokud si neuvědomíš, že se to vztahuje ke všemu, co sis vytvořil v odporu k Boží Vůli. Tvá magie je nesmyslná. Co sis myslel, že tě spasí, neexistuje. Pouze to, co sis myslel, že skryješ, tě spasí.

Boží zákony nemohou být nikdy nahrazeny. Dnes se budeme věnovat oslavě toho, že to tak je. Nechceme déle skrývat pravdu. Vskutku si uvědomíme, že pravda nás udrží svobodnými navždy. Magie uvězňuje, Boží zákony osvobozují. Světlo nastalo, neboť neexistují jiné zákony než Boží.

Dnešní delší cvičení začneme krátkým vzpomenutím na různé zákony, kterými jsme se řídili a věřili jim – např. Zákony léčení, imunizace, výživy, ochrany těla, přátelství, vztahů, obchodu, zákony, které ustanovují, co patří Bohu a co tobě – to, co používají náboženství – jménem nebes nabízí zatracení místo skutečné spásy. Jsou stejně podivné jako ostatní zákony, o nichž si myslíš, že budeš v bezpečí, budeš-li je dodržovat.

Neexistují jiné zákony než Boží. Odmítni dnes všechna pošetilá magická přesvědčení. Udrž svou mysl tichou, připravenou slyšet Hlas, který ti praví Pravdu. Budeš naslouchat Jedinému, který ti říká, že neexistují žádné porážky (prohry) pod Božími Zákony. Platba není zaplacena ani přijata, výměna nemůže být učiněna, není co vyměňovat a co nahrazovat něčím jiným. Boží zákony jsou navždy dány a nikdy nebudou vzaty zpět.

Naslouchej Tomu, kdo ti toto říká a poznáš, jak bláznivé jsou „zákony“ o kterých jsi si myslel, že udržují svět, který sis myslel, že vidíš. A naslouchej Mu dále, řekne ti více o Lásce, kterou má pro tebe tvůj Otec. O nekonečné radosti, kterou ti nabízí, o své touze po svém jediném Synu, jenž vytvořil jako svůj kanál pro stvoření, jenž ho popřelo, neboť je víra je Peklo.

Otevřeme dnes Boží kanály k Němu a dovolíme Jeho Vůli dosáhnout skrze nás k Němu. Takto bude stvoření nekonečně vzrůstat, Jeho Hlas k nám bude o tom promlouvat jakož i radost Nebes, již Jeho zákony udržují navždy neomezenou.

Budeme opakovat dnešní myšlenku, dokud neuslyšíme a nepochopíme, že zde nejsou jiné zákony než Boží.

Potom řekneme sami sobě jako oddanost, se kterou cvičení ukončíme znovu dnešní myšlenku.

Tuto oddanost Božím zákonům si dnes budeme připomínat tak často, jak je to jen možné, minimálně 4 – 5x za hodinu a také během dne při pokušení cítit se pod vlivem jiných zákonů než Božích. Je to náš status svobody před vším nebezpečím a tyranií. Je to naše stvrzení, že Bůh je náš Otec a že Jeho Syn je spasen.

77.

JSEM OPRÁVNĚNA K ZÁZRAKŮM

NÁM PRÁVO NA ZÁZRAKY

NEVYMĚNÍM ZÁZRAKY ZA STÍŽNOSTI

CHCI JEN TO, CO MI PATŘÍ

MÉ Z ZMOCNĚNÍ K ZÁZRAKŮM USTANOVIL BŮH



Jsi zmocněn k zázrakům proto, čím jsi. Zázraky obdržíš na základě toho, co je Bůh. A budeš nabízet zázraky, neboť ty a Bůh jste jedno. Opět, jak jednoduchá je spása! Je to pouze výpověď tvé vlastní pravé Totožnosti. To je to, co dnes budeme oslavovat. Tvůj nárok na zázraky nespočívá ve tvých iluzích o sobě. Nezáleží na žádných magických sílách, které jsi přisuzoval sobě, na žádném rituálu, jenž sis vymyslel. Je obsahem pravdy o tom, co jsi a toho, co je tvůj Otec. Tvé právo na zázraky ti bylo dáno při tvém stvoření a je zaručeno Božími zákony.

Nárok na zázraky je tvým právem, které ti náleží.

Dnes budeme uplatňovat nárok na zázraky, které ti náleží. Bylo ti slíbeno, že budeš zcela vyproštěn ze světa, který jsi vytvořil. Byl jsi ujištěn, že Království Nebeské je v tobě a nikdy nebylo ztraceno. Žádáme jen to, co nám patří, nespokojíme se ale s ničím menším.

Delší cvičení začni zcela sebevědomým prohlášením, že máš na zázraky právo. Zavři oči a připomeň si, že žádáš jen to, co ti opravdu patří. Připomeň si, že zázrak neznamená, že jednomu je něco dáno a druhému vzato. Že tím, že žádáš o svá práva, potvrzuješ práva všech. Zázraky se neřídí zákony tohoto světa, vychází pouze ze zákonů Božích. V klidu vyčkej na ujištění, že je tvé žádosti vyhověno. Žádal jsi o spásu svou a spásu světa a o to, aby ti byly dány prostředky k jejímu dosažení. Není možné, abys o tom nebyl ujištěn. Žádáš přece jen o to, aby byla vykonána Vůle Boží. Ve skutečnosti nežádáš ale o nic, jen konstatuješ fakt, který nelze popřít. Duch Svatý tě může pouze ujistit, že tvé žádosti je vyhověno, to je fakt, není místo pro pochybnosti. Ujištění, které hledáš obdržíš.

V kratších cvičeních si opakuj hlavní otázku. Žádej o zázraky, v jakékoliv situaci, kdy je to zapotřebí, tyto situace poznáš. Protože nespoléháš při nalézání zázraku na sebe, máš plné právo ho obdržet kdykoliv o něj požádáš.

Pamatuj si, že se nemáš spokojit s jinou, než dokonalou odpovědí.

Budeš-li v pokušení, rychle řekni poslední 3 věty.

MÁM ZMOCNĚNÍ K ZÁZRAKŮM.

JE TO MÉ RODNÉ PRÁVO DANÉ BOHEM.

JE USTANOVENO BOŽÍMI ZÁKONY SPÁSY.

ŽÁDÁM O PRÁVA VŠECH.

ŽÁDÁM DUCHA SVATÉHO O POTVRZENÍ MÉHO OPRÁVNĚNÍ

NAHRAZUJI SVÉ STÍŽNOSTI ZÁZRAKY

 

78.

PREJI SI VIDĚT SVÉHO SPASITELE V TÉTO OSOBĚ,

KTEROU JSI PRO MĚ URČIL, JAKO TOHO,

KOHO MÁM POŽÁDAT, ABY MĚ DOVEDL KE SVATÉMU SVĚTLU,

VE KTERÉM STOJÍÍ A MOHL JSEM SE S NÍM SPOJIT

OTČE, UKAŽ MI, KÝM JE TENTO SYN BOŽÍ V PRAVDĚ A SVĚTLE

BUĎ MÝM SPASITELEM, VEĎ MĚ DO SVĚTLA, VE KTERÉM STOJÍŠ

MĚNÍM VŠECHNY STÍŽNOSTI ZA ZÁZRAKY

Každé tvé rozhodnutí je volbou mezi stížností a zázrakem. Každá stížnost je štít nenávisti před zázrakem, který chce zakrýt. Zázrak na tebe čeká ve světle, ty máš ale před očima štít a hledíš na stížnosti. Dnes se dostaneme za stížnosti a pohlédneme na zázrak. Změníme způsob tvého vidění tak, že nedovolíme zraku, aby se zastavil dříve, než uvidí. Nebudeme čekat před štítem z nenávisti, ale odložíme ho a vlídně v tichosti pozvedneme oči, abychom spatřili Božího Syna. Čeká na tebe za tvými stížnosti, když je odložíš, v zářivém světle se objeví místo nich. Každá stížnost je překážkou ve vidění, jakmile se rozptýlí, uvidíš Božího Syna tam, kde vždy byl – ve Světle. Ty jsi byl ale v temnotě, každá stížnost učinila tmu temnější a proto jsi neviděl.

Dnes se pokusíme spatřit Božího Syna. Nedovolíme, abychom k němu byli slepí, nebudeme hledět do stížností. Náhled na svět se změní, pohlédneme-li od strachu směrem k pravdě.

Zvol si osobu, kterou jsi používal jako terč svých stížností a pohlédni na ni – někoho, koho se bojíš, koho nenávidíš nebo se na něj zlobíš. Někoho, kdo neodpovídá ideálu role, kterou jsi mu stanovil – dobře víš, koho zvolit. Bude to ten, od koho žádáme, aby ti ukázal Syna Božího, uvidíš ho za stížnostmi, které jsi proti němu choval. To, co v něm zůstávalo skryto, může být spatřeno, kdo byl nepřítelem, může být víc než přítelem, když je mu dána volnost, aby na sebe vzal svou úlohu, kterou mu Duch Svatý uložil. Dovol, aby byl dnes tvým spasitelem. Taková je jeho role v plánu Boha, tvého Otce.

Během delších cvičení se pokus na tuto osobu myslet nejprve tak, jak ho vidíš nyní. Zopakuj si jeho chyby, těžkosti, které jsi s ním měl, bolest a zranění, která ti způsobil. Pohlédni na jeho tělo s jeho nedostatky i lepšími vlastnostmi, zamysli se nad jeho omyly a hříchy.

Pak se zeptej Toho, Jenž ví, kým ve své skutečnosti a pravdě je tento Boží Syn, abys na něj mohl pohlédnout jinak a vidět svého spasitele zářit ve světle pravého odpuštění, jehož se ti dostalo. Žádej Jej svatým Jménem Božím a jménem Jeho Syna, jenž je stejně svatý jako On Sám ho požádej o vedení – viz text na začátku.

Fyzické oči měj zavřené, zatímco myslíš na něj, dovol své mysli, aby překlenula stížnosti a spatřila v něm Světlo.

To, oč jsi požádal ti nemůže být odepřeno. Tvůj spasitel na to dlouho čekal. Chce být svobodný a chce svou svobodu učinit také tvojí. Duch Svatý se nakláním od něj k tobě a nevidí v Synu Božím žádné odloučení. To, co vidíš skrze Něj vás osvobodí oba. V klidu nyní pohlédni na svého zářícího spasitele. Žádné temné stížnosti ho již nezakrývají. Dovolil jsi Duchu Svatému, aby skrze tuto osobu vyjádřil úlohu, kterou mu dal Bůh, abys mohl být spasen.

Bůh ti dnes děkuje za tyto chvíle klidu, v nichž jsi odložil představy a pohlédl na zázrak lásky, který ti místo nich ukázal Duch Svatý. Svět i Nebesa ti společně děkují, neboť není jediné Boží myšlenky, která by se neradovala z toho, že jsi spasen a celý svět je spasen s tebou.

Celý den si to pamatuj a přijmi roli roli, která ti byla uložena jako součást Božího plánu spásy a odložíme zároveň tu roli, kterou jsme si vymysleli. Pokušení nás opustí, dovolíme-li každému, s kým se setkáme, aby nás spasil a odmítneme-li ukrývat jeho světlo za našimi stížnostmi.

Každému, s kým se setkáš, na koho pomyslíš, nebo na koho si vzpomeneš dovol převzít mu roli spasitele, abys jí mohl sdílet s ním. Za vás oba a za všechny, kteří nevidí se modlíme. Opakuj hlavní myšlenku.

79.

PŘEJI SI ROZPOZNAT TENTO PROBLÉM, ABY MOHL BÝT VYŘEŠEN

CO JE TO? CO JE TÍMTO PROBLÉMEM?

CO JE ŘEŠENÍ?

Problém nelze vyřešit, když nevíš, čím je. I když byl skutečně vyřešen, stále ještě tento problém budeš mít, protože nepoznáš, že už je vyřešen. Toto je situace ve světě. Problém oddělenosti, který je jediným problémem, byl již vyřešen, avšak vyřešení nebylo rozpoznáno, neboť nebyl rozpoznán problém.

Každému v tomto světě se zdá, že má své zvláštní problémy. Avšak všichni mají stejný problém a musí být rozpoznán jako stejný, když je jedno řešení, které je vyřeší všechny. Může někdo vidět, že problém je vyřešen, když si myslí, že problém je něco jiného? Dokonce, ani když dostane odpověď, nemůže vidět její souvislost. Toto je situace, ve které se nacházíš. Máš odpověď, nejsi si ale stále jistý, co je problémem. Zdá se ti, že čelíš dlouhé řadě různých problémů, a zatímco je jeden vyřešen, vznikají další. Zdá se, že jim není konec. Není chvíle, kdy by ses cítil úplně bez problémů a v klidu. Pokušení věřit, že existuje mnoho problémů je pokušením, ponechat problém odloučení nevyřešený. Zdá se, že ti svět předkládá obrovské množství problémů, z nichž každý vyžaduje jinou odpověď. Takovéto vnímání tě přivádí do situace, v níž nejsi schopen dostatečně problém řešit a neúspěch je nevyhnutelný.

Nikdo není schopen vyřešit všechny problémy, které svět zdánlivě obsahuje. Vypadají, že jsou na mnoha různých úrovních, v tolika podobách a s rozmanitým obsahem, že tě staví před zcela nemožnou situaci. Tak, jak o nich uvažuješ, Tak, jak o nich uvažuješ, vedou ke zděšení a depresi. Jakmile si myslíš, žes je vyřešil, objeví se nečekaně nové zdroje problémů. Jiné zůstávají nevyřešené a popřené a čas od času se vynoří a pronásledují tě, aby se pak znovu skryly a zůstaly nevyřešené.

Všechna tato komplikovanost je jen zoufalým pokusem nepoznat problém a tak nedovolit, aby byl vyřešen. Kdybys poznal, že tvým jediným problémem je oddělenost (odloučení) – bez ohledu na to, jakou na sebe bere podobu, přijal bys odpověď, protože bys vidět její souvislost. Kdyby sis uvědomil zásadní neměnnost všech problémů, s nimiž se zdánlivě setkáváš, pochopil bys, že máš prostředky k jejich vyřešení.

V dnešním delším cvičení se budeme ptát, co je problémem a co je odpovědí na něj. Nebudeme předpokládat, že už to víme. Pokusíme se osvobodit naši mysl od všech různých druhů problémů, které si myslíme, že máme. Pokusíme se uvědomit si, že máme jen jediný problém, který jsme nesprávně rozpoznali. Zeptáme se, čím je a počkáme na odpověď. Bude nám dána a potom se zeptáme na jeho řešení. A bude nám odpovězeno.

Dnešní cvičení budou úspěšná do té míry, do jaké nebudeš trvat na vymezování problému. I když snad neuspěješ ve zbavení se všech zaujatých představ, není to nutné. Nutné je jen to, abys zapochyboval o skutečnosti svého pohledu na svou verzi, čím jsou tvé problémy. Pokoušíš se pochopit, že se ti dostalo odpovědi tím, že sis problém uvědomil, takže problém a odpověď mohou být propojeny a ty můžeš být v míru.

Doba pro kratší cvičení nebude určena časem, ale potřebou. Uvidíš dnes mnoho problémů, z nichž každý z nich volá po odpovědi. Naše úsilí bude směřováno k tomu poznat, že zde existuje pouze jeden problém a jedna odpověď. V tomto uvědomění jsou všechny problémy vyřešeny. V tomto poznání je mír.

Nedej se dnes oklamat formou problémů, jakkoliv obtížně vypadá jejich řešení, rychle si řekni dnešní myšlenku. Pak se pokus přerušit všechny soudy o tom, co je problémem Je-li to možné, zavři na chvíli oči a zeptej se, co je to?. Budeš vyslyšen a bude ti odpovězeno.

 

80.

CHCI SI UVĚDOMIT, ŽE VŠECHNY MÉ PROBLÉMY BYLY VYŘEŠENY

OTEVŘEL JSEM CESTU PRO DUCHA SVATÉHO,

ABY MI DAL ODPOVĚĎ NA MŮJ JEDINÝ PROBLÉM

 

NEMÁM ŽÁDNÝ PROBLÉM

VŠECHNY MÉ PROBLÉMY BYLY VYŘEŠENY,

NEBOŤ BŮH ZA MĚ VYŘEŠIL MŮJ JEDINÝ PROBLÉM

NEMUSÍM SE TRÁPIT TÍM, CO JIŽ BYLO VYŘEŠENO,

MOHU SPOČINOUT V MÍRU, JSEM SVOBODNÝ

CHCI VIDĚT SVĚTLO PRAVDY

 

Jsi-li ochoten uvědomit si své problémy, poznáš, že žádné problémy nemáš. Tvůj jediný hlavní problém byl zodpovězen a další nemáš. Musíš být tedy v míru. Spása tedy závisí na poznání tohoto jediného problému a na pochopení toho, že byl vyřešen. Jeden problém, jedno řešení. Spása byla dosažena. Byl jsi osvobozen od konfliktu. Přijmi tento fakt a budeš připraven přijmout své pravé místo v Božím plánu spásy.

Tvůj jediný problém byl vyřešen! Dnes si to opakuj znovu a znovu s vděčností a přesvědčením. Rozpoznáním svého jediného problému jsi otevřel cestu pro Ducha Svatého, abys dostal odpověď od Boha. Odložil jsi sebeklam a uzřel světlo pravdy. Přijal jsi spásu tím, že jsi dovolil, aby byl problém zodpovězen. A poznal jsi odpověď, neboť problém byl ukázán.

Dnes máš nárok na mír, Problém, který byl rozřešen, tě nemůže již trápit. Jen se ujisti, že jsi nezapomněl, že všechny problémy jsou stejné. Když na to nezapomeneš, nemohou tě oklamat jeho různé podoby. Jeden problém má jedno řešení. Přijmi mír, který tato jednoduchá zpráva přináší.

V našem delším cvičení dnes budeme vyžadovat mír, který musí být náš, když na problém byla dána odpověď. Problém musí zmizet, protože Boží odpověď nemůže zklamat. Tím, že rozpoznáš jedno jsi poznal druhé. Rozřešení je obsaženo v problému. Bylo ti odpovězeno a ty jsi odpověď přijal. Jsi spasen.

Nyní dovol, aby ti byl dán mír, který přineslo tvé přijetí. Zavři oči a přijmi svou odměnu. Uvědom si, že tvé problémy byly vyřešeny. Uvědom si, že jsi bez konfliktu, svobodný a v míru. A především, nezapomeň, že máš jediný problém. A ten má jediné řešení. Spása spočívá v této jednoduchosti. A proto zaručeně funguje.

Během dne se často ujišťuj, že tvé problémy byly vyřešeny. Opakuj tuto myšlenku s hlubokým přesvědčením tak často, jak můžeš. A určitě ji použij na jakýkoliv konkrétní problém, který může vyvstat. Tehdy si rychle řekni:

AT ROZPOZNÁM ŽE TENTO PROBLÉM BYL VYŘEŠEN.

Buďme odhodlání nehromadit dnes žádné stížnosti. Buďme odhodláni osvobodit se od problémů, které neexistují. Prostředkem k tomu je naprostá upřímnost. Neklam sám sebe v tom, co je problémem, a musíš poznat, že byl vyřešen.

LEKCE 81 - 90

OPAKOVACÍ LEKCE 81. – 90.

NÁVOD:

První část dne budeme opakovat první myšlenku, druhou polovinu dne druhou.

Každé z myšlenek věnujeme jedno delší 15ti minutové cvičení a častá kratší cvičení.

Delší cvičení začni přemýšlení o myšlence dne a o komentářích k ní. Čti pomalu, třeba i několikrát. Pak zavři oči a naslouchej. Pokud tvá mysl od cvičení odběhne, zopakuj hlavní myšlenku. Pokus se však strávit hlavní čas cvičení klidným a pozorným nasloucháním. Čeká na tebe zpráva, buď si jist, že ji obdržíš. Pamatuj si, že ji chceš a že ti náleží. Myšlenky, které by tě mohly vyrušit nemají žádný význam a žádnou moc, to si zapamatuj. Nahraď je svým odhodláním uspět. Nezapomeň, že tvá vůle má skutečnou moc, důvěřuj, že ti pomůže a přenese tě přes všechny iluze.

Na toto cvičení pohlížej jako na oddání se cestě, pravdě a životu. Nenech se svést k odbočkám nebo iluzím o smrti. Jsi zasvěcen spáse. Naplň tuto funkci každý den.

V kratších cvičeních upevńuj své odhodlání opakováním hlavní myšlenky, bude-li to potřeba, můžeš přidat i další, nemusí být totožné s myšlenkami, které jsou uvedeny k rozvíjení hlavní myšlenky ve cvičeních..

opakování lekce 61 – 62

JSEM SVĚTLO SVĚTA

MOJÍ FUNKCÍ COBY SVĚTLA SVĚTA, JE ODPUŠTĚNÍ

81.

(61.)

JSEM SVĚTLO SVĚTA

Jak svatý jsem já, jemuž byla dána funkce osvícení světa! Kéž se ztiším před svou svatostí. Kéž zmizí všechny mé konflikty v tomto tichém světle. Nechť si v tomto světle vzpomenu Kdo jsem………………………………..

Při těžkostech můžeš použít tuto myšlenku takto:

Kéž nezastírám světlo světa ve mně

Nechť světlo světa září skrze tuto podobu

Každý stín se rozplyne před světlem

(62.)

ODPUŠTĚNÍ JE MOU FUNKCÍ (URČENÍM) JAKO SVĚTLA SVĚTA

Je to skrze přijetí své funkce, jak mohu spařit světlo v sobě. A v tomto světle bude má funkce jasná a dokonalá jednoznačně stojíc před mým zrakem. Mé přijetí nezáleží na tom, zda jsem rozpoznal, co je mou funkcí, neboť ještě nechápu odpuštění. Přesto ale budu důvěřovat tomu, že jej ve světle uvidím takovou, jaká je…………………………………….

Specifické způsoby použití této myšlenky mohou být:

Kéž mi světlo pomůže naučit se, co je odpuštění

Neměl bych oddělovat mou vůli od mé funkce

Nebudu používat svou funkci k žádnému cizímu účelu

82.

(63.)

SVĚTLO SVĚTA PŘINÁŠÍ MÍR DO KAŽDÉ MYSLI

SKRZE MÉ ODPUŠTĚNÍ

Odpuštění je prostředkem k tomu, aby se světlo světa projevilo skrze mě.

Mé odpuštění je prostředkem k tomu, abych se stal vědomým světla světa v sobě. Mé odpuštění je prostředkem k tomu, aby byl svět uzdraven společně se mnou. Přeji si, abych skrze mé odpuštění byl svět uzdraven spolu se mnou.

Návrhy na konkrétní použití této myšlenky:

Kéž se mír rozšíří z mé mysli do tvé (jméno)

Sdílím světlo světa s tebou (jméno)

Skrze odpuštění mohu vidět toto takové, jaké to je

(64.)

NEMĚL BYCH ZAPOMÍNAT NA SVOU FUNKCI (URČENÍ)

Nechtěl bych zapomenout na svou funkci, protože si chci vzpomenout na své Já. Nemohu naplnit svou funkci, když na ni zapomenu. A pokud svou funkci nenaplním, nezažiji radost, kterou Bůh pro mě zamýšlí.

Návrhy na konkrétní použití této myšlenky:

Kéž toto nepoužiji ke skrytí své funkce sama před sebou.

Chtěl bych toto použít jako příležitost k naplnění mé funkce

Možná toto ohrozí mé ego, ale žádným způsobem to nemůže nic změnit na mé funkci.

 

83.

(65.)

MÁ JEDINÁ FUNKCE JE TA, KTEROU MI DAL BŮH

Nemám žádnou funkci než tu, kterou mi dal Bůh.

Toto poznání mě zbavuje všech konfliktů, neboť to znamená, že nemohu mít rozporuplné cíle.

Mám-li jediný účel, vždy si jsem jist tím, co dělat, říci a jak myslet.

Všechny pochyby musí zaniknout, jakmile souhlasím s tím, že má jediná funkce je ta, kterou mi dal Bůh

Ještě konkrétnější použití té myšlenky může vypadat např. takto:

Mé vnímání této situace nemění mou úlohu

Toto mi nedává jinou funkci, než kterou mi dal Bůh

Neměla bych to použít k omlouvání funkce, kterou mi Bůh nedal.

(66.)

MÉ ŠTĚSTÍ A MÁ FUNKCE JSOU JEDNÍM

Vše, co pochází od Boha je jedním.

Pochází to z jednoty a musí to být přijímáno jako jedno.

Naplnění úlohy je mým štěstím, neboť obojí pochází ze stejného Zdroje.

Když chci najít štěstí, musím poznat co mě dělá šťastným



Některé užitečné způsoby, jak konkrétně použít tuto myšlenku:

Toto nemůže oddělovat mé štěstí od mé funkce

Jednota mého štěstí a mé funkce zůstává tímto zcela nedotčena

Nic nemůže ospravedlnit iluzi štěstí oddělující mě od mé funkce

 

84.

(67.)

LÁSKA MĚ STVOŘILA TAKOVÉHO, JAKÁ JE SAMA, K OBRAZU SVÉMU

Jsem podobou svého Stvořitele. Nemohu trpět, nemohu prožívat ztrátu a nemohu zemřít. Nejsem tělo. Dnes bych si měl uvědomit svou skutečnost. Nebudu uctívat žádné modly, ani nahrazovat své Já mou vlastní představou o sobě. Jsem podobou svého Stvořitele. Láska mě vytvořila jako sebe.

Možná se ti hodí tyto věty ve specifickém použití této myšlenky:

Nechci vidět v tomto světě žádné iluze o sobě

Nechť si vzpomenu na svého Stvořitele, jakmile na tento svět pohlédnu

Můj Stvořitel nestvořil svět takový, jaký ho vidím

(68.)

LÁSKA SE NEZABÝVÁ ŽÁDNÝMI STÍŽNOSTMI

LÁSKA NEMÁ KAPACITU NA ŽÁDNÉ STÍŽNOSTI

Stížnosti jsou lásce zcela cizí. Stížnosti jsou útokem na lásku a udržují její světlo skryté. Když si stěžuji, útočím na lásku a tak útočím i na své Já. A tak se mi mé Já odcizuje. Jsem odhodlaný neútočit dnes na mé Já, abych si mohl vzpomenout, Kdo jsem.

Mohou být užitečné tyto specifické formy dnešní myšlenky:

Neexistuje omluva pro popírání mého Já

Nebudu používat stížnosti k tomu, abych útočil na lásku

Útok na mé Já mi nepomůže

85.

(69.)

MÉ STÍŽNOSTI VE MĚ ZAKRÝVAJÍ SVĚTLO SVĚTA

Mé stížnosti mi ukazují to, co tu není a ukrývají přede mnou to, co chci vidět. Když si toto uvědomím, k čemu bych měl mít své stížnosti? Udržují mě v temnotě a schovávají světlo. Stížnosti a světlo nemohou jít spolu, ale světlo a vidění se musí spojit, abych viděl. Abych viděl, musím stížnosti odložit. Chci vidět a tato má vůle bude prostředkem, díky kterému uspěji.

Specifické použití této myšlenky mohou mít tyto formy:

Toto nepotřebuji, chci vidět

Neměl bych toto používat k blokování mého vidění

Světlo světa toto vše odnese pryč

(70.)

MÁ SPÁSA JE VE MĚ

Dnes si uvědomím, kde je má spása. Je ve mně, neboť její Zdroj je ve mně.

Neopustila svůj Zdroj a tak nemohla opustit mou mysl. Nebudu ji hledat nikde mimo sebe. Nenachází se venku aby byla přenesena dovnitř. Ale z mého nitra bude zářit daleko a vše co uvidím, bude odrážet světlo, které září ve mně a samo v sobě.

Další specifické možnosti použití této myšlenky:

Kéž nejsem pokoušen hledat spásu mimo sebe

Nedovolím, aby toto rušilo uvědomění si mé spásy ve mě

Toto nemá žádnou moc zbavit mě mé spásy

86.

(71.)

POUZE BOŽÍ PLÁN SPÁSY BUDE FUNGOVAT, NEZKLAME

Je nesmyslné, divoce a bezhlavě hledat spásu spásu kolem. Viděl jsem ji v mnoha lidech a mnoha věcech, ale když jsem pro ní sáhnul, nebyla tam. Zmýlil jsem se v tom, kde je. Mýlil jsem se v tom, co spása je. Již nebudu podnikat další marné hledání, Uspěje jen Boží plán spásy.a já se budu radovat, neboť Boží plán nemůže nikdy selhat.

Zde je několik forem pro specifické použití této myšlenky:

Boží plán spásy mě ochrání před chybným vnímáním

Není žádná výjimka v Božím plánu mé spásy

Kéž toto chápu pouze ve světle Božího plánu spásy

(72.)

STÍŽNOSTI JSOU ÚTOKEM NA BOŽÍ PLÁN SPÁSY 

Stěžování si je pokusem dokázat, že Boží plán spásy nebude fungovat. A přece jen jeho plán bude uspěje. Tím, že si stěžuji, tedy vylučuji ze svého vědomí svou jedinou naději na spásu. Neměl bych ničit mé vlastní nejlepší zájmy tímto šíleným způsobem. Měl bych přijmout Boží plán spásy a být šťastný.

Specifické aplikace pro tuto myšlenku by mohly být:

Když se na to dívám, vybírám mezi chybným vnímáním a spásou

Když zde vidím důvody pro mé stížnosti, neuvidím důvody pro svou spásu

Toto volá po spáse, ne po stížnosti - útoku

87.

(73.)

BUDIŽ SVĚTLO, MÁ VŮLE JE SVĚTLO

Dnes budu používat sílu své vůle. Není mojí vůlí tápat v temnotě, bojíc se stínů a děsííc se neviditelných a neskutečných věcí. Světlo bude dnes mým průvodcem. Budu jej následovat tam, kam mě povede a budu se dívat jen na to, co mi ukazuje. Dnes budu prožívat mír v opravdovém smyslu..

Tyto formy dnešní myšlenky budou užitečné pro specifické použití:

Toto nemůže zakrýt světlo, jenž chci vidět

Stojíš ve světle se mnou (jméno)

Toto bude vypadat ve světle odlišně

(74.)

NENÍ JINÁ VŮLE NEŽ BOŽÍ

Jsem dnes v bezpečí, neboť zde není jiná vůle než Boží. Mohu se děsit pouze tehdy, když věřím, že existuje jiná vůle než Boží. Zkouším útočit pouze tehdy, když se cítím vystrašený, a jen tehdy, když se pokouším útočit mohu uvěřit, že je má věčné bezpečí ohroženo. Dnes poznám, že k ničemu takovému nedošlo. Jsem v bezpečí, neboť tu není jiná vůle než Boží.

Některé užitečné z těchto myšlenek pro specifické použití jsou:

Kéž toto chápu v souladu s Boží Vůlí

Toto je Boží Vůle i má, že, ty jsi Jeho Syn (jméno)

Toto je součást Boží vůle pro mě, kéž to tak vidím

88.

(75.)

A BYLO SVĚTLO, SVĚTLO NASTALO

Zvolím-li si místo útoku spásu, pouze si volím uvědomit si to, co už existuje. Spása je rozhodnutí, které již bylo učiněno. Útočení a stížnosti zde nejsou na výběr. To je proč si vždy vybírám mezi pravdou a iluzí, mezi tím, co existuje a tím, co není. Světlo přišlo. Mohu si ale vybrat jen světlo, pro něj není jiná alternativa. Nahradilo temnotu a temnota zmizela – ustoupila.

Toto mohou být užitečné možnosti použití této myšlenky:

Toto mi nemůže ukazovat temnotu, neboť je tu světlo.

Světlo v tobě (jméno) je vše, co mohu vidět

Mohu v tomto vidět jen to, co v tam je

(76.)

NEPODLÉHÁM JINÝM ZÁKONŮM NEŽ BOŽÍM

Je to dokonalé vyhlášení mé svobody. Nepodléhám jiným zákonům než Božím. Jsem stále pokoušen, přidávat jiné zákony a dávat jim nad sebou moc. Trpím jen a pouze tím, že v ně věřím. Nemají na mě vůbec žádný skutečný dopad. Jsem dokonale osvobozen  od všech účinků těchto zákonů, chráněn zákony Božími. A Jeho zákony jsou zákony Svobody..

Pro specifické formy aplikace této myšlenky by mohlo být užitečné toto:

Mé vnímání tohoto mi ukazuje, že věřím v zákony, které neexistují.

Vidím v tomto  pracovat pouze Boží zákony

Kéž dovolím Božím zákonům aby se v tomto projevily, ne mým vlastním

89.

(77.)

MÁM PRÁVO NA ZÁZRAKY

Mám nárok na zázraky, neboť nepodléhám jiným zákonům než Božím. Boží Zákony mě zbavují všech stížností a nahrazují je zázraky. Chci přijmout zázraky namísto stížností, jenž jsou jen iluzemi, které za sebou zázraky skrývají. Nyní bych chtěl přijmout pouze to, k čemu mě Boží Zákony opravňují, abych to mohl použít ve prospěch funkce, kterou mi Bůh dal.

Možná použiješ tyto návrhy ke specifické aplikaci této myšlenky:

Za mou stížnosti je ukryt zázrak, ke kterému jsem oprávněn

Nechci se držet stížností na tebe (jméno),

ale nabídnout ti zázrak, který ti vskutku náleží

Když tuto situaci uvidím správně, nabídne mi zázrak

(78.)

KÉŽ ZÁZRAKY NAHRADÍ VŠECHNY STÍŽNOSTI

Touto myšlenkou spojuji svou vůli s Duchem Svatým a vnímám je jako jedno. Touto myšlenkou přijímám své vyproštění z pekla. Touto myšlenkou vyjadřuji svou ochotu nahradit všechny své iluze pravdou v souladu s Božím Plánem mé spásy. Neměl bych činit žádné výjimky ani náhražky. Chci celé Nebe a jen Nebe tak, jak si Bůh přeje, abych měl.

Užitečné specifické formy pro aplikaci této myšlenky mohou být:

Nechci touto stížností bránit své spáse

Ať jsou naše stížnosti nahrazeny zázraky (jméno)

Za tímto je zázrak, kterým jsou všechny mé stížnosti nahrazeny

90.

(79.)

CHCI SI UVĚDOMIT PROBLÉM, ABY MOHL BÝT VYŘEŠEN

Chci si dnes uvědomit, že problém je vždy nějaká forma stížností, kterou bych rád uchoval. Měl bych také pochopit, že řešením je vždy zázrak, kterému dovolím, aby nahradil stížnost. Dnes bych si měl připomenout jednoduchost spásy skrze zdůraznění lekce, že existuje jeden problém a také jedno řešení. Problémem je stížnost a řešením zázrak. A já zvu řešení aby ke mně přišlo skrze mé odpuštění stížností a vítání zázraku, který ji nahradí.

Specifické aplikace této myšlenky mohou mít tuto formu:

Toto pro mě představuje problém, jenž bych chtěl, aby byl vyřešen

Zázrak za touto stížností to za mě vyřeší

Odpovědí na tento problém je zázrak, který skrývá

(80.)

CHCI SI UVĚDOMIT, ŽE MÉ PROBLÉMY BYLY VYŘEŠENY

Zdá se, že mám problémy, jenom proto, že nesprávně používám čas. Věřím, že problém přichází první a musí uplynout čas do doby, než může být vyřešen. Nevidím, že se problém a odpověď vyskytují současně. To je proto, že jsem si ještě neuvědomil, že Bůh dal odpověď společně s problémem a tak nemohou být od sebe odděleny časem. Duch Svatý mě toto naučí, když Mu to dovolím. A pochopím, že není možné, že bych měl problém, který by nebyl už vyřešen.

Následující formy této myšlenky mohou být užitečné při specifickém použití:

Nepotřebuji čekat pro to, aby to bylo vyřešeno

Odpověď na této problém mi již byla dána, když ji přijmu

Čas nemůže oddělit tento problém od jeho vyřešení

 

 

 

 

 

 

 

LEKCE 91 - 100

91.

ZÁZRAKY JSOU VIDĚT VE SVĚTLE

FYZICKÉ OČI NEVNÍMAJÍ SVĚTLO

ALE JÁ NEJSEM TĚLO. CO JSEM?

NEJSEM SLABÝ, JSEM SILNÝ,

NEJSEM BEZMOCNÝ, JSEM MOCNÝ

NEJSEM OMEZENÝ, ALE NEOMEZENÝ

NEJSEM POCHYBUJÍCÍ, ALE JISTÝ

NEJSEM ILUZÍ, ALE SKUTEČNOSTÍ

NEMOHU VIDĚT VE TMĚ, NÝBRŽ VE SVĚTLE

ZÁZRAKY JSOU VIDĚT VE SVĚTLE

KÉŽ PŘED TÍMTO NEZAVÍRÁM OČI

Je důležité si pamatovat, že zázraky a vidění jdou společně. To vyžaduje časté opakování. Je to ústřední myšlenka tvého nového myšlenkového systému, a také vnímání, které vytváří. Zázrak je stále přítomný. Jeho přítomnost není podmíněna tvou vizí a jeho nepřítomnost není důsledkem tvé tvého chybného vnímání. Projevuje se zde pouze tvá schopnost si zázraky uvědomovat. Ve světle je uvidíš, ve tmě ne. Světlo je tedy pro tebe rozhodující. Zůstáváš-li v temnotě, zázrak nevidíš. Jsi proto přesvědčen, že neexistuje. Vyplývá to z předpokladů, ze kterých temnota vychází. Popření světla vede k neschopnosti světlo vnímat. Neschopnost vnímat světlo znamená vnímání tmy. Světlo pak pro tebe nemá smysl, přestože je přítomné. Nemůžeš je využít, protože nevíš o jeho přítomnosti. Zdánlivá skutečnost temnoty pak činí myšlenku světla nesmyslnou.
Řekne-li ti někdo, že to, co nevidíš, existuje, zní to jako nepříčetnost. Je velmi obtížné se přesvědčit, že nepříčetností je nevidět to, co je, a vidět místo toho něco, co není. Nepochybuješ o tom, že fyzické oči mohou vidět. Nepochybuješ, že představy, které ti ukazují, jsou skutečností. A tak věříš v temnotu, nikoli ve světlo. Jak je možné to změnit? Pro tebe samotného je to nemožné, ty na to však nejsi sám. Tvé úsilí, ať je jakkoli chabé, má silnou podporu. Kdyby sis jen uvědomil, jak velká je tato síla, tvé pochybnosti by zmizely. Dnes se budeme věnovat pokusu umožnit ti tuto sílu pocítit. Až tuto sílu, která ti přiblíží zázraky na dosah, v sobě pocítíš, nebudeš pochybovat. Jakmile si tuto sílu v sobě uvědomíš, zázraky, které pocit slabosti skrývá, ihned vstoupí do tvého vědomí.
Třikrát během dne se posaď na deset minut stranou, po celý čas se pokus
opustit své slabosti a jít za ně. Toho lze dosáhnout velmi snadno – když poučíš sám sebe, že nejsi tělem. Víra jde k tomu, k čemu ty chceš, a tak dáváš shodně pokyny své mysli. Tvá vůle zůstává tvým učitelem a má veškerou moc činit to, po čem toužíš. Můžeš uniknout tělu, když se pro to rozhodneš. Můžeš zažít sílu v sobě.
Toto delší cvičení
začni prohlášením pravdivého vztahu mezi příčinou a následkem – viz počáteční 3 věty. Otázka, kterou toto prohlášení končí, je potřebná pro naše dnešní cvičení. To, co si o sobě myslíš, je přesvědčení, které je nefunkční. To, co skutečně jsi, ti však musí být odhaleno. Přesvědčení, že jsi tělo, si žádá opravu, neboť je chybné. Pravda o tom co jsi, volá tvou vnitřní sílu v tobě, aby přinesla do tvého vědomí to, co tato chyba zakrývá, utajuje. Když nejsi tělem, čím jsi? Potřebuješ vědět, co Duch Svatý používá k tomu, aby nahradil představu o těle ve tvé mysli. Potřebuješ cítit něco, co nahradí uvnitř tebe tvou víru. aby jí pozvedlo od těla. Potřebuješ skutečný zážitek něčeho jiného, více spolehlivého a jistého, 
něčeho, co je více hodno tvé víry, něčeho, co je skutečné.
Pokud nejsi tělem, co jsi? Zeptej se na toto upřímně, a
po několik minut
dovol, aby tvé chybné myšlenky týkající se tvých kvalit mohly být opraveny a nahradily je jejich protiklady. 

Řekni si opak svých omezení – viz další věty nahoře.
Ve druhé fázi tohoto cvičení
se pokus  prožít tyto pravdy o sobě. Soustřeď se především na prožití síly. Pamatuj si, že všechny pocity slabosti jsou spojeny s vírou, že jsi tělo, s přesvědčením, které je chybné a nedůvěryhodné. Pokus se odstranit tuto víru, třebaže na chvíli. Jakmile se ti to začne dařit, zvykneš si udržovat v sobě víru, která je pro tebe důstojná.

Po zbytek cvičení se uvolni, důvěřuj svému úsilí, jakkoliv skromnému, že je plně podporováno silou Boha a všech Jeho Myšlenek. Právě z nich přijde tvá síla. Právě z jejich silné podpory ucítíš sílu v sobě. V tomto cvičení jsou s tebou sjednoceny, neboť s nimi sdílíš Jejich vlastní Účel. Jejich je světlo, v němž spatříš zázraky, neboť Jejich Síla je i tvá. Jejich síla se stane tvýma očima, abys viděl.
Pětkrát až šestkrát za hodinu, v přiměřeně pravidelných intervalech, si připomínej, že zázraky jsou vidět ve světle. Také se ujistí touto myšlenkou, setkáš-li se s pokušením – viz poslední 2 myšlenky.

92.

ZÁZRAKY JSOU VIDĚT VE SVĚTLE,

SVĚTLO A SÍLA JSOU JEDNO
Dnešní myšlenka je rozšířením té předchozí. Nemyslíš na
světlo jako na sílu a na temnotu jako slabost. Je to proto, že tvá představa o tom, co vidění znamená je svázána s tělem, s jeho očima a mozkem. A tak věříš, že když si dáš před oči malá sklíčka, můžeš změnit to, co vidíš. Toto patří do mnoha magických přesvědčení, která vycházejí z přesvědčení, že jsi tělem a že fyzické oči mohou vidět. Také jsi přesvědčen, že fyzický mozek může myslet. Kdybys jen trochu rozuměl podstatě myšlení, pak by ses této nepříčetné myšlence musel jen zasmát. Je to jako by sis myslel, že držíš zápalku, která dává slunci všechno jeho světlo a žár, nebo že držíš v rukou svět, který je bezpečně spoután, dokud ho nepustíš. Není to však o nic pošetilejší než být přesvědčen, že oči těla mohou vidět a že mozek může myslet.

Je to Boží síla v tobě, která je světlem, v němž vidíš, stejně jako je to Jeho Mysl, s níž společně myslíš. Jeho síla popírá tvou slabost. Jen tvá slabost se dívá očima těla, zírá do temnoty, aby tam spatřila sobě podobné, a vidí ty malé, slabé, nemocné a umírající, bezmocné, bezradné a vystrašené, smutné, chudé, hladové a neradostné. Tito jsou vidět očima, které nemohou vidět a nemohou žehnat.
Síla přehlíží tyto věci, hledíc za tato zdání. Udržujíc stálý pohled na světlo, které je za nimi. Spojujíc se se světlem, jehož je součástí. To vidí samo sebe. To přináší  světlo, ve kterém se objevuje tvé Já. V temnotě vnímáš já, které tam není..
Pravdou o tobě je síla, slabost je modla, klamně uctívaná, aby byla pravda rozptýlena. A temnota zavládla tam, kde určil Bůh, že má být světlo.
Síla pochází z pravdy a vyzařuje světlo, které jí bylo dáno jejím Zdrojem. Slabost odráží temnotu, jenž je jejím indikátorem. Je nemocná a vzhlíží na nemoc, jenž je jako ona sama.
Pravda je spasitelem a její vůlí je pouze štěstí a mír pro každého. Dává svou sílu každému, kdo o ní požádá v neomezeném množství. Chápe, že nedostatek v jednom
by byl nedostatkem ve všech. Proto rozdává své světlo, aby všichni
viděli a měli z něj užitek. Jeho silou je sdílení, tak aby mohla všem přinést zázraky, ve kterých se sjednotí v účelu, odpuštění a lásce.

Slabost, která hledí do tmy, nevidí účel v odpuštění a lásce.
Vidí vše ostatní oddělené od sebe a nevidí ve světě nic, co by mohla sdílet.
Soudí a odsuzuje, ale nemiluje.  Ukrývá se v temnotě a sní to tom, že je silná a dobyvačná, že je vítězem nad omezeními, která v temnotě jen narůstají do obrovských rozměrů.
Bojí se, útočí a sama sebe nenávidí, temnotou zakrývá vše, co vidí, opouštějíc své sny, jenž jsou vyděšené jako ona sama. Nejsou zde žádné
zázraky, jen nenávist. Odděluje se od všeho, co vidí, zatímco světlo
a síla vnímají sebe sama jako jedno. Světlo síly není světlem, které vidíš.
Světlo síly se nemění, nekolísá a neuhasíná. Nemění se z noci na
den, a pak zpátky na temnotu, dokud opět nepřijde ráno.
Světlo síly je stálé, jisté jako láska, věčně radostně rozdávajíc sama sebe neboť může dávat jen samo sobě. Nikdo, kdo je osamocen nemůže v marnosti požadovat sdílení svého pohledu a nikdo, kdo vstoupí do jeho příbytku nemůže odejít bez zázraku před svýma očima a síly a světla přetrvávajícím v jeho srdci. Síla v tobě ti nabídne světlo a povede tvé vidění, abys nemusel pobývat v neužitečných stínech, které poskytují fyzické oči pro sebeklam.
Síla a světlo se v tobě spojí, a tam, kde se setkají, stojí tvé
Já, připravené tě obejmout jako Svého Vlastního
. Takovéto místo
setkání dnes budeme zkoušet najít a odpočinout si v něm, neboť
Boží Mír je tam, kde nyní čeká tvé Já, Boží Syn, aby se znovu setkal se sebou
a byl jako Jeden. Věnujme dnes dvakrát dvacet minut, abychom se připojili
k tomuto setkání. Dovol, abys byl přiveden ke svému Já.

 Jeho síla bude světlem, v němž je ti dán dar vidění. 

Opusť dnes na malou chvíli temnotu, a budeme procvičovat
vidění ve světle, se zavřenýma očima
žádajíc pravdu, aby nám ukázala, jak najít místo setkání sebe s Já, kde světlo a síla jsou jedním. Toto budeme procvičovat ráno a večer. 

Po ranním cvičení využijeme den pro přípravu na večerní cvičení, kdy se opět v důvěře setkáme. 

Dnešní myšlenku opakujme pokud možno co
nejčastěji a uvědomme si, že je nám bylo představeno vidění a že nás vede
pryč od temnoty ke světlu, kde mohou být vnímány jen zázraky.

 

93.

SVĚTLO A RADOST A MÍR PŘEBÝVAJÍ VE MĚ

MÁ BEZHŘÍŠNOST JE ZARUČENA BOHEM

 

PŘEBÍVAJÍ V TOBĚ SVĚTLO, RADOST A MÍR

TVÁ BEZHŘÍŠNOST JE ZARUČENA BOHEM

Myslíš si, že jsi domovem zla, temnoty a hříchu. Myslíš si, že mohl-li by někdo vidět celou pravdu o tobě, byl by odpuzen a couvl by  před tebou jako před jedovatým hadem. Myslíš si, že kdybys odhalil pravdu o sobě samém, přepadla by tě hrůza tak intenzivní, že by ses zabil vlastní rukou, neboť není možné žít dál poté, co to uvidíš.
Tato přesvědčení jsou v tobě tak silně upevněna, že je obtížné pomoci ti vidět, že jsou založeny na ničem. Je jasné, že ses zmýlil. Že jsi hledal spásu v podivných věcech, oklamán  podivnými způsoby, byl jsi podveden a vystrašen bláznivými fantaziemi a divokými sny, klaníc se idolům vytvořených z prachu - toto vše se zdá být pravdou proto, že tomu nyní věříš.

Dnes toto vše zpochybníme ne z úhlu pohledu, ze kterého si myslíš se díváš, nikoli z hlediska toho, co si myslíš, ale z velmi odlišného ukázkového úhlu pohledu, z něhož jsou prázdné myšlenky bezvýznamné. Tyto tvé myšlenky nejsou v souladu s Boží Vůlí. Tyto podivné názory s tebou Bůh nesdílí. To by mělo stačit jako důkaz toho, že jsou chybné, ale ty si to zatím neuvědomuješ.

Proč by ses neradoval z ujištění, že všechno zlo, které sis o sobě myslel, jsi nikdy nespáchal, že všechny tvé hříchy jsou ničím, že jsi tak čistý a svatý, jak jsi byl stvořen a toto světlo, radost a mír zůstávají v tobě. Tvá představa o sobě nemůže odolávat Boží Vůli. Myslíš si, že ona je smrtí, ale je ona je život. Myslíš si, že jsi zničen, jsi ale spasen. 

Já, které sis vytvořil není Božím Synem. A proto vůbec neexistuje. A nic z toho, co se zdá, že dělá a vymýšlí nic neznamená. A také nic z toho není dobré nebo špatné. Je to neskutečné a nic víc. Nezápasí se Synem Božím. Neničí ho, ani neútočí na jeho mír. Nezměnilo stvoření ani neponížilo věčnou bezhříšnost na hřích a lásku na nenávist. Jakou moc může mít toto já, které by bylo v rozporu s Boží Vůlí?
Tvá bezhříšnost je Bohem zaručena. Toto musí být opakováno znovu a znovu, dokud to nebude přijato. Je to pravda. Tvá bezhříšnost je zaručena Bohem. Nic se nemůže dotknout nebo změnit to, co Bůh vytvořil jako věčné. Já, jenž jsi vytvořil, zlé a plné hříchu je bezvýznamné, nesmyslné. Tvá bezhříšnost je garantována Bohem a světlo, a radost a mír přebývají v tobě.
Spása ale požaduje přijetí jediné myšlenky – jsi takový, jakého tě stvořil Bůh, ne to, co jsi ze sebe udělal. Aťsi myslíš, že jsi spáchal jakékoliv zlé věci, jsi takový, jakého tě stvořil Bůh. Jakýchkoliv chyb ses dopustil, pravda o tobě zůstává neměnná. Stvoření je věčné a neměnné. Tvá bezhříšnost je zaručena Bohem. Jsi a navždy budeš přesně takový, jaký jsi byl stvořen.
Světlo a radost a mír přebývají v tobě, neboť Bůh je tam vložil.
V našem dnešním delším cvičení, která budou nejziskovější,
budou-li prováděna prvních pět minut z každé hodiny, kdy bdíš,
začni vyjádřením pravdy o svém stvoření – viz úvodní 2 věty.
Pak odlož své bláznivé sebe-představy a zbytek cvičení se snaž strávit
prožitím toho, co ti dal Bůh, namísto toho, co jsi pro sebe vyhlásil ty.
Jsi to, co stvořil Bůh, nebo to, co jsi vytvořil ty. Jedno Já je
pravdivé, to druhé neexistuje. Zkus prožít spojení se svým jediným
Já. Zkus ocenit Jeho Svatost a lásku, ze které bylo stvořeno. Zkus si nepřekážet s Já, které Bůh stvořil jako tebe zakrýváním jeho vznešenosti za malé modly nebo zlo a hříšnost, které jsi vytvořil, abys jej nahradil Nech ho být Tím, čím opravdu je. Zde jsi. To jsi ty. A světlo a radost a mír přebývají v tobě, protože tak to je.
Možná nebudeš ochoten nebo schopen využít pro toto cvičení prvních pět minut z každé hodiny. Pokus to ale udělat, kdykoli budeš moci. Přinejmenším si každou hodinu vzpomeň na obě úvodní myšlenky. Potom zkus zavřít oči a alespoň minutu zasvětit prožití toho, že toto je stav tvé pravdy.
Nastane-li situace, která tě znepokojí, rychle rozptyl iluzi strachu opětným zopakováním těchto myšlenek. 

Budeš-li v pokušení se na někoho zlobit, tiše mu v duchu řekni tyto myšlenky pro něj – viz druhé 2 věty.
Dnes můžeš udělat mnoho pro spásu světa. Dnes můžeš udělat mnoho pro to, aby ses přiblížil úloze spásy, kterou ti přidělil Bůh.
Dnes můžeš udělat mnoho pro to, abys ve své mysli nabyl přesvědčení, že dnešní myšlenka je pravdivá.

 

94.

JSEM TAKOVÝM, JAKÝM  MĚ STVOŘIL BŮH

JSEM VĚČNĚ JEHO SYNEM

 

JSI TAKOVÝM, JAKÝM TĚ STVOŘIL BŮH

JSI VĚČNĚ JEHO SYNEM

Dnes pokračujeme jedinou myšlenkou, která přináší úplnou spásu, toto jediné prohlášení, které činí všechny formy pokušení bezmocné, jedinou myšlenkou, která učiní ego tiché a zcela ego zruší. Jsi stejný, jakého tě Bůh stvořil. Zvuky tohoto světa jsou utišeny, pozoruhodnosti tohoto světa zmizely a všechny myšlenky, jenž tento svět kdy uchovával jsou navždy smazány touto jedinou myšlenkou. Spása  je dokonána. Duševní zdraví (zdravý rozum) bylo vzkříšeno..

Pravé světlo je silou a síla je bezhříšností. Když zůstáváš stejný, jakého tě Bůh stvořil, musíš být silný a světlo musí být v tobě. Ten, kdo zajistil tvou bezhříšnost musí být rovněž zárukou síly a světla. Jsi takový, jakého tě Bůh stvořil. Temnota nemůže zakrýt slávu Božího Syna. Stojíš ve světle, silný v téže bezhříšnosti, ve které jsi byl stvořen a ve které zůstaneš napříč věčností.

Dnes opět zasvětíme prvních 5 minut z každé hodiny v bdělém stavu, pokusu ucítit pravdu v sobě. Začni tento čas hledání dvěma úvodními větami.

Nyní se pokus dosahnout Božího Syna v sobě. Je to to Já, které nikdy nezhřešilo, ani si nevytvořilo jakoukoliv představu, kterou by nahradilo skutečnost. Je to to já, jenž nikdy neopustilo Svůj domov v Bohu, aby nejistě kráčelo světem. Je to Já, jenž nezná strach, ani nemohlo nikdy vymyslet ztrátu, utrpení nebo smrt.

Nic není od tebe požadováno k tomu, abys dosáhl tohoto cíle krom toho, abys odložil stranou všechny modly a sebe-představy, prošel seznam všech vlastností, obojích – dobrých i špatných, které sis připsal a v tichu vyčkej, očekávajíc pravdu. Bůh sám slíbil, že bude odhalena všem, kdo o ní požádají. Ty o ní nyní žádáš. Nemůžeš selhat, neboť On nemůže selhat.
Pokud nesplníš požadavek praktikovat prvních 5 minut každou hodinu,
alespoň si každou hodinu připomeň obě úvodní myšlenky.

Co nejčastěji si opakuj, že jsi takovým, jakým tě Bůh stvořil
A určitě odpověz každému, kdo se zdá, že tě irituje tyto 2 věty pro něho – viz druhé 2 věty v úvodu.

Vynalož veškeré úsilí, abys dnes prováděl hodinová cvičení. Každé z nich, které provedeš, bude obrovským krokem k tvému vysvobození a milníkem v naučení myšlenkového systému, jenž tento kurz více upevní.

 

95.

JSEM JEDNO JÁ, SJEDNOCENÉ SE SVÝM STVOŘITELEM,

ZAJEDNO S KAŽDÝM ASPEKTEM STVOŘENÍ,

S NEKONEČNOU SILOU A MÍREM

JSEM JEDNO JÁ

JSI JEDNO JÁ SE MNOU

SJEDNOCEN A V TOMTO JÁ

S NAŠÍM STVOŘITELEM

CTÍM TĚ ZA TO, ČÍM JSI A ČÍM JE TEN,

KDO NÁS OBA MILUJE JAKO JEDNO

Dnešní myšlenka tě charakterizuje přesně takového, jakým tě Bůh stvořil. Jsi jedním se sebou a jedním s Ním. Tvá je jednota celého stvoření. Tvé dokonalé spojení činí změnu v tobě nemožnou. Ty to však nepřijímáš a neuvědomuješ si,  že to tak musí být a to jen proto, že věříš, že jsi se už změnil. 

Vidíš sebe jako směšnou parodii (výsměch) na Boží stvoření: slabou, krutou, ohyzdnou a hříšnou. ubohou a utrápenou. Taková je tvá verze sebe, sám sebe rozdělujíc do mnoha bojujících částí, odloučen od Boha, chabě udržován pohromadě  nevyzpytatelným a vrtošivým tvůrcem, ke kterému se modlíš. On neslyší tvé modlitby, neboť je hluchý. On nevidí jednotu v tobě, protože je slepý. On nechápe, že jsi Syn Boží, neboť je absurdní a nerozumí ničemu.

Dnes se budeme pokoušet být si vědomí jen toho, co můžeme vidět a slyšet, a co dává perfektní smysl. Opět budeme směřovat svá cvičení k dosažení svého jediného Já, jenž je sjednoceno se Svým Stvořitelem. S trpělivostí a naději se o to dnes opět pokusíme.
Ve tvém současném stádiu učení má využití prvních pěti minut každé hodiny k procvičování dnešní myšlenky zvláštní přednosti. Je obtížné v tomto bodě nedovolit mysli bloudit, když vykonává rozsáhlejší cvičení.

To si určitě uvědomuješ už nyní. Viděl jsi rozsah nedostatku své mentální disciplíny a její potřebu pro trénink mysli. Je nezbytné, že jsi si toho vědom a proto je to vskutku překážkou tvého pokroku.

Ale časté kratší úseky cvičení mají pro tebe nyní další výhody. Kromě potíží s udržením stálé pozornosti jsi si jistě musel všimnout také toho, že bez častého opakování svého účelu máš tendenci na něj po dlouhou dobu zapomínat. Často zapomínáš na krátká opakování myšlenky během dne a nevytvořil sis návyk pro opakování této myšlenky jako automatickou odpověď na pokušení.
Struktura, která je tedy nyní pro tebe nutná plánuje zahrnout časté opakování tvého cíle a pravidelné pokusy jej dosáhnout. Pravidelnost z hlediska času není ideálním požadavkem pro nejvýhodnější formu cvičení ke spáse. Je to nicméně výhodné pro ty, jejichž motivace není stabilní a ty, jenž se stále tvrdě brání učení.
Proto se budeme nějaký čas držet pětiminutových cvičení každou hodinu a budeme naléhat, aby byly vynechávány co nejméně. Používání pěti minut na začátku hodiny bude zvlášť užitečné neboť to založí pevnější strukturu. Nepoužívej však své prodlevy nedodržování tohoto rozvrhu jako záminku k tomu, aby ses k němu nevracel, jakmile je to opět možné. Možné zde budeš také v pokušení považovat den za ztracený, pokud jsi selhal v tom, co je vyžadováno.

Toto bys měl pouze uznat, jaké to je, a dovolit, aby chyba byla napravena a neochota znovu trénována. Duch Svatý není zpomalen ve svém učení děláním tvých chyb. Může být zdržován pouze tvou neochotou je opustit. Buďme tedy odhodláni, obzvlášť po příští týden a dále, ochotu odpustit si naše ochabování pílnosti a naše neúspěchy v následování instrukcí pro procvičování denní myšlenky. Tato tolerance pro slabost nám umožní ji překonat spíše, než abychom jí dali moc zpozdit naše učení. Když jí dáme moc aby to udělala, spletli jsme si sílu se slabostí.
Když nesplníš požadavky tohoto kurzu, udělal jsi pouze chybu. Dovolíš-li, aby chyba pokračovala tím, že děláš další chyby založené na té první, tím ji jen posílíš.

Tento proces musí být odložen, protože je to jen jiný způsob, jak můžeš bránit iluze před pravdou.

Začni dnešní cvičení s tímto ujištěním a nabídni své mysli se vší jistotou, které jsi schopen. Prohlaš úvodní 3 věty. Pak zavři oči a řekni si prohlášení znovu pomalu a pozorně, pokus se dovolit význam slov ponořit se do své mysli, aby nahradil tvé falešné představy, řekni Jsem jediným Já. Opakuj to několikrát a pak se pokus cítit význam, který slova vyjadřují.

 

97.

Začni toto šťastné cvičení s opakováním slov, kterými k tobě mluví  Duch Svatý, a dovol jim, aby se ozývaly po celém světě skrze Něj

JSEM DUCH, SVATÝ SYN BOŽÍ

OSVOBOZEN OD OMEZENÍ,

V BEZPEČÍ A UZDRAVEN A ÚPLNÝ

OCHOTEN ODPUSTIT A OCHOTEN SPASIT SVĚT

Vyjádřen skrze tebe, Duch Svatý přijme tento dar, který jsi od něj dostal, navýší jeho sílu a vrátí ti ho zpět. Ochotně mu nabídni každou periodu svého cvičení, a on k tobě bude mluvit, připomínajíc ti, že jsi duch, jednotný s ním a s Bohem, tvými bratry a tvým Já. Naslouchej Jeho ujištění pokaždé, když vyslovuješ slova, a dovol mu, aby tvé mysli řekl, že jsou pravdivá. Použij je při pokušení a unikni žalostným následkům při přesvědčení, že jsi něco jiného. Duch Svatý ti dnes dá mír. Přijmi Jeho slova a a nabídni je Jemu.

98.

Každou hodinu dnešního dne mu alespoň po 5 minut dej svůj drobný dar. On dal slova, jenž použiješ k dnešnímu praktikování s hlubokým přesvědčením, ............

MOU VŮLÍ (PŘEJI SI) PŘIJMOUT SVOU ROLI

          V BOŽÍM PLÁNU SPÁSY

Každých 5 minut, které s ním strávíš, přijme tvá slova a vrátí ti je zpět

99.

          SPÁSA JE MÁ JEDINÁ FUNKCE

BŮH JE STÁLE LÁSKOU A TOTO NENÍ JEHO VŮLÍ

100.

MÁ ROLE V BOŽÍM PLÁNU SPÁSY JE NEZBYTNÁ

Přemýšlej o tomto vyjádření. Potom uznej, že tvou úlohou je být šťastný. Jen toto je po tobě žádáno, nejsou po tobě žádány žádné oběti. A nyní zkus objevit, že radost, která se objevuje v nás a celém stvoření je Boží Vůlí. Je to tvá funkce, kterou můžeš najít hned teď.. Pro to jsi přišel a nyní přišel den, kdy uspěješ. Podívej se hluboko dovnitř nezasažen malými myšlenkami ani bláznivými cíli, nech je minout, aby ses setkal s Kristem v sobě. Bude tam a ty se s ním nyní můžeš setkat. Ten, kdo tě volá je Bůh Sám. Bude zde, jsi nezbytný pro jeho plán. Jsi dnes jeho poslem a musíš najít to, co ti chce dát. Je to tvé Já, kdo tě dnes volá a Jemu odpovídáš, kdykoliv si řekneš, že jsi nezbytnou částí pro Boží plán.

 

 

LEKCE 101 - 110

101.

BOŽÍ VŮLÍ PRO MĚ JE MĚ DOKONALÉ ŠTĚSTÍ

HŘÍCH NEEXISTUJE, NEMÁ TO ŽÁDNÝ VÝZNAM

TOTO JE PRAVDA, NEBOŤ HŘÍCH NEEXISTUJE

Štěstí je klíčové téma pro pochopení, co znamená spása. Stále věříš, že hříchy musíš vykoupit utrpením. Pak věříš, že hřích je skutečný a že Boží Syn může hřešit. Pokud je skutečný, pak je skutečný také trest a není úniku. Pak spása musí být vykoupena utrpením. Je-li hřích skutečný, pak štěstí musí být iluzí. Nemůže být skutečné obojí. Utrpení zaručuje jen smrt a bolest a tu také vyžaduje.

 

102.

SDÍLÍM VŮLI O MÉM ŠTĚSTÍ S BOHEM

PŘIJÍMÁM ŠTĚSTÍ JAKO SVOU JEDINOU FUNKCI

MÉ ŠTĚSTÍ MĚ SPOJUJE S VŮLÍ BOŽÍ

 

103.

BŮH, JSOUC LÁSKOU, JE TAKÉ ŠTĚSTÍM

BÁT SE JEJ, ZNAMENÁ BÁT SE RADOSTI

A JE TO ŠTĚSTÍ, JENŽ DNES HLEDÁM

NEMOHU SELHAT, NEBOŤ HLEDÁM PRAVDU

 

104.

HLEDÁM JEN TO, CO MI VPRAVDĚ NÁLEŽÍ

A RADOST A MÍR JSOU MÝM DĚDICTVÍM

BOŽÍ DARY MÍRU A RADOSTI JE VŠE, CO CHCI

Odkládám vše, co jsem si vytvořila jako iluzi, vše co vytváří konflikt a žádám Ducha Svatého, aby mi ukázal to, co mi dal Bůh. Přicházím k Jeho oltáři v mé mysli a dovoluji, aby jeho vůle byla naplněna. Soustředím se jen na objevení Božích darů míru a radosti.

 

105.

BRATŘE, NABÍZÍM TI MÍR A RADOST,

ABY BOŽÍ MÍR A RADOST BYLY MÝMI

BOŽÍ MÍR A RADOST JSOU MÉ

Přijímám tyto dary za své a tím se dovršují. Měním pohled na dávání, abych mohl přijímat. Přijímám Boží dary Míru a Radosti, skrze dávání se učím přijímat. Dávání je vždy zvětší. Pravé dávání je tvoření toho, co činí Boha dokonalým, dovršuje Ho. Musí činit dokonalým i Syna. To je dar, který dává Syn Otci. Mé jsou Boží Mír a Radost, neboť jsem dal to, co chci přijmout.

Začni cvičení přemýšlením o bratrech, kterým jsi odepřel mír a radost, na které mají podle Božích zákonů nárok. Tím jsi je odepřel sobě. A tak se nyní musíš vrátit, abys na ně mohl uplatňovat nárok. Pomysli na své nepřátele a každému z nich řekni 1. a 2. větu. Pak jsi připraven přijmout dar míru a radosti, který ti dal Bůh a který jsi si odepřel. Dal jsi to, co teď můžeš přijmout. Řekni si 3. větu, tímto budou odstraněny všechny překážky v tvém přijetí. Pak zavři oči a naslouchej hlasu, který tě o tvém prohlášení ujistí. Žehnej takto bratrům, kdykoliv si vzpomeneš nebo máš příležitost.

 

106.

KÉŽ JSEM TICHÝ A NASLOUCHAJÍCÍ PRAVDĚ

CO ZNAMENÁ DÁVAT A PŘIJÍMAT?

 

NECHŤ SE UTIŠÍM A NASLOUCHÁM PRAVDĚ

DNES JSEM POSLEM BOŽÍM

MŮJ HLAS JE JEHO HLASEM,

DÁVAJÍC TO, CO PŘIJÍMÁM

Projdi kolem hlasů světa, cokoliv ti nabízí, slyš a mlč, naslouchej Jedinému Hlasu Božímu, jenž k tobě s láskou chce promlouvat. Přichází k tobě se zázraky, které jsou pravdivé, nevyblednout, když se skončí. Naopak sen ukončí a přetrvají navěky. Připrav se dnes na zázraky a dovol Otci, aby splnil odvěký slib.

Slyš a naslouchej slovu, jenž zvedne závoj kolem Země, slovu, jenž probudí tvé bratry. Nabídni Otci svůj hlas, aby promlouval ke všem, které Bůh osloví. Dnes se ti dostane spásy. Naučiš se svou funkci od Ducha Svatého. Naslouchej a uslyšíš Hlas, který se projeví skrze tebe. Vše je tvé a vše je dáno všem. Tak spása začíná i končí. Budeme nacvičovat dávání každou hodinu. Začni žádostí 1. dvě věty. Pak počkej na odpověď, odpověď na tvou žádost již dlouho čeká. Tvá služba vysvobodí svět. Nasloucháním Bohu a učením se od Něj budeš učit svět, co znamená dávat.

107.

DNES KRÁČÍM S PRAVDOU

PRAVDA OPRAVÍ VŠECHNY CHYBY V MÉ MYSLI

A JÁ SPOČINU V TOM, JENŽ JE MÝM JÁ

Všechny iluze jsou chyby. Kde je pravda, tam chyby zmizí, bez víry nemohou existovat. Vzpomeň si na stav bez iluzí, na stav, kdy nepřichází nic, co by rušilo tvůj mír, stav, kdy jsi si byl jist, že jsi milován a v bezpečí. Představ si, že se tato doba prodloužila až do konce času a do Věčnosti. Pak dovol, aby se tento pocit zestonásobil a poté ještě jednou. Toto je náznak stavu, ve kterém tvá mysl bude spočívat až přijde pravda. Strach, pochybnosti a útočení jsou tu proto, že jsou zde iluze. Objeví-li se pravda, bolest zmizí, neboť zmizí z tvé mysli pomíjivé mrtvé myšlenky. Mysl zaměstnává jen pravda a tak osvobozuje od všech mylných přesvědčení, není již pro ně místo nikde.

Když pravda přijde, zůstává navždy, odolává všem pochybnostem zplozeným ze zdání světa. Ty zmizí, jakmile Pravda opraví chyby ve tvé mysli. Pravda přináší stabilitu a lásku, dar uzdravení, nepotřebujíc obranu, neboť vylučuje útok. A tak iluze budou opraveny tím, že jsou přivedeny k pravdě. Pravda se nemusí skrývat, je viditelná, v plném světle. Ten, kdo ji opravdu hledá, musí uspět. Dej dnes pravdě, co jí patří a ona dá tobě co náleží tobě. Nebylo pro tebe zamýšleno utrpení ani smrt. Vůlí Otce je, aby tento sen skončil. Dovol pravdě, aby sny opravila. Žádáme jen o to, co už máme, jen o poznání, že nám to náleží.

Dnes jsme ve šťastné jistotě, že jdeme s pravdou jenž prostoupí všechna dnešní cvičení.

Požádej toho, jenž jde po cestě s tebou, aby sis ho uvědomoval po celou dobu, kdy s Ním jdeš. Nejsi tělo, jsi stvořen stejnou ze stejné myšlenky jako On. Je tvůj Bratr, Otec ví, že jste stejní. Žádej své Já, aby kráčelo s tebou a Duch Svatý bude zde. Pravda opraví všechny chyby o tvé oddělenosti od Něho ve tvé mysli. Mluvíc k Němu a dovol, aby jeho funkce byla naplněna skrze tebe. Sdílet tuto funkci znamená sdílet jeho Radost. S důvěrou řekni dnešní myšlenku. Pak Mu dovol, aby tě vlídně vedl k pravdě, která tě obklopí a dá ti hluboký, ničím nerušený mír. Pak znovu rád pohlédneš na svět, přinášejíc s sebou příslib změn, které světu přinese pravda, jenž jde s tebou. Chyby, které obklopují svět budou opraveny jakmile dovolíš, aby byly opraveny ve tvé mysli.

Nezapomeň dnes na svou funkci. Pokaždé si řekni 2. větu a uvědomuj si, že mluvíš za celý svět i za toho, jenž chce vysvobodit svět stejně jako tebe.

108.

DÁVAT A PŘIJÍMAT ZNAMENÁ

VE SKUTEČNOSTI JEDNO

DOSTANU TO, CO NYNÍ DÁVÁM

KAŽDÉMU NABÍZÍM …..

(KLID, MÍR, VLÍDNOST., RADOST, SÍLU, MOC, PŘÁTELSTVÍ, UZDRAVENÍ ÚTOČIŠTĚ, ŠTĚSTÍ, MÍR, RADOST, SVĚTLO, SPOJENÍ, JEDNOTU, SVATOST, BEZHŘÍŠNOST, NEVINNOST, SPÁSU, LÁSKU, ODPUŠTĚNÍ, MILOSRDENSTVÍ, CELISTVOST, JISTOTU, NEOMEZENOST, VĚČNOST, , UZDRAVENÍ, SPÁSU, RADOST, UKLIDNĚNÍ, SVOBODU, VYSVOBOZENÍ, BEZPEČÍ, OCHRANU, JEDNOTU, HOJNOST, BLAHOBYT, ZNALOST, MOUDROST, SPOJENÍ, POKORU, MILOST, NADĚJI, VÍRU, ŘEŠENÍ, NĚHU, VLÍDNOST..)

V této myšlence je světlo vize, neboť smiřuje zdánlivé protiklady. Světlo smiřuje všechny konflikty, chybné myšlenky v pravdivé pojetí, které bude nakonec nahrazeno Myšlenkou, které je za vším a která nahradí a tím ukončí sen.

Skutečné Světlo je stav sjednocené mysli, jenž není schopna vnímat temnotu. Vidí to, co je stejné jako jedno – světlo, a to co stejné není, nevidí, neboť to neexistuje. Světlo nemáí protiklady a vize je díky němu uzdravená a má moc uzdravovat. Je to tvé světlo, které přináší mír do jiných myslí, aby ho sdílely a byly šťastny, že jsou jedním s tebou i se sebou. Světlo uzdravuje, neboť přináší pohled neutrální mysli – jednotného vnímání a jediného smyslu. Dávání a přijímání jsou tak 2 aspekty jedné Myšlenky. Jen jedno je vidět dřív a jedno později, obojí se ale vyskytuje současně, tak tato Myšlenka zůstává úplnou. Jediná sjednocená Myšlenka poslouží ke sjednocení celého myšlení, jedna oprava postačí na všechny opravy, stejně, jako odpustit jednomu bratru stačí k tomu, aby byla spása přivedena do všech myslí. Jde o jediný zákon poznání, že dávání a přijímání je totéž lze snadno vyzkoušet a ověřit jeho pravdivost. Platí-li vždy, za všech okolností, může být Myšlenka za tím zobecněna pro všechny oblasti dvojího vidění, odkud se bude šířit.

Dnešní cvičení přináší zřejmé výsledky, které nelze přehlédnout. Dnes se pokusíme s myšlenkou „dávat znamená přijímat“, nabídnout mír všem a uvidíme, jak rychle se k nám vrátí . Světlo znamená klid a v něm je nám dána vize, a my vidíme.

Dnešní cvičení začneme opakováním prvních 2 vět. Pak zavři oči a 5 min mysli na to, co bys chtěl nabídnout všem, abys to měl i ty sám. V dalších větách jsou uvedeny příklady. Každou větu říkej pomalu a pokaždé větě se zastav, abys vnímal dar, který jsi dostal. Přijde ve stejném rozsahu, které jsi dal. Poznáš, že se ti vrátilo přesně to, oč jsi žádal? Můžeš pomyslet na konkrétní osobu, které bys mohl své dary dát a která představuje i ostatní, skrze něj dáváš všem. Tato lekce tě hodně naučí, budeš rozumět následku a příčině a tvůj pokrok se zrychlí. Přemýšlej během dne o tomto zrychlení a opakuj si 1. větu co nejčastěji.

 

109.

SPOČÍVÁM V BOHU

A TAK NABÍZÍM VŠEM

SPOČINUTÍ (ÚTOČIŠTĚ) V BOHU

Spočívám v Bohu, dnes žádáme o zklidnění a odpočinek, bezpečí (útočiště) a štěstí ve zdání zmatku světa, kde se sny střetávají. Žádáme o bezpečí, štěstí, i když se zdá, že vidíme opak. Dnešní myšlenka odpovídá na naše prosby a přináší oč žádáme. Přináší oddech, klid, mír, bezpečí a štěstí, které hledáš. Je v ní moc probudit pravdu, která v tobě spí a jenž vidí pravdu v každém a ve všem. Je zde konec utrpení a znovuzrození Syna Božího, jenž poznává sám sebe.

Tato myšlenka tě provede všemi bouřemi, bolestí a utrpením k jistotě Boha. Neexistuje utrpení, které by neuzdravila, problém, který by nevyřešila. Každý sen se před tebou změní v pravdu, spočíváš-li v Bohu. Zatímco odpočíváš v Bohu, nejsi rušen vichřicí světa, jakýmkoliv zdáním. Voláš, aby se k tvému spočinutí všichni připojili a oni uslyší a přijdou, neboť ty jsi dal svůj hlas Bohu, v němž nyní spočíváš a necháváš ho promlouvat skrze sebe.

Jsi v něm bez starostí, těžkostí, strachu, bolesti, úzkosti a zklamání. Tam, kde spočíváš neexistuje čas. Tvůj klid se proto nemůže změnit. Zatímco tě čas míjí. Dnes odpočíváš. Zavři oči a ponoř se do klidu. Tyto chvíle ujistí tvou mysl, že její představy byly jen horečnaté sny, které jsou pryč. Dovol své mysli být v klidu a s vděčností přijmi její uzdravení. Nyní, když spočíváš v 'Bohu, strachuplné sny již nepřijdou.

Dnes najdi Mír a unikni snům. Každou hodinu, kdy budeš takto spočívat se unavená mysl zaraduje, polámaná křídla tvé mysli se obnoví a vyschlý pramen se probudí. Když spočineš, svět se probouzí a ty do něj přinášíš mír Boží. Pomáháš tak všem unaveným poutníkům na jejich cestě znovuzrození. Voláš tímto na své bratry aby se k tobě připojili. Přivedeš je tak do svatého útočiště – nekonečného Míru, ve kterém spočíváš. Otevři dveře chrámu a dovol všem bratrům, ať jsou kdekoliv, aby přišli, vyzvi je, aby vstoupili a odpočívali s tebou. Pociťuješ-li, že všichni přišli, tak je váš odpočinek úplný. To, co dáváme jsme již přijali. Bez času těm, kteří se ještě nenarodili i těm, kteří zemřeli. Připomeňme jim, Myšlenkám Božím, zrozeným v Boží Mysli jejich místo pokaždé, když opakujeme dnešní větu.

 

110.

JSEM TAKOVÝ, JAKÉHO MĚ BŮH STVOŘIL

JSEM JEHO SYN

JEHO SYN NEMŮŽE TRPĚT

Tuto myšlenku budeme opakovat často v různých lekcích. Budeš-li přesvědčen o její pravdivosti, může sama spasit tebe i svět. Mluví o tom, že jsi v sobě nezměnil nic z toho, jaký jsi byl stvořen, co je skutečné, anijsi nezměnil vesmír tak, aby bylo to, co stvořil Bůh nahrazeno strachem, zlem, utrpením a smrtí. Zůstaneš-li takový, jaký tě Bůh stvořil, nejsou zlo, utrpení, smrt a strach skutečné.

Tato myšlenka ti umožní úplnou opravu a uzdravení mysli a získání dokonalé vize, která uzdraví každou chybu učiněnou jakoukoliv myslí kdekoliv a kdykoliv. Stačí, abys dovolil přijmout přítomnost takovou, jaká je. Dovol, aby čas byl prostředkem, z něhož se celý svět učí, jak uniknout času i každé změně, kterou zdánlivě přináší.

Zůstáváš-li takový, jakého tě Bůh stvořil, zdání nemůže nahradit pravdu, zdraví se nemůže změnit v nemoc a smrt nemůže nahradit život a strach lásku. Tato myšlenka stačí, abys světu umožnil vysvobození od minulosti. Odčiňuje veškerou minulost a zachraňuje přítomnost a tiše se šíří do budoucnosti bez času. Jsi-li takový, jakého tě Bůh stvořil, nedošlo k odloučení tvé mysli od Jeho ani od mysli tvých bratrů, uvnitř tvé mysli existuje jen jednota.

Tato myšlenka má neomezenou moc uzdravovat, činit zázraky, obnovit uvědomění si pravdy ve světě. Přihází tě osvobodit, s ní končí tvůj smutek.

Pětiminutová cvičení začni opakováním obou vět. Pevně zakotvi tento výrok v mysli a snaž se objevit Já, které je svatým Synem Božím, Kristem, Spasitelem světa, Bratra. Toho, jenž je navěky spasen a má moc spasit každého, kdo se ho dotkne a požádá ho o Slovo, které mu říká, že je jeho Bratrem.

Vzdej dnes úctu svému Já a žádným jiným modlám, které sis vytvořil místo Něj. Hluboko ve tvé mysli čeká svatý Kristus, abys ho uznal, že je tebou a ty Jím.

Hledej Krista v sobě, bude tvým Spasitelem od všech model. Až ho nalezneš, uvidíš bezcennost všech vnějších model a svých představ. Činíme velký krok k pravdě tím, že opouštíme modly a otevíráme náruč, své srdce a svou mysl Bohu.

Po celý den budeme myslet na Boha se srdcem naplněným díky a láskyplnými myšlenkami těm, kdo se s námi setkají. Tím si připomínáme Božího Syna, naše svaté Já, Krista v každém, proto opakuj co nejčastěji dnešní myšlenku: Jsem takový, jakého mě Bůh stvořil. Je to pravda, Slovo Boží, klíč k osvobození a otevření nebeské brány k Míru a Boží věčnosti.

 

LEKCE 111 - 120

OPAKOVACÍ LEKCE

OPAKOVÁNÍ III

 Nauč se rozlišovat situace, které se ke cvičení nehodí, od situací, které sis sám vybral a podporují maskování tvé neochoty. Cvičení, která jsi propásl z důvodu své neochoty proveď co nejdříve, jakmile změníš své smýšlení. Jde o to, jaké sis zvolil priority svých cílů, které z nich ti jsou dražší. Když jiným cílům odebereš význam, který jsi jim dal, můžeš je nahradit cvičením, které ti nabídne vše. A tak přijmi jejich nabídku a spočiň v míru.

2x denně věnuj 5 minut nebo více úvahami nad myšlenkami. Dovol své mysli, aby uvedla myšlenky do souvislosti s tvými potřebami, zdánlivými problémy a starostmi. Ulož tyto myšlenky ve své mysli a dovol jí, aby je využila, kdykoliv to bude vhodné. Věř jí, že je použije moudře a že jí s tímto rozhodnutím pomůže Ten, kdo jí myšlenky svěřil. Čemu jinému můžeš důvěřovat než tomu, co máš ve své mysli? Věř, že prostředky, které Duch Svatý při těchto opakováních používá, nezklamou. 

Moudrost tvé mysli ti přijde na pomoc. Na úvod cvičení stanov směr, a pak s důvěrou v tichosti odstup, a dovol mysli, aby použila myšlenky, které jsi jí dal, tak jak byly dány tobě. Byly ti dány s naprostou důvěrou a s plným vědomím, že je použiješ správně, v pevné víře, že spatříš jejich poselství a použiješ je ve svůj prospěch. Se stejnou důvěrou, přesvědčením a vírou je nabídni své mysli.  Nebudeš zklamán.  Je to prostředek tvé spásy, zvolený Duchem svatým. Protože má Jeho důvěru, musí si jistě zasloužit i důvěru tvou. Zdůrazňujeme, že cvičení budou zvlášť prospěšná, když každému opakování věnuješ prvních a posledních pět minut dne. Nepůjde-li to, snaž se tato opakování rozvrhnout alespoň tak, abys jedno provedl ráno a druhé během poslední hodiny před spaním.

Cvičení, která jsou určena pro procvičování během dne, jsou stejně důležitá, a možná dokonce hodnotnější. Máš sklon procvičovat pouze v určenou dobu, a pak si podle svého dělat jiné věci, aniž bys na ně použil to, co ses naučil. Výsledkem je, že sis učení náležitě neupevnil a neposkytl jsi mu dostatečnou příležitost dokázat, jak obrovskou hodnotu pro tebe mají jeho potenciální dary. Nesmíš dovolit, aby tvé poznatky zůstaly mezi delšími cvičeními nevyužity. Každou hodinu se pokus své dvě myšlenky na daný den krátce, ale pozorně zopakovat. Každou celou hodinu použij jednu, a pak každou půlhodinu druhou. Zopakuj si myšlenku, a pak své mysli dovol krátký odpočinek v tichosti a míru. Pak obrať pozornost k jiným věcem, ale snaž se mít myšlenku dne stále na mysli, a dovol, aby ti pomohla udržet mír po celý den. Jsi-li něčím otřesen, přemýšlej o ní znovu. 

Cvičení jsou rozvržena tak, aby ti pomohla vytvořit si návyk používat to, co se každý den naučíš, na vše, co děláš. Po zopakování tuto myšlenku neodkládej. Její prospěšnost pro tebe je neomezená. Má ti sloužit ve všech případech, všude a vždy, když potřebuješ jakoukoli pomoc. Snaž se tedy myšlenku dne využívat při běžných denních činnostech a učiň ji svatou, hodnou Božího Syna, vítanou Bohem i tvým Já. Opakovací úkoly budou každý den ukončeny jinou formulací myšlenky, která má být použita v celou hodinu, i myšlenky, která má být použita každou půlhodinu. Nezapomeň na ně. Tato druhá příležitost použít každou z těchto myšlenek nám přinese značný pokrok a opakování budou mít tak velký učební přínos, že budeme pokračovat na pevnějším základě, jistějším krokem a s pevnější vírou. Nezapomeň, jak málo ses toho dosud naučil. Nezapomeň, kolik se toho můžeš naučit nyní. Zatímco si opakuješ tyto myšlenky, nezapomeň, že tvůj Otec, Jenž ti je dal, tě potřebuje.

11.

ZÁZRAKY JSOU VIDĚT VE SVĚTLE

NEMOHU VIDĚT V TEMNOTĚ

NECHŤ SVĚTLO SVATOSTI A SVĚTLO PRAVDY OSVÍTÍ MOU MYSL

A NECHŤ UVIDÍM NEVINNOST UVNITŘ NÍ

 

ZÁZRAKY JSOU VIDĚT VE SVĚTLE A SVĚTLO A SÍLA JSOU JEDNÍM

VIDÍM PROSTŘEDNICTVÍM SÍLY, BOŽÍHO DARU

MÁ SLABOST JE TEMNOTA, KTEROU JEHO DAR ROZPTÝLÍ

DÁVÁ MI SVOU SÍLU, ABY JÍ NAHRADILA

Každou hodinu:

ZÁZRAKY JSOU VIDĚT VE SVĚTLE

Každou půlhodinu:

ZÁZRAKY JSOU VIDĚT VE SVĚTLE

A SVĚTLO A SÍLA JSOU JEDNÍM.

 

112.

SVĚTLO A RADOST A MÍR PŘEBÝVAJÍ VE MĚ

JSEM DOMOVEM SVĚTLA, RADOSTI A MÍRU

VÍTÁM JE V DOMOVĚ, KTERÝ SDÍLÍM S BOHEM,

NEBOŤ JSEM JEHO SOUČÁSTÍ

 

JSEM TAKOVÝ, JAKÉHO MĚ BŮH STVOŘIL

ZŮSTANU NAVŽDY TAKOVÝM, JAKÝM JSEM BYL

STVOŘEN Z NEMĚNNOSTI, JAKOU JE ON

JÁ JSEM JEDNO S NÍM A ON JE JEDNO SE MNOU

každou hodinu:

SVĚTLO A RADOST A MÍÍR PŘEBÝVAJÍ VE MĚ

každou půlhodinu:

JSEM TAKOVÝ, JAKÉHO MĚ BŮH STVOŘIL

 

113.

JSEM JEDNO JÁ, SJEDNOCENÉ S MÝM STVOŘITELEM

DOKONALÝ KLID A VYROVNANOST JSOU MÉ

NEBOŤ JSEM JEDNO JÁ, NAPROSTO ÚPLNÉ

V JEDNOTĚ S CELÝM STVOŘENÍM I S BOHEM

SPÁSA PŘICHÁZÍ Z MÉHO JEDNOHO JÁ

Z MÉHO JEDNOHO JÁ,

JEHOŽ VĚDĚNÍ ZŮSTÁVÁ NAPOŘÁD V MÉ MYSLI

VIDÍM, ŽE BOŽÍ DOKONALÝ PLÁN MÉ SPÁSY

JE DOKONALE NAPLNĚN

každou hodinu:

JSEM JEDNO JÁ, SJEDNOCENÉ S MÝM STVOŘITELEM

každou půlhodinu:

SPÁSA PŘICHÁZÍ Z MÉHO JEDINÉHO JÁ

 

JSEM JEDNO JÁ, SJEDNOCENÉ

S MÝM STVOŘITELEM

SPÁSA PŘICHÁZÍ Z MÉHO JEDNOHO JÁ

 

114.

JSEM DUCH, JSEM SYN BOŽÍ

ŽÁDNÉ TĚLO NEMŮŽE OBSÁHNOUT MÉHO DUCHA

ANI NA MĚ NEMŮŽE UVALIT OMEZENÍ, (VNUTIT OMEZENÍ)

KTERÉ BŮH NESTVOŘIL

 

MOU VŮLÍ JE PŘIJMOUT SVOU ROLI V BOŽÍM PLÁNU SPÁSY

CO JINÉHO MŮŽE BÝT MOU FUNKCÍ NEŽ PŘIJMOUT SLOVO BOŽÍ,

JENŽ MĚ STVOŘILO PRO TO, CO JSEM A NAVŽDY BUDU?

v celou hodinu:

JSEM DUCH

v polovině hodiny:

MOU VŮLÍ JE PŘIJMOUT SVOU ROLI 

V BOŽÍM PLÁNU SPÁSY

 

115.

SPÁSA JE MÁ JEDINÁ FUNKCE

MÁ FUNKCE JE ODPUSTIT SVĚTU, VŠECHNY CHYBY, KTERÉ JSEM VYTVOŘIL

PROTO, ABYCH Z NICH BYL VYPROŠTĚN SOUČASNĚ S CELÝM SVĚTEM

 

MŮJ PODÍL JE ZÁSADNÍ, NEZBYTNÝ V  BOŽÍMU PLÁNU SPÁSY

JSEM NEZBYTNÝ V BOŽÍM PLÁNU SPÁSY SVĚTA

ON MI DAL SVŮJ PLÁN, ABYCH MOHL SPASIT SVĚT

v celou hodinu:

MÁ JEDINÁ FUNKCE JE SPÁSA,

MÁ FUNKCE JE ODPUSTIT SVĚTU CHYBY,

KTERÉ JSEM SÁM VYTVOŘIL PRO VYSVOBOZENÍ

SEBE I SVĚTA

v půlhodině

MŮJ PODÍL JE ZÁSADNÍ

PRO BOŽÍ PLÁN SPÁSY

BŮH MI DAL SVŮJ PLÁN SPÁSY

 

116.

BOŽÍ VŮLE PRO MĚ JE DOKONALÉ ŠTĚSTÍ

BOŽÍ VŮLÍ JE MÉ DOKONALÉ ŠTĚSTÍ

A MOHU TRPĚT JEN VÍROU, ŽE EXISTUJE 

JEŠTĚ JINÁ VŮLE, ODDĚLENÁ OD JEHO

 

SDÍLÍM BOŽÍ VŮLÍ PRO MÉ ŠTĚSTÍ S NÍM

SDÍLÍM VŮLI  MÉHO OTCE PRO MÉ ŠTĚSTÍ, ŠTĚSTÍ JEHO SYNA

TO, CO MI DAL JE VŠE, CO CHCI

TO, CO MI DAL JE VŠE, CO JE

po 30 min během dne:

BOŽÍ VŮLÍ PRO MĚ JE DOKONALÉ ŠTĚSTÍ

MOHU TRPĚT JEN KDYŽ VĚŘÍM,

ŽE JE ZDE JEŠTĚ JINÁ VŮLE

 

SDÍLÍM BOŽÍ VŮLÍ PRO MÉ ŠTĚSTÍ S BOHEM

CHCI JEN TO, CO MI JIŽ DAL,

TO, CO MI DAL JE VŠE, CO JEST

 

117.

BŮH, JENŽ JE LÁSKOU JE TAKÉ ŠTĚSTÍM

NECHŤ SI VZPOMENU, ŽE LÁSKA JE ŠTĚSTÍM,

A ŽE NIC JINÉHO RADOST NEPŘINÁŠÍ

A TAK SI NEVYBÍRÁM PRO ZÁBAVU ŽÁDNÉ NÁHRAŽKY LÁSKY

 

HLEDÁM JEN, CO KE MĚ V PRAVĚ PATŘÍ

MÝM DĚDICTVÍM JE LÁSKA A S NÍ I RADOST

TO JSOU DARY, KTERÉ MI DAL MŮJ OTEC

CHCI PŘIJMOUT VŠE, CO MI V PRAVDĚ PATŘÍ

po 30 min během dne:

BŮH, JENŽ JE LÁSKOU JE ZÁROVEŇ ŠTĚSTÍM

LÁSKA JE ŠTĚSTÍ, NEMOHU JI NAHRADIT

 

HLEDÁM JEN, CO MI V PRAVĚ PATŘÍ

DAR RADOSTI A DAR LÁSKY MI DAL BŮH

PŘIJÍMÁM SVÉ DĚDICTVÍ

 

118.

BOŽÍ MÍR A RADOST JSOU MÉ

DNES PŘIJMU BOŽÍ MÍR A RADOST,

RÁD JE VYMĚNÍM ZA VŠECHY NÁHRAŽKY,

KTERÉ JSEM VYTVOŘIL PRO MÍR A RADOST

 

KÉŽ JSEM TICHÝ A NASLOUCHÁM PRAVDĚ

KÉŽ MŮJ VLASTNÍ SLABÝ HLAS UTICHNE

A DOVOLÍ MI TAK SLYŠET MOCNÝ HLAS SAMOTNÉ PRAVDY,

UJIŠŤUJÍCÍ MĚ, ŽE JSEM BOŽÍ DOKONALÝ SYN

po 30 min během dne:

BOŽÍ MÍR A RADOST JSOU MÉ,

PŘIJÍMÁM JE VÝMĚNOU ZA VŠECHNY NÁHRAŽKY,

KTERÉ JSEM VYMYSLEL

 

KÉŽ JSEM TICHÝ A NASLOUCHÁM PRAVDĚ

ZTIŠÍM SE, ABYCH SLYŠEL MOCNÝ HLAS PRAVDY,

JENŽ MÉ UJIŠŤUJE O MÉM SYNOVSTVÍ

 

119.

PRAVDA OPRAVÍ VŠECHNY CHYBY V MÉ MYSLI

MÝLÍM SE, KDYŽ SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT NĚČÍM ZRANĚN

JSEM BOŽÍ SYN, JEHOŽ JÁ BEZPEČNĚ SPOČÍVÁ V BOŽÍ MYSLI

 

DÁVÁNÍ A PŘIJÍMÁNÍ JSOU VPRAVDĚ JEDNÍM

DNES ODPUSTÍM VŠE, ABYCH SE MOHL NAUČIT,

JAK PŘIJMOUT PRAVDU V SOBĚ, 

A DOJÍT K ROZPOZNÁNÍ MÉ BEZHŘÍŠNOSTI

po 30 min během dne:

PRAVDA OPRAVÍ VŠECHNY CHYBY V MÉ MYSLI

NEMOHU BÝT ZRANĚN,

MÉ JÁ SPOČÍVÁ V BEZPEČÍ MYSLI BOŽÍ

 

DÁVAT A DOSTÁVAT JSOU VPRAVDĚ JEDNÍM

DNES VŠE ODPOUŠTÍM,

ABYCH POZNAL SVOU BEZHŘÍŠNOST

 

120.

SPOČÍVÁM V BOHU

DNES ODPOČÍVÁM V BOHU

A DOVOLUJI, ABY KONAL VE MĚ A SKRZE MĚ

ZATÍMCO V NĚM SPOČÍVÁM V TICHOSTI A DOKONALÉ JISTOTĚ

 

JSEM TAKOVÝ, JAKÉHO MĚ BŮH STVOŘIL

JSEM SYN BOŽÍ

DNES ODKLÁDÁM VŠECHNY NEMOCNÉ ILUZE SAMA SEBE

A NECHŤ MI OTEC ŘEKNE, KÝM OPRAVDU JSEM

 

SPOČÍVÁM V BOHU, V TICHOSTI A JISTOTĚ,

A ON JE KONAJÍCÍ VE MĚ A SKRZE MĚ

 

JSEM TAKOVÝ, JAKÉHO MĚ BŮH STVOŘIL,

JSEM SYN BOŽÍ, ODKLÁDÁM ILUZE O SOBĚ

A PŘEJI SI VĚDĚT OD BOHA, KDO VPRAVDĚ JSEM

 

 

LEKCE 121 - 130

121.

ODPUŠTĚNÍ JE KLÍČ KE ŠTĚSTÍ

BUDU PROBUZEN ZE SNU,

ŽE JSEM SMRTELNÝ, OMYLNÝ A PLNÝ HŘÍCHU

A POZNÁM, ŽE JSEM DOKONALÝ SYN BOŽÍ

Zde je klíč ke smyslu světa, jenž se zdá, že je nesmyslný, klíč k míru, který hledáš. Je to cesta ze zdánlivých nebezpečí do bezpečí, zde je konec otázek a všech pochybností. Mysl, která neodpouští je plná strachu a nemá prostor pro lásku, aby mohla být sama sebou, v míru rozprostřít svá křídla a vznést se nad zmatek světa. Mysl, která neodpouští je smutná, bez naděje na osvobození od bolesti a napětí. Setrvává v utrpení, zírá do temnoty a nevidí, je přesvědčena o nebezpečí, které v temnotě číhá. Mysl, která neodpouští je rozvrácena pochybnostmi, zmatena sebou a vším, co vidí, je rozhněvaná, slabá, zuřící a vystrašená, bojí se jít vpřed, setrvat, bojí se usnout, bojí se zvuku i ticha, temnoty a ještě více příchodu světla. Mysl, která neodpouští se bojí svého zatracení, vidí jen iluzi toho, že všechny její hříchy jsou skutečné.. Nevidí chyby, ale jen hříchy, kamkoliv se dívá, vidí jen své vlastní projekce, jenž dávají podněty k útoku na její parodii života.  Chce žít, ale přeje si být mrtvá, chce odpuštění, ale nevidí žádnou naději, Chce uniknout, neumí si ale představit jak, neboť vidí všude jen hřích. Bez vyhlídky na budoucnost vidí všude jen zoufalství, soud nad světem vidí jako nezvratný a nevidí, že odsoudila sama sebe. Myslí si, že nemůže změnit své myšlení, to, co vidí potvrzuje jen její soud. Neptá se, neboť si myslí, že vše ví, nepochybuje, je si jistá, že má pravdu.

Odpuštění je třeba získat, není obsaženo v mysli

Mysli, jež nemůže hřešit, není odpuštění vlastní. Jelikož hřích je myšlenkou, kterou ses sám naučil, musíš se naučit i odpuštění, ale od jiného Učitele, než jsi ty.

Každá mysl, která neodpouští, ti poskytuje příležitost naučit tvou mysl, jak odpustit sobě samému. Každá z nich očekává, že bude skrze tebe vyproštěna z pekla, a úpěnlivě tě nyní žádá o Nebe. Nemá naději, její nadějí se stáváš ty. A stejně jako její nadějí se stáváš i nadějí svou. Mysl, která neodpouští, se skrze tvé odpuštění nutně naučí, že byla zachráněna z pekla. Učením spásy se sám spáse naučíš. Tvé učení a učení se však nebude pocházet od tebe, ale od Učitele, Jenž ti byl dán, aby ti ukázal cestu.

Dnes budeme procvičovat, jak se naučit odpouštět. Jsi-li ochoten, můžeš se dnes naučit, jak uchopit klíč ke štěstí a použít ho ve svůj prospěch. Budeme věnovat deset minut ráno a dalších deset minut večer tomu, abychom se učili, jak odpuštění dávat, a také jak je přijímat. Dávat a přijímat je totéž. Dnes se budeme učit, že tomu tak je, a to tak, že budeme procvičovat odpuštění někomu, o kom si myslíš, že je tvůj nepřítel, a někomu, koho považuješ za svého přítele. Až se je naučíš vidět oba jako jednoho, rozšíříme tuto lekci na tebe samého a uvidíme, že jejich únik zahrnoval i únik tvůj.

Delší cvičení začni přemýšlením o někom, koho nemáš rád, kým rozhodně opovrhuješ, nebo koho se jen pokoušíš přehlížet. Pravděpodobně sis onoho člověka již zvolil. Nyní zavři oči, pohlédni na něj ve své mysli, a chvíli se na něj dívej. Snaž se v něm někde vnímat trochu světla, malý záblesk, kterého sis nikdy nevšiml. Pokus se nalézt nepatrnou jiskřičku jasu, která září skrze ošklivý obraz, jenž o něm máš. Dívej se na tento obraz tak dlouho, až v něm někde uvnitř uvidíš světlo, a pak se pokus nechat toto světlo šířit, dokud obraz nepřekryje a neučiní ho krásným a dobrým. Sleduj chvíli toto změněné vnímání a obrať svou mysl k tomu, koho nazýváš přítelem. Pokus se na něj přenést světlo, které ses naučil vidět kolem svého dřívějšího „nepřítele“. Vnímej ho nyní jako něco víc než svého přítele, neboť v onom světle ti jeho svatost ukazuje tvého spasitele. Pak mu dovol, aby ti nabídl světlo, které v něm vidíš, a dovol svému „nepříteli“ a příteli, aby se sjednotili a požehnali ti tím, co jsi jim daroval. Nyní jsi jedno s nimi a oni s tebou. Nyní jsi odpustil sám sobě

Po celý den nezapomínej na to, jakou roli hraje odpuštění v přinášení štěstí do každé neodpouštějící mysli, včetně té tvé. Každou hodinu si řekni dnešní myšlenky.

 

122.

ODPUŠTĚNÍ NABÍZÍ VŠE, CO CHCI

DNES JSEM TOTO PŘIJAL ZA PRAVDU

DNES JSEM PŘIJAL BOŽÍ DARY

Odpuštění nabízí vše, co chci. Je možné chtít něco, co nemůže odpuštění dát? Chceš mír? Odpuštění ho nabízí. Chceš štěstí, klidnou mysl, jistý účel a pocit hodnoty a krásy, která přesahuje svět? Chceš stálou péči, bezpečí a vřelý pocit spolehlivé ochrany? Chceš klid, který nemůže být narušen, vlídnost, které nelze nikdy ublížit, hlubokou, trvalou útěchu, a odpočinek tak dokonalý, že nikdy nemůže být narušen? To vše a nejen to ti nabízí odpuštění. Září ve tvých očích, když se probouzíš, a dává ti radost, abys s ní uvítal den. Když spíš, hladí tvé čelo a spočívá na tvých víčkách, takže nevidíš sny o strachu, zlu, zlobě a útoku. A když se znovu probudíš, nabízí ti další den štěstí a míru. Odpuštění dovoluje zvednout závoj zakrývající Kristovu tvář z obličejů těch, kteří se na svět dívají očima, jež neodpouštějí. Dovoluje ti poznat Božího Syna a očišťuje tvou paměť od všech mrtvých myšlenek, tak aby na prahu mysli znovu vyvstala vzpomínka na Otce. Je možné chtít něco, co odpuštění nemůže dát? Má cenu hledat jiné než tyto dary? Může snad domnělá hodnota, triviální úspěch, nebo pomíjivý slib, který nebude nikdy dodržen, dávat větší naději, než jakou přináší odpuštění? Odpuštění je dokonalá odpověď na všechny nedokonalé otázky, nesmyslné požadavky a malou důvěru. Odpověď je zde! Už ji nehledej. Jinou místo ní nenajdeš. Boží plán tvé spásy se nemůže změnit a nemůže selhat. Děkuj za to, že zůstává přesně takový, jak ho Bůh stanovil. Beze změny stojí před tebou jako otevřené dveře, zpoza nichž tě vřele vítá a žádá, abys vstoupil dovnitř a byl zde jako doma, neboť sem patříš. Odpověď je zde! Chtěl bys stát venku, zatímco celá Nebesa čekají uvnitř? Odpusť, a bude ti odpuštěno. Jak dáš, tak dostaneš. Jiný plán pro spásu Božího Syna neexistuje. Veškeré složitosti, které svět upředl

 ze slabých pavučin, mizí před mocí a vznešeností tohoto neobyčejně jednoduchého projevu pravdy. Odpověď je zde! Neodmítej ji opět svým bezúčelným blouděním. Přijmi spásu nyní. Je darem Božím, nikoli darem světa. Otevři dnes oči a pohleď na šťastný svět bezpečí a míru. Odpuštění je prostředkem, pomocí něhož tento šťastný svět přichází a nahrazuje peklo. Tiše povstává, aby uvítal tvé otevřené oči a naplnil tvé srdce hlubokým klidem, To, na co si pak vzpomeneš, je nepopsatelné. Tvé odpuštění ti to však nabízí. Pamatujme na dary, které dává odpuštění, zatímco provádíme dnešní cvičení s nadějí a vírou, že toto bude den, kdy přijmeme spásu. Svědomitě a s radostí ji dnes budeme hledat s vědomím, že držíme ve svých rukou klíč, přijímáme odpověď, jíž Nebe odpovídá na peklo, které jsme vytvořili, v němž však už nadále nechceme setrvávat.

S radostí věnujme ráno i večer čtvrt hodiny hledání, které zaručí konec pekla. Začni pln naděje, neboť jsme dosáhli rozhodujícího bodu, za nímž je cesta mnohem snazší. Cesta, kterou máme ještě před sebou, je krátká. Jsme vskutku blízko stanoveného konce snu. Tato cvičení začínej s pocitem hlubokého štěstí, neboť nabízejí jistou odměnu v podobě zodpovězených otázek a toho, co přináší tvé přijetí této odpovědi. Dnes ti bude dáno pocítit mír, který je nabízen odpuštěním, a radost, již ti přináší zvednutí závoje. Před světlem, které dnes přijmeš, se bude svět ztrácet, dokud se úplně nerozplyne, a ty pak před sebou uvidíš vyvstávat jiný svět, který nebudeš schopen popsat slovy.

Nyní kráčíme přímo do světla a přijímáme dary, které pro nás byly uchovány již od počátku času a čekaly na dnešní den. Odpuštění nabízí vše, co chceš. Dnes je ti dáno vše, co chceš.

Po celý den nedovol, aby se tvé dary vytratily, až se zase vrátíš a setkáš se se světem střídajících se změn a ponurých zdání. Jasně si uvědomuj své dary, když vidíš neměnné v srdci změny a za zdáním vidíš světlo pravdy. 

 Nebuď v pokušení nechat své dary uniknout a upadnout v zapomnění, ale pevně si je ve své mysli uchovej tím, že se na ně každou čtvrthodinu alespoň minutu pokusíš myslet. A slovy, která mají moc, aby sis tyto dary stále uvědomoval, si během dne připomeň, jak jsou cenné opakováním dnešní myšlenky.

 

123.

DĚKUJI MÉMU OTCI ZA VŠECHNY DARY…

(LÁSKY, SVĚTLA, ŠTĚSTÍ, ODPUŠTĚNÍ,

SPÁSY, BEZHŘÍŠNOSTI, SVOBODY, ŽIVOTA,...)

 

124.

NECHŤ SI VZPOMENU,

ŽE JSEM V JEDNOTĚ S BOHEM,

V JEDNOTĚ SE VŠEMI MÝMI BRATRY A MÝM JÁ

VE VĚČNÉ SVATOSTI A MÍRU

 

125.

ČLOVĚK NEMŮŽE SOUDIT BOŽÍHO SYNA,

NEBOŤ HO NEZNÁ, BŮH HO NIKDY NEODSOUDIL

NASLOUCHÁM V TICHU SLOVO BOŽÍ,

JENŽ JE OD NEPAMĚTI HLASEM MÉHO JÁ

 

126.

VŠE, CO DÁVÁM, JE MI DÁVÁNO

DŮVĚŘUJI POMOCI BOŽÍ

UČÍ MĚ, CO JE ODPUŠTĚNÍ

 

VŠE, CO DÁVÁM, JE DÁNO MĚ

POTŘEBUJI SE NAUČIT, ŽE JE PRAVDOU,

ŽE POMOC JE STÁLE SE MNOU

A JÁ V NÍ VĚŘÍM

Zavři oči a opakuj myšlenku. Požádej Otce, aby s tebou dnes sdílel procvičování pravdy o odpuštění. Buď ochoten se učit a naslouchej Hlasu Pravdy a uzdravení.

Co nejčastěji si připomínej zvláštní význam dnešního záměru pro sebe i tvé bratry. Nedovol své mysli, aby na delší dobu zapomněla.

 

127.

NEEXISTUJE JINÁ LÁSKA NEŽ  LÁSKA BOŽÍ

ŹEHNÁM TI BRATŘE BOŽÍ LÁSKOU, 

KTEROU BYCH CHTĚL SDÍLET S TEBOU

PROTO BYCH SE MĚL NAUČIT RADOSTNOU LEKCI,

O TOM, ŽE NENÍ JINÉ LÁSKY NEŽ BOŽÍ

- LÁSKY TVÉ A MÉ A KAŽDÉHO

 

128.

SVĚT, KTERÝ VIDÍM,

NEPŘINÁŠÍ NIC, CO CHCI,

NEDÁ MI ŠTĚSTÍ, NEMÁ ŽÁDNOU FUNKCI

NEMŮŽE MĚ ZDRŽOVAT

 

129.

ZA TÍMTO SVĚTEM JE SVĚT, KTERÝ CHCI

MÍSTO TOHOTO SVĚTA CHCI VIDĚT TEN DRUHÝ, 

NEBOŤ ZDE NENÍ NIC, CO OPRAVDU CHCI

SVĚT, KTERÝ VIDÍM NEOBSAHUJE NIC, CO CHCI

SVĚT, KTERÝ CHCI JE ZA TÍMTO SVĚTEM

 

130.

NENÍ MOŽNÉ VIDĚT OBA SVĚTY

KÉŽ PŘIJMU SÍLU, JENŽ MI NABÍZÍ BŮH

A NEVIDÍM ŽÁDNOU HODNOTU V TOMTO SVĚTĚ

ABYCH MOHL PŘIJMOUT SVOU SVOBODU A VYKOUPENÍ

 

Vnímáš vždy přesně odraz svého myšlení. A tvé myšlení je přesným obrazem toho, co sis vybral vidět (co chceš vidět a uvěřil jsi tomu jako skutečnosti). Nikdo nemůže vidět svět, kterému jeho mysl nedala hodnotu. Nelze skutečně nenávidět a zároveň milovat. Nikdo nechce vidět svět, kterého se bojí. Strach oslepuje. Nemůžeš tak vidět to, čeho se bojíš, strach zastírá temnotou to, co je. Láska a vnímání jdou spolu. Strach zastiňuje pravdu v temnotě, pak můžeš vidět jen své představy. V panických představách není možné vidět nic skutečného. Jen to, co vidět chceš. Strach vytvořil vše, co si myslíš, že vidíš, oddělenost a rozdíly, o nichž si myslíš, že z nich je vytvořen svět. Neexistují však. Láska nemá nepřátele a tak tyto představy nestvořil nikdo, kdo je skutečný a nemají žádný obsah. Nemůžeš najít jejich kořen, toto hledání je marná ztráta času.

Není možné vidět 2 světy, neboť se nepřekrývají. Hledej jeden a druhý zmizí. Nelze volit kompromis z mnoha variant. Volíš mezi skutečným a neskutečným. Volíš mezi dvěma světy, z nichž každý vytváří jeden celek. Jeden je skutečný a druhý ne.

6x během dne procvičuj 5 minut ukončení kompromisu a hledej jen to, co je skutečné – NEKOMPROMISNĚ hledej jiný svět. Požádej o sílu za svou vlatní silou, která ti ukáže to, co hledáš. Odmítni iluze. Měj prázdné ruce a vyčkej na oží pomoc. Opakuj úvodní věty. Boží Moc ti pomůže tento krok udělat. Učiň volbu a uvědomíš si Boží podporu.

Během dne si připomínej při jakémkoliv pokušení vidět svět Pravdy a nic jiného nechtěj. To, co vnímáš je vždy v souladu s tím, co sis vybra. Peklo nebo Nebe – přijde jedno nebo druhé. Jakmile přijmeš malou část pekla, tvé oči zastíníš. Nebe čeká však vždy na tvou volbu, aby peklo nahradilo. Peklu řekni vždy:

NENÍ MOŽNÉ VIDĚT DVA SVĚTY,

CHCI SVOBODU, SVĚTLO A NE TOTO.

LEKCE 131 - 140

131.

ŽÁDÁM JINÝ SVĚT A JINÉ MYŠLENKY,

NEŽ KTERÉ JSEM VYTVOŘIL

SVĚT, KTERÝ HLEDÁM, JSEM JÁ SÁM NESTVOŘIL,

MYŠLENKY, KTERÉ CHCI MYSLET NEJSOU MÉ VLASTNÍ

 

DNES HLEDÁM A NACHÁZÍM VŠE, CO CHCI

NEBOŤ MI TO POSKYTL MŮJ JEDINÝ ÚČEL

KAŽDÝ, KDO HLEDÁ PRAVDU MUSÍ USPĚT

Hledáš-li cíle, které nemůžeš dosáhnout, přichází neúspěch a marnost. Ve světě, který vidíš, hledáš svou nevinnost, lásku a bezpečí. Cíle, které nemají smysl, nelze dosáhnout. Honba za představami vede ke smrti. Přesto je hledání nevyhnutelné. Svět ale nemůže diktovat cíl tvého hledání, pokud jsi mu k tomu nedal svou moc.

Můžeš si vybrat svůj cíl svobodně. Cíl, který je vzpomínkou na tvé dědictví, nesouc v sobě to, co opravdu chceš a hledáš. Hledáš Nebe a nevyhnutelně ho musíš nalézt. Nehledáš marně. Když se zmýlíš, najdeš opravu, když zabloudíš, budeš přiveden zpět ke Světlu. Nemůžeš zůstat v pekle a opustit svého Otce a Jeho věčnou Lásku navždy. Vše pomíjivé jednou zmizí a z toho, co hledáš, zbyde jen Nebe. Objevíš Cíl a s ním svou bezhříšnost.

Nebe je tu stále, jen čas je iluzí, že Nebe buď bylo nebo bude. Co je Boží Vůlí je nyní a stále, vzdáleno času. Nebe je pro tebe jedinou alternativou oproti světu, který jsi vytvořil s jeho nejistými cíli, bolestnými zážitky a tragédií. Bůh nestvořil protiklady, neprožívá konflikt, nestvořil peklo. Přítomnost Božího Syna je určena v Nebi, je to jeho domov, určený Vůlí Boží, neměnnou vlivem času. Iluzi času nelze odstranit Boží Vůli, tím bys popřel sám sebe.

Žiješ v iluzi, že Nebe neexistuje a že peklo, které jsi stvořil je skutečné. To je iluze o tom, že bráníš sám sobě Nebe nalézt.

Dnes zanech iluzí a hledej Pravdu. Třikrát denně po 10 minut žádej, abys spatřil počátek skutečného Světa, který nahradí představy, jenž jsou ti drahé a nemají smysl, myšlenkami pravdivými. Uznej toto a začni cvičení opakováním dnešních myšlenek.

Pak pozoruj několik minut svou mysl a nesmyslný svět, který ti ukazuje a považuješ ho za skutečný. Uvědom si své myšlenky, které považuješ za pravdivé a pak se jich vzdej a sestup pod ně, do Svatého místa, kam nemohou vstoupit.

Pod nimi jsou ve tvé mysli dveře, které jsi nemohl zcela zamknout a ukrýt to, co je za nimi. Hledej tyto dveře a najdi je. Ještě než je otevřeš, řekni si: TEN, KDO HLEDÁ PRAVDU, MUSÍ USPĚT a požádej o úspěch. Nic jiného nemá pro tebe cenu a smysl. Nechtěj nic, co je před těmito dveřmi, jen to, co leží za nimi. Vztáhni ruku a uvidíš, jak se rozletí, je-li tvým jediným záměrem jimi projít. Andělé ti svítí na cestu, temnota mizí a ty stojíš ve Světle čistém a jasném. Vzpomeň si na pravdu o Světle, keré vidíš a na které jsi ve svých snech zapomněl. Dnes musíš uspět, jde s tebou Duch, kterého ti poslalo Nebe, aby tě jednoho dne k nim přivedl a s Jeho pomocí jsi jimi proklouzl do Světla. Dnes je tento den, v němž Bůh plní dávný slib svému svatému Synu a Syn si vzpomíná na svůj slib, který dal Otci. Den Radosti v určený čas a v určeném místě, kde najdeš cíl svého snažení a snažení Světa, které tímto končí.

Během dne si často připomínej dnešní výjimečnou chvíli radosti, kdy opouštíš svůj marný nářek. ČAS SPÁSY NADEŠEL. Dnešní den je čas Milosti pro tebe i svět:

ČAS SPÁSY NADEŠEL

DNES HLEDÁM A NACHÁZÍM VŠE, CO CHCI

NEBOŤ MI TO POSKYTL MŮJ JEDINÝ ÚČEL

KAŽDÝ, KDO HLEDÁ PRAVDU MUSÍ USPĚT

 

132.

JÁ, JENŽ SETRVÁVÁM TAKOVÝ,

JAKÉHO MĚ BŮH STVOŘIL

OSVOBOZUJI SVĚT, SE OD VŠEHO,

CO JSEM SI O NĚM MYSLEL

JSEM SKUTEČNÝ DÍKY TOMU, ŽE SVĚT SKUTEČNÝ NENÍ

A MĚL BYCH POZNAT SVOU VLASTNÍ SKUTEČNOST

Změnil jsi zdroj svých myšlenek. Tak osvobozuješ svou minulost od toho, co sis myslel dříve a budoucnost od dávných myšlenek, ve kterých jsi hledal to, co chceš najít. A tak zůstává jen přítomnost a v ní je únik, v ní je svět osvobozen a ty toto vysvobození můžeš darovat světu. Když dovolíš, aby minulost byla odstraněna, vyprostíš budoucnost. Zotročil jsi svět ve svých představách svým strachem a uvěznil ho do svých přesvědčení.

Svět sám není ničím. Tvá mysl mu musí dát smysl. Vidíš v něm jen svá přání, o kterých si myslíš, že jsou skutečná. Tento svět, který vidíš jsi tak vytvořil ty. Tvá konečné vysvobození spočívá v tom, že svět, který si nepřeješ, neexistuje. Změň myšlení o tom, co chceš vidět a celý svět se nutně změní podle toho. Myšlenky neopouští svůj zdroj.

Je pýchou, myslet si, žes přišel do světa, jenž je od tebe zcela odloučen, neslyší, co si myslíš a nereagující na tvé myšlenky. Svět neexistuje! Tuto ústřední myšlenku tento kurz učí. Buď ochoten nechat se vést k Pravdě. Můžeš darovat uzdravení, jseš-li připraven pochopit, že svět neexistuje. Díky tomu dostaneš lekci ve formě, ve které jí můžeš uznat a porozumět.

Svět neexistuje, je-li tato myšlenka pravdivá, že svět je tvou představou, pak ho můžeš od všeho, za co jsi ho považoval, osvobodit pouhou změnou myšlenek, které mu daly toto zdání. Vzdáš-li se myšlenek na nemoc, nemocní budou uzdraveni. Vzdáš-li se myšlenek na smrt, mrtví povstanou. Dovolíš-li, aby všechny myšlenky na smrt byly nahrazeny myšlenkami na život.

Jsi takový, jakého tě Bůh stvořil. Neexistuje místo, kde bys mohl trpět, a nemůžeš změnit svůj stav ve věčnosti. A tak nemůže existovat svět času a prostoru, když zůstáváš stále stejný. A tak je poznání tvého Já spásou světa.

Abys svět osvobodil od bolesti, musíš jen změnit myšlení o sobě. Svět není oddělený od tvých myšlenek. Kdyby byl oddělen, neexistuje. Udržuješ jej skutečným svými myšlenkami. Jsi-li takový, jakého tě Bůh stvořil, nemůžeš myslet odděleně od Něj, ani vytvořit nic jiného, než sdílení Jeho Lásky a Věčnosti.

Jsi-li ty skutečný, pak svět,jenž nemůže tvořit, myslet, je neskutečný, neboť nevytváří Boží myšlenky. Myšlenky neopouštějí svůj zdroj. Změň zdroj svých myšlenek a jsi spasen a svět s tebou. Myšlením svých myšlenek udržuješ tento svět ve své mysli. Protože tvé myšlenky tento svět vytvořily, musí jej také osvobodit. Abys mohl poznat jiné myšlenky, jež sdílíš s Bohem. Svět neexistuje proto, že je myšlenkou oddělenou od Boha. Odmítni iluze a přijmi Pravdu. Osvoboď svou mysl a uvidíš osvobozený svět.

Dnes osvobodíme svět od všech planých myšlenek o něm a všem živém v něm. Vše toto, včetně nás není ve světě, ale doma, ve Věčnosti, kterou pro nás určil Otec. Osvobodíme sebe, Syna Božího, který je věčně takový, jakého Bůh stvořil, osvobodíme-li svět od všech iluzí. 2x denně 15 minut začni úvodními větami, pak uvolněně spočiň, aby tvá mysl byla změněna a s ní i svět a tví bratři.

Během dne kdykoliv je zapotřebí řekni:

OSVOBOZUJI SVĚT OD VŠEHO,

CO JSEM SI O NĚM MYSLEL

A VYBÍRÁM SI MÍSTO TOHO

SVOU VLASTNÍ SKUTEČNOST

 

133.

NEBUDU OCEŇOVAT TO, CO JE BEZCENNÉ

A HLEDÁM JEN TO, CO MÁ HODNOTU

PROTOŽE JEN TO TOUŽÍM NAJÍT

Nežádáš od života mnoho, ale málo. Žádáš tělesné uspokojení, věci, které se dají koupit a věhlas. Tímto žádáš o smutek. Svět ti nemůže dát uspokojení. Vše, co si myslíš, že chceš, můžeš otestovat. Tato zkouška ukáže, jestli tvé touhy mají hodnotu nebo jsou jen náhražkou. Zde jsou kritéria:

1. Existují jen 2 volby, a tak je volba bez dalších alternativ

2. Neexistuje kompromis, co se týká výsledku tvé volby. Nemůžeš chtít jen trochu něčeho, existuje buď vše nebo nic. Zvol si vždy lepší z obou variant.

3. Volba toho, co netrvá věčně je bezcenná. Nic dočasného nemá žádnou hodnotu. Čas nemůže odebrat hodnotu, která je skutečná. To, co slábne a umírá nikdy neexistovalo a nic ti nenabízí. Oklame tě podobou toho, co ti nabízí.

4. Nemůžeš získat tím, že někomu vezmeš. Popíráš tím jeho právo na vše a tak i právo své. Tak si neuvědomíš, co skutečně máš a budeš popírat existenci toho, co máš. Ztráta nemůže nabídnout zisk, ale vždy jen ztrátu.

5. Volba ega je vždy k obraně cílů ega. Pátrej, pro je pro tebe volba důležitá, k čemu slouží?

6. Ego se přestrojuje jen do hezkého pozlátka, jeho cíle jsou ale zřejmé a slouží jinému účelu.

7. Chyby se egu jeví jako hříchy, neboť chce zůstat neposkvrněné a hříchy (chyby) mu ukazují jeho bezcennost. Kdo uchovává cíle ega a slouží jim, chce je odčinit utrpením.

8. Nejtěžší kritérium pro rozhodování je tedy to, co odhalí zastírání ega. Cítíš-li v souvislosti se svých rozhodnutím vinu, dovolil jsi, aby cíle ega se prosadily mezi skutečnými dvěma alternativami. Neuvědomuješ si tak, že existují pouze tyto 2 alternativy (vše a nic) a nevidíš nicotu v tom, co sis vybral.

Vše je buď cenné nebo bezcenné, hodno nebo nehodné úsilí, vynaloženého pro hledání a získávání toho. Výběr je snadný. Složitost jen zamlžuje a skrývá snadnost a jednoduchost rozhodnutí.

Nebe lze dosáhnout bez čehokoliv, s prázdnýma rukama a otevřenou myslí, která nic nemá, aby nalezla vše a mohla si toto nárokovat jako své vlastní.

Dnes se pokusíme dosáhnout tohoto stavu, bez sebeklamu, s upřímnou ochotou ocenit to, co má skutečnou cenu a je to skutečné.

Dvě 15ti minutová cvičení začni úvodními větami. Pak přijmi to, co čeká každého, kdo nezatížen dosáhne brány Nebes, které se před ním otevřou (rozletí)

Kdybys začal shromažďovat zbytečná břemena nebo před sebou viděl obtížné rozhodnutí, rychle řekni:

NEBUDU OCEŇOVAT, CO JE BEZCENNÉ,

PROTOŽE MI PATŘÍ TO, CO CENU MÁ

 

134.

KÉŽ POCHOPÍM, CO JE ODPUŠTĚNÍ

Odpustit lze jen to, co je nepravdivé, pouze iluze. Protože považuješ své hříchy za skutečné, díváš se na odpuštění jako na podvod. Pak je odpuštění také hříchem. Pak není odpuštění únikem. Představou, že vina je věčná. Neskutečnost hříchu činí odpuštění přirozeným, zdravým a hlubokým uvolněním pro ty, kteří jej nabízí a tichým požehnáním pro ty, jenž jej přijímají. Odpuštění nepodporuje žádné iluze, ale pokládá je k nohám Pravdy, kde zmizí. Mezi iluzemi světa odpuštění jako jediné zastupuje Pravdu. Vidí nicotu iluzí a hledí skrze tisíce jejich podob, dívá se na lež a nedá se oklamat, nedbá šílených výkřiků hříšníků, jenž šílí vinou, dívá se na ně a v klidu říká: Bratře, to, co si o sobě myslíš, není pravdou. Silou odpuštění je ryzí upřímnost. Přehlíží to, co není a otevírá cestu k Pravdě, tím, že rozpouští sen o vině. Jsi svobodný, abys následoval cestu, kterou pro tebe otevírá opravdové odpuštění, neboť když od tebe přijme tento dar jediný Bratr, otevírají se dveře odpuštění pro tebe.

Existuje snadný způsob jak objevit pravé odpuštění a uvědomit si, že jeho dveře jsou dokořán otevřené a kdokoliv může vstoupit. Jsi-li v pokušení obviňovat někoho z hříchu, nedovol aby se tvá mysl zabývala tím, co udělal, protože v tom klameš sám sebe. Místo toho se zeptej: MOHU OBVINIT Z TOHOTO SEBE? - coby Syna Božího, jenž je takovým, jakého ho Bůh stvořil?

Pak uvidíš možnosti své volby v podobě, která dává smysl pro rozhodování a tvá mysl zůstane bez viny a bolesti, taková, jakou ji Bůh zamýšlel a jaká je. Jen lži mohou odsoudit, nevinnost je skutečně jediné, co je. Odpuštění stojí mezi iluzí a pravdou, mezi světem, který vidíš a světem, který je za ním, mezi peklem viny a branou Nebes. Všechny sny o nenávisti, útoku a vině jsou přes most odpuštění přivedeny k Pravdě. Odpuštění jemně probouzí ze snu, že to, co snící viděl nikdy nebylo, nemusí bojovat, aby se zachránil, zabíjet draky, kteří ho zdánlivě pronásledují.

V odpuštění je třeba se cvičit, neboť svět nechápe jeho smysl a nemá žádného průvodce, který by tě naučil této dobročinnosti. Odpuštění spojuje tvou mysl se skutečností v tobě. Aby toto spojení přestalo být odkládáno, budeme dnes procvičovat pravé odpuštění, abychom se v míru a svobodě setkali sami se svou skutečností, osvítíme tak cestu svým bratrům, kteří nás budou následovat do skutečnosti, kterou s nimi sdílíme.

Dnes strávíme 2 x 15 minut s Průvodcem, který chápe smysl odpuštění a jenž byl seslán, aby nás tomu naučil. Požádej ho úvodní větou o pomoc. Pak si vyber jednoho bratra tak, jak tě On nasměruje a vyjmenuj všechny jeho hříchy, které tě napadnou. Nezabývej se tím, jsou-li některé větší a jiné ne. Uvědom si, že jeho „přestupky“ používáš k tomu, abys ochránil svět od všech hříšných myšlenek. Stručně zvaž všechny zlé myšlenky, jenž o něm máš a pak se zeptej:

ODSUZOVAL BYCH SE ZA TO?

Nech ho osvobodit od všech myšlenek o hříchu, které jsi v něm viděl. A nyní jsi připraven na svobodu. Pokud jsi dosud cvičil ochotně a upřímně, začneš cítit pozvednutí, odlehčení na hrudi, hluboký a jistý pocit úlevy. Zbývající čas bys měl prožít úlevu od všech těžkých řetězů, kterými jsi svazoval svého bratra, ale svázal jsi sám sebe. Odpuštění procvičuj po celý den, neboť můžeš často útočit sám na sebe, zapomeneš-li jeho význam. Jakmile se to přihodí, dovol své mysli prohlédnout iluzí, zatímco říkáš:

NECHŤ CHÁPU ODPUŠTĚNÍ TAKOVÉ, JAKÉ JE

OBVIŇOVAL BYCH SE Z TOHO?

NEBUDU TÍMTO ŘETĚZEM SPOUTÁVAT SEBE.

Při všem, co děláš, si připomínej:

NIKDO NENÍ UKŘIŽOVÁN SÁM

A NIKDO NEMŮŽE VSTOUPIT SÁM DO NEBE

 

135.

JESTLIŽE SE BRÁNÍM, JSEM NAPADEN

Myslíš si, že na tebe někdo útočí,věříš této iluzi a odpovídáš na iluzí útoku obranou. Zacházíš tak s iluzí jako se skutečností a pak je tuto dvojitou iluzi těžké opravit. Přesně to děláš, když plánuješ budoucnost, oživuješ minulost a organizuješ přítomnost dle svých představ a přání. Myslíš, že se musíš chránit před tím, co se děje, neboť to obsahuje něco, co tě ohrožuje. Pocit ohrožení je uznání vlastní slabosti, přesvědčením že existuje nebezpečí, jenž má moc tě vyzvat, aby sis vytvořil náležitou obranu. Na této šílené víře je založen svět – všechny systémy, zákony a tresty, vůdci a bozi, vše slouží k tomu, aby zachovalo pocit ohrožení. Nikdo nechodí světem ozbrojen, nemá-li strach ve svém srdci.

Obrana vyvolává jiný strach, vyplývající z rostoucího strachu. Obrana učinila strach skutečným a dala k němu oprávnění. Svými plány posiluješ svá opevnění, aniž bys věděl co bráníš a proti čemu.

To, co bráníš musí být slabé a může být snadnou kořistí, co se nemůže samo bránit a potřebuje tvou pomoc. Co jiného by bylo takto slabé než tělo, jenž je chabé, vyžaduje neustálou péči a špatně slouží Božímu Synu jako jeho hostitel? Přesto to není tělo, co se strachuje a je předmětem strachu. Má pouze ty potřeby, které mu sám připisuješ. Nepotřebuje žádnou obranu, péči, léky a starost. Buď můžeš hájit jeho život zdmi nebo mu dávat dárky, aby bylo krásné. Pokud stavíš zdi na jeho ochranu, říkáš, že tvůj domov je ohrožen zlodějem času, podléhá zkáze a musíš ho chránit svým životem. Není tento obraz strašlivý? Dokážeš být v míru s tímto pojetím svého domova. Co však dalo tělu právo sloužit ti, než tvá vlastní víra? Je to tvá mysl, jenž dala tělu všechny funkce a postavila jej nad hromádku prachu a vody. Kdo by chtěl něco takového bránit? Je třeba často zdůrazňovat, že tělo nepotřebuje žádnou obranu. Bude silné a zdravé, když ho mysl nezneužije k tomu, že mu bude přikládat vznešené role a úkoly, které nemůže plnit a jsou mimo jeho možnosti a přehnané záměry, kterých by mělo dosáhnout. Tyto směšné, oblíbené pokusy jsou zdrojem mnoha tvých šílených útoků, které na tělo provádíš. Zdá se, že tělo tvé představy nenaplňuje a tak selhává ve tvých nadějích, hodnotách, plánech a snech.

Já, jenž potřebuje ochranu, není skutečné. Tělo, bezcenné, stěží stojící za nejmenší obranu je třeba vnímat jako od tebe odlišné (oddělené), a stane se zdravým, dobře sloužícím nástrojem, pomocí nějž může mysl působit, dokud jeho užitečnost neskončí. Kdo by si ho chtěl ponechat, když jeho užitečnost pomine?

Tím, že bráníš tělo, útočíš na svou mysl. Viděl jsi v něm totiž slabosti, chyby a nedostatky, od nichž si myslíš, že tělo musí být ochráněno. Tak ale neuvidíš svou mysl oddělenou od tělesných podmínek. A tak na tělo uvalíš veškerou bolest, která vychází z pojetí mysli jako omezené, křehké, oddělené od ostatních myslí a od svého vlastního Zdroje. Tyto myšlenky potřebují uzdravit a tělo bude reagovat zdravím, když budou opraveny a nahrazeny pravdou.

Toto je jediná obrana těla, která bude fungovat. Zatímco ty mu nabízíš obranu, ze které nemá žádný prospěch a jen přispívá k úzkosti mysli. Tím neuzdravuješ, ale zbavuješ se naděje na uzdravení tím, že nevidíš, kde naděje leží, aby měla smysl. Uzdravená mysl neplánuje, stará se o plány a také realizuje plány, jenž přijímá skrze naslouchání moudrosti, jenž není její vlastní. Čeká, dokud není poučena o tom, co je třeba udělat a pak to provede. Nezávisí na ní nic, kromě toho, že je schopna plnit úkoly, které jí byly přiděleny. Je si jistá, že jí překážky nemohou zabránit ve splnění jakýchkoliv úkolů, jenž jí byly uloženy, k dosažení jakéhokoliv cíle, jenž jí byl uložen pro dosažení vyššího plánu pro dobro všech.

Uzdravená mysl je zbavena přesvědčení, že musí plánovat, přestože nemůže znát výsledek, který je nejlepší a prostředky, kterými je ho dosaženo, ani rozpoznat problém, který má být vyřešen. Mysl musí ve svých plánech zneužívat tělo, dokud si to neuvědomí. Ale když přijme, že je to pravda, je uzdraveno a nechá ho být. Podrobení si těla pro plány neuzdravené mysli k záchraně sama sebe musí vyvolat v těle nemoc. Je osvobozující pro tělo být prostředkem k vyšším plánům, jenž vysoce přesahují jeho ochranu a potřebují na krátkou dobu jeho službu. V tomto obsahu je zdraví zaručeno. Ve všem, co mysl takto zaměstnává bude zaručeno její zdraví, bude fungovat bezchybně a se silou, která jí za tímto účelem byla dána a nemůže selhat.

Není snadné uvědomit si, že plány, jenž byly iniciovány vlastními silami jsou jen obranou s cílem zničit plány, jenž měly být realizovány. Jsou prostředkem, kterým vyděšená mysl vytvořila svou obranu výměnou za cenu pravdy. U některých forem sebeklamu je popření reality naprosto zřejmé a není těžké si je uvědomit. Plánování ale často není považováno za obranu! Myšlenky zabývající se plánováním pro sebe jsou nastaveny na kontrolu budoucích událostí. Mysl se domnívá, že o ní bude postaráno jen jejím vlastním přičiněním. Důraz je kladem na budoucí čas, aby byl kontrolován zkušenostmi z minulosti a starými přesvědčeními. To přehlíží přítomnost s tím, že minulost naučila již dost na to, aby mysl mohla sama řídit budoucnost. Mysl, která plánuje je zmatena a odmítá dovolit změnu. Co bylo naučeno dříve se stává základem pro její budoucí cíle. Její minulá zkušenost řídí výběr toho, co se má stát. Nevidí, že tady a nyní je vše, co potřebuje k zajištění budoucnosti zcela odlišné od minulosti bez návaznosti na staré myšlenky a nezdravá přesvědčení. Očekávání nehraje žádnou roli pro důvěru v současnosti a směr cesty. Obrana jsou plány, které sis vybral učinit proti pravdě. Jejich účelem je vybrat to, co jsi schválil a ignorovat to, co je v rozporu s tvou vírou ve svou pravdu. Avšak to, co zbylo je vskutku bezvýznamné a nesmyslné. Tvá vlastní realita se stává hrozbou, na kterou útočíš, zakrýváš ji a ukřížováváš.

Vše co se stalo v minulostí, v přítomnosti a co se odehraje v budoucnosti je vlídně připraveno Tím, jehož jediným záměrem je tvé dobro. Je něco, co bys na tomto neměl přijmout? Možná jsi nepochopil Jeho plán, neboť On by ti nikdy nenabízel bolest. Tvá obrana ti nedovolila vidět jeho láskyplné požehnání, zářící na každý tvůj krok. Zatímco jsi plánoval smrt, jemně tě vedl k věčnému životu. Tvá přítomná důvěra v Něj je příslibem budoucnosti nenarušené smutkem, stále se zvyšující radosti, jak se život stává svatým okamžikem v čase, věnujícím svou pozornost nesmrtelnosti. Dovol, aby tvou budoucnost řídila důvěra a ne obrana, a tento život se stal smysluplným setkáním s pravdou, kterou chce tvá obrana zakrýt. Bez obrany se stáváš světlem, které Nebe věčně uznává za své. Povede tě dál po šťastných cestách podle dávného plánu započatého při zrození času. Ti, kteří tě budou následovat připojí své světlo k tvému, jenž se bude zvětšovat, dokud svět nebude osvícen radostí.

Tuto dobu budeme dnes s důvěrou očekávat, neboť je součástí toho, co nám bylo určeno. Budeme si dnes jisti, že vše, co potřebujeme jsme dnes dosáhli. Neplánujme, jak se to má stát, ale uvědomme si, že vše, co potřebujeme pro úsvit pravdy v naší mysli je naše bezbrannost.

Dnes 2x na 15 minut odpočiňme od nesmyslného plánování a každé myšlenky, která blokuje pravdu, aby vstoupila do naší mysli. Dnes budeme namísto plánování přijímat, abychom mohli dávat, místo toho, abychom organizovali. A bude nám vskutku dáno zatímco budeme říkat:

JESTLIŽE SE BRÁNÍM, JSEM NAPADEN

ZATÍMCO V BEZBRANNOSTI BUDU SILNÝ A NAUČÍM SE,

CO MÁ OBRANA SKRÝVÁ

Nic jiného. Bude-li potřeba plánovat, bude ti to řečeno. Nebudou to plány, o nichž sis myslel, že potřebuješ, ani odpovědi na problémy, o kterých sis myslel, že jim čelíš. Jsou to však odpovědi na jiný druh otázky, která zůstává nezodpovězena, avšak její potřeba jí zodpovědět zůstává, dokud nakonec Odpověď nedostaneš.

Všechny tvé obrany byly zaměřeny na nepřijetí toho, co dnes obdržíš a ve světle

radosti z jednoduché důvěry se budeš divit, proč sis kdy myslel, že musíš být chráněn před vyproštěním. Nebe o nic nežádá. Je to peklo, jenž činí přemrštěné požadavky na oběť. Ničeho se dnes nevzdáváš, když bez obrany přicházíš ke svému Stvořiteli takový, jaký skutečně jsi. Tvůj Stvořitel na tebe pamatuje. Dnes si na Něj vzpomeneme. Neboť dnešek je časem zmrtvýchvstání ve tvé spáse. Povstáváš znovu z toho, co se zdálo být smrt a beznadějí. Nyní je v tobě znovuzrozeno světlo naděje, protože nyní přicházíš bez obrany, abys porozuměl své úloze v Božím plánu. Jakou hodnotu ještě mohou mít bezvýznamné plány nebo magická přesvědčení, když jsi přijal svou funkci od Hlasu, který mluví za Samotného Boha? Nesnaž se uspořádat dnešní den, aby byl podle tvého přesvědčení co nejprospěšnější. Neumíš pochopit všechno štěstí, které k tobě přichází bez tvého plánování. Dnes se uč. Celý svět s tebou učiní tento obrovský krok a oslaví s tebou svůj čas Zmrtvýchvstání

Během dne, jak se budou objevovat malé hlouposti, aby vyvolaly tvou obranu a pokusily se tě zapojit do spřádání plánů, si připomeň, že toto je výjimečný den pro učení, a uznej to slovy:

TOTO JE MÉ ZMRTVÝCHVSTÁNÍ.

UDRŽÍM TENTO DEN SVATÝM

NEBUDU SE BRÁNIT, SYN BOŽÍ NEPOTŘEBUJE

OBRANU PROTI PRAVDĚ O SOBĚ

 

136.

NEMOC JE OBRANA PROTI PRAVDĚ

Nikdo se nemůže uzdravit, nechápe-li, k jakému účelu nemoc se zdá, že slouží. Pak totiž chápe, že její účel nemá smysl. A bez příčiny, smyslu a záměru nemoc nemůže vůbec existovat. Když toto jasné, uzdravení je samozřejmé. Rozptyluje tuto nesmyslnou iluzi stejným přístupem, jakým přivádí všechny iluze k pravdě a pouze je tam nechává zmizet. Nemoc není náhoda. Jako všechny obrany je šíleným nástrojem sebeklamu. Jejím účelem je zakrývat skutečnost, útočit na ni, změnit ji, zbavit ji účinku, zkreslovat ji, překrucovat ji nebo ji zredukovat na hromádku navzájem oddělených částí, které nelze spojit. Záměrem každé obrany je bránit pravdě, aby byla úplná. Zdánlivé části pravdy vypadají, jakoby každá z nich byla sama úplná. Obrana není neúmyslná ani nevědomá. Je tajemnou kouzelnou hůlkou, kterou máváš, když se zdá, že pravda ohrožuje to, čemu věříš. Zdá se,to nevědomé, ale to jen díky rychlosti, s jakou se rozhoduješ toto používat. Ve vteřině, kdy volbu provádíš bys přesně poznal, o co se chceš udělat, a vzápětí pokračuješ ve víře, že jsi toho dosáhl. Kdo jiný než ty hodnotí hrozbu, rozhoduje, že je únik nezbytný, a vytváříš řadu obran pro zmírnění této hrozby, kterou považuješ za skutečnou?

To vše nemůže být děláno nevědomě. Potom však tvůj plán vyžaduje, abys zapomněl, že jsi to vytvořil, takže se zdá, že to přichází zvenku mimo tvůj záměr, že se to děje mimo tvou mysl, s výsledkem, který má na tebe skutečný dopad, aby nebylo odhaleno, že jsi to provedl sám. Tak rychle zapomeneš roli, kterou hraješ při vytváření své „reality“, že obrana je mimo tvou kontrolu. Na co jsi zapomněl, si však můžeš vzpomenout, jsi -li ochoten znovu zvážit rozhodnutí, jenž je dvojnásobně chráněno zapomenutím. Nepamatování si je pouze znamení, že toto rozhodnutí stále platí, je-li tvým přáním. Není tomu tak. Obrana musí učinit skutečnost nepoznatelnou. Na to je zaměřena a právě to dělá. Každá obrana bere fragmenty celku a sestavuje je dohromady bez ohledu na všechny jejich skutečné vztahy, čímž vytváří iluzi celku, který zde není. Je to právě tento proces, který je nebezpečný více než jakýkoliv výsledek. Jsou-li části vytrženy z celku a považovány za oddělené samostatné celky, stanou se symboly žádajícími o útok na celek; účinně uspějí a nebudou již nikdy viděny jako celek. Zapomněl jsi však, že reprezentují jen tvé vlastní rozhodnutí o tom, co by mělo být skutečné a co má nahradit skutečnost.

Nemoc je rozhodnutí. Není to věc, které se ti přihodí zcela nečekaně, což tě činí slabým a přináší ti utrpení. Je to volba, kterou děláš a plánuješ, když na okamžik v tvé vlastní klamné mysli vyvstane na chvíli pravda a zdá se, že celý tvůj svět se připravuje na zhroucení. Teď jsi nemocný, pravda tak může zmizet a nebude již nikdy ohrožovat tvou obranu. Jak si myslíš, že tě může nemoc úspěšné chránit před pravdou? Tím, že dokazuje, že tělo od tebe není oddělené, a tak musíš být ty oddělen od pravdy. Trpíš bolestí, neboť trpí tvé tělo, a v této bolesti jsi se s ním sjednotil. Tak je tvá podivná „pravá“ identita uchována, a podivná, strašidelná myšlenka, že bys mohl být něco víc než tato malá hromada prachu, je umlčena a zklidněna. Vidíš, že tento prach ti může působit utrpení, ochromit tvé končetiny a zastavit tvé srdce, nařídit ti zemřít a přestat být. Tělo je tak silnější než pravda, která tě žádá žít, ale nemůže překonat tvou volbu umřít. Tělo je tak silnější než věčný život, nebe křehčí než peklo a Boží plán spásy pro Jeho Syna rozhodnutého proti jeho vůli, silnější než Jeho Vůle. Jeho Syn je prach, Otec je neúplný a chaos sedí triumfálně na Jeho trůnu. Takové je tvé plánování vlastní obrany. Věříš, že se před těmito nesmyslnými útoky Nebe chvěje, s Bohem, oslepeným tvými iluzemi, pravda se změnila v lež a celý vesmír je zotročen zákony, které na něj tvá obrana uvalila. Přesto ale kdo věří těmto iluzí než ten, kdo je vymyslel? Kdo jiný je může vidět a reagovat na ně, jako by byly pravdivé?

Bůh neví o tvých plánech změnit Jeho Vůli. Vesmír zůstává nepovšimnut si zákonů, o nichž jsi ses domníval, že jej ovládáš. Nebe se neuklonilo peklu, ani život smrti. Můžeš si ale myslet, že zemřeš, budeš trpět nemocí, nebo jakýmkoliv způsobem narušovat pravdu. To, co je stvořeno, stojí mimo tohle vše. Obrana je plán jak porazit to, co nelze napadnout. Neměnné se nemůže změnit. Bezhříšné nemůže hřešit. Taková je jednoduchá pravda. Nevyvolává se moci ani vítězství. nepřikazuje poslušnost, ani se nesnaží dokázat, jak marné jsou tvé žalostné pokusy naplánovat obranu, která by to změnila. Pravda vám chce pouze dá štěstí, pro takový účel je. Možná si trochu povzdechne, když zahodíš

její dary, a přesto ví s naprostou jistotou to, co Bůh chce pro tebe, že musíš být přijat. Právě tato skutečnost ukazuje, že čas je iluze. Čas ti dovolí myslet si, že to, co ti Bůh dal,není právě teď pravda, tak, jak to pravdou musí být. Myšlenky Boží jsou mimo čas. Čas je jen další nesmyslná obrana, kterou sis vytvořil proti pravdě. Přesto, co jej Jeho Vůlí, je zde, a zůstaneš tak, jak tě stvořil.

Pravda má moc daleko přesahující obranu, protože nemohou zůstávat žádné iluze tam, kam bylo pravdě dovoleno vstoupit. A tak přichází do každé mysli, která chce odložit své zbraně,a přestat si hrát s hloupostí. Může se objevit kdykoli; i dnes, pokud rozhodneš cvičit se v uvítání pravdy.

To je dnes náš cíl. Čtvrt hodiny dvakrát denně věnujeme, abychom požádali

pravdu, aby k nám přišla a osvobodila nás. A pravda přijde, protože nikdy

neodešla na rozdíl od nás. Čeká jen na toto pozvání, které jí dnes dáme. Představíme ji s uzdravující modlitbou, abychom nám pomohla povznést se výše

obranu a dovolíme, aby pravda byla taková, jaká byla vždy:

NEMOC JE OBRANOU PROTI PRAVDĚ

PŘIJMU PRAVDU O TOM, ČÍM JSEM

KÉŽ JE MOJE MYSL DNES ZCELA UZDRAVENA

Jakmile se objeví mír a pravda, nahradí boj a marné představy a uzdravení zazáří ve tvé otevřené mysli. Nebudou žádné temné kouty, které může nemoc skrývat a bránit je před světlem pravdy. Tatam budou matné postavy z tvých snů, i jejich temné a bezvýznamné pronásledování .Mysl bude uzdravena ze všech nemocných přání, se kterými se pokoušela nařizovat tělu, aby se jimi řídilo. Nyní je tělo uzdraveno, protože zdroj nemoci se otevřel úlevě. A díky tomu poznáte, že jste dobře cvičili: tělo bys neměl vůbec cítit.. Pokud jste byli úspěšní, nebudeš mít pocit nemoci ani dobrý pocit, pocit bolesti ani potěšení. V mysli není žádná odpověď na to, co tělo dělá. Jeho užitečnost zůstává a nic víc. Možná si neuvědomujete, že toto odstranilo omezení, která jste stanovili tělu podle účelů, které jste na něj uvalili. Když jsou tyto účely odloženy stranou, síla těla vždy bude stačit, aby sloužilo všem skutečně užitečným účelům. Zdraví těla je plně zaručeno, protože není omezeno časem,

počasím ani únavou, jídlem a pitím nebo jakýmikoliv zákony, kterými jsi tělo podmiňoval. Teď už nemusíš dělat nic pro to, aby tělo bylo zdravé, protože nemoc se stala nemožnou. Tuto ochranu je však třeba zachovat pečlivým pozorováním. Pokud dovolíš, aby tvá mysl útočila na tělo myšlenkami, podřizovala jej svému úsudku nebo plánovala útoky proti budoucí nejistotě, znovu jsi umístil sám sebe na nesprávné místo a vytvořil sis fyzickou identitu, která útočí na tělo, protože mysl je nemocná. Pokud k tomu dojde, okamžitě oprav chybu tím, že nedovolíš svou obranu abych ti dále ubližovala. Nenech se zmást tím, co je třeba uzdravit, ale řekni sám sobě:

ZAPOMNĚL JSEM, CO VE SKUTEČNOSTI JSEM,

NEBOŤ JSEM SI SPLETL SVÉ TĚLO SE SEBOU

NEMOC JE OBRANA PROTI PRAVDĚ

JÁ ALE NEJSEM TĚLO

A MÁ MYSL NEMŮŽE ÚTOČIT

A TAK NEMOHU BÝT NEMOCEN

 

NEJSEM TĚLO, MOJE MYSL TAK NEMŮŽE ÚTOČIT,

TAKŽE NEMOHU BÝT NEMOCNÝ

 

137.

KDYŽ JSEM UZDRAVEN, NEJSEM UZDRAVEN SÁM.

Dnešní myšlenka zůstává ústřední myšlenkou, na které spočívá spása. Uzdravení je opakem všech myšlenek světa, jež se soustřeďují na nemocí a stavy oddělenosti. Nemoc je ústraním od ostatních a vyhýbání se spojení s nimi. Stává se dveřmi, které jsou zavřené a oddělují já a udržují ho v izolaci a osamocení. Nemoc je izolací.

Neboť zdánlivě odděluje jedno já od všech ostatních, aby trpělo tím, co ostatní já necítí. 3 Dává tělu konečnou moc učinit odloučení skutečným a v samostatné cele věznit mysl, rozštěpenou na části, jež jsou odděleny pevnou stěnou nemocného těla, kterou mysl nemůže zdolat. 3. Svět dodržuje zákony, kterým nemoc slouží, ale uzdravení působí nezávisle na nich. 2 Nikdo nemůže být uzdraven sám. 3 V nemoci musí být oddělen a odloučen. 4 Uzdravení je ale jeho vlastní rozhodnutí být opět uvnitř sjednocen a přijmout své Já se všemi Jeho částmi, nedotčenými a nenapadnutými. 5 V nemoci se jeho Já jeví jako rozdělené a postrádající jednotu, která Mu dává život. 6 Jakmile uvidí, že tělo nemá moc zaútočit na vesmírnou Jednotu Božího Syna, uzdravení bude dosaženo. 4. Nemoc chce dokázat, že lži musí být pravdou. 2 Uzdravení však ukazuje, že pravda je pravdivá. 3 K odloučení, které chce vnutit nemoc, nikdy skutečně nedošlo. 4 Být uzdraven znamená pouze přijmout to, co bylo vždy prostou pravdou a co stále zůstane přesně takové, jaké to vždy bylo. 5 Přesto je očím zvyklým na iluze třeba ukázat, že to, na co se dívají, je nepravdivé. 6 Uzdravení, které pravda nikdy nepotřebuje, pak musí ukazovat, že nemoc není skutečná. 5. Uzdravení by tak mohlo být nazýváno opakem snu, který ruší sen o nemoci ve jménu pravdy, avšak nikoli v pravdě samé. 2 Stejně jako odpuštění přehlíží všechny hříchy, které se nikdy nestaly, uzdravení jen odstraňuje iluze, které se nevyskytly. Stejně jako vyvstane opravdový svět, aby nahradil, co vůbec nikdy neexistovalo, uzdravení jen nabízí náhradu za domnělé stavy a mylné představy, které sny vetkávají do obrazů pravdy.  Nemysli si však, že uzdravování není hodno toho, aby bylo tvou zdejší funkcí. 2 Pro ty, kterým se zdá svět skutečný, se antikrist stává mocnější než Kristus. 3 Tělo se jeví pevnější a stabilnější než mysl. 4 Láska se pro ně stane snem, zatímco strach zůstane jedinou skutečností, kterou je možno vidět, ospravedlnit a plně pochopit. 7. Stejně jako odpuštění odežene každý hřích a opravdový svět zaujme místo světa, který jsi vytvořil, tak také uzdravení musí nahradit fantazie nemoci, které upřednostňuješ před prostou pravdou. 2 Až uvidíš, že nemoc zmizí navzdory všem zákonům, podle kterých musí být skutečná, pak budou tvé otázky zodpovězeny. 3 Těchto zákonů si již nelze déle vážit ani je dodržovat. 8. Uzdravení je osvobození. 2 Ukazuje, že sny nepřemůžou pravdu. 3 Uzdravení je sdíleno. 4 Touto vlastností dokazuje, že zákony jiné než ty, které považují nemoc za nevyhnutelnou, jsou účinnější než jejich chabé protiklady. 5 Uzdravení je síla. 6 Jeho vlídná ruka překonala slabost, a mysli, které byly uvězněny v těle, se mohou svobodně připojit k ostatním, aby byly navěky silné. 9. Uzdravení, odpuštění a radostná výměna světa smutku za svět, kam zármutek nemůže vstoupit, jsou prostředky, kterými tě Duch svatý naléhavě žádá, abys Ho následoval. 2 Jeho vlídné lekce učí, jak snadno můžeš dosáhnout spásy a jak málo cvičení potřebuješ provést, abys dovolil Jeho zákonům nahradit ty, které sis vytvořil, a tak byl uvězněn smrtí. 3 Jeho život se stává tvým vlastním životem, jakmile rozšíříš onu nepatrnou pomoc, o kterou žádá, když tě osvobozuje od všeho, co ti kdy způsobovalo bolest. 10.

 

Jakmile dovolíš, abys byl uzdraven, uvidíš, že všichni kolem tebe, ti, kteří ti přijdou na mysl, ti, se kterými se stýkáš, i ti, kteří s tebou zdánlivě nemají nic společného, jsou uzdraveni společně s tebou. 2 Asi je všechny nepoznáš a ani si neuvědomíš, jak velký je tvůj dar celému světu, když dovolíš, aby se ti dostalo uzdravení. 3 Nikdy ale nejsi uzdraven sám. 4 Zástupy a ještě další zástupy obdrží dar, který získáš svým uzdravením. 11. Ti, kdo jsou uzdraveni, se stávají nástroji uzdravování. 2 Mezi okamžikem, kdy jsou uzdraveni a kdy je jim dána milost uzdravení, aby ji dávali druhým, neuplyne žádný čas. 3 Co odporuje Bohu, neexistuje, a ten, kdo ve své mysli nepřijme to, co neexistuje, se stává útočištěm, kde si unavení mohou odpočinout. 4 Neboť zde je poskytnuta pravda a k ní jsou přivedeny všechny iluze. . Cožpak bys nechtěl nabídnout Boží Vůli přístřeší? 2 Pouze zveš své Já domů. 3 Je možné toto pozvání odmítnout? 4 Požádej, aby se stalo, co je nevyhnutelné, a vždy uspěješ. 5 Jinou možností je jen žádat, aby bylo, co být nemůže, a v tom nemůžeš uspět. 6 Dnes budeme žádat, aby v naší mysli přebývala pouze pravda a aby se uzdravující myšlenky šířily od toho, co je uzdraveno, k tomu, co teprve uzdraveno být musí, a to s vědomím, že k obojímu dojde najednou. 13. Pokaždé, když odbije hodina, si vzpomeneme, že naší funkcí je dovolit, aby naše mysli byly uzdraveny, abychom mohli přinést uzdravení světu a vyměnili kletbu za požehnání, bolest za radost a odloučení za mír Boží. 2 Nestojí za to věnovat minutu z každé hodiny dávání, abychom obdrželi takovýto dar? 3 Není trocha času, kterou nabídneme, malým výdajem za dar všeho? 14. Na takový dar však musíme být připraveni.

Dnes budeme žádat, aby v naší mysli přebývala pouze pravda a aby se uzdravující myšlenky šířily od toho, co je uzdraveno, k tomu, co teprve uzdraveno být musí, a to s vědomím, že k obojímu dojde najednou.

Proto začneme den tím, že věnujeme deset minut následujícím myšlenkám, a večer jimi také den ukončíme:

KDYŽ JSEM UZDRAVEN, NEJSEM UZDRAVEN SÁM.

A SVÉ VYLÉČENÍ SDÍLÍM SE SVĚTEM,

A TAK MŮŽE BÝT NEMOC ODSTRANĚNA

Z MYSLI BOŽÍHO JEDINÉHO SYNA,

JENŽ JE MÝM JEDINÝM JÁ

 

Dovol, aby se právě dnes skrze tebe šířilo uzdravení. Zatímco budeš v klidu odpočívat, buď připraven dávat tak, jak přijímáš, ponechat si jen to, co dáváš, a přijmout Slovo Boží, aby nahradilo všechny pošetilé myšlenky, které sis kdy představoval. Nyní jsme se sjednotili, abychom uzdravili vše, co bylo nemocné, a nabídli požehnání tam, kde byl předtím útok. Nenecháme dnes uplynout jedinou hodinu, aniž bychom si vzpomněli na svou funkci a připomněli si svůj účel touto myšlenkou:

 

KDYŽ JSEM UZDRAVEN, NEJSEM UZDRAVEN SÁM

CHCI POŽEHNAT SVÝM BRATRŮM,

PROTOŽE BUDU UZDRAVEN S NIMI,

STEJNĚ JAKO ONI BUDOU UZDRAVENI SE MNOU

 

138.

NEBE JE ROZHODNUTÍ, JENŽ MUSÍM UČINIT

MUSÍM SE ROZHODNOUT PRO NEBE

V tomto světě je nebe volbou, protože zde věříme, že existují alternativy mezi kterými si vybíráme. Myslíme si, že všechno má protiklad a to, co chceme si vybíráme. Jestli existuje Nebe, musí tu být i peklo, neboť protiklad je způsob, kterým vytváříme to, co vnímáme a považujeme to za skutečné. Stvoření nezná protiklad. Existuje ale protiklad toho, co je skutečné. Je to právě toto podivné vnímání pravdy, které vytváří zdání, že je to samé zvolit si Nebe, jako vzdát se pekla. Není tomu ve skutečnosti tak. To, co je v Božím stvoření pravdou sem nemůže vstoupit, dokud se to neprojeví v nějaké formě, které může svět porozumět. Pravda se nemůže projevit tam, kde by byla vnímána jedině se strachem. Proto, že by mohla být chybou pravdy a vedla by k iluzím. Protiklad činí pravdu nevítanou a tak nemůže přijít. Volba je viditelným únikem z toho, co se jeví jako protikladné. Rozhodnutí umožňuje, aby se jeden z konfliktních cílů stal cílem úsilí a vynaložení času. Bez rozhodnutí je čas jen mrháním a zbytečným úsilím. Je stráven bez významu a čas plyne bezvýsledně. Není zde žádný smysl pro zisk, ničeho není dosaženo a nic pochopeno. Je potřeba připomenout, že si myslíš, že jsi konfrontován s tisícem voleb, i když opravdu existuje jen jedna. A dokonce i ta pouze vypadá jako volba. Nepleť sám sebe všemi pochybnostmi o tom, kolik nesčetných rozhodnutí by to vyvolalo. Uděláš pouze jedno. A až toto jedno učiníš, pochopíš, že to nebyla vůbec žádná volba. Pravda je pravdou a nic jiného pravda není. Vskutku zde neexistuje žádný protiklad na výběr. Neexistuje žádné protiřečení k pravdě. Výběr závisí na učení. A pravda nemůže být naučena, ale pouze rozpoznána. Její přijetí závisí na rozpoznání a jakmile je přijata, je známa. Ale vědění je nad cíli, které se snažíme učit v rámci tohoto kurzu. Naše jsou cíle výuky, dosažené skrze učení, jak k nim dospět, čím jsou a co ti nabízejí. Rozhodnutí přicházejí z tvého poznání, neboť spočívají v tom, co jsi přijal za pravdu o tom, čím jsi a jaké jsou tvé potřeby. V tomto šíleně složitém světě se Nebe jeví jako forma výběru spíše, než aby byla tím, čí je. Ze všech voleb, který jsi zkoušel učinit je tato nejjednodušší, nejvíce definitivní a prototypem všech ostatních, tou, která vyřeší všechna ostatní rozhodnutí. Kdybys uměl rozhodnout všechny ostatní, tato zůstane nevyřešena. Ale když vyřešíš tuto jedinou volbu, ostatní budou s ní vyřešeny, protože všechna rozhodnutí zakrývají toto jediné tím, že na sebe berou různou formu. Existuje konečná a jediná volba, v níž je pravda přijata nebo popřena.

A tak dnes začneme zvažováním volby, jenž nám stvoření času mělo pomoci učinit. Takový je svatý účel času, přeměněn v záměr, který jsi mu dal ty, byl prostředkem pro demonstraci toho, že peklo je skutečné, naděje byla změněna na zoufalství a představu, že život musí být nakonec přemožen smrtí. Ve smrti samotné jsou protiklady vyřešeny, koncem protikladů je zemřít. A tak spása musí být viděna jako smrt, neboť život je považován za konflikt. Ukončit konflikt je stejné jako ukončit svůj život. Moc těchto šílených přesvědčení může nevědomě narůst do velké intenzity a sevřít mysl do hrůzy a úzkosti tak silné, že nedokáže opustit myšlenku na svou vlastní obranu. Musí být zachráněna před spásou, ohrožuje sama sebe, aby byla zachráněna a magií obrněna proti pravdě. A tato rozhodnutí jsou učiněna nevědomě, abys je udržel v bezpečí neporušené, v izolaci od všech otázek o důvodech a pochybnostech.

Nebe je vědomá volba. Volba nemůže být učiněna, dokud alternativy nejsou přesně viděny a pochopeny. Vše, co je zahaleno ve stínech, musí být pozvednuto k porozumění, aby to bylo znovu souzeno, tentokrát s pomocí Nebes. A všechny chyby v rozsudku, které mysl kdysi učinila musí být zpřístupněny pro opravu, neboť pravda je zamítá jako bezdůvodné. Nyní jsou bez následků (efektů). Nemohou být skrývány, protože jejich nicota byla rozpoznána. Vědomá volba Nebe je stejně jistá, jako skoncování se strachem z pekla, když je pozvednut ochranný štít nevědomí a strach je přinesen na světlo. Kdo se může rozhodovat mezi jasným viděním a nerozpoznaným? Kdo může chybovat v rozhodnutí mezi alternativami, když jen jedna je spatřena jako hodnotná? Druhá je zcela bezcenná, je ale nepředstavitelným zdrojem viny a bolesti? Kdo by váhal udělat dnes takovou volbu? Budeme dnes váhat? Jakmile se dnes probudíme, zvolíme si Nebe a strávíme 5 minut ujištěním, že jsem učinili jediné rozhodnutí, které je rozumné. Uvědomíme si, že jsme učinili vědomé rozhodnutí mezi tím, co je a tím, co není ničím, pouze zdáním pravdy. Její pseudo-bytí přivedené k tomu, co je skutečné je chatrné a transparentní ve světle. Již není nyní děsivé, a to je proč bylo pomstychtivé, nemilosrdné, nenávistné ve strachu, že bude odhaleno, neboť k tomu je nutné zastírání. Nyní je to uznáno jen jako bláznivá, triviální chyba. Než dnes večer zavřeme oči ve spánku, potvrdíme volbu, kterou jsme činili každou hodinu během dnešního dne. Věnujeme posledních 5 minut dnešního bdělého dne prohlášení, se kterým jsme se probudili. Každou prošlou hodinu prohlašujeme znovu naší volbu v krátké tiché chvíli, kterou věnujeme udržování duševního zdraví (zdravého rozumu). A den uzavřeme prohlášením, ve kterém uznáme, že jsme si vybrali jen to, co chceme:

NEBE JE ROZHODNUTÍ, KTERÉ MUSÍM UČIÍNIT

ČINÍM TO NYNÍ A NEZMĚNÍM SVŮJ NÁZOR,

NEBOŤ JE TO JEDINÁ VĚC,

KTEROU CHCI A KTERÁ JE SKUTEČNÁ

 

139.

CHCI PŘIJMOUT PRO SEBE NÁPRAVU

(ODČINĚNÍ, SMÍŘENÍ, VYKOUPENÍ, POKÁNÍ)

Zde je konec volby. Neboť se dostáváme k rozhodnutí, přijmout se tak, jak nás Bůh stvořil. A co je na výběr, kromě nejistoty, čím tedy jsme? Není zde pochyb, že není na čem stavět, z čeho vyjít. Toto není otázka, ale její zrcadlení. Neexistuje jediný konflikt, který by nepřinášel tuto jedinou, jednoduchou otázku. „Co jsem?“ Kdo by ale mohl položit tuto otázku, mimo toho, kdo odmítl poznat sám sebe? Pouze odmítnutí přijmout sama sebe může vytvořit otázku, která vypadá upřímně. Jediné , co může živá bytost jistě vědět, je to, co je. Z tohoto jediného jistého bodu hledí na , další věci s takovou jistotou, jako na sebe sama. Nejistota o tom, čím musí být je sebeklamem v tak rozsáhlém měřítku, které si lze jen stěží představit. Být naživu a neznat sám sebe, znamená uvěřit, že jsi skutečně zemřel. Pro co je život jiného než pro to, být sám sebou? A co jiného, než ty může být místo toho naživu? Kdo je pochybujícím? Co je ten, kdo pochybuje? Koho se ptá? Kdo mu může odpovědět? On pouze stanovuje, že není sám sebou a proto, jsouc něčím jiným, se stává tázajícím toho, co to je? Přesto by nemohl být nikdy naživu bez toho, že by znal odpověď. Pokud se ptá, jakoby to nevěděl, pouze to ukazuje, že nechce být tím, čím je. Přijal to, neboť žije, odsoudil to a popřel svou hodnotu a rozhodl se, že se nebude znát k jediné jistotě, jejíž prostřednictvím žije.

Stává se tak nejistým ve svém životě, neboť svůj život popřel. Je to kvůli tomuto odmítnutí, proč potřebuješ odčinění (nápravu, vykoupení). Tvé popření nezměnilo to, čím jsi, jen jsi rozštěpil svou mysl na část, která zná pravdu a na část, která jí nezná. Jsi sám sebou, o tom není pochyb. A přece o tom stále pochybuješ. Neptáš se ale, která tvá část může o sobě skutečně pochybovat. Doopravdy to nemůže být tvá část, která pokládá tuto otázku. Proto se ptá toho, kdo zná odpověď. Pokud by to byla část tebe, pak by nejistota nebyla možná. Usmíření (odčinění) napravuje podivnou myšlenku, že je možné pochybovat o sobě a být nejistý tím, čím skutečně jsi. To je hluboké šílenství. Přesto je toto všeobecná otázka světa. Co to znamená nežli to, že svět je šílený? Proč sdílet jeho šílenství ve smutné víře, že to, co je všeobecné je pravdou? Nic z toho, čemu svět věří není pravdou. Je to místo, jehož účel je být domovem, kam mohou přijít ti, jenž tvrdí, že neznají sami sebe a přicházejí pokládat otázku, co jsou. A budou přicházet znovu, do doby, než přijmou Pokání a naučí se, že je nemožné pochybovat o sobě a nevědět, co jste. Od tebe může být požadováno pouze přijetí, protože to, co jsi, je jisté. Je to navždy stanoveno ve svaté Mysli Boží i ve tvé vlastní.

Otázka, na kterou se ptáš, co to musí být, je za všemi pochybnostmi a je veškerým důkazem, že potřebuješ ukázat, že věříš rozporu že neznáš to, co se ti nemůže podařit nevědět. Nevěříš tomu, co vědět musíš. Je to otázka nebo prohlášení, které popírá své vlastní tvrzení. Nedovolme, své svaté mysli, aby se zabývala nesmyslným uvažováním, jako je toto. Máme zde poslání (úkol), nepřišli jsme posílit šílenství ve které jsme kdysi uvěřili. Nezapomeňme na cíl, který jsme přijali. Přišli jsme získat více, než jen naše štěstí. To, co přijímáme že jsme, hlásá to, čím musí být spolu s námi každý. Nezklam své bratry, nebo zklameš sám sebe. Neuspějí-li tví bratři, selhal jsi i ty. Láskyplně se na ně podívej, aby poznali, že jsou součástí tebe a a ty jich. To učí Usmíření a ukazuje, že Jednota Božího Syna není napadena jeho domněnkou, že neví, co je.

Dnes přijímáme usmíření ne proto, abychom změnili realitu, ale pouze proto, abychom přijali pravdu o sobě a šli svou cestou radostně oslavujíc nekonečnou Lásku Boží. Což je jen to, co jsme a co se po nás žádá. Pouze to však dnes budeme dělat. Pět minut ráno a pět minut večer věnujeme prozkoumání toho, co je náš úkol:

MOU VŮLÍ JE PŘIJMOUT NÁPRAVU (USMÍŘENÍ) PRO SEBE,

NEBOŤ TÍM ZŮSTÁVÁM TAKOVÝ, JAKÉHO MĚ BŮH STVOŘIL

Nepřišli jsme o vědění, které nám dal Bůh, když nás stvořil jako sebe. Můžeme si na to vzpomenou za každého, neboť ve stvoření jsou všechny mysli jako jedna. A v naší paměti je vzpomínka, jak drahými jsou pro nás naši bratři v pravdě, jak moc je část nás součástí každé mysli, kolik v nás mají víry a jak je Láska našeho Otce všechny zahrnuje. S díky k celému stvoření a ve jménu Stvořitele a Jeho Jednoty se všemi aspekty stvoření vyjadřujeme oddanost naší věci dnes každou hodinu tím, že odložíme všechny myšlenky, které nás chtějí odvrátit od našeho svatého cíle. Nechť je tvá mysl po několik minut vyčištěna od všech bláznivých pavučin, jenž by spřádá svět kolem svatého Syna Božího. A poznej křehkost řetězů, jenž zdánlivě udržují tvou znalost sebe sama oddělenou od tvého vědomí, když říkáš:

CHCI PŘIJMOUT NÁPRAVU USMÍŘENÍM

PRO SEBE I SVÉ BRATRY

ZŮSTAL JSEM TAKOVÝ,

JAKÉHO MĚ BŮH STVOŘIL

 

140.

JEN SPÁSA SE DÁ PROHLÁSIT ZA UZDRAVENÍ

Léčení“ je slovo, které nelze použít na žádný léčebný prostředek, jenž svět akceptuje jako užitečný. To, co svět chápe jako terapeutické je jen to, co činí tělo lepším. Když se snaží léčit mysl, nevidí žádnou oddělenost od těla, o němž si myslí, že v něm mysl existuje. Jeho formy léčení musí tedy nahrazovat iluzi iluzí. Jedno přesvědčení o nemoci se mění na jinou podobu. A takto se také vnímá i sám pacient. Není uzdraven. Měl jen sen o tom, že je nemocný a v tomto snu našel magickou formuli, která ho uzdravila. Přesto nebyl probuzen ze snu a tak jeho mysl zůstala přesně taková, jaká byla. Neviděl světlo, jenž by ho probudilo a ukončilo sen. Jaký rozdíl způsobí obsah snu ve skutečnosti? Člověk buď spí, nebo je probuzen. Neexistuje nic mezi tím. Šťastné sny, jenž přináší Duch Svatý jsou odlišné od snění světa, kde může člověk pouze snít o tom, že je probuzen. Tyto sny o odpuštění dovolí mysli vnímat, že nezpůsobují žádnou formu spánku, takže snící sní jiný sen. Tyto sny jsou posly úsvitu pravdy v mysli. Vedou ze spánku k pozvolnému probuzení, takže sny odcházejí. A takto léčí navěky.

Usmíření (náprava, vykoupení) léčí jistě a vyléčí všechny nemoci. Mysl, jenž chápe, že nemoc nemůže být ničím jiným, než snem, nemůže být oklamána jakoukoliv formou, kterou sen má. Nemoc nemůže přijít tam, kde není vina,

neboť je jen jinou formou viny. Usmíření neléčí nemocné, protože není lékem. Odstraňuje jen vinu, která nemoc umožňuje. A tím vskutku léčí. Neboť nemoc odešla a nezbylo nic, proč by se měla vrátit. Mír bude s těmi, jenž byli vyléčeni v Bohu, a ne v marných snech. Neboť léčení musí vyjít ze svatosti a svatost nemůže být nalezena tam, kde je uchováván hřích. Bůh přebývá ve svatých chrámech a je uvězněn tam, kam vstoupil hřích. Přesto není místa, kde by nebyl. A tak hřích nemůže mít žádný domov, kde by se schoval před jeho dobrodiním. Není místa, kde by nebyla svatost a tak hřích a nemoc nemají kde setrvávat. Toto je myšlenka, která léčí. Nedělá rozdíly v nemožnosti.

Ani nehledá, aby uzdravila to, co není nemocné, nedbajíc, kde potřeba uzdravení je. Toto není kouzlení. Je to jen odvolání se k pravdě, jenž nemůže selhat v uzdravení a uzdravuje navěky. Není to myšlenka, která by posuzovala iluzi podle její velikostí, vážností nebo čehokoliv, co souvisí s podobou, kterou si bere. Soustřeďuje se jen na to, co to je, a poznání, že žádná iluze nemůže být skutečná.

Nepokoušejme se dnes hledat léčení toho, co nemůže trpět nemocí. Léčení musí být žádáno tam, kde je a potom použito na to, co je nemocné, aby to mohlo být uzdraveno. Neexistuje žádný léčebný prostředek určený světem, který by uskutečnil jakoukoliv změnu. Mysl, jenž přivádí iluze k pravdě je vskutku změněna. Neexistuje jiná změna než tato. Neboť jak se může jedna iluze lišit od druhé jen ve vlastnostech, jenž nemají žádnou podstatu, žádnou skutečnost, žádný střed a nic, co je skutečně odlišné?

Dnes žádáme změnu našeho myšlení o příčině nemoci, neboť hledáme vyléčení všech iluzí a ne jen jejich výměnu za jiné. Dnes budeme zkoušet nalézt zdroj léčení, jenž je v našich myslích, neboť ho tam pro nás umístil náš Otec. Není od nás vzdálenější, než my sami. Je tak blízko nás, jako naše vlastní myšlenky. Tak blízko, že je nemožné jej ztratit. Potřebujeme ho ale hledat a musí být nalezen. Nemůžeme se dnes zmýlit v tom, co se nám jeví jako nemocné. Dnes půjdeme za všechna zdání (podoby) a dosáhneme zdroje léčení, jenž zahrnuje vše. Uspějeme v té míře, do jaké si uvědomíme, že zde nemůže být smysluplný rozdíl mezi tím, co je nepravdivé a stejně nepravdivé. Není zde nic odstupňováno a nejsou tu žádná přesvědčení že to, co neexistuje je v nějaké podobě pravdivější než v jiných formách. Všechny jsou falešné a mohou být vyléčeny proto, že nejsou pravdivé. A tak odložíme stranou všechny amulety, naše kouzla a medicíny, naše mantry a chvilky magie, ať už jsou v jakékoliv podobě. Budeme klidní a naslouchající Hlasu uzdravení, jenž bude léčit všechny nemoci jako jednu, obnovujíc zdravou mysl Božího Syna. Žádný jiný hlas než právě tento nemůže léčit. Dnes uslyšíme jediný hlas, který k nám mluví z pravdy, kde všechny iluze končí a mír se vrací k věčnosti, tichému domovu Božímu. Probudili jsme jeho slyšení a necháme jej mluvit k nám 5 minut na začátku dne a opět mu budeme naslouchat posledních 5 minut večer před spaním. Naší jedinou přípravou je odložit stranou naše rušivé myšlenky, ne jednotlivě, ale všechny najednou jako jednu. Všechny jsou stejné. Nepotřebujeme mezi nimi dělat rozdíly a oddalovat tak čas, kdy uslyšíme našeho Otce k nám mluvit. Slyšíme ho právě teď, přicházíme dnes za ním. S prázdnýma rukama. Bez ničeho, na čem bychom lpěli, s pozvednutými srdci naplněnými radostí a s naslouchající myslí se modlíme:

JEN SPÁSA SE DÁ PROHLÁSIT ZA UZDRAVENÍ

PROMLUV K NÁM OTČE, ABYCHOM BYLI UZDRAVENI

A POCÍTILI JSME, ŽE NÁS SPÁSA ZAHALILA

NĚŽNOU OCHRANOU A MÍREM TAK HLUBOKÝM,

ŽE ŽÁDNÁ ILUZE NEMŮŽE RUŠIT NAŠI MYSL

ANI NÁM DOKÁZAT, ŽE JE SKUTEČNÁ

Toto se dnes budeme učit a říkat naši modlitbu pro uzdravení každou hodinu po 1 minutu, jakmile hodina udeří, abychom slyšeli odpověď na naši modlitbu, která nám bude dána, až se připojíme k tichu a radosti.

Toto je den, kdy k nám přijde uzdravení. Toto je den, kdy končí oddělenost a my si vzpomeneme, Kdo skutečně jsme.

LEKCE 141 - 150

OPAKOVÁNÍ IV

LEKCE 141 - 150

Nyní vše znovu přezkoušíme, tentokrát s vědomím, že se připravujeme na druhou část učení o tom, jak může být pravda aplikována. Dnes se začneme koncentrovat na připravenost na to, co bude následovat dále. To je náš cíl pro toto přezkoušení a pro lekce následující. Přezkoumáváme tedy nedávné lekce a jejich ústřední myšlenky takovým způsobem, který usnadní připravenost, kterou bychom měli nyní dosáhnout. Existuje ústřední téma, které sjednocuje každý krok v přezkoušení, který provádíme, což lze jednoduše říci těmito slovy: Moje mysl uchovává jen to, co si myslím s Bohem.

To je fakt a představuje pravdu o tom, Čím jsi a Čím je tvůj

Otec. Je to tato myšlenka, díky níž dal Otec Synovi stvoření,

ustanovujíc Syna jako svého spolutvůrce. Je to tato myšlenka, která plně

garantuje Synovi spásu. Neboť v jeho mysli nemohou přebývat žádné myšlenky, jenž by jeho Otec nesdílel. Nedostatek odpuštění brání této myšlence v uvědomění. Přesto je to navždy pravda. Začněme přípravu s trochou porozumění mnoha formám, v nichž může být nedostatek opravdového odpuštění pečlivě skrýván. Poněvadž jsou iluzemi, nejsou takto vnímány, neboť jimi jsou, bráníc tvé neodpouštějící myšlenky, aby nebyly viděny a rozpoznány. Jejich účelem je ukázat ti něco jiného a zadržet opravu myšlenek díky sebeklamům, jenž je je nahradily. A přesto tvá mysl obsahuje jen to, co si myslíš společně s Bohem. Tvůj sebeklam nemůže nahradit pravdu, podobně jako dítě, jenž hodí hůl do oceánu, aby změnilo příliv a odliv. Začneme tedy každé procvičování v tomto přezkoušení přípravou našich myslí, aby porozuměly lekcím, které čteme, a uviděly význam, který nám tyto lekce nabízejí. Začni každý den časem věnovaným přípravě své mysli, aby ses naučil, co ti může každá myšlenka, kterou ten den budeš prozkoumávat nabídnout ve svobodě a míru. Otevři svou mysl a očisti ji od všech myšlenek, které by tě mohly oklamat. Pak dovol této samotné myšlence, aby tě plně upoutala a ostatní odstraň:

MÁ MYSL UCHOVÁVÁ POUZE TO,

CO SI MYSLÍM SPOLEČNĚ S BOHEM

Pět minut s touto myšlenkou bude stačit k tomu, abys upevnil společnou linii, kterou určil Bůh a přenechal Jeho Mysli zodpovědnost za všechny myšlenky, které jsi ten den obdržel. Nepřijdou od tebe samotného, neboť budou všechny sdíleny s Ním. A tak každá z nich ti od Něj přinese poselství Jeho Lásky, navracejíc tvá poselství Jemu. Tak bude splynutí s Hospodinem tvé, tak jak si přál On, aby bylo. A tak, jak se tvé dovršení spojuje s Jeho, stejně se On spojí s tebou, jenž jsi dokonalý stejně, jako tvé sjednocení s Ním a Jeho s tebou.

Po své přípravě pouze přečti každou z obou myšlenek, jenž ti byla přidělena, abys ji v tomto dni přezkoumal. Potom zavři oči a pomalu si je přeříkávej. Není žádný spěch, neboť využíváš čas vskutku účelně. Dovol, aby každé slovo zářilo významem, jenž mu Bůh dal, stejně, jako byl dán tobě, skrze Jeho Hlas. Nech každou myšlenku, kterou ten den opakuješ dát ti dar, který do něj On pro tebe vložil. A nebudeme používat jiný formát pro naše procvičování, než je tento: každou hodinu během dne vnes do své mysli myšlenku, s níž tento den začal a zůstaň s ní na chvíli v tichu. Potom opakuj dvě myšlenky, jenž procvičuješ tento den beze spěchu, s dostatkem času, abys uviděl dary, které pro tebe obsahují. A dovol jim, aby byly přijaty tam, kam jsou určeny aby tam byly. Nepřidávejme další myšlenky, ale dovolme, aby tyto byly poselstvími, kterými jsou. Nepotřebujeme nic víc než toto, aby nám to přineslo štěstí a odpočinek, nekonečné ticho a dokonalou jistotu a vše, co si přeje náš Otec, abychom to dostali jako dědictví od Něho. Každý den cvičení uzavřeme stejně, jako jsme začali, opakujíc prvně myšlenku, jenž učinila tento den pro nás zvláštním časem požehnání a štěstí a skrze naši věrnost vzkřísila svět z temnoty do světla, ze žalu do radosti, z bolesti do míru, z hříchu do svatosti. Bůh nabízí díky tobě, jenž praktikuješ opatrování Jeho Slova. A jak vkládáš do své mysli myšlenky pro tento den než usneš, Jeho vděčnost tě obklopí mírem, ve kterém si přeje, abys byl navěky a jenž se učíš opět přijmout za své dědictví.

Otevři mysl, očisti ji od myšlenek, pak se plně zabývej jen úvodní myšlenkou. 5 minut a přenech zodpovědnost za myšlenky Bohu. Přečti si obě dnešní myšlenky, pak zavři oči a pomalu, beze spěchu si je přeříkávej. Vnímej význam každého slova a vnímej jeho dar od Otce. Dovol, aby byly dary přijaty tam, kam jsou určeny. Nepřidávej další věty.

 

141.

ODKLÁDÁM VŠECHNY BEZCENNÉ MYŠLENKY

MÁ MYSL UCHOVÁVÁ POUZE TO,

CO SI MYSLÍM SPOLEČNĚ S BOHEM

ODPUŠTĚNÍ JE KLÍČEM KE ŠTĚSTÍ

ODPUŠTĚNÍ NABÍZÍ VŠE, CO CHCI

 

142.

ODKLÁDÁM VŠECHNY BEZCENNÉ MYŠLENKY

MÁ MYSL UCHOVÁVÁ POUZE TO,

CO SI MYSLÍM SPOLEČNĚ S BOHEM

DĚKUJI SVÉMU OTCI ZA DARY, KTERÉ MI DAL

KÉŽ SI VZPOMENU, ŽE JSEM JEDNO S BOHEM.

 

143.

ODKLÁDÁM VŠECHNY BEZCENNÉ MYŠLENKY

MÁ MYSL UCHOVÁVÁ POUZE TO,

CO SI MYSLÍM SPOLEČNĚ S BOHEM
DNES V TICHOSTI  PŘIJÍMÁM SLOVO BOŽÍ

VŠE, CO DÁVÁM,JE DÁVÁNO MĚ

 

144.

ODKLÁDÁM VŠECHNY BEZCENNÉ MYŠLENKY

MÁ MYSL UCHOVÁVÁ JEN TO,

CO SI MYSLÍM SPOLEČNĚ S BOHEM

NENÍ JINÉ LÁSKY KROMĚ LÁSKY BOŽÍ

SVĚT, KTERÝ VIDÍM, PRO MĚ NEMÁ NIC Z TOHO, CO CHCI

 

145.

ODKLÁDÁM VŠECHNY BEZCENNÉ MYŠLENKY

MÁ MYSL UCHOVÁVÁ JEN TO,

CO SI MYSLÍM SPOLEČNĚ S BOHEM

ZA TÍMTO SVĚTEM JE SVĚT, KTERÝ CHCI

JE NEMOŽNÉ VIDĚT DVA SVĚTY

 

146.

ODKLÁDÁM VŠECHNY BEZCENNÉ MYŠLENKY

MÁ MYSL UCHOVÁVÁ JEN TO,

CO SI MYSLÍM SPOLEČNĚ S BOHEM

NEMŮŽE SELHAT TEN, KDO HLEDÁ PRAVDU

OSVOBOZUJI SE OD VŠEHO, ZA CO JSEM SVĚT POVAŽOVAL

 

147.

ODKLÁDÁM VŠECHNY BEZCENNÉ MYŠLENKY

MÁ MYSL UCHOVÁVÁ JEN TO,

CO SI MYSLÍM SPOLEČNĚ S BOHEM

NEBUDU SI CENIT TOHO, CO JE BEZCENNÉ

KÉŽ VNÍMÁM ODPUŠTĚNÍ TAKOVÉ, JAKÉ JE

 

148.

ODKLÁDÁM VŠECHNY BEZCENNÉ MYŠLENKY

MÁ MYSL UCHOVÁVÁ JEN TO,

CO SI MYSLÍM SPOLEČNĚ S BOHEM

KDYŽ SE BRÁNÍM, JSEM NAPADEN

NEMOC JE OBRANA PROTI PRAVDĚ

 

149.

ODKLÁDÁM VŠECHNY BEZCENNÉ MYŠLENKY

MÁ MYSL UCHOVÁVÁ JEN TO,

V ČEM MYSLÍM ZAJEDNO S BOHEM

KDYŽ JSEM UZDRAVEN, NEJSEM UZDRAVEN SÁM

NEBE JE ROZHODNUTÍ, KTERÉ MUSÍM UČINIT

 

150.

ODKLÁDÁM VŠECHNY BEZCENNÉ MYŠLENKY

MÁ MYSL UCHOVÁVÁ JEN TO,

CO SI MYSLÍM SPOLEČNĚ S BOHEM

DNES SI PŘEJI PŘIJMOUT ODČINĚNÍ

NÁPRAVU (USMÍŘENÍ)

JEN O SPÁSE LZE ŘÍCI, ŽE LÉČÍ

LEKCE 151 - 160

151.

VŠE JE OZVĚNOU BOŽÍHO HLASU

VŠE JE OZVĚNOU HLASU, JENŽ MLUVÍ JMÉNEM BOHA

Nikdo nemůže soudit podle dílčích důkazů. To není soud. Je to jen názor založený na nevědomosti a pochybnostech. Jeho zdánlivá jistota je pouze pláštěm nejistoty, kterou může zakrývat. Jeho obrana vypadá silně a přesvědčivě a bez pochyb, neboť všechny pochyby jsou pod ním skryty. Zdá se, že nepochybuješ o světě, který vidíš. Neptáš se, co je ti ukazováno skrze oči těla. Ani nezkoumáš, proč tomu věříš, i když jsi již poznal, že tvé smysly klamou. To, že jim věříš do posledního detailu, jenž ohlašují je dokonce ještě podivnější, když se zastavíš aby sis uvědomil, jak často svědčily chybně. Proč bys jim měl tak neúměrně věřit? Pro co jiného, než pro zásadní pochybnosti, které bys rád skryl a překryl tak jistotou? Jak můžeš soudit? Tvůj soud je založen na svědectví, jenž ti nabízí tvé smysly. Žádné svědectví nebylo nikdy falešnější než toto. Avšak co jiného soudíš, než svět, který vidíš? Uskutečnil jsi ubohou víru v to, co přináší tvé oči a uši. Myslíš si, že tvé prsty se dotýkají reality a uzavřel ses před pravdou. Toto je uvědomění, jak ho chápeš a myslíš si, že je více skutečné, než to, co je dosvědčováno Věčným Hlasem, jenž mluví jménem Boha Samotného. Může toto být úsudek? Často jsi pobízen, aby ses zdržel soudu. Ne proto, aby ti byl odepřen tvůj nárok. Nemůžeš soudit. Můžeš pouze věřit v soudy ega, jenž jsou všechny falešné. Ego vede pečlivě tvé smysly k tomu, aby ti dokázalo, jak jsi slabý, bezmocný a vystrašený, znepokojený ze spravedlivého trestu, zčernalý hříchem, ubohý ve svých pocitech viny. Promlouvá o tom to, co by chtělo být hájeno, že je tvým vlastním já. A ty věříš se zarytou jistotou, že tomu tak je. Přesto pod tímto zůstávají skryty pochybnosti, že sám nevěříš tomu, co tak přesvědčivě ukazuješ jako skutečnost. Je to samotné přesvědčení o já, které odsoudilo samo sebe. A vidí vinu uvnitř sebe. V tobě vidí jen svoje vlastní zoufalství. Neposlouchej jeho hlas. Svědci jenž ti posílá, aby ti dokázalo, že je to tvé zlo, nejsou pravdiví a s jistotou mluví o tom, co sami neví. Tvá víra v ně je slepá. Neměl bys sdílet pochyby, kterými tě jejich pán nemůže zcela přemoci. Myslíš si, že pochybovat o jeho poddaných znamená pochybovat o sobě. Přesto se musíš naučit, že ti pochybování o důkazech bude pročišťovat cestu k poznání sebe a dovolí tak Hlasu, jenž mluví za Boha Samotného být Soudcem toho, co je hodno tvé vlastní víry. Nebude ti říkat, že tvůj bratr by měl být posuzován podle toho, co v něm vidí tvé oči ani podle toho, co jeho ústa říkají tvým uším ani podle toho, co o něm říká dotek tvých prstů. Míjí takovéto zbytečné, neužitečné svědky, kteří přináší k Synu Božímu jen falešná svědectví. Rozpozná jen to, co Bůh miluje a ve svatém světle toho, co vidí a před nádherou, kterou On spatří zmizí všechny sny ega o tom co jsi. Nech Jej být Soudcem toho, co jsi, protože On má jistotu, ve které nejsou pochybnosti. Neboť ona spočívá v Jistotě tak velké, že pochyby ztrácí význam před Jeho tváří. Kristus nemůže o sobě pochybovat. Hlas, jenž mluví jménem Boha jej může jen ctít, radujíc se z Jeho dokonalé, věčné bezhříšnosti. Ten, kdo měl být souzen se může jen smát před vinou, neochoten si dále hrát s hračkami hříchu, svědky těla, před extází Kristovy svaté tváře. A takto tě On soudí. Přijmi Jeho Slovo o tom, kdo jsi, neboť On přináší svědectví o tvém překrásnému stvoření a Mysli, jejíž Myšlenka stvořila tvou skutečnost. Jaký význam má tělo pro Toho, jenž zná slávu Otce a Syna? Jaký šepot ega může slyšet? Co Jej může přesvědčit o tom, že tvé hříchy jsou skutečné? Dovol Mu být také Soudcem všeho, co vypadá, že se ti v tomto světě děje. Jeho lekce ti umožní překlenout propast mezi iluzí a pravdou. On odstraní veškerou víru v to, žes byl umístěn v bolesti, katastrofě, utrpení a ztrátě. On ti dává vizi, jenž se může dívat za tato chmurná zdání a může spatřit vlídnou tvář Krista v každém z nich. Již nebudeš více pochybovat o tom, že k tobě, jenž jsi milován Bohem, může přicházet jen dobro, neboť On bude soudit všechny události a učit tě jedinou lekci, která je obsažena ve všech. Vybere z nich ty prvky, které obsahují pravdu a přehlédne ta hlediska, jenž odráží nečinné sny. A uvidíš lásku za každou nenávistí, stálost ve změně, čistotu v hříchu a jen Nebe, jak žehná světu. Takové je vzkříšení, neboť tvůj život není součástí ničeho, co vidíš. Tvůj život stojí mimo tělo a svět, mimo jakéhokoliv svědectví o nesvatosti, ve Svatosti, svatý sám o sobě (bez ničeho). Jeho Hlas by k tobě měl promlouvat Ve všem a v každém a o ničem jiném než tvém Já a tvém Stvořiteli, jenž je Jedno s Ním.. A tak uvidíš svatou tvář Krista ve všem a neuslyšíš jiný zvuk ve všem než ozvěnu Božího Hlasu.

Dnes procvičujeme beze slov, kromě počáteční chvíle, kterou strávíme s Bohem.

Tuto dobu uvedeme pouze jediným pomalým opakováním myšlenky, kterou den začne. Pak sledujme své myšlenky, obracející se tiše k Tomu, jenž v nich vidí prvky pravdy. Dovolme mu ocenit každou z myšlenek, která do mysli přichází, odstranit prvky snů a vrátit je zpět jako očištěné myšlenky, jenž nejsou v rozporu s Vůlí Boží. Dej mu své myšlenky a On je vrátí zpět jako zázraky, které radostně prohlásí za úplné a štěstí Boha bude štěstím Jeho Syna jako důkaz Jeho věčné Lásky. A jak je každá myšlenka takto přeměněna, přijímá léčivou sílu z Mysli, která v ní uviděla pravdu a nebyla oklamána tím, co bylo klamně přidáno. Všechna vyfantazírovaná témata jsou pryč a to, co zůstalo je sjednoceno v dokonalém Myšlení, jenž nabízí svou dokonalost všude.

Věnuj 15 minut po probuzení a ochotně 15 minut předtím, než půjdeš spát. Tvá služba začne, jakmile všechny tvé myšlenky budou očištěny. Tak jsi učen jak učit Syna Boha svaté lekci jeho posvátnosti. Nikdo nemůže selhat, slyšíc že Hlas, mluvící jménem Boha ctí Božího Syna. A každý se bude dělit o myšlenky s Tebou, jenž jsi byl vzkříšen ve své mysli.

A takové je tvé „zmrtvýchvstání“ - velikonoce. A tak dej dar sněhobílých lilií světu, výměnou za svědky hříchu a smrti. Prostřednictvím tvé proměny je svět vykoupen a radostně osvobozen od viny. Dnes pozvedneme naše znovuoživené mysli v radosti a vděčnosti Jemu, Kdo obnovil naši zdravou mysl a každou hodinu si vzpomeneme na Toho, Kdo je spásou a vysvobozením. Tak, jak vzdáváme díky, svět se sjednocuje s námi a šťastně přijímá naše svaté myšlenky, jenž opravilo Nebe a očistilo. Nyní konečně započala naše služba, aby šířila po celém světě radostnou zprávu, že pravda nevlastní iluze a Mír Boží patří skrze nás každému.

 

152. LEKCE 

MÁM MOC SE ROZHODOVAT

ROZHODUJI SE PRO PRAVDU O SOBĚ

Nikdo nemůže trpět ztrátou, bez svého vlastního rozhodnutí. Nikdo netrpí bolestí kromě toho, kdo si tento stav pro sebe zvolil. Nikdo nemůže truchlit nebo se strachovat ani se považovat za nemocného, nejsou-li toto výsledky, které si přeje. A nikdo neumírá bez svého vlastního svolení. Stane se jen to, co představuje tvé přání a nic z toho, co jsi si zvolil není opominuto. Je to tvůj svět, kompletní ve všech detailech. A to je pro tebe celá tvá skutečnost. A jenom v tom je zde spása. Možná věříš tomu, že tento postoj je extrémní a příliš povšechný, než aby byl pravdou. Avšak může mít pravda výjimky? Když máš dar všeho, může být ztráta skutečná? Může být bolest součástí míru nebo smutek součástí radosti? Může strach a nemoc vstoupit do mysli, kde přebývají láska a dokonalá svatost? Pravda musí být se vším všudy, aby byla pravdou. Nepřijímej žádné protiklady ani výjimky, neboť bys zcela protiřečil pravdě. Spása je poznáním, že pravda je pravdou a nic jiného pravda není. Toto jsi již slyšel, možná jsi ale nepřijal obě části toho. Bez první nemá druhá význam. Ale bez druhé není již první pravdivá. Pravda nemůže mít protiklad. To nemůže být nikdy dost často opakováno a promýšleno. Neboť pokud to, co není pravdivé je pravdou tak, jako to co je pravda, pak je část pravdy je falešná. A pravda tak ztratila svůj význam. Nic než pravda nemůže být pravdou a co je nepravdivé je nepravdou. Toto je sice nejjednodušší, ale nejpodivnější rozlišení. Ne ale proto, že je to obtížné rozlišit. Je to ukryté za rozsáhlou škálou rozhodnutí, o kterých se ti zdá, že nejsou naprosto tvé vlastní. A tak se pravda ukazuje, jakoby měla hlediska, která jsou uváděna v protiklad, do protikladů je ale uvádíš ty. Jakého tě Bůh stvořil, takový musíš zůstat neměnný, s přechodnými pomíjivými stavy, definovanými jako nepravda. To zahrnuje veškeré střídání pocitů, změny v podmínkách týkajících se těla a mysli, uvědomování si a každou odezvu. Toto vše-zahrnování, udržuje pravdu oddělenou od klamu a lež udržuje oddělenou od pravdy takové, jaká je. Není divné, že věříš, že uvažování, kterým jsi stvořil svět jenž vidíš, je namyšlené. Bůh ho nestvořil. Tím si můžeš být jist. Co On může vědět o pomíjivosti, hříšnosti, vině, starostech, utrpení, osamělosti a mysli, jenž musí žít v těle, které musí zemřít? Ty Ho ale obviňuješ z šílenství tím, že si myslíš, že vytvořil svět, ve kterém vidíš tolik věcí, které jsou skutečné. On není šílený. Přesto jedině šílenství vytváří svět, jako je tento. Myslet si, že Bůh stvořil chaos odporující Jeho Vůli, vymyslel protiklady k pravdě a trpí smrtí aby zvítězil nad životem, to vše je arogancí. Pokora by měla okamžitě vidět, že tyto věci nejsou od Něho. A můžeš vidět to, co Bůh nestvořil? Myslet si, že můžeš, znamená věřit, že můžeš vnímat to, co Bůh nechtěl, aby bylo (co nebylo Jeho Vůlí, aby bylo). A může být něco více namyšlené než toto? Buďme dnes vskutku pokorní a přijměme, že to co je, jsme stvořili my. Máme sílu se rozhodovat. Rozhodněme se ale přijmout své oprávněné místo jako spolutvůrce vesmíru a vše, co jsi vytvořil svým myšlením zmizí. Pak vzroste k uvědomění to, co tu vždy bylo, věčně takové, jaké je nyní. A nahradí to všechny sebeklamy, které jsi vytvořil, aby sis přisvojil oltář Otce a Syna.

Dnes cvičíme pravou pokoru, vzdání se klamného předstírání, kterým se ego pokouší dokázat povýšenost (aroganci). Jen ego umí být povýšené. Pravda je pokorná v přiznání své mohutnosti, její neměnnosti a věčné úplnosti, jsouc dokonalým, vše-zahrnujícím Božím darem svému Synovi. Odkládáme povýšenost, která říká, že jsme vinni, hříšní a ustrašení, stydíc se za to, co jsme a pozvědněme místo toho naše srdce v pravé pokoře k Tomu, kdo nás stvořil neposkvrněné takové, jakým je On sám v síle a lásce. Síla rozhodnutí je naše, a my přijímáme od Něho to, čím jsme a pokorně poznáváme Božího Syna. Poznat Božího Syna znamená také, že budou všechny koncepty o sobě odloženy stranou a rozpoznány jako nepravdy. Jejich nadutost byla pochopena a v pokoře záře Božího Syna jsou radostně přijaty jako naše vlastní jeho vlídnost (jemnost), dokonalá bezhříšnost, Láska jeho Otce, jeho právo na Nebe a jeho vysvobození z pekla. Nyní se s potěšením připojujeme k uznání, že lži jsou nepravdivé a jen pravda je pravdou (skutečná). Jakmile se vzbudíme, myslíme na pravdu samotnou a strávíme 5 minut cvičením svým způsobem, dodávajíc odvahu své vystrašené mysli tímto prohlášením:

MÁM MOC SE ROZHODOVAT

DNES PŘIJMU SEBE TAKOVÉHO,

JAKÉHO MĚ STVOŘILA VŮLE MÉHO OTCE

Pak budeme čekat v tichu, vzdávajíc se všech sebeklamů, s pokorou, jaké jsme schopni požádáme naše Já, aby se nám odhalilo. A ten, kdo nikdy neodešel přijde opět do našeho vědomí, vděčný za obnovení svého domova v Bohu tak, jak byl míněn, aby byl. Trpělivě na něj čekej celý den a každou hodinu ho přivítej se slovy, kterými jsi den začal a uzavři den se stejným pozváním svého Já. Boží hlas odpoví, neboť mluví za tebe a tvého Otce. On nahradí všechny tvé zběsilé myšlenky mírem Božím, všechny sebeklamy Boží pravdou a všechny tvé iluze o sobě Božím Synem.

 

153.

V MÉ BEZBRANNOSTI SPOČÍVÁ MÉ BEZPEČÍ

Ty, kdo se cítíš ohrožen tímto měnícím se světem, jeho vrtkavým štěstím, nemilosrdnými vtipy, strohými vztahy a všemi jeho „dary“, které pouze půjčuje, aby je opět odejmul, zúčastni se této lekce velmi pečlivě. Svět neposkytuje žádné bezpečí. Je zakořeněn v útoku a všechny jeho „dary“ zdánlivého bezpečí jsou obelhávajícími klamy. Jen útočí a znovu z útočí. Žádný mír mysli není možný tam, kde hrozí takto nebezpečí. Takový svět pouze umožňuje povstat obraně. Neboť hrozba přináší hněv, hněv způsobuje útok, který vypadá rozumně, spravedlivě vyprovokovaný, přinášející spravedlivou sebeobranu. Avšak obrana je dvojnásobnou hrozbou. Neboť to nasvědčuje slabosti a nastavuje systém obrany, který nemůže fungovat. Nyní jsou slabí ještě více podlomeni, neboť existuje zrada samotná a ještě větší zrada uvnitř. Mysl je zmatená a neví, kam se obrátit, aby našla únik z těchto představ. Vypadá to, jako když se kruh točí rychle v jiném svazujíc ho a jiný v něm, dokud naděje na únik nezmizí. Útok, obrana, obrana, útok se staly kruhy hodin a dnů, jenž mysl svazují ocelovými obručemi s železným kováním a vrací mysl zpět na začátek.

Zdá se, že to je bez ustání, bez konce, stále se stahující sevření uvězněné mysli.

Obrana je nejdražší ze všech cen, kterou může ego vymáhat. V ní leží šílenství v podobě tak chmurné, že naděje na zdravou mysl se jeví jako planý sen, přesahující všechny možnosti. Pocit ohrožení podpořený světem je tak hluboký a daleko za posedlostí a s takovou intenzitou, jenž si neumíš představit, že nemáš žádné tušení o vší devastaci, kterou způsobil. Jsi jeho otrokem, nevíš, co děláš z obavy z něj. Nechápeš, jak moc jsi byl obětován ty, kdož cítíš jeho železná pouta kolem svého srdce. Neuvědomuješ si, co jsi udělal sabotáží (úmyslné poškození) svatého Míru Boha svým obranným postojem. Neboť hleď, Syn Boha jako oběť útoku fantazií, snů a iluzí, které vytvořil, přesto bezmocný v jejich přítomnosti potřebuje obranu před stále větším množstvím představ a snů, které jej těší iluzí jejich bezpečnosti. Bezbrannost je síla. Vypovídá o rozpoznání Krista v tobě. Snad si vzpomeneš na připomínku v textu, že volba je vždy dělána mezi silou Krista a tvou vlastní slabostí, viděnou odděleně od Něj. Bezbrannost nemůže být nikdy napadena, neboť rozpoznala sílu tak velkou, že útok by byl bláznovstvím nebo hloupou hrou unaveného dítěte kterou možná hraje když se stane příliš ospalé, aby si vzpomnělo, co chtělo. Bránění se je slabostí. Prohlašuje, že jsi popřel Krista a přicházíš se bát hněvu jeho Otce. Co tě nyní může zachránit před tvým bludem, rozzlobeného Boha, jehož strašný obraz myslíš, že vidíš v díle všeho zla světa? Co jiného, než iluze ti nyní mohou bránit, když je to jen iluze, s čím bojuješ? Dnes nebudeme hrát takové dětské hry. Neboť náš pravý účel je spasit svět a neměli bychom měnit nekonečnou radost, kterou nám nabízí naše funkce za bláznivost. Nedovolíme našemu štěstí sklouznout, selhat jen proto, že kousek nesmyslného snu protnul naše mysli a my jsme si spletli postavy v něm s Božím Synem a tento malý okamžik s věčností. Dnes hledíme za minulé sny a poznáváme, že nepotřebujeme žádnou obranu,neboť jsme stvořeni nenapadnutelnými, bez jakýchkoliv myšlenek, nebo přání nebo snů, v nichž by měl útok nějaký význam. Nyní se nemůžeme bát, neboť jsme za sebou zanechali všechny strachuplné myšlenky. A v bezbrannosti stojíme bezpeční s klidnou jistotou našeho bezpečí, jistí si spásou, jistí, že naplníme náš vybraný účel, když naše služba šíří své svaté požehnání po celém světě.

Na chvíli buď tichý a pomysli v tichu jak svatý je tvůj účel, jak bezpečně odpočíváš, nedotknutelný v jeho světle. Boží služebníci si vybrali, že pravda je s nimi. Kdo je svatější než oni? Kdo si může být jistější,že jeho štěstí je plně garantováno? A kdo by mohl být ještě více chráněn? Jakou obranu by snad mohli potřebovat ti, kdo jsou mezi Bohem vyvolenými skrze Jeho volbu a také svou vlastní? Je funkcí služebníků božích pomáhat svým bratrům vybrat si to, co si vybrali oni. Bůh vyvolil všechny, ale jen někteří si uvědomili, že Jeho Vůle je jejich vlastní. A dokud se ti nepodaří učit to, co jsi se naučil, spása čeká a temnota drží svět v neradostném vězení. Ani nezjistíš, že světlo k tobě přišlo a tvůj únik byl dokončen. Neboť neuvidíš světlo, dokud ho nenabídneš všem svým bratrům, zatímco jej oni vezmou z tvých rukou, takže ho rozpoznáš také jako své vlastní. Spása může být považována za hru, kterou hrají šťastné děti. Byla navržena Tím, Kdo miluje své děti, a kdo by rád nahradil jejich strachuplné hračky, radostnými hrami, jenž je učí, že hra na strach je pryč. Jeho hra dává pokyny vedoucí ke štěstí, neboť zde není nikdo poražen.

Každý, kdo hraje, musí vyhrát a jeho vítězstvím je zajištěn zisk pro každého. Hra na strach je odložena, jakmile děti poznají výhody, které spása přináší. Buďte nyní šťastni vy, kteří jste hráli na to, že jste beznadějně ztraceni, opuštěni svým Otcem, ponecháni sami v teroru světa plného strachu, šíleného hříchem a vinou. Tato hra skončila. Nadešel tichý čas, ve kterém se vzdáme hraček viny a navždy zamkneme naše podivné a dětinské myšlenky na hřích před čistou a svatou myslí nebeských dětí a Božího Syna. Zastavíme se ještě na chvíli, abychom hráli naši finální, šťastnou hru na této zemi. A potom zaujmeme své oprávněné místo tam, kde pravda setrvává a hry jsou bezvýznamné. A tak příběh končí. Dovolme, aby dnešek přinesl poslední kapitolu blíže ke světu, kde se každý může naučit, že příběh, v němž čte o děsivém osudu, porážce všech svých naději, své žalostné obraně proti pomstě, které nemůže uniknout, je jeho vlastní klamnou fantazií. Boží služebníci ho přišli probudit z temných snů tohoto příběhu, který vyvolal ve své zmatené, popletené vzpomínce tohoto zkresleného příběhu. Konečně se může Boží Syn smát s poznáním, že to není pravda.

Dnes budeme procvičovat formou, kterou udržíme na krátkou chvíli. Začneme každý den tím, že věnujeme naši pozornost denní myšlence na tak dlouho, jak je to možné. 5 minut se stane nyní minimální přípravou na den, ve kterém je spása jediným cílem, jenž máme. 10 minut by bylo lepší, 15 minut ještě lépe. A jak bude ustávat rozptýlení, aby nás odvrátilo od našeho účelu, zjistíme, že i půl hodiny je příliš krátká doba, jenž strávíme s Bohem. Ani v noci nebudeme chtít věnovat méně času s vděčností a v radosti.

Každá hodina, kdy si vzpomeneme, že jsme věrní Vůli, jenž sdílíme s Bohem, přidá našemu rostoucímu míru. Někdy možná nějaká minuta, nebo méně bude nejvíc, co můžeme nabídnout, jakmile udeří celá hodina. Někdy zapomeneme. Jindy na nás dolehnou povinnosti světa a nebudeme schopni se na chvíli stáhnout a obrátit své myšlenky k Bohu. Přesto, když budeme moci, budeme každou hodinu dbát o důvěru, kterou máme jako služebníci Boží a připomínat si své poslání a Jeho Lásku.. A budeme tiše sedět a čekat na Něj a naslouchat Jeho Hlasu a poznáme, co od nás chce, abychom v následující hodině udělali a zároveň mu poděkujeme za všechny dary, které nám dal v hodině, která minula. Časem, díky procvičování, na Něho nepřestaneme myslet a slyšet Jeho láskyplný Hlas, jenž vede tvé kroky po klidných cestách, po kterých budeš kráčet ve skutečné bezbrannosti, neboť poznáš, že Nebe jde s tebou. Nebudeš chtít svou mysl na chvíli oddělit od Něj, ani když budeš trávit svůj čas nabízením spásy světu. Myslíš si, že On to neučiní možné, tebe, jenž sis zvolil pečovat o Jeho plán spásy světa i sebe?

Naším dnešním tématem je naše bezbrannost. Oblečeme se do ní, při přípravě našeho dne. Povstaneme v síle Krista a necháme naši slabost zmizet, když si připomeneme, že v nás Jeho síla přebývá. Budeme si připomínat, že setrvává při nás během dne a nikdy neponechá naši slabost nepodpořenou Jeho silou. Kdykoliv povoláme Jeho sílu, cítíme, že hrozba naší obrany podkopává jistotu našeho účelu. Zastavíme se na moment, když nám říká „jsem tu s tebou“. Tvé procvičování začne nyní vyžadovat upřímnost opravdové lásky, aby ti pomohla zabránit tvé mysli v touze odbíhat od jejího účelu. Neobávej se ani nesmělosti. Neboj se. Nelze pochybovat, že dosáhneš svého konečného cíle. Služebníci Boží nemohou nikdy selhat, neboť láska a síla a mír, které z nich vyzařují ke všem jejich bratrům, pochází od Něj. Toto jsou Jeho dary tobě. Bezbrannost je vše, co Mu potřebuješ dát nazpět. Odlož stranou jen to, co nikdy nebylo skutečné, abys pohlédl na Krista a uviděl Jeho bezhříšnost.  

 

V mé bezbrannosti spočívá mé bezpečí

Spočívám ve světle svého svatého účelu

Síla Krista ve mně přetrvává

Služebník boží nemůže selhat

Odkládám jen to, co není skutečné

Naslouchám Božímu Hlasu a děkuji za dary, které mi dal

 

154.

JSEM JEDNÍM ZE SLUŽEBNÍKŮ BOŽÍCH

Nebuďme dnes arogantní ani falešně skromní. Již jsme opustili takovéto bláznovství. Nemůžeme a ani nepotřebujeme soudit sami sebe. Jsou to pouhé pokusy, které brání rozhodnutí a zdržují naplnění závazku vůči naší funkci. Není naším úkolem soudit svou hodnotu, ani nemůžeme vědět, jaká role je pro nás nejlepší. Co můžeme dělat v rámci rozsáhlého plánu, když nevidíme jeho celistvost? Naše role je přidělena v Nebi, ne v pekle. To, o čem si myslíme, že je slabostí, může být silou, v co věříme, že je naše síla je často namyšlenost.

Ať už je tvá určená role jakákoliv, byla vybrána Hlasem, jenž mluví za Boha, jehož funkcí je mluvit také za tebe. Vidí tvé silné stránky přesně takové, jaké jsou, a stejně dobře si je vědom, kde mohou být nejlépe aplikovány, k čemu, pro koho a kdy, vybere je a přijme tvou roli za tebe. Nepracuje bez tvého souhlasu, není ale oklamán v tom, čím jsi a naslouchá pouze svému Hlasu v tobě. Díky jeho schopnosti slyšet jediný Hlas, který je Jeho Vlastní si uvědomíš, že je v jediný Hlas v tobě. A tento Hlas určuje tvou funkci a předává ti ji, dávajíc ti sílu abys ji pochopit, dělat to, co ukládá a uspěl ve všem, co děláš a co s ní souvisí. Bůh se v tomto spojil se svým Synem a tak se Jeho Syn stává poslem jednoty spolu s Ním. Právě toto pouto Otce a Syna skrze Hlas mluvící za Boha, obnoví spásu ve světě. Právě tento Hlas, jenž mluví o zákonech, které svět neposlouchá, slibuje spásu od všech hříchů, a odstranění viny z mysli, jenž stvořit Bůh bezhříšnou. Nyní se tato mysl opět stává vědomou toho, Kdo ji stvořil a svého trvalého spojení s Ním. A tak je toto Já jedinou realitou, v níž je její vůle a vůle Boží spojena. Poslem není ten, kdo píše zprávu, kterou doručuje, ani ten, kdo zpochybňuje právo toho, kdo ji napsal, ani nežádá vysvětlení proč vybral toho, kdo přijímá zprávu, kterou přináší. Stačí, že ji přijal, předal ji tomu, komu je určena a naplnil tak předáním svou roli. Pokud určuje, jaké má poselství být a jaký účel má splnit nebo kam má být doručeno, pak selhal ve své roli doručovatele Slova. V roli nebeských poslů existuje jeden hlavní rozdíl, jenž je odlišuje od těch, které jmenuje svět. Zprávy, které doručují jsou nejprve určeny jim. A pouze, když je oni dokáží pro sebe přijmout, se teprve stávají schopni předávat je dále a dát je všude, kam byly míněny. Stejně jako pozemští poslové, jenž nenapsali zprávy, které roznáší, ale jsou jejich prvními příjemci v pravém slova smyslu, přijetí je samotné připraví na to je předávat. Pozemští poslové naplňují svou roli tím, že své zprávy rozdají. Boží poslové vykonávají svou roli tím, že přijmou Jeho poselství pro sebe a tím, že mu porozuměli jej dávají dá. Nevolí si žádné role, které jim nedala Jeho autorita (pravomoc). Takže získávají všechna poselství, která odhalují. Chtěl bys přijmout Boží poselství? Pak se tím stáváš Jeho poslem. Nyní jsi jmenován. Avšak stále ještě otálíš s předáním zpráv, které jsi přijal. A tak nevíš, že jsou tvé a nepoznal jsi je. Nikdo nemůže přijmout a porozumět tomu, co přijal, dokud to nedá. Protože v jeho dávání je jeho vlastní přijetí toho, co přijal. Ty, kdož jsi nyní poslem Božím, přijmi Jeho poselství. Neboť je to součást role, která ti byla určena. Bůh neselhal v nabízení ti toho, co potřebuješ, ani tě to neopustilo nepřijato. Ještě další část tvého určeného úkolu zatím není splněna. Ten, kdo pro tebe přijal boží poselství, by měl být tebou také přijat. Protože se s ním neidentifikuješ a nepovažuješ ho za svého. V tomto spojení, svazku, které se dnes zavazujeme rozpoznat nebudeme považovat svou mysl za oddělenou od Toho, kdo za nás mluví. Neboť je to náš hlas, jenž v něm slyšíme zúčastněn. On sám může mluvit k nám a za nás, připojujíc se k jednomu Hlasu přijímání a dávaní Božího Slova, dávání a přijímání Jeho Vůle.

Procvičujeme dávání toho, co On by rád měl tím, že to poznáme jako Jeho dary nám. On potřebuje náš hlas, aby mohl mluvit skrze nás. Potřebuje naše ruce, aby mohly držet Jeho poselství a přinesly je těm, které On určí. Potřebuje naše nohy, aby nás přivedly tam, kam On chce, aby těm co čekají v bídě mohly být nakonec doručeny. A potřebuje naši vůli spojenou s Jeho vlastní, abychom mohli být skutečnými příjemci darů, které dává. Naučme se dnes pouze tuto lekci: Nepoznáme, co přijímáme, dokud to nedáme. Slyšeli jste to říkat již stokrát a sto různými způsoby, přesto stále ještě chybí víra. Ale toto je jisté: dokud tomuto nebudeš věřit, přijmeš tisíce a tisíce zázraků, nebudeš věřit, že Bůh sám neponechal žádný dar, který bys již neměl, ani nezapřel sebemenší z požehnání svému Synovi. Co to může znamenat pro tebe, dokud se neidentifikuješ s Ním jako Jeho Vlastní?

Naše lekce pro dnešek je uvedena takto:

JSEM MEZI SLUŽEBNÍKY BOHA

A JSEM VDĚČNÝ, ŽE MÁM PROSTŘEDKY,

K ROZPOZNÁNÍ TOHO, ŽE JSEM SVOBODNÝ

Svět ustoupí, jakmile osvítíme naše mysli a poznáme tato svatá slova jako pravdu. Jsou poselstvím, které nám dnes poslal náš Stvořitel. Nyní mu ukážeme, jak změnilo naše smýšlení o sobě a o tom, co je naší funkci. Neboť dokazujeme, že nepřijímáme a nebudeme sdílet jinou vůli ani dary, než od našeho Stvořitele, jenž nám vyvstanou před očima, poplynou do našich rukou, a my poznáme, co jsme přijali.

 

155.

USTOUPÍM DO POZADÍ A NECHÁM JEJ, ABY MĚL VEDL

Je možné žít ve světě, který není zde, ačkoliv se zdá, že je. Svůj vzhled nezměníš tím, že se budeš častěji usmívat. Tvé čelo je poklidné a oči tiché, a ty, kdož kráčíš světem poznáváš druhé jako své vlastní. Avšak ti, kdo dosud nepoznali tuto cestu tě poznají také a uvěří, že jsi jako oni, stejně, jako jsi byl předtím. Svět je iluzí. Ti, kteří se rozhodli k tomuto dospět, hledají místo, kde mohou být jen zdáním a vyhnout se své vlastní skutečnosti. Avšak, když shledají, že jejich vlastní skutečnost existuje dokonce i tady, ustoupí zpět a nechají se vést. Jaké jiné rozhodnutí mohou učinit? Dovolit iluzím jít před pravdou je šílenství. Ale nechat luze klesnout za pravdu a dovolit pravdě stát vpředu takovou, jaká je, je jen rozumné. Toto je jednoduchá volba, kterou dnes uděláme. Šílená iluze zůstane na chvilku pouze svědectvím pro ty, kteří ještě neuznali, že udělali chybu ve svém výběru. Nemohou se přímo učit od pravdy, protože zapřeli, že to tak je. A tak potřebují Učitele, Který chápe jejich šílenství, ale který přesto dokáže hledět skrze iluze na prostou pravdu v nich. Pokud by pravda žádala, aby se vzdali světa, zdálo by se jim, že žádá vzdání se něčeho, co je skutečné. Mnozí se rozhodli vzdát se světa, ale přitom stále věřili v jeho skutečnost. A tak trpěli pocitem ztráty a proto nemohli být vysvobozeni. Jiní si vybrali pouze svět a tak trpí stále hlouběji pocitem ztráty, kterému neporozuměli. Mezi těmito cestami je ještě další, která vede daleko od ztráty jakéhokoliv druhu, neboť oběť i nouze jsou rychle opuštěny. Tato cesta je pro tebe určená. Kráčíš po této cestě stejně, jako ostatní, nezdáš se být od nich odlišný, ačkoliv vskutku jsi. A tak jim můžeš sloužit, zatímco sloužíš sobě a postavit je na cestu, jenž Bůh otevřel tobě a jim skrze tebe. Zdá se, že

se iluze stále objevují, aby tě držely a snažil ses jich dosáhnout. Ale není to iluze, když tě slyší mluvit, ani iluze, kterou ukazuješ jejich očím, aby jí viděli a jejich mysli chápaly. Ani pravda, jenž kráčí před tebou, k nim nemluví prostřednictvím iluzí, ani cesta, jenž vede iluzemi minulosti, zatímco jsi na cestě, na níž je voláš, aby tě následovali. Všechny cesty nakonec povedou k této jedné. Neboť oběť a nouze jsou cesty, jenž nikam nevedou, vybírajíc si porážky a cíle, které nikam nevedou. Ustup zpět tak, jak pravda vcházíc před tebe vyvedla tvé bratry z cest smrti a postavila je na cestu štěstí. Jejich utrpení je jen iluzí, přesto potřebují vedení, které je z ní vyvede, neboť si zmýlili pravdu s iluzí. Takové je volání po spáse a nic jiného. Vyžaduje to, abys přijal pravdu a dovolil jí jít před tebou, osvěcujíc cestu vykoupení z iluzí. Nejde o výkupné s cenou. Není zde žádný náklad , ale pouze zisk. Iluze se mohou jevit tak, že drží v řetězech svatého Božího Syna. Je to ale jen od iluzí, od čeho je spasen. Když ustoupí zpět, opět nalezne sám sebe. Nyní kráčej bezpečně, avšak opatrně, neboť tato cesta je pro tebe nová. A možná zjistíš, že jsi stále v pokušení jít před pravdou a dovolit iluzím, aby byly tvým průvodci. Tví svatí bratři ti byli dání, aby následovali tvé kroky, jak ty kráčíš s jistotou svého poslání k pravdě. Ta jde nyní před tebou, aby viděli něco, s čím se mohou ztotožnit, něco, čemu rozumí, aby vedlo jejich cestu. Přesto, až cesta skončí, nebude tu žádná díra, žádná vzdálenost, mezi tebou a pravdou. A všechny iluze na cestě, kterou jsi prošel nakonec zmizí, rovněž i v tobě, nezůstane nic, co by udrželo pravdu oddělenou od Božího završení, svatého, jako je On Sám. Ustup s důvěrou, a dovol pravdě, aby tě vedla. Nevíš, kam jdeš, ale Ten, kdo to ví jde s tebou. Dovol mu vést tě s oporou. Až sny skončí, čas zavře dveře za vším, co pominulo, zázraky se stanou nesmyslné, když Svatý Syn Boží nebude na cestách. Nebudou existovat žádná přání, která by byla spíše iluzí než pravdou. K tomu my postoupíme, když pokročíme na cestě, kterou nám pravda ukazuje. Je to naše poslední (konečná) cesta, kterou děláme pro každého (všechny). Nesmíme ztratit svůj směr. Proto jde pravda před námi, stejně jako před našimi bratry, kteří nás budou následovat. Jdeme k Bohu, Zastav se a ujisti se (přemýtej) o tom. Může být nějaká cesta svatější, nebo více hodna tvého úsili, tvé lásky a tvého odhodlání? Která cesta ti může dát více než vše nebo poskytovat málo a přesto nasytit Božího Syna? Kráčíme k Bohu. Pravda, která kráčí nyní před námi je zajedno s Bohem a vede nás tam, kde On navždy přebývá. Jakou jinou cestu než tuto by sis měl zvolit? Tvé nohy bezpečně spočívají na silnici, která vede do světa Božího. Nedívej se po cestách, které by tě dovedly jinam. Sny nejsou hodny toho, aby vedly tebe, kdož jsi Božím Synem. Nezapomeň, že On, položil svou ruku do tvé a svěřil ti tvé bratry, s tím, že jsi hoden Jeho víry v tebe. On se nemůže zmýlit, jeho důvěra tvoří tvou stezku jistou a tvůj cíl bezpečný. Nezklameš své bratry ani sebe. Avšak nyní tě žádá, abys na Něj myslel každý den chvíli, aby k tobě mohl mluvit a říci ti o Své Lásce, připomínajíc ti, jak velká je Jeho Důvěra a neomezená Jeho Láska. Tvým jménem i Jeho, jenž jsou stejné, budeme dnes rádi praktikovat dnes s touto myšlenkou:

USTOUPÍM A NECHÁM HO VÉST MĚ

NEBOŤ CHCI JÍT PO CESTĚ K NĚMU

 

156.

JDU S BOHEM V DOKONALÉ SVATOSTI

Dnešní myšlenka jen konstatuje jednoduchou pravdu, jenž činí hřích nemožný. Slibuje, že není k vině žádný důvod a bezdůvodně nic neexistuje. To vyplývá zcela určitě ze základní myšlenky, která je často v tomto textu opakována, Myšlenky neopouští svůj zdroj. Je-li toto pravdou, jak můžeš být oddělen od Boha? Jak bys mohl chodit světem sám, oddělený od  svého Zdroje? Jsme nestálí v myšlenkách, jenž prezentujeme v našem studijním programu. Pokud je pravda pravdou, musí platit po celou dobu. Nemůže být v rozporu sama se sebou, nemůže být v některé části nejistá a v jiné jistá. Nemůžeš chodit světem oddělen od Boha, protože bez Něj nemůžeš být. On je tím, co tvůj život je. Kde jsi ty, On je. Existuje jen jeden život. Ten sdílíš s Ním. Nic nemůže být oddělené od Něj a žít. A tak tam, kde je On, musí být svatost i život. Žádná jeho vlastnost nezůstane nesdílena vším, co je živé.

Co je živé, je svaté,jako On, neboť to, co sdílí Jeho život je součástí Svatosti a nemůže být více hříšné, jako slunce, jenž by si vybralo být z ledu, moře, jenž se rozhodlo být oddělené od vody, nebo tráva, která roste s kořeny zavěšenými do vzduchu.

V tobě je Světlo, jenž nemůže zemřít, a jehož přítomnost je tak svatá, že svět je díky tobě posvěcen. Vše co žije, ti přináší dary, a nabízí je s vděčností a radostí k tvým nohám.

Vůně květin je jejich darem tobě, vlny se před tebou klaní a stromy natahují své větve, aby tě chránily před žárem, a pokládají své listy před tebe na zem, abys mohl měkce kráčet, zatímco vítr se ztiší v šepotu kroužíc kolem tvé svaté hlavy. Světlo v tobě je to,co svět touží spatřit. Všechny žijící bytosti jsou stále před tebou, protože rozpoznávají, Kdo tě doprovází. Světlo, jenž neseš je tvé vlastní, a tak v tobě vidí svou svatost, zdravíc tě jako spasitele a jako Boha. Přijímáš jejich úctu, náležící svatosti samé, jenž tě provází, transformujíc Svým vlídným Světlem všechny věci do podoby čistoty sebe sama. Takovým způsobem spása funguje, když ustoupíš zpět, světlo v tobě vykročí do popředí a obklopí svět. To předznamená konec hříchu, ne však v trestu a smrti, nýbrž v lehkosti a smíchu hřích odejde, neboť je vidět jeho kuriózní absurdita. Je to bláznivá myšlenka, hloupý sen, ne děsivý, ale možná směšný, a kdo by promarnil okamžik příchodu Boha samotného za tak nesmyslný rozmar? Přesto jsi promrhal mnoho a mnoho let právě kvůli této bláznivé myšlence. Minulost je však pryč i se svými bláznivými fantaziemi. Již tě více nedrží spoutaného. Přiblížení k Bohu je blízko. A v krátkém intervalu pochyb, jenž stále ještě přetrvávají možná ztratíš pohled na svého společníka, a spleteš si ho s bláhovým, starodávným snem, který je nyní již minulostí. Kdo mě provází? Toto by měla být otázka, která by měla být položena tisíckrát denně, dokud jistota neukončí pochybnosti a nenastolí mír. Nechť dnes ustanou pochybnosti. Bůh mluví za tebe, odpovídajíc na tvou otázku těmito slovy:

NEJSEM SÁM

JDU V DOKONALÉ SVATOSTI S BOHEM

ZÁŘÍM NA SVĚT, OSVĚCUJI SVOU MYSL

A VŠECHNY MYSLI, KTERÉ BŮH STVOŘIL

V DOKONALÉ JEDNOTĚ SE MNOU

 

157.

CHTĚL BYCH VSTOUPIT DO JEHO PŘÍTOMNOSTI

Toto je den ticha a důvěry. Je to zvláštní čas příslibu ve tvém kalendáři dnů. Je to Nebeský čas, který byl ustanoven, aby zazářil a vrhl nadčasové světlo na dnešní den, kdy jsou slyšet ozvěny věčnosti. Tento den je svatý, neboť uvádí novou zkušenost, odlišný druh cítění a uvědomění. Strávil jsi dlouhé dny a noci oslavováním smrti. Dnes se učíš cítit radost ze života. To je další zásadní bod obratu ve studijních osnovách. Přidáme nyní nový rozměr, čerstvou zkušenost, jenž vrhá světlo na vše, co jsme se již naučili a připravuje nás na to, co se máme ještě naučit. Přivádí nás to ke dveřím, kde učení ustává, a my zachytíme letmý pohled na to, co leží daleko za nejvyššími dosaženími, kterých je možné nabýt. Na chvíli nás zde ponechá a my jdeme za, jisti si svým směrem a jediným cílem. Dnes ti bude dáno pocítit dotek Nebes, i když pak budeš navrácen zpět na cestu učení. Přesto jsi došel dost daleko na cestě, abys pozměnil čas a vyšel nad jeho zákony a na chvíli ses prošel do věčnosti. Toto se budeš učit stále více, když budeš poctivě cvičit každou lekci, přivede tě hbitěji k tomuto svatému místu, a na chvíli tě ponechá tvému Já. Ono Já dnes povede tvé cvičení, neboť to, oč nyní žádáš je to, co je Jeho Vůlí. A spojením tvé vůle s Jeho ti dnes musí být dáno to, oč žádáš. Nic není zapotřebí, kromě tvé dnešní myšlenky na osvícení mysli a toho, ponechat jí spočinout v klidném očekávání a tiché radosti, v nichž zanecháš svět rychle za sebou. Od tohoto dne tvá služba získá na pravé oddanosti a záře, jenž se šíří z tvých konečků prstů k těm, kterých se dotýkáš a žehná (blahořečí) těm, na které pohlédneš. Vize se dotkne každého, koho potkáš, každého, na koho pomyslíš nebo kdo pomyslí na tebe. Neboť tvá zkušenost dnes promění tvou mysl tak, že se stane prubířským kamenem doteku svatých myšlenek Boha. Nyní je jediným účelem tvého těla, jenž bude dnes posvěceno, přinést vidění toho, že tvůj dnešní prožitek osvítí svět. Zkušenost jako je tato nemůžeme předat přímo, přesto zanechá v našich očích vizi, kterou můžeme nabízet každému, aby mohl co nejdříve dojít ke stejné zkušenosti, v níž je svět tiše zapomenut a na chvíli vzpomenuto na Nebe. Tím, jak tato zkušenost vzrůstá a všechny cíle vyjma tohoto ztrácejí svou hodnotu, svět, do něhož se budeš navracet se tímto způsobem přiblíží o trochu více konci času a o trochu více Nebi a bude o trochu blíže svému vysvobození. A ty, kdo přinášíš toto světlo ho uvidíš jistěji a toto vidění bude zřetelnější. Nadejde čas, kdy se nevrátíš ve stejné podobě, jak vypadáš nyní, protože ji nebudeš již potřebovat. Avšak nyní má smysl, kterému dobře poslouží.

Dnes se dáme na cestu s směrem, o němž se ti nesnilo. Svatý Duch Sám, dárce šťastných snů života, Překladatel vnímání pravdy, svatý Průvodce Nebes, vysnil za tebe tuto cestu, kterou dnes podnikneš. Nyní vstoupíme do Kristovy Přítomnosti, klidní, nevšímajíc si ničeho kro

Jeho zářící tváře a dokonalé Lásky . Vize Jeho tváře s tebou zůstane, ale přijde okamžik, který překonávšechny představy, dokonce i ty nejsvatější.

Toto nikdy nebudeš učit, neboť jsi toho nedosáhl prostřednictvím učení. Přesto tato vize vypovídá o tvé vzpomínce na to, co jsi věděl v tom okamžiku a s jistotou to budeš vědět znovu.

 

158.

DNES SE UČÍM DÁVAT TO, CO JSEM DOSTAL

Co ti bylo dáno? Vědění, že jsi mysl, v Mysli a jedině mysl, navěky bez hříchu a zcela beze strachu, neboť jsi byl stvořen z lásky. Nikdy jsi neopustil svůj Zdroj, zůstávajíc takový, jaký jsi byl stvořen. Toto ti bylo dáno jako vědění, které nemůžeš ztratit.

Bylo to také dáno všemu živému, neboť pouze vědění způsobuje, že vše je naživu.

To vše jsi dostal. Každý, kdo kráčí světem, to obdržel. Není to však toto vědění, které dáváš, neboť toto bylo dáno stvořením. Nic z toho se nedá naučit. Co se tedy dnes učíš dávat? Naše včerejší lekce připomněla téma, které se nachází v počátečním textu. Zkušenost nemůže být přímo sdílena tak, jak je možné podělit se o vizi. Zjevení, že Otec a Syn jsou jedno vstoupí včas do každé mysli. Přesto je tento čas určen myslí samotnou, ne vyučováním. Zdá se, že čas je určen zcela svévolně. Přesto zde není jediný krok na cestě, jenž by byl pouhou náhodou. Přestože jsi se do ničeho ještě nepustil, bylo to již přijato. Zdá se, že čas jde jen jedním směrem. Vykonáváme ale cestu, která již skončila. Přesto se ale zdá, že budoucnost je nám stále neznámá. Čas je trik, kouzlo, obrovská iluze, v níž postavy jakoby kouzlem přicházejí a odcházejí. A přesto existuje za viditelnými podobami plán, který se nemění. Scénář je napsán. Až zážitek skončí, pochyby budou odloženy. Neboť my vidíme cestu pouze z bodu, ve kterém skončila, když se ohlédneme zpět a představujeme si, že ji procházíme znovu a mentálně si promítáme, co se stalo. Učitel nepředává zkušenosti, protože se je nenaučil. Odhalilo se mu vše samo v určený čas. Jeho darem je však vize.

Tu může předávat přímo, neboť Kristovo vědění není ztraceno, On má vizi, kterou může dát každému, kdo o ni požádá. Vůle Otce a Jeho je spojena ve vědění. Proto existuje vize, kterou vidí Duch Svatý, protože Mysl Krista ji vidí také. Zde je vytvořeno spojení světa pochyb a stínů s nehmatatelným. Existuje ve světě tiché místo, vytvořené láskou a odpuštěním. Tam jsou všechny protiklady smířeny, neboť zde cesta končí. Zkušenost, kterou nelze odnaučit, naučit ani uvidět je pouze tam. Toto je nad náš cíl, neboť to překračuje to, čeho je potřeba dosáhnout. Náš zájem je o Kristovu vizi. Té dosáhnout můžeme.

Kristova vize má jeden zákon. Nedívá se na tělo a neplete si ho se Synem, kterého stvořil Bůh. Hledí na světlo za tělem, na myšlenku za, které je možné se dotknout, čistotu, která není zkalena žalostnými chybami a děsivými myšlenkami o vině, pocházející ze snů o hříchu. Nevidí žádné oddělení, pohlédne na každého, za všech okolností, dění a událostí bez jakéhokoliv oslabení světla, které vidí. Toto se lze naučit, a musí se to naučit všichni, kdo toho chtějí dosáhnout. Vyžaduje to však uznání, že svět nemůže dát nic, co by se s tímto mohlo mohlo třeba i chabě srovnávat ani nemůže stanovit cíl, který by nezmizel, když si ho jen uvědomíš.

A toto dáváš dnes: nepohlížej na nikoho jako na tělo, pozdrav ho Jako Syna Božího, jímž je, uznáním, že je s tebou ve svatosti jedním. Takto jsou mu jeho hříchy odpuštěny, neboť Kristus má vizi, která má sílu všechny hříchy překonat. V jeho odpuštění všechny zmizí. Nejsou-li viděny Jím, prostě zmizí, protože vize svatosti, která leží za nimi je přišla nahradit. Nezáleží na tom, jakou měly podobu, nebo jak nesmírné se zdály být, nebo komu se zdálo, že ublížily. Už neexistují. A všechny následky, které se zdály mít, zmizely s nimi, nikdy se nevrátí a nikdy se nestanou.

Takto se naučíš dávat, co jsi dostal, neboť takto se Kristova vize dívá na tebe. Tuto lekci není těžké se naučit, když si vzpomeneš, že ve svém bratrovi vidíš sebe. Bude-li on ztracen v hříchu, pak musíš být i ty. Když v něm vidíš světlo, sám jsi si odpustil své hříchy. Každý bratr, se kterým se dnes potkáš, ti poskytuje další šanci, nechat na sebe zářit Kristovu Vizi a nabízí ti mír Boží. Nezáleží na tom, kdy přijde zjevení, protože to nezpůsobí čas, čas má ale ještě jeden dar k podarování, kterým je pravé vědění, jenž odráží způsob, jak přesně sdílíš s neviditelnou svatostí svůj obraz, jehož podoba září jeho nesmrtelnou láskou.

Dnes procvičujeme dívání se očima Krista, a tím, že dáváme svaté dary, dívá se Kristova vize také na nás samé.

DNES SE UČÍM DÁVAT CO DOSTÁVÁM

DÍVÁM SE OČIMA KRISTA NA SVĚTLO SVÉHO BRATRA

 

159.

DÁVÁM ZÁZRAKY,  KTERÉ JSEM OBDRŽEL

Nikdo nemůže dát to, co nepřijal. Chceš-li něco dát, vyžaduje to nejprve, abys to vlastnil. V tomto se zákony světa a Nebes shodují. Ale také se zde rozdělují. Svět věří, že vlastnění věci znamená, že si ji vlastník ponechá. Spása učí něco jiného. Dávání je způsob, jako poznat, že jsi dostal. Je to důkaz toho, že to co máš, je tvé. Porozumíš, že jsi uzdraven, když uzdravuješ. Přijímáš odpuštění jako dokončené, uskutečněné v sobě, když odpustíš. Rozpoznáváš svého bratra jako sebe sama a tak vnímáš svou úplnost. Není zázraku, který bys nemohl dávat, protože ti jsou dány všechny. Přijmi je nyní otevřením pokladnice své mysli, v níž jsou uloženy a rozdávej je. Kristova vize je zázrak. Pochází z dalekého zdroje Za, neboť zrcadlí věčnou lásku a znovuzrození lásky, jenž nikdy nezemřela, ale byla zahalena. Kristova vize představuje Nebe, neboť vidí svět podobný Nebi, takže to, co Bůh stvořil dokonalé zde může být zrcadleno. Tmavé sklo, jenž představuje svět, může zobrazovat jen překroucené obrazy v rozbitých částech. Skutečný svět ukazuje Nebeskou nevinnost. Kristova vize je zázrak, z něhož jsou zrozeny všechny zázraky. Je jejich Zdrojem, jenž zůstává s každým zázrakem, který dáváš a přesto zůstává tvůj. Je poutem, které spojuje a rozšiřuje dárce i příjemce zde na Zemi, zatímco jsou jedním v Nebi. Kristus nevidí hřích v nikom. A v Jeho pohledu jsou bezhříšní jedním. Jejich svatost byla dána Otcem a Jím samým. Kristova vize je mostem mezi světy. A můžeš bezpečně důvěřovat, že tě Jeho síla přenese z tohoto světa do svatého světa prostřednictvím odpuštění. Věci, které se zdály celkem spolehlivé, jsou zde pouhými stíny, průhlednými, slabě viditelnými, časem zapomenutými, a nikdy nedokáží zakrýt světlo, jenž za nimi září. Svatost byla vzkříšena k vizi a slepí mohou vidět. Toto je jediný dar Ducha Svatého, dům pokladů, ke kterému se můžeš obrátit s dokonalou jistotou, pro všechny věci, které mohou přispět k tvému štěstí. Všechny jsou zde již uloženy. Všechny mohou být přijaty, stačí když požádáš. Zde nejsou dveře nikdy zamčeny, a nikdy není odmítnuta nejmenší žádost nikoho, ani jeho naléhavá potřeba. V této zlaté pokladnici Krista neexistuje žádná nemoc, která by již nebyla uzdravena, žádný nedostatek, který by nebyl uspokojen, ani žádná potřeba, jenž by zůstala nenaplněna. Svět si zde vzpomene, co bylo ztraceno, když byl stvořen. A tak je zde opraven a nyní znovu stvořen, ale v odlišném světle. Co bylo domovem hříchu se stává středem milosrdenství a srdcem milosti, kde je utrpení uzdraveno a trpící vítáni. Nikomu nebude odepřen tento nový domov, kde ho čeká jeho spása. Nikdo mu není cizí. Nikdo od něj nic nežádá vyjma přijetí daru jeho uvítání. Kristova vize je svatá země v níž lilie odpuštění zapouštějí své kořeny. Toto je jejich domov. Mohou být odtud přeneseny zpět do světa, ale nikdy nemohou vyrůstat z jeho chudé a mělké půdy. Potřebují světlo a teplo a laskavou péči, kterou jim poskytuje Kristova dobročinnost. Potřebují Lásku, se kterou se na ně dívá. A stanou se Jeho posly, kteří dávají tak, jak přijali. Ber (čerpej) z Jeho pokladnice a tím í Jeho bohatství poroste. Jeho lilie neopouštějí svůj domov, jsou-li přenášeny zpět do světa. Jejich kořeny zůstanou. Oni neopouští svůj Zdroj, ale přenášejí svou dobrodiní s sebou a přeměňují svět na zahradu, jako je ta, ze které pochází a ke které se opět vrací s přidanou obohaceny přidanou vůní. Nyní jsou požehnány dvojnásobně. Poselství, které přinesly od Krista bylo doručeno, a oni jej s radostí vracejí Jemu. Pohleď na zásobu zázraků, jenž jsou pro tebe připraveny, abys je daroval. Nejsi snad hoden daru, jestliže Bůh určil, aby ti byl dán? Nesuď Božího Syna, ale následuj cestu, kterou On stanovil. Kristus sní sen o světě, kterému bylo odpuštěno. Je to dar, jímž může být učiněna vlídná přeměna od smrti k životu, od beznaděje k naději. Dovolme si na chvíli snít s Ním Jeho sen, jenž nás probouzí k pravdě. Jeho vize poskytuje prostředky k návratu naší neztracené a věčně přetrvávající posvátnosti v Bohu.

DÁVÁM ZÁZRAKY, KTERÉ JSEM OBDRŽEL
DÁVÁM LÁSKU, NEBOŤ JSEM OBDRŽEL LÁSKU
DÁVÁM ODPUŠTĚNÍ, NEBOŤ JSEM OBDRŽEL ODPUŠTĚNÍ
DÁVÁM ŠTĚSTÍ, SVOBODU, SVĚTLO, SPÁSU,
CELISTVOST, SVATOST, BEZHŘÍŠNOST, BOHATSTVÍ,…..

 

160.

JSEM TU DOMA. CIZINCEM JE TU STRACH.

Na cestách lásky je strach cizincem. Ztotožni se se strachem a budeš cizím sám sobě. A tak jsi se stal neznámým sám sobě. Tvé Já zůstává cizincem pro tu tvou část, jenž si myslí, že je skutečná, ale odlišná od tebe. Kdo by mohl zůstat duševně zdravým v takovéto situaci? Kdo jiný než šílenec by mohl věřit, že je tím, čím není, a odsoudit sám sebe? V našem středu existuje cizinec, jenž vznikl z myšlenky, jenž je pravdě cizí, mluvíc odlišným jazykem, hledíc na pravdu o světě a nepoznávajíc to, co pravda pokládá za nesmyslné. Ještě podivnějším je, že neuznává, ke komu přichází, a stále se drží toho, že jeho domov patří jemu, přestože ten, kdo je nyní doma je cizinec. Avšak jak snadné je říci „tohle je můj domov, sem patřím já a neodejdu jen proto, že nějaký blázen říká, že musím“.Je zde nějaký důvod toto neříci? Co může být příčinou kromě toho, že jsi požádal tohoto cizince, aby zaujal tvé místo a dovolil jsi, abys byl cizincem sám sobě? Nikdo by nedopustil, aby byl zbytečně vyvlastněn, ledaže by si myslel, že existuje jiný domov, který je více podle jeho gusta. Kdo je cizincem? Je to strach anebo ty, kdo není vhodný pro domov, který Bůh poskytl svému Synovi? Je strach Jeho vlastním, vytvořeným k podobě Jeho? Je to díky strachu, že láska je dokonalá a je jím naplněna? Neexistuje domov, který by byl přístřeškem lásky i strachu. Nemohou existovat společně. Jsi-li ty skutečný, potom strach musí být iluzí. A je-li skutečný strach, pak ty nemůžeš vůbec existovat. Jak jednoduše je tedy otázka vyřešena. Kdo se bojí, jen popřel sám sebe a říká „jsem tu cizinec. A tak jsem nechal domov tomu, kdo mě má rád více, než já sám a dal jsem mu vše, co jsem považoval za své.“ Nyní je vyhnán ze svých nároků, nevědíc, kým je, nejistý si ničím, kromě toho, že není sám sebou a že jeho domov mu byl zapřen. Co nyní hledá? Co může nalézt? Cizí sám sobě, nemůže nají domov, kamkoliv může pohlédnout, znemožnil si svůj návrat. Jeho cesta je ztracena, vyjma zázraku, jenž by ho venku vyhledal a ukázal mu, že tu již není cizincem. Zázrak přijde. Neboť v jeho domově jeho Já zůstalo. To zjistilo, že uvnitř žádný cizinec není a žádného cizince nepřijalo v domnění, že je to Já. A zavolá si Vlastníka, poznávajíc, co je Jeho vlastnictvím. Kde je cizinec? Není to ten, jehož tvé Já nevolalo? Nejsi nyní schopen rozpoznat tohoto cizince ve svém středu, neboť jsi mu dal svoje oprávněné místo. Avšak tvé Já si je jisté svým Vlastnictvím stejně, jako Bůh svým Synem. On nemůže být zmaten svým stvořením. Je si jist tím, co mu patří. Žádný cizinec nemůže být nastrčen mezi vědění Boha a skutečnost Jeho Syna. Boží jistota postačí. On je Ten, kdo ví, že Jeho Synovi patří navždy to, co mu On určil. On odpověděl tobě, kdo se ptáš „Kdo je cizincem?“ Slyš Jeho hlas, jenž tě ujišťuje klidně a spolehlivě, že nejsi cizí svému Otci, ani tvůj Stvořitel není učiněn cizincem pro tebe. S kým se Bůh spojil zůstává navždy jedním, doma v Něm, není žádným cizincem pro Sebe sama.

Dnes nabízíme díky za to, že Kristus přišel hledat svět, jenž Mu patří . Jeho vize nevidí cizince, ale spatřuje své Nejmilovanější a v radosti se s nimi spojuje. Oni Ho vidí jako cizince, neboť nepoznávají sami sebe. Avšak jakmile Ho přivítají, vzpomenou si. A On je laskavě vede opět do domova, kam patří. Nikdo na Krista nezapomněl. Nikdo nedokáže zapomenout. Nikdo nemůže selhat, připomínajíc ti, že tvůj domov může být úplný a dokonalý tak, jak byl stvořen. On na tebe nezapomněl, ale ty si na Něj nevzpomeneš, dokud nepohlédneš na všechny tak, jako On. Kdo zapírá svého bratra, popírá Jeho a tím dar vidění, díky němuž je jasně rozpoznáno Jeho Já, připomenut Jeho domov a díky němuž přijde Jeho spása.

LEKCE 161 - 170

161.
POŽEHNEJ MI, SVATÝ SYNU BOŽÍ

Dnes procvičujeme odlišně, a zaujmeme postoj, jímž se postavíme našemu hněvu tak, aby naše strachy mohly zmizet a nabídly prostor lásce. V jednoduchých slovech, jenž budeme procvičovat v dnešní myšlence, existuje spása. Je v nich odpověď na pokušení, tato odpověď nemůže selhat vítajíc Krista, v němž již byly ovládnuty strach i hněv. Vykoupení (náprava, spása, smíření) zde bylo dokonáno, svět bezpečně minul a již obnovil Nebe. Existuje odpověď Hlasu, jenž mluví jménem Boha. Naprostá abstrakce je přirozený stav mysli. Její část je však nyní nepřirozená. Nedívá se na vše jako na jedno. Namísto toho vidí jen útržky z celku, neboť jen takto může vymyslet oddělený svět, jenž vidíš. Účel všech vidění je ukazovat ti to,co si přeješ vidět. Všechna slyšení přináší tvé mysli jen zvuky, které chce slyšet. Takto byla vytvořena specifika. A právě tato specifika musíme pro praktikování použít. Dáme je Duchu Svatému, aby On je mohl použít pro účel, který je odlišný od toho, jenž jsme jim dali my. On může ale použít jen to, co jsme vytvořili my sami, aby nás učil z jiného úhlu pohledu a tak ve všem uvidíme odlišné použití. Jeden bratr znamená všichni bratři. Každá mysl obsahuje všechny mysli, protože každá mysl je jedno. Taková je pravda. Objasňují však tyto myšlenky význam stvoření? Přináší ti jejich slova dokonalé vyjasnění? Copak se nezdají být jen prázdnými zvuky? Možná hezké, správné postoje, avšak v podstatě nejsou pochopitelné ani srozumitelné. Mysl, která se naučila přemýšlet specificky, nemůže již chápat abstrakci ve smyslu, že je vše-obsahující. Potřebujeme vidět málo, abychom se toho hodně naučili. Zdá se, že cítíme, že naši svobodu omezuje tělo, způsobuje nám utrpení a nakonec nás staví mimo život. A přece jsou těla pouhými symboly pro konkrétní formu strachu. Neboť strach bez symbolů nevyvolává žádnou odezvu, a tak symboly mohou znamenat bezvýznamnost.

Láska nepotřebuje žádné symboly, neboť je pravdou. Ale strach se připojuje na specifika, neboť je nepravdou, klamem. Neútočí mysli, ale těla. Tato myšlenka připomíná náš text, kde je toto často připomínáno. Toto je důvod, proč se těla snadno stávají symboly strachu. Mnohokrát jsi byl vyzván, aby ses podíval za tělo, neboť tvůj zrak ukazuje symbol „nepřítele“ lásky, nevidíc Kristovu vizi. Tělo je terčem útoku, neboť nikoho nenapadne, že by nenáviděl mysl. Avšak co jiného než mysl vede útok na tělo? Co jiného však může být sídlem strachu než to, co myslí na strach? Nenávist je specifická. Musí existovat něco, na co bude útočeno. Nepřítel musí být vnímán v nějaké formě, ve které je možné se ho dotknout, vidět, slyšet a nakonec ho i zabít. Když nenávist spočine na nějaké věci, žádá její jistou smrt, stejně, jako Bůh vyhlašuje, že žádná smrt neexistuje. Strach je nenasytný, pohlcující vše, co jeho oči spatří, vidíc ve všem sám sebe je donucen obrátit se sám proti sobě, aby se zničil. Ten, kdo vidí bratra jako tělo, jej vidí jako symbol strachu. A bude útočit, neboť to co spatřuje, je jeho vlastní strach vně sama sebe, připravený k útoku a skučící, aby se s ním ještě jednou spojil. Neomylný intenzitou hněvu, jenž projektovaný strach musí vyvolat. Křičí v hněvu a lapá po dechu ve zběsilé naději, že může dosáhnout na jeho tvůrce a zničit ho. Toto vidí fyzické oči v tom, koho Nebe opatruje, andělé milují a Bůh ho stvořil dokonalým. Toto je pro něj skutečností. A v Kristově vizi je odrážen jeho půvab v podobě tak svaté a tak krásné, že by ses jen stěží zdržel pokleknutí u jeho nohou. Namísto toho ho však vezmeš za jeho ruku, neboť jsi jako On z pohledu, který jej takto vidí. Útočíš na něj jako na nepřítele, neboť nevnímáš, že v jeho rukou je tvá spása. Přesto ho o ni požádej a on ti jí dá. Požádej ho, aby nebyl symbolem tvého strachu. Žádal bys, aby láska zničila sama sebe? Nebo chceš aby se ti odhalil a ustanovil tě svobodným?

Dnes procvičujeme ve formě, o kterou jsme se pokoušeli již dříve. Tvá připravenost je nyní lepší a dnes budeš blíže Kristově vizi. Je-li tvým úmyslem jí dosáhnout, pak dnes jistě uspěješ. A jakmile jednou uspěješ, nebudeš již dále ochoten přijmout svědectví očí těla. To, co uvidíš ti bude zpívat starodávné melodie, aby ses rozpomněl. Nezapomněl jsi na Nebe. Vzpomínáš?

Vyber si jednoho bratra jako symbol ostatních a požádej ho o spásu. Nejprve se na něj podívej tak jasně, jak můžeš, ve stejné podobě, v jaké jsi zvyklý. Prohlédni si jeho tvář, ruce, nohy, oblečení. Sleduj jeho úsměv a známá gesta, která dělá tak často. Pak pomysli na toto: to, co nyní vidíš, skrývá před tvým zrakem pohled na toho, kdo ti může odpustit všechny tvé hříchy, jeho svaté ruce mohou sejmout drápy, které probodávají tvé ruce a zvednout trnovou korunu, jenž sis nasadil na krvácející hlavu. Požádej ho, aby tě osvobodil, a aby ti ti tento svatý Syn Boží dal své požehnání. Viděl tě očima Krista a viděl v tobě svou dokonalou bezhříšnost. Ten, na Koho jsi zavolal, ti odpoví. Neboť uslyší Hlas jménem Boha v tobě a odpoví tvým vlastním. Pohlédni teď na toho, koho jsi viděl předtím pouze z masa a kostí. A uznej, že k tobě přišel Kristus. Dnešní myšlenka je tvou spásou před strachem a hněvem. Zajisté ji použij okamžitě, kdybys byl v pokušení zaútočit na bratra a vnímat v něm symbol svého strachu. A uvidíš ho náhle se proměnit z nepřítele na spasitele, z ďábla na Krista.

DEJ MI SVÉ POŽEHNÁNÍ, SVATÝ SYNU BOŽÍ,

ABYCH TĚ UVIDĚL OČIMA KRISTA

A VIDĚL V TOBĚ DOKONALOU BEZHŘÍŠNOST.

 

162.

JSEM TAKOVÝ, JAKÉHO MĚ BŮH STVOŘIL

Tato myšlenka pečlivě uchovávaná v mysli, by spolehlivě zachránila svět. Čas od času ji budeme opakovat, až se dostaneme do další fáze učení. Zatímco postoupíš, bude pak pro tebe znamenat daleko více. Tato slova jsou posvátná, neboť jsou to slova, která dal Bůh jako odpověď světu, který jsi vytvořil ty. Svět v jejich důsledku zmizí a všechny věci, které byly viděny uvnitř jeho mlhavých mraků a výparů iluzí zmizí, jakmile budou tato posvátná slova vyslovena. Protože pochází od Boha. Existuje slovo, prostřednictvím kterého se stal Syn štěstím svého Otce, Jeho Láskou a Jeho dovršením. Zde je stvoření prohlášeno a uctěno takové, jaké je. Neexistuje žádný sen, který by tato slova nemohla rozptýlit, neexistuje žádná myšlenka hříchu ani iluze v tomto snu, jenž nevybledne před jejich sílou. Jsou trumpetou probuzení, jejíž zvuky zní světem. Mrtví se probouzejí jako odpověď na její volání. A ti, kdo jsou naživu a slyší tento zvuk nikdy nepohlédnou na smrt. Skutečně Svatým je ten, kdo si tato slova přivlastnil probouzejíc se s nimi ve své mysli, připomínajíc si je po celý den a vnášejíc je do spánku v noci při ulehnutí. Jeho sny jsou šťastné a jeho odpočinek zabezpečen, jeho bezpečí je zajištěno a jeho tělo uzdraveno neboť spí a probouzí se s pravdou vždy před sebou. On spasí svět, neboť dává světu to, co obdržel, pokaždé, když procvičuje tato slova pravdy.

Dnes procvičujeme jednoduše. Neboť slova, jenž používáme jsou silná a nepotřebují žádné další myšlenky navíc, aby změnily mysl toho, kdo je používá. Tak je mysl zcela změněna, že nyní je pokladnicí, do které Bůh ukládá všechny Své dary a Svou Lásku, aby byly rozšířeny do celého světa, narůstajíc v tom, kdo dává, byly uchovány jako kompletní, neboť jejich sdílení je neomezené. A tak se učíš myslet společně s Bohem. Kristova vize obnovila tvůj zrak tím, že zachránila tvou mysl. Dnes ti vzdáváme čest. Máš právo na dokonalou svatost, kterou jsi nyní přijal. A tímto přijetím je spása přivedena ke každému, Neboť kdo by uchovával hřích, když taková svatost požehnala světu? Kdo by zoufal, když mu patří dokonalá radost, dostupná všem jako lék na zármutek a utrpení, všechny pocity ztráty a úplný únik z hříchu a viny? A kdo by ti nyní nebyl bratrem, tobě, jenž jsi jeho vykupitelem a spasitelem? Kdo by tě ve svém srdci nepřivítal s láskyplným pozváním, dychtivý spojit se ve svatostí s tím, kdo je stejně svatý jako on?

JSEM TAKOVÝ, JAKÉHO MĚ BŮH STVOŘIL

Tato slova rozptylují noc a temnota již více neexistuje. Světlo dnes přichází požehnat světu. Neboť uznání světa je v tom, že jsi uznal Božího Syna.

 

163.

SMRT TU NENÍ. SYN BOŽÍ JE SVOBODNÝ

Smrt je myšlenka, která na sebe bere mnoho, často nepoznatelných forem. Může se objevovat jako smutek, strach, úzkost nebo pochybnost, jako hněv, ztráta víry nebo nedostatek důvěry, starost o tělo, závist nebo jakákoliv forma, v níž je ti znemožňěno, aby tě lákalo přání být takovým, jakým jsi. Všechny takovéto myšlenky jsou ale odrazem uctívání smrti jako spasitele a dárce vysvobození. Ztělesnění strachu, hostitele hříchu, boha viny a pána všech iluzí způsobuje, že myšlenka na smrt se zdá mocná. Proto se zdá, že drží ve svých mrtvých rukou vše živé, ve svém zničujícím sevření drží všechny plány a naděje a všechny cíle vnímá jen svýma nevidomýma očima. Slabí, bezmocní a nemocní se klaní před svou obrazem, myslíc si, že jen ten skutečný, nevyhnutelný, hodný jejich důvěry. Neboť toto vše zajisté nastane. Vše, kromě smrti se zdá být nejisté, těžce získatelné a příliš rychle ztracené, nejisté ve svém výsledku, schopné zklamat naděje, které to kdysi vzbudilo, a zanechat příchuť prachu a popela při probuzení z touhy a snů. Ale smrt je spolehlivá. Neboť přijde jistými kroky, když nastane čas pro její příchod. Nikdy nezklame v tom, že si se samozřejmostí vezme jako rukojmí celý život. Klaněl by ses modlám, jako je tato? Zde, uvnitř idolu vytvořeného z prachu, leží síla a moc Boha Samotného. Tady je opak Boha prohlášen za pána všeho stvoření, který je silnější než Boží Vůle k životu, k nekonečné lásce. Nebeské dokonalosti a neměnné dokonalosti. Zde je Vůle Otce a Syna nakonec přemožena a uložena k odpočinku pod náhrobním kamenem, který smrt položila na tělo svatého Syna Boha. Znesvěcen porážkou se stal takovým, jakým ho smrt chtěla mít. Jeho náhrobní nápis, který napsala smrt sama, je beze jména, neboť se změnil v prach. To prohlašuje pouze toto: „Zde leží svědectví toho, že Bůh je mrtev“. A toto píše znovu a stále znovu, dokud všichni její uctívači souhlasí a poklekají před ní s čelem k zemi, ustrašeně šeptajíc, že tomu tak je. Není možné uctívat smrt v jakékoliv formě a přesto si vybrat některé formy, které bys již nechtěl uchovávat a chtěl ses jich vyvarovat, zatímco v ostatní bys chtěl stále věřit. Neboť smrt je absolutní, Buď vše zemřelo, anebo jinak to žije a nemůže to zemřít. Žádný kompromis není možný. Zde opět vidíme jasný postoj, který musíme přijmout, máme-li zdravý rozum, že úplný protiklad jedné myšlenky nemůže být pravdou, ledaže jeho opak by byl dokázán jako nepravdivý.

Myšlenka Boží smrti je tak pošetilá tak, že dokonce i šílenec má potíže v ní uvěřit. Neboť z ní vyplývá, že Bůh byl kdysi naživu a nějakým způsobem zahynul, byl zabit patrně těmi, kdo nechtěli, aby zůstal naživu. Jejich silnější vůle jim umožnila nad Ním zvítězit, a tak věčný život poskytl příležitost smrti. A s Otcem zemřel také Jeho Syn. Uctívači smrti se mohou bát. A přesto, mohou být takovéto myšlenky děsivé?

Kdyby uviděli, čemu věří, byli by okamžitě osvobozeni. A ty jim to dnes ukážeš. Smrt neexistuje a my se jí vzdáváme v jakékoliv formě pro spásu jejich i naší vlastní. Bůh nestvořil smrt. Jakákoliv podoba, kterou si bere, musí být tedy iluzí. Dnes vykonáváme tento postoj. A tak je nám dáno podívat se za smrt a vidět život Za.

OTČE NÁŠ, POŽEHNEJ DNES NAŠE OČI.

JSME TVÍ POSLOVÉ A RÁDI BYCHOM SE DÍVALI

NA NÁDHERNÝ ODLESK TVÉ LÁSKY, KTERÁ ZÁŘÍ VE VŠEM.

ŽIJEME A POHYBUJEME SE NAVĚKY V TOBĚ SAMÉM.

NEJSME ODDĚLENI OD TVÉHO VĚČNÉHO ŽIVOTA.

NENÍ SMRT, NEBOŤ SMRT NENÍ TVÁ VŮLE,

A SETRVÁVÁME NAVĚKY TAM, KAM JSI NÁS UMÍSTIL,

V ŽIVOTĚ, KTERÝ SDÍLÍME S TEBOU A VŠÍM ŽIVÝM,

ABYCHOM BYLI JAKO TY A TVOU SOUČÁSTÍ NAVŽDY.

PŘIJÍMÁME TVÉ MYŠLENKY JAKO SVÉ A NAŠE VŮLE

JE S TVOU VĚČNĚ JEDNO.

AMEN

 

164.

NYNÍ JSME JEDNO S NÍM,

KDO JE NAŠÍM ZDROJEM

Kdy jindy, než nyní, může být rozpoznána pravda? Přítomnost je jediný čas, který zde je. A tak dnes, v tomto okamžiku, se podíváme na to, co je tam navždy, ne v našich očích, ale v očích Kristových. Hledí na minulost a vidí tam ztělesněnou věčnost. Slyší zvuky, které plodí rušný svět, avšak slyší je slabě. Neboť za všemi slyší mnohem čistější, smysluplnější a bližší píseň Nebes a Hlas ve jménu Boha. Svět se před Jeho zrakem snadno ztrácí. Jeho zvuky slábnou. Melodie daleko Za světem zesiluje a stále více a více je zřetelné prastaré volání, na které On dává odvěkou odpověď. Obojí poznáš, neboť jsou jen tvou vlastní odpovědí na volání, jímž tě volá tvůj Otec.

Kristus odpovídá za tebe, ozývajíc se tvým Já, používajíc tvůj hlas, aby dal Jemu radostné svolení, přijímajíc pro tebe tvé vysvobození. Jak svaté je dnes tvé praktikování, když ti Kristus dává svůj zrak a slyší za tebe a odpovídá tvým jménem na volání, jenž slyší! Jak tichý je čas, který věnuješ, abys ho strávil s Ním Za tímto světem. Jak snadno jsou všechny tvé domnělé hříchy zapomenuty, a všechny tvé smutky nezapamatovatelné. Dnes je zármutek odložen, neboť pohledy a zvuky, jenž přichází z menší blízkosti než je svět, jsou očištěny pro tebe, kdo dnes přijímáš dary, které On dává.

Je zde ticho, které nemůže svět zasáhnout. Je zde prastarý mír, jenž neseš ve svém srdci a který jsi neztratil. Existuje v tobě pocit svatosti, jehož se myšlenka na hřích nikdy nedotkla.

Dnes si budeš na toto vše po celý den rozpomínat. Dnes ti poctivé praktikování přinese odměny tak velké a tak zcela odlišné od všech věcí, které jsi hledal dříve, že poznáš, že je zde tvůj poklad a tvá opora. Dnes je den, kdy se domýšlivé představy rozhrnou jako opona, aby odhalily to, co leží za nimi. Nyní je to, co je opravdové učiněno viditelným, zatímco všechny stíny, které vypadaly skrytě pouze spadly dolů. Nyní je rovnováha napravena a souzení ponecháno Tomu, kdo soudí pravdivě. A v Jeho soudu bude svět před tvýma očima odhalen v dokonalé nevinnosti. Nyní jej uvidíš očima Krista. Nyní je jeho přeměna pro tebe zřejmá. Bratře, tento den je pro svět svatým. Tvá vize, jenž ti byla dána z dalekého světa Za všemi věcmi ve světě, se na ně dívá zpět v novém světle. A to, co vidíš, se stává uzdravením s spásou světa. Cenné i bezcenné jsou obojí vnímány a rozpoznány takovými, jaké jsou. A to, co je hodno tvé lásky tvou lásku dostává, zatímco nezůstalo nic, čeho je třeba se bát.

Nebudeme dnes soudit. Přijmeme pouze to, co je nám dáno soudem, učiněným mimo tento svět. Naše dnešní praktikování se stane naším darem díkůvzdání za naše vyproštění ze slepoty a bídy. Vše co vidíme, bude jen navyšovat naši radost, protože svatost všeho odráží naši vlastní. Stojíme v odpuštění v očích Krista, zatímco naším odpuštěním odpouštíme celému světu. Žehnáme světu, jakmile ho uvidíme ve světle, v němž náš Spasitel vidí nás, a nabízíme mu svobodu, která nám byla dána skrze jeho oči odpuštění, a ne naše vlastní.

Roztáhni oponu během svého cvičení pouze tím, že necháš odejít všechny věci, o kterých si myslíš, že chceš. Odlož své malicherné poklady a nech čistý a otevřený prostor ve své mysli, kam může přijít Kristus a nabídnout ti poklad spásy. On potřebuje tvou nejsvatější mysl pro spásu světa. Není tento účel hoden toho, být tvým? Není snad Kristova vize hodna úsilí překonat všechny neuspokojivé cíle světa? Nenech dnešní den uplynout bez darů, jenž pro tebe uchovává, tím, že popřeš svůj souhlas a své přijetí. Můžeš změnit svět, pokud je potvrdíš. Možná nevidíš hodnotu, kterou tvé přijetí dává světu. Ale jistě ji chceš. V tento jediný den můžeš vyměnit všechno utrpení za radost. Praktikuj usilovně, svědomitě a dar je tvůj. Mohl by tě Bůh oklamat? Může Jeho slib selhat? Můžeš odmítnout tak málo, když Jeho Ruka nabízí úplnou spásu Jeho Synovi?

 

165.

KÉŽ MÁ MYSL NEPOPÍRÁ MYŠLENKU BOŽÍ

Co jiného způsobuje zdání, že tento svět je skutečný, než tvé vlastní popření pravdy, jenž leží Za ním? Co jiného, než tvé myšlenky na bídu, utrpení a smrt, zahalují dokonalé štěstí a věčný život, jenž si přeje pro tebe tvůj Otec? A co jiného může skrývat to, co nemůže být utajeno, vyjma iluzí? Co před tebou může být střeženo, co jsi již měl, kromě tvé volby to nevidět a popřít, že to existuje ? Stvořila tě Myšlenka Boha. Neopustila tě, a nenechala tě ani na okamžik odloučeného od sebe. Patří k tobě. Díky ní žiješ. Je to tvůj Zdroj života, udržuje tě se sebou jedním, a vše je jedním s tebou, neboť tě neopustila. Myšlenka Boží tě chrání, pečuje o tebe, změkčuje tvé místo odpočinku a uhlazuje tvou cestu, osvěcuje tvou mysl štěstím a láskou. Věčnost a věčný život září v tvé mysli, neboť Myšlenka Boží tě neopustila a stále s tebou zůstává. Kdo by popíral své bezpečí, svůj mír, svou radost a své uzdravení, svůj mír mysli a svůj tichý odpočinek, své klidné probuzení, kdyby jen poznal, kde přebývají? Nebyl by okamžitě připraven odejít tam, kde se nalézají opouštějíc vše ostatní, tak bezcenné ve srovnání s nimi? A nalézajíc je, neujistil by se, že s ním zůstaly a on že zůstal s nimi? Nepopírej Nebe. Je dnes tvé, ale na požádání. Ani nechápeš, jak velký, skvělý je to dar, ani jak moc změněná bude tvá mysl, až k tobě tento dar přijde. Požádej o jeho přijetí a bude ti dán. To tě přesvědčí. Dokud ho nepřivítáš jako svůj, nejistota potrvá. Avšak Bůh je nestranný. Jistota není nezbytná k tomu, co může poskytnou tvůj pouhý souhlas. Požádej s touhou (přáním). Nemusíš si být jist, abys požadoval jedinou věc, kterou chceš. Ale když ji přijmeš, budeš si jist, že máš poklad, který jsi vždycky hledal. Za co bys ho potom měnil? Co by tě přimělo k tomu, nechat ho zmizet pryč z tvé extatické vize? Neboť tento pohled dokazuje, že jsi vyměnil svou slepotu za vidoucí oči Krista, tvá mysl dospěla k odložení popírání a přijala Myšlenku Boží jako své dědictví. Nyní jsou všechny pochybnosti minulostí, konec cesty je jistý a spása je ti dána. Nyní je Kristova síla ve tvé mysli aby léčila, tak, jak jsi byl vyléčen ty. Nyní jsi mezi spasiteli světa. Tvůj osud leží pouze v tomto. Souhlasil by Bůh ponechat svého Syna navždy umírat hlady odmítáním potravy, když potřebuje žít? Hojnost přebývá v něm a tak ho nouze nemůže odříznout od Boží vyživující Lásky a jeho domova.

Praktikuj dnes s nadějí, neboť naděje je vskutku oprávněná. Tvé pochyby jsou nesmyslné, neboť Bůh si je jistý. A myšlenka na Něj nikdy nechybí. Jistota musí přebývat v tobě, kdo jsi Jeho hostitelem. Tento kurz odstraní všechny pochybnosti, jenž jsi vložil mezi Něj a svou jistotu o Něm. To, co nám dá jistotu je spolehnutí se na Boha, ne na sebe. A praktikujeme Jeho Jménem tak, jak nás Jeho Slovo vede. Jeho jistota leží za všemi pochybnostmi. Jeho Láska zůstává Za každou naší obavou. Myšlenka na Něj je stále Za všemi sny a v našich myslích, v souladu s Jeho Vůlí.

 

166.

JSOU MI SVĚŘENY BOŽÍ DARY

Všechno je ti dáno. Boží důvěra v tebe je neomezená. On zná svého Syna. Dává bez výjimky a nenechává si nic, co by mohlo přispět k tvému štěstí. A přesto, jestliže tvá vůle není jedno s Jeho, nejsou Jeho dary přijaty. Co by tě ale mohlo přimět myslet si, že je zde jiná vůle než Jeho? Zde je paradox, který je základem vzniku světa. Tento svět není Vůlí Boha a tak není skutečný. Přesto ti, kteří si stále myslí, že skutečný je, musí věřit, že existuje jiná vůle a ta vede k opačným účinkům, než které si On přeje. Vskutku nemožné, avšak každá mysl, která se dívá na svět a oceňuje ho jako jistý, spolehlivý, důvěryhodný a pravdivý, skutečně věří ve dva stvořitele, anebo v jednoho - sebe samého. Ale nikdy v jediného Boha. Boží dary nejsou přijatelné pro nikoho, kdo si uchovává takováto podivná přesvědčení. Musí věřit, že přijmout Boží dary, jakkoliv evidentní se možná staly, jakkoliv urgentně je možná nazval považujíc je za své vlastní, znamená být tlačen ke zradě proti sobě. Musí popřít jejich přítomnost, jenž odporuje pravdě, a trpět hájením světa, který vytvořil. Existuje jediný domov, který si myslí, že zná. V něm je jediné bezpečí, které věří, že může najít. Bez světa, který vytvořil je jen vyděděncem, bezdomovcem a bázlivcem. Neuvědomuje si, že je to zde, kde je skutečně vystrašený, a také bezdomovcem a vyvrhelem bloudícím tak daleko od domova, a tak dlouho, že si neuvědomuje, že zapomněl, odkud přišel, kam jde a dokonce, kdo skutečně je. Přesto v jeho nesmyslném putování jdou Boží dary s ním, všechny jsouc pro něj neznámé. Nemůže je ztratit. To, co mu bylo dáno ale nevidí. Putuje dál, vědom si marnosti, kterou vidí všude kolem sebe, uvědomujíc si, jak jeho málo jen ubývá, jak jde vpřed nikam. Stále putuje v bídě a chudobě sám, ačkoliv Bůh je s ním, a jeho poklad je tak ohromný, že vše, co svět obsahuje je bezcenné před jeho velikostí. Vypadá jako ubohá postava, unavená, vyčerpaná, v otrhaných šatech a s krvácejícíma nohama z tvrdé cesty, po které kráčí. Každý se v něm pozná, neboť každý, kdo sem došel, usiloval o cestu, kterou on následuje a cítil porážku a beznaděj stejně, jako cítí on. Přesto je opravdu tragické, když vidíš, že následuje cestu, jenž si vybral a potřebuje jen pochopit, Kdo jde s ním a odkrýt své poklady, aby byl osvobozen. Toto je tvé vyvolené já, to, které sis vytvořil jako náhradu za skutečnost. Je to já, které tvrdě, zuřivě bráníš proti všem důvodům, všem důkazům a všem svědectvím, které se ti pokoušejí ukázat, že toto nejsi ty. Nedbáš na ně. Jdeš po cestě, kterou sis určil, se sklopenýma očima, abys nezachytil ani letmý pohled na pravdu a nebyl zbaven sebeklamu a osvobozen.

Krčíš se strachy, že bys mohl na svém rameni cítit dotek Krista, a vnímat jeho vlídnou ruku, jenž tě vede k tomu, abys pohlédl na své dary. Jak bys pak ve vyhnanství velebil svou chudobu? Dovedl by tě k tomu, že se budeš smát svému vnímání sebe sama. Kde bude pak sebelítost? A co se stane z celé tragédie, kterou jsi chtěl vytvořit pro toho, pro koho Bůh zamýšlel pouze radost? Nyní k tobě přišel tvůj dávný strach, a spravedlnost ho nakonec dohnala. Kristova ruka se dotkla tvého ramene, a ty cítíš, že nejsi sám. Dokonce si pomyslíš, že to ubohé já, o kterém ses domníval, že jím jsi, není možná tvou pravou identitou. Možná je Slovo Boží pravdivější, než tvé. Možná jsou Jeho dary pro tebe skutečné. Možná jsi ho nepřelstil zcela svým plánem držet Jeho Syna v hlubokém zapomnění a jít po cestě, kterou sis zvolil sám, bez svého Já. Boží Vůle neodporuje. Ta pouze je. Není to Bůh, koho jsi uvěznil ve svém plánu na ztrátu svého Já. Neví nic o plánu, jenž je tak cizí Jeho Vůli. Byla zde žádost, které nerozuměl, na kterou dal Odpověď. To je vše. A ty, komu byla odpověď dána, již nepotřebuješ nic jiného než toto. Nyní žijeme, neboť nemůžeme zemřít. Přání na smrt je zodpovězeno, a pohled, který se na ni díval byl nyní nahrazen vizí, jenž chápe, že nejsi to, co jsi předstíral být. Chodí s tebou Někdo, kdo vlídně odpovídá na všechny tvé strachy s touto milosrdnou odpovědí: „Není to tak“. Pokaždé, když tě utlačuje myšlenka na chudobu ti On ukazuje všechny dary, které máš a když se vnímáš jako osamocen a ustrašen, mluví o Jeho Společenství. Stále ti připomíná ještě jednu věc, na kterou jsi zapomněl. A to, že svým dotekem tě učinil stejným, jako je On sám. Dary, které máš nejsou jen pro tebe. To, co ti přišel nabídnout se nyní musíš naučit dávat. To je úkol, jenž Jeho dávání skrývá, neboť On tě zachránil před odloučeností, kterou jsi vyhledal, aby ses v ní schoval před Bohem. Připomněl ti všechny dary, které ti Bůh dal. Hovoří také o tom, co se stane tvou vůlí, když přijmeš tyto dary a uznáš, že jsou tvé vlastní. Dary jsou tvoje, svěřené do tvé péče, abys je dal všem, kdo si vybrali osamělou cestu, ze které jsi unikl. Oni nechápou, že jen následují své touhy. Jsi to ty, kdo je nyní učíš, neboť tě Kristus naučil, že je tu jiná cesta, po které mohou kráčet. Uč je tím, že jim ukážeš štěstí, které přichází k těm, kdo pocítili dotek Krista a rozpoznali Boží Dary. Kéž tě zármutek nepokouší, abys byl nevěrný své společnosti. Kéž tvé povzdechy nezradí naděje těch, kdo od tebe očekávají své vyproštění. Tvé slzy jsou jejich. Jsi-li nemocný, odpíráš jen jejich vyléčení. Tím, čeho se bojíš je jen učíš, že jejich strachy jsou oprávněné. Tvé ruce se stávají dárcemi doteku Krista. Změna tvé mysli se stává důkazem toho, že kdo přijal dary Boží, nemůže nikdy ničím trpět. Jsi pověřen vyproštěním světa z bolesti. Nezraď ho. Jsi živým důkazem toho, co může dotek Krista nabídnout každému. Bůh tě pověřil všemi svými dary. Ve svém štěstí buď svědectvím toho, jak se změní mysl, která se rozhodne přijmout Jeho dary a pocítit dotek Krista. Taková je nyní tvá mise. Neboť Bůh svěřil dávání svých darů všem, kteří je přijali. On s tebou sdílí svou radost. A nyní ji jdeš sdílet se světem.

 

167.

JE JEN JEDEN ŽIVOT A TEN SDÍLÍM S BOHEM

Neexistují různé druhy života, protože život je jako pravda. Nemá žádné odstupňování. Je to jediná podmínka, ve které se sdílí vše, co Bůh stvořil. Stejně jako všechny Myšlenky Boží, nemá život žádný protiklad. Smrt neexistuje, protože vše, co Bůh stvořil, sdílí Jeho Život. Smrt neexistuje, protože neexistuje protiklad Boha. Smrt neexistuje, neboť Otec a Syn jsou jedno.

V tomto světě se zdá, že existuje stav, který je opakem života. Říkáš mu smrt. A přesto jsme se učili, že myšlenka na smrt na sebe bere mnoho podob. Je to jediná myšlenka, jenž je základem všech pocitů, které nejsou vrcholně šťastné. Myšlenka smrti je poplach, kterému odpovídáš nějakým způsobem, který není dokonalou radostí. Všechen smutek, ztráta, úzkost a utrpení a bolest, dokonce i unavené povzdechnutí, nepatrné znepokojení nebo náznak zamračení jsou uznáním smrti. A tak toto popírá, že žiješ.

Myslíš si, že smrt patří k tělu. Je to však jen představa, nepodstatná pro to, co se zdá být fyzickým. Myšlenka pochází z mysli, a může být tedy použita tak, jak velí mysl. Je to její původ vzniku, kde může být tedy změněna. Myšlenky neopouští svůj zdroj. Tento kurz klade důraz na to, že tato myšlenka má stěžejní význam v našich pokusech změnit své smýšlení o sobě. Je důvodem toho, proč se můžeš vyléčit. Je to příčina uzdravení. Je to, proč nemůžeš zemřít. Její pravda tě pevně ustanovila jedním s Bohem. Smrt je myšlenka na to, že jsi oddělen od svého Stvořitele. To, co mění podmínky je přesvědčení, emoce se střídají podle podmínek, které nemůžeš kontrolovat, nikdy jsi je nevytvořil a nemůžeš je změnit. Je to pevné přesvědčení, že myšlenky mohou opustit svůj zdroj a vzít na sebe vlastnosti, které zdroj sám neobsahuje, aby se staly odlišné od svého zdroje, izolované od něj ve způsobu, stejně tak i vzdálenosti, času a formě. Smrt nemůže vzejít ze života. Myšlenky zůstávají spojené se svým zdrojem. Mohou zvětšovat vše, co jejich zdroj obsahuje. V tomto mohou daleko přesahovat samy sebe. Nemohou však dát vzniknout tomu, co jim nikdy nebylo dáno. Tak, jak byly vytvořeny, takové jejich konání bude. Tak, jak byly zrozeny, tak i oni budou rodit. A odkud vzešly, tam se vrátí. Mysl si může myslet, že spí, ale to je vše. Nemůže změnit to, co je jejím probuzeným stavem. Nemůže vytvořit tělo ani v něm setrvávat. Co je mysli cizí, to neexistuje, neboť to nemá zdroj. Mysl totiž tvoří všechny věci, které jsou a nemůže jim dát vlastnosti, které ona postrádá, ani změnit svůj vlastní věčný bdělý stav. Nemůže vytvářet fyzické. To, co se zdá umírat, je pouze znamení toho, že je mysl spící. Protikladem života může být pouze jiná forma života. A jako taková může být usmířena (v souladu) s tím, co ji stvořilo, protože to není opakem pravdy. Její forma se může změnit, neboť ta není opakem pravdy. Jako taková může být v souladu s tím, co jí stvořilo, protože to ve skutečnosti protikladem není. Její forma se může měnit, může se jevit tím, čím není. Přesto mysl zůstává myslí, ať už probuzenou nebo spící. Cokoliv bylo vytvořeno, není to její opak, ani to, co se zdá být vytvořeno, když si myslí že spí. Bůh stvořil jen mysl probuzenou. On nespí, a Jeho stvoření nemůže sdílet to, co mu nedal, a ani nevytvořil podmínky, jenž by se svým stvořením nesdílel. Myšlenka smrti není protikladem myšlenky života. Myšlenky Boží zůstávají navěky neměnné, navždy bez protikladů jakéhokoliv druhu, s kapacitou prokázat neměnnost navěky a přece jsouc sami v sobě, neboť existují všude. To, co se zdá být opakem života, je pouhým spánkem. Když se mysl rozhodne být tím, čím není a osvojí si cizí pravomoc, kterou nemá, cizí postavení, kterého nemůže dosáhnout, nebo chybné podmínky, které nejsou v rámci jejího Zdroje, pouze se zdá, že na chvíli usnula. Sní o čase, období, ve kterém nikdy nedošlo k tomu, co se zdá, že se stalo, v němž způsobené změny jsou bezvýznamné a všechny události prázdné. Když se mysl probudí, jen pokračuje v tom, co vždy bylo. Buďme dnes dětmi pravdy a nepopírejme své svaté dědictví. Náš život není takový, jak si ho představujeme. Kdo může změnit život tím, že zavře své oči nebo se dělá tím, čím není, protože spí ve snech a vidí opak toho, čím je? Nebudeme dnes žádat o smrt v jakékoliv formě. Ani si nedovolíme představovat protiklady života, ani se jich držet byť jen na okamžik tam, kde byla Myšlenka věčného života ustanovena Samotným Bohem. Dnes se snažíme uchovat Jeho Svatý domov tak, jak ho ustanovil, a jaký On chce, aby byl navěky věků. On je Pánem toho, na co dnes myslíme (života). A v Jeho Myšlenkách, které nemají protiklad chápeme, že je tu jediný život a ten sdílíme s Ním, se vším stvořením a také jejich myšlenkami, kohož stvořil v jednotě života a kdo se nemohou oddělit smrtí a opustit Zdroj života, ze kterého pochází. Sdílíme jeden život, neboť máme jeden Zdroj, Zdroj, z něhož k nám přichází dokonalost, zůstávajíc navždy ve svatých myslích, které On stvořil dokonalé. Jak jsme byli, jsme také nyní a budeme navždy. Spící mysl se musí probudit, když spatří svou vlastní dokonalost, jenž odráží Pána života, pak dokonale vybledne, ztratí se v tom, co se v ní odráží. A nyní již není jen pouhým odrazem. Stává se tím, co se v ní odráží a světlem, které činí odraz možným. Nyní není zapotřebí žádná vize. Neboť probuzená mysl je ta, která zná svůj Zdroj, své Já a svou Svatost.

 

168.

TVÁ MILOST JE MI DÁNA

NYNÍ JI POVAŽUJI ZA SVOU

NYNÍ SE JSEM SE O NÍ PŘIHLÁSIL

Bůh k nám mluví. Neměli bychom my mluvit s ním? On není nepřístupný. Nepokouší se před námi skrývat. My se pokoušíme ukrýt před ním a trpíme klamem. On zůstává naprosto přístupný. Miluje svého Syna. Neexistuje jiná jistota než tato, ta přesto postačí. On Svého Syna bude milovat navždy. I když jeho mysl zůstává spící, stále ho miluje. A když se jeho mysl probudí, On ho miluje láskou, která se nikdy se nezmění. Kdybys ale poznal význam Jeho lásky, pak by naděje a zoufalství nebyly možné. Neboť naděje by byla navždy uspokojena, jakýkoliv druh zoufalství nemyslitelný. Jeho odpovědí na všechno zoufalství je Jeho Milost, neboť v ní spočívá připomenutí Jeho Lásky. Cožpak by rád neposkytl prostředky, kterými je Jeho Vůle uznána? Jeho milost je tvou prostřednictvím tvého uznání. A tak vzpomínka na Něj probouzející se v tvé mysli Ho žádá o prostředky, které by ukončily spánek. Dnes žádáme od Boha dar, jenž On nejpečlivěji uschoval uvnitř našich srdcí, vyčkávajíc až bude uznán. Toto je dar, kterým se k nám Bůh sklání a pozvedá nás, ujímajíc se posledního kroku naší spásy Sám. Všechny kroky, vyjma tohoto se učíme, vedeni instrukcemi Jeho Hlasu. Nakonec ale přichází On Sám a nese nás ve Svém náručí a ometá všechny pavučiny našeho spánku. Jeho dar milosti je více než jen odpověď. Obnovuje všechny vzpomínky, které spící mysl zapomněla a úplnou jistotu, kterou Láska znamená.

Bůh miluje Svého Syna. Požádej ho nyní, aby ti dal prostředky, prostřednictvím kterých tento svět zmizí a první přijde vize a pak vědění které ale přichází o chvíli později. Neboť v milosti vidíš světlo, které pokrývá celý svět láskou a pozoruješ, jak strach mizí z každé tváře zatímco srdce povstávají a nárokují si světlo jako své. Copak nyní zbývá, že Nebe bude ještě o delší chvíli opožděno? Co ještě není dosud dokonáno (odčiněno), když na všem spočívá tvé odpuštění? Dnešek je novým a svatým dnem, neboť jsme obdrželi to, co nám mělo být dáno. Naše víra spočívá v Dávajícím, nikoliv v našem vlastním přijetí. Uznáváme své omyly, a Ten, jemuž jsou chyby neznámé, je přesto Ten, kdo odpovídá na naše omyly tím, že nám dává prostředky k tomu, abychom se jich vzdali a pozvedli se k Němu ve vděčnosti a lásce. A On sestupuje, aby se s námi setkal, když přicházíme k Němu. Neboť to, co pro nás připravil On dává a my přijímáme (dostáváme). Taková je Jeho Vůle, protože On miluje Svého Syna. K Němu se dnes modlíme, vracíme ale jen slovo, které předal On nám prostřednictvím Jeho vlastního Hlasu, Jeho Slova a Jeho Lásky:

JE MI DÁNA TVÁ MILOST. NYNÍ SI JÍ ŽÁDÁM

OTČE, PŘICHÁZÍM K TOBĚ.

A TY PŘICHÁZÍŠ KE MĚ, KDO ŽÁDÁ

JSEM SYN, KTERÉHO MILUJEŠ



LEKCE 171 - 180

171. LEKCE

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM I JÁ

VŠE JE OZVĚNOU HLASU, KTERÝ MLUVÍ VE JMÉNU BOHA

BŮH JE POUZE LÁSKA, A TEDY STEJNĚ TAK I JÁ JSEM

MÁM MOC SE ROZHODOVAT

BŮH JE POUZE LÁSKA, A TEDY STEJNĚ TAK I JÁ JSEM

 

172. LEKCE

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

MÉ BEZPEČÍ SPOČÍVÁ V MÉ BEZBRANNOSTI

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

PATŘÍM MEZI SLUŽEBNÍKY BOŽÍ

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

 

173. LEKCE

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

USTOUPÍM A NECHÁM HO VÉST CESTU

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

CHODÍM S BOHEM V DOKONALÉ SVATOSTI

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

 

 

174. LEKCE

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

NYNÍ BYCH CHTĚL VSTOUPIT DO PŘÍTOMNOSTI BOŽÍ

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

DNES SE UČÍM DÁVAT TAK, JAK JSEM DOSTAL

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

 

175. LEKCE

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

DÁVÁM ZÁZRAKY, KTERÉ JSEM DOSTAL

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

JÁ JSEM TU DOMA, STRACH JE TU CIZINCEM

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

 

176. LEKCE

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

POŽEHNEJ MI SVATÝ SYNU BOŽÍ

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

JSEM TAKOVÝ, JAKÉHO MĚ BŮH STVOŘIL

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

 

177. LEKCE

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

SMRT NEEXISTUJE, SYN BOŽÍ JE SVOBODNÝ

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

NYNÍ JSME JEDNO S TÍM, KDO JE NAŠÍM ZDROJEM

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

 

178. LEKCE

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

NECHŤ MÁ MYSL NEPOPÍRÁ MYŠLENKU NA BOHA

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

BYLY MI SVĚŘENY BOŽÍ DARY

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

 

179. LEKCE

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

JE JEN JEDEN ŽIVOT A TEN SDÍLÍM S BOHEM

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

BYLA MI DÁNA MILOST, NYNÍ SE O NÍ HLÁSÍM  (NYNÍ O NÍ ŽÁDÁM)

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

 

180. LEKCE

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

DÍKY MILOSTI ŽIJI, POMOCÍ MILOSTI JSEM VYPROŠTĚN

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

V BOHU NENÍ KRUTOST A ANI VE MNĚ ŽÁDNÁ KRUTOST NENÍ

BŮH JE POUZE LÁSKA, A PROTO JSEM TAKÉ JÁ JEN LÁSKOU

LEKCE 181 - 190

ÚVOD K LEKCÍM 181 - 200

Několik našich následujících lekcí vytváří speciální článek k posílení tvé ochoty učinit tvůj chabý závazek silným, slučujíc tvé rozptýlené cíle do jediného záměru. Nejsi dosud žádám o plné zasvěcení po celou dobu. Jsi ale žádán, abys praktikoval v souladu s tím, abys dosáhl pocitu míru, jaký ti sjednocený závazek poskytne, třebaže nesouvisle, střídavě. Tato zkušenost ti poskytne tvou absolutní ochotu následovat cestu, kterou kurz vytyčil. Naše lekce jsou nyní výslovně zaměřené k rozšíření obzorů a přímému přikročení ke speciálním blokům, jenž udržují tvou vizi úzkou a příliš omezenou, než aby ti dovolila uvidět hodnotu našeho cíle. Pokoušíme se nyní nadzvednout tyto bloky, jakkoliv nakrátko. Samotná slova nedokáží vyjádřit pocit osvobození, které jejich pozvednutí přináší. Avšak zážitek svobody a míru, který přichází, když se vzdáš své přísné kontroly toho co vidíš, hovoří sám za sebe. Tvá motivace bude tak posílená, že slova se stanou bezvýznamná. Budeš si jist tím, co chceš a tím, co je bezcenné. A tak zahájíme naši cestu mimo slova, zkoncentrováním se nejprve na to, co stále ještě brání tvému pokroku. Zkušenost toho, co existuje za obraným postojem zůstává mimo dosah, dokud je odmítána. Možná tam je, ale ty nemůžeš přijmout její přítomnost. Takže se nyní každý den pokoušíme překonat na malou chvíli všechny obrany. Nic víc není žádáno, neboť nic víc než toto není zapotřebí. Bude to stačit na zajištění toho, že zbytek při

 

181.

VĚŘÍM VE SVÉ BRATRY, JENŽ JSOU JEDNO SE MNOU

Víra ve tvé bratry je nezbytná k vytvoření a udržení tvé víry ve svou schopnost překonat pochybnosti a nedostatečnou jistotu přesvědčení o sobě. Když útočíš na bratra, prohlašuješ, že je omezen tím, co jsi v něm vnímal. Nedíváš se za jeho chyby. Spíše jsou zvětšeny, stávajíc se překážkami k tvému uvědomění Já, které leží za tvými vlastními chybami a mimo jeho zdánlivé hříchy, stejně jako mimo tvé. Vnímání má nějaké zaměření (ohnisko). Právě to dává ucelenost tomu, co vidíš. Pouze změň své zaměření a to, co uvidíš bude adekvátně změněno. Tvá vize bude nyní změněna, aby podpořila úmysl, který nahradil ten, který jsi měl předtím. Odstraň své zaměření na hříchy svého bratra a zažiješ mír, který pochází z tvé víry v bezhříšnost. Tato víra získává svou jedinou oporu v tom, co vidíš v druhých za jejich hříchy. Neboť jejich chyby, jsou-li zacíleny jsou svědectvím hříchů v tobě. A ty nepřesáhneš svůj pohled, abys uviděl bezhříšnost, jenž leží Za touto hranicí. Proto, při dnešním praktikování, nejprve dovolíme všem takovýmto malým zaměřením ustoupit před naší velkou potřebou, aby se naše bezhříšnost stala zjevnou. Poučíme naše mysli, že hledáme toto a jenom toto, třebaže na chvíli. Nebudeme se starat o naše budoucí cíle. A to, co jsme viděli bezprostředně v minulém okamžiku nás neznepokojuje v tomto časovém období, kdy trénujeme změnu našeho úmyslu. Hledáme nevinnost a nic jiného. Nehledáme ji s jiným zájmem, než je teď. Závažné riziko úspěchu bylo obsaženo ve tvých minulých a budoucích cílech. Byl jsi zcela zaujat tím, jak extrémně odlišné cíle tento kurz obhajuje od těch, které jsi dříve zastával. Byl jsi také ohromený deprimujícími a omezujícími myšlenkami, že i kdybys uspěl, nevyhnutelně opět ztratíš svoji cestu. Jak by na tom mohlo záležet?

Neboť minulost je pryč a budoucnost je pouze vyfantazírovaná, domnělá. Tyto obavy jsou jen obranou proti nynější změně záměru ve vnímání. Nic víc. Odlož na chvíli tato zbytečná omezení. Nezkoumáme bývalá přesvědčení a ani to, čemu věřit budeme nás nyní nebude rušit. Vstupujeme do doby praktikování s jediným úmyslem pohlédnout na bezhříšnost uvnitř. Připouštíme, že jsme tento cíl ztratili, pokud naši cestu blokuje hněv v jakékoliv podobě. A když se nám objeví bratrovy hříchy, naše zúžené zaostření omezí náš pohled a obrátí naše oči na naše vlastní chyby, které zvětšíme a nazveme je našimi hříchy. A tak na chvíli, bez ohledu na minulost a budoucnost, když se takovéto bloky objeví je přesáhneme s pokyny pro naši mysl, aby změnila jejich zaměření zatímco říkáme:

TOTO NENÍ TO, NA CO BYCH CHTĚL HLEDĚT

VĚŘÍM VE SVÉ BRATRY, KTEŘÍ JSOU JEDNO SE MNOU

A tuto myšlenku použijeme také během dne, abychom se uchovali v bezpečí po celý den. Nehledáme vzdálené cíle. Protože se zdá, že každá překážka může zablokovat naši vizi o naší bezhříšnosti. Na okamžik hledáme jen zastavení utrpení, jenž přináší zaměření se na hřích a není-li opraveno, setrvá. Nežádáme ani o fantazie. Neboť to, co se snažíme spatřit tam skutečně je. A jakmile naše zaměření půjde Za chyby, spatříme zcela bezhříšný svět. Když nechceme vidět nic jiného než toto, když toto je vše, co hledáme ve jménu pravdivého, upřímného vnímání, pak jsou oči Krista nevyhnutelně našimi. A Láska, kterou On cítí k nám se také stává naší vlastní. Toto je jediná věc, kterou vidíme, odrážejíc se ve světě i v nás samých. Svět, který kdysi vyhlašoval naše hříchy se stává důkazem, že jsme bez hříchu. A naše láska ke všem, na které se podíváme svědčí o naší vzpomínce na svaté Já, jenž nezná hřích a nikdy by si nedokázalo představit nic, co by nebylo bezhříšné. Pátráme po této vzpomínce, jak obracíme naše mysli k dnešnímu praktikování. Nedíváme se dopředu ani zpět. Hledíme přímo do přítomnosti a věříme ve zkušenost, o kterou nyní žádáme. Naše bezhříšnost je pouze Vůlí Boží. V této chvíli je naše ochota jedno s Ním.

 

182.

CHVÍLI ZŮSTANU V KLIDU A PŮJDU DOMŮ

Tento svět, v němž se zdá že žiješ, není tvým domovem. A někde ve své mysli víš, že je to pravda. Vzpomínka na domov tě stále pronásleduje. Jakoby existovalo místo, jenž tě volá zpět, přestože jsi nerozpoznal ten hlas, ani to, co ti hlas připomíná. Stále se zde cítíš jako cizinec odněkud z úplného neznáma. Nic takto definitivní, abys mohl s jistotou prohlásit, že jsi tu vyhnancem. Jen neustálý, neodbytný pocit, něco ne víc, než drobný puls, mnohokrát jen stěží rozpoznatelný, střídavě mizící, ale spolehlivě se vracející zpět do mysli. Ne každý však ví, o čem tu mluvíme. Přesto se stále někteří snaží odložit své trápení ve hrách, které hrají, aby vyplnili svůj čas a vyhnuli se svému smutku. Jiní budou popírat, že jsou smutní a vůbec si nejsou vědomí svých slz. A ještě jiní budou tvrdit, že to, o čem mluvíme je jen iluzí, jenž může být považována pouze za sen. A přesto, kdo by v prosté upřímnosti, bez obranného postoje a sebeklamu popíral slova, o kterých mluvíme? Dnes mluvíme za každého, kdo chodí tímto světem, neboť není doma. Chodí nejistě okolo, v nekonečném hledání, hledajíc v temnotě to, co tam najít nemůže, neuvědomujíc si, co hledá. Vytváří tisíce domovů, přesto žádný z nich neuspokojuje jeho neklidnou mysl. Nechápe, že staví své domovy marně. Domov, který hledá, nemůže být jím vytvořen. Neexistuje žádná náhražka Nebe. Všechno, co kdy vytvořil bylo peklem. Možná si myslíš, že je to tvůj domov z dětství, jenž bys měl znovu najít. Dětství tvého těla a bezpečí jeho domova jsou nyní vzpomínkou tak zkreslenou, že se držíš pouze obrazu minulosti, která se nikdy nestala. Je v tobě však Dítě, jenž hledá domov Svého Otce a ví, že On je cizincem zde. Toto dětství je věčné, s nevinností, která přetrvá navěky. Místo, kam půjde toto dítě, je Svatá Země. Je to Jeho svatost, jenž osvěcuje Nebe a jenž přináší na zem čistý odraz světla shůry, ve kterém jsou země a Nebe spojeny jako jedno. Právě toto Dítě v tobě zná tvůj Otec jako Svého Vlastního Syna. A je to toto Dítě, Kdo zná Svého Otce. Ono tak hluboce touží jít domů, Jeho Hlas na tebe neustále křičí, abys mu dovolil na chvíli odpočinout. Nežádá více, než několik okamžiků na oddech. Jen okamžik, ve kterém se může opět vrátit nadechnout svatého vzduchu, kterým je dům Jeho Otce naplněn. I ty jsi Jeho domovem. Ono se vrátí. Dej mu ale trochu času být Samo Sebou uvnitř míru, jenž je Jeho domovem, odpočívajíc v tichu a míru a lásce. Toto Dítě potřebuje tvou ochranu. Je daleko od Domova. Je tak malé, že se zdá tak snadné Jej umlčet. Jeho nepatrný Hlas tak snadno přehlušit, Jeho volání o pomoc téměř neslyšet uprostřed pronikavých zvuků a drsného skřehotání, lomozu tohoto světa. Ono přesto ví, že v tobě stále přebývá Jeho jistá ochrana. Nezklameš ho, půjde domů a ty spolu s Ním. Toto dítě je tvou bezbranností, tvou silou. Věří v tebe. Přišlo proto, že ví, že neselžeš, nezklameš ho (uspěješ). Nepřetržitěšeptá ze svého domova, neboť by tě chtělo přivést zpět s Sebou, aby samo mohlo zůstat a navracet se znovu zpět tam, kam nepatří a kde žije vyloučeno, vyhnáno ve světě cizích myšlenek. Jeho trpělivost je neomezená. Bude čekat, dokud v sobě neuslyšíš Jeho jemný, něžný, vlídný, laskavý, vznešený Hlas volajíc tě nechat Ho jít v míru, spolu s tebou tam, kde Ono je doma, a ty s Ním. Když se na okamžik uklidníš, když se svět od tebe vzdaluje, když bezcenné myšlenky přestanou mít hodnotu ve tvé neklidné mysli, potom Jeho Hlas uslyšíš. Tak naléhavě tě volá, že mu již neodoláš. V tu chvíli tě vezme do Svého Domova a ty s ním zůstaneš v dokonalém tichu, mlčíc a v míru, mimo všechna slova, nedotčen strachem ani pochybnostmi, naprosto si jistý, že jsi doma. Odpočívej s Ním dnes často, neboť On je ochoten stát se malým Dítětem, aby ses mohl od Něho učit, jak silný je ten, kdo přichází bez obranných postojů, nabízejíc jen poselství lásky těm, kteří ho považují za svého nepřítele. On drží ve Své ruce sílu Nebe a nazývá je přítelem a Svoji sílu jim dává, aby mohli pochopit, že On může být jejich Přítelem. Žádá je, aby Jej chránili, neboť Jeho domov je daleko a On se do n