121.

ODPUŠTĚNÍ JE KLÍČ KE ŠTĚSTÍ

BUDU PROBUZEN ZE SNU,

ŽE JSEM SMRTELNÝ, OMYLNÝ A PLNÝ HŘÍCHU

A POZNÁM, ŽE JSEM DOKONALÝ SYN BOŽÍ

Zde je klíč ke smyslu světa, jenž se zdá, že je nesmyslný, klíč k míru, který hledáš. Je to cesta ze zdánlivých nebezpečí do bezpečí, zde je konec otázek a všech pochybností. Mysl, která neodpouští je plná strachu a nemá prostor pro lásku, aby mohla být sama sebou, v míru rozprostřít svá křídla a vznést se nad zmatek světa. Mysl, která neodpouští je smutná, bez naděje na osvobození od bolesti a napětí. Setrvává v utrpení, zírá do temnoty a nevidí, je přesvědčena o nebezpečí, které v temnotě číhá. Mysl, která neodpouští je rozvrácena pochybnostmi, zmatena sebou a vším, co vidí, je rozhněvaná, slabá, zuřící a vystrašená, bojí se jít vpřed, setrvat, bojí se usnout, bojí se zvuku i ticha, temnoty a ještě více příchodu světla. Mysl, která neodpouští se bojí svého zatracení, vidí jen iluzi toho, že všechny její hříchy jsou skutečné.. Nevidí chyby, ale jen hříchy, kamkoliv se dívá, vidí jen své vlastní projekce, jenž dávají podněty k útoku na její parodii života.  Chce žít, ale přeje si být mrtvá, chce odpuštění, ale nevidí žádnou naději, Chce uniknout, neumí si ale představit jak, neboť vidí všude jen hřích. Bez vyhlídky na budoucnost vidí všude jen zoufalství, soud nad světem vidí jako nezvratný a nevidí, že odsoudila sama sebe. Myslí si, že nemůže změnit své myšlení, to, co vidí potvrzuje jen její soud. Neptá se, neboť si myslí, že vše ví, nepochybuje, je si jistá, že má pravdu.

Odpuštění je třeba získat, není obsaženo v mysli

Mysli, jež nemůže hřešit, není odpuštění vlastní. Jelikož hřích je myšlenkou, kterou ses sám naučil, musíš se naučit i odpuštění, ale od jiného Učitele, než jsi ty.

Každá mysl, která neodpouští, ti poskytuje příležitost naučit tvou mysl, jak odpustit sobě samému. Každá z nich očekává, že bude skrze tebe vyproštěna z pekla, a úpěnlivě tě nyní žádá o Nebe. Nemá naději, její nadějí se stáváš ty. A stejně jako její nadějí se stáváš i nadějí svou. Mysl, která neodpouští, se skrze tvé odpuštění nutně naučí, že byla zachráněna z pekla. Učením spásy se sám spáse naučíš. Tvé učení a učení se však nebude pocházet od tebe, ale od Učitele, Jenž ti byl dán, aby ti ukázal cestu.

Dnes budeme procvičovat, jak se naučit odpouštět. Jsi-li ochoten, můžeš se dnes naučit, jak uchopit klíč ke štěstí a použít ho ve svůj prospěch. Budeme věnovat deset minut ráno a dalších deset minut večer tomu, abychom se učili, jak odpuštění dávat, a také jak je přijímat. Dávat a přijímat je totéž. Dnes se budeme učit, že tomu tak je, a to tak, že budeme procvičovat odpuštění někomu, o kom si myslíš, že je tvůj nepřítel, a někomu, koho považuješ za svého přítele. Až se je naučíš vidět oba jako jednoho, rozšíříme tuto lekci na tebe samého a uvidíme, že jejich únik zahrnoval i únik tvůj.

Delší cvičení začni přemýšlením o někom, koho nemáš rád, kým rozhodně opovrhuješ, nebo koho se jen pokoušíš přehlížet. Pravděpodobně sis onoho člověka již zvolil. Nyní zavři oči, pohlédni na něj ve své mysli, a chvíli se na něj dívej. Snaž se v něm někde vnímat trochu světla, malý záblesk, kterého sis nikdy nevšiml. Pokus se nalézt nepatrnou jiskřičku jasu, která září skrze ošklivý obraz, jenž o něm máš. Dívej se na tento obraz tak dlouho, až v něm někde uvnitř uvidíš světlo, a pak se pokus nechat toto světlo šířit, dokud obraz nepřekryje a neučiní ho krásným a dobrým. Sleduj chvíli toto změněné vnímání a obrať svou mysl k tomu, koho nazýváš přítelem. Pokus se na něj přenést světlo, které ses naučil vidět kolem svého dřívějšího „nepřítele“. Vnímej ho nyní jako něco víc než svého přítele, neboť v onom světle ti jeho svatost ukazuje tvého spasitele. Pak mu dovol, aby ti nabídl světlo, které v něm vidíš, a dovol svému „nepříteli“ a příteli, aby se sjednotili a požehnali ti tím, co jsi jim daroval. Nyní jsi jedno s nimi a oni s tebou. Nyní jsi odpustil sám sobě

Po celý den nezapomínej na to, jakou roli hraje odpuštění v přinášení štěstí do každé neodpouštějící mysli, včetně té tvé. Každou hodinu si řekni dnešní myšlenky.

122.

ODPUŠTĚNÍ NABÍZÍ VŠE, CO CHCI

DNES JSEM TOTO PŘIJAL ZA PRAVDU

DNES JSEM PŘIJAL BOŽÍ DARY

Odpuštění nabízí vše, co chci. Je možné chtít něco, co nemůže odpuštění dát? Chceš mír? Odpuštění ho nabízí. Chceš štěstí, klidnou mysl, jistý účel a pocit hodnoty a krásy, která přesahuje svět? Chceš stálou péči, bezpečí a vřelý pocit spolehlivé ochrany? Chceš klid, který nemůže být narušen, vlídnost, které nelze nikdy ublížit, hlubokou, trvalou útěchu, a odpočinek tak dokonalý, že nikdy nemůže být narušen? To vše a nejen to ti nabízí odpuštění. Září ve tvých očích, když se probouzíš, a dává ti radost, abys s ní uvítal den. Když spíš, hladí tvé čelo a spočívá na tvých víčkách, takže nevidíš sny o strachu, zlu, zlobě a útoku. A když se znovu probudíš, nabízí ti další den štěstí a míru. Odpuštění dovoluje zvednout závoj zakrývající Kristovu tvář z obličejů těch, kteří se na svět dívají očima, jež neodpouštějí. Dovoluje ti poznat Božího Syna a očišťuje tvou paměť od všech mrtvých myšlenek, tak aby na prahu mysli znovu vyvstala vzpomínka na Otce. Je možné chtít něco, co odpuštění nemůže dát? Má cenu hledat jiné než tyto dary? Může snad domnělá hodnota, triviální úspěch, nebo pomíjivý slib, který nebude nikdy dodržen, dávat větší naději, než jakou přináší odpuštění? Odpuštění je dokonalá odpověď na všechny nedokonalé otázky, nesmyslné požadavky a malou důvěru. Odpověď je zde! Už ji nehledej. Jinou místo ní nenajdeš. Boží plán tvé spásy se nemůže změnit a nemůže selhat. Děkuj za to, že zůstává přesně takový, jak ho Bůh stanovil. Beze změny stojí před tebou jako otevřené dveře, zpoza nichž tě vřele vítá a žádá, abys vstoupil dovnitř a byl zde jako doma, neboť sem patříš. Odpověď je zde! Chtěl bys stát venku, zatímco celá Nebesa čekají uvnitř? Odpusť, a bude ti odpuštěno. Jak dáš, tak dostaneš. Jiný plán pro spásu Božího Syna neexistuje. Veškeré složitosti, které svět upředl

 ze slabých pavučin, mizí před mocí a vznešeností tohoto neobyčejně jednoduchého projevu pravdy. Odpověď je zde! Neodmítej ji opět svým bezúčelným blouděním. Přijmi spásu nyní. Je darem Božím, nikoli darem světa. Otevři dnes oči a pohleď na šťastný svět bezpečí a míru. Odpuštění je prostředkem, pomocí něhož tento šťastný svět přichází a nahrazuje peklo. Tiše povstává, aby uvítal tvé otevřené oči a naplnil tvé srdce hlubokým klidem, To, na co si pak vzpomeneš, je nepopsatelné. Tvé odpuštění ti to však nabízí. Pamatujme na dary, které dává odpuštění, zatímco provádíme dnešní cvičení s nadějí a vírou, že toto bude den, kdy přijmeme spásu. Svědomitě a s radostí ji dnes budeme hledat s vědomím, že držíme ve svých rukou klíč, přijímáme odpověď, jíž Nebe odpovídá na peklo, které jsme vytvořili, v němž však už nadále nechceme setrvávat.

S radostí věnujme ráno i večer čtvrt hodiny hledání, které zaručí konec pekla. Začni pln naděje, neboť jsme dosáhli rozhodujícího bodu, za nímž je cesta mnohem snazší. Cesta, kterou máme ještě před sebou, je krátká. Jsme vskutku blízko stanoveného konce snu. Tato cvičení začínej s pocitem hlubokého štěstí, neboť nabízejí jistou odměnu v podobě zodpovězených otázek a toho, co přináší tvé přijetí této odpovědi. Dnes ti bude dáno pocítit mír, který je nabízen odpuštěním, a radost, již ti přináší zvednutí závoje. Před světlem, které dnes přijmeš, se bude svět ztrácet, dokud se úplně nerozplyne, a ty pak před sebou uvidíš vyvstávat jiný svět, který nebudeš schopen popsat slovy.

Nyní kráčíme přímo do světla a přijímáme dary, které pro nás byly uchovány již od počátku času a čekaly na dnešní den. Odpuštění nabízí vše, co chceš. Dnes je ti dáno vše, co chceš.

Po celý den nedovol, aby se tvé dary vytratily, až se zase vrátíš a setkáš se se světem střídajících se změn a ponurých zdání. Jasně si uvědomuj své dary, když vidíš neměnné v srdci změny a za zdáním vidíš světlo pravdy. 

 Nebuď v pokušení nechat své dary uniknout a upadnout v zapomnění, ale pevně si je ve své mysli uchovej tím, že se na ně každou čtvrthodinu alespoň minutu pokusíš myslet. A slovy, která mají moc, aby sis tyto dary stále uvědomoval, si během dne připomeň, jak jsou cenné opakováním dnešní myšlenky.

123.

DĚKUJI MÉMU OTCI ZA VŠECHNY DARY…

(LÁSKY, SVĚTLA, ŠTĚSTÍ, ODPUŠTĚNÍ,

SPÁSY, BEZHŘÍŠNOSTI, SVOBODY, ŽIVOTA,...)

124.

NECHŤ SI VZPOMENU,

ŽE JSEM V JEDNOTĚ S BOHEM,

V JEDNOTĚ SE VŠEMI MÝMI BRATRY A MÝM JÁ

VE VĚČNÉ SVATOSTI A MÍRU

125.

ČLOVĚK NEMŮŽE SOUDIT BOŽÍHO SYNA,

NEBOŤ HO NEZNÁ, BŮH HO NIKDY NEODSOUDIL

NASLOUCHÁM V TICHU SLOVO BOŽÍ,

JENŽ JE OD NEPAMĚTI HLASEM MÉHO JÁ

126.

VŠE, CO DÁVÁM, JE MI DÁVÁNO

DŮVĚŘUJI POMOCI BOŽÍ

UČÍ MĚ, CO JE ODPUŠTĚNÍ

VŠE, CO DÁVÁM, JE DÁNO MĚ

POTŘEBUJI SE NAUČIT, ŽE JE PRAVDOU,

ŽE POMOC JE STÁLE SE MNOU

A JÁ V NÍ VĚŘÍM

Zavři oči a opakuj myšlenku. Požádej Otce, aby s tebou dnes sdílel procvičování pravdy o odpuštění. Buď ochoten se učit a naslouchej Hlasu Pravdy a uzdravení.

Co nejčastěji si připomínej zvláštní význam dnešního záměru pro sebe i tvé bratry. Nedovol své mysli, aby na delší dobu zapomněla.

127.

NEEXISTUJE JINÁ LÁSKA NEŽ  LÁSKA BOŽÍ

ŹEHNÁM TI BRATŘE BOŽÍ LÁSKOU, 

KTEROU BYCH CHTĚL SDÍLET S TEBOU

PROTO BYCH SE MĚL NAUČIT RADOSTNOU LEKCI,

O TOM, ŽE NENÍ JINÉ LÁSKY NEŽ BOŽÍ

- LÁSKY TVÉ A MÉ A KAŽDÉHO

128.

SVĚT, KTERÝ VIDÍM,

NEPŘINÁŠÍ NIC, CO CHCI,

NEDÁ MI ŠTĚSTÍ, NEMÁ ŽÁDNOU FUNKCI

NEMŮŽE MĚ ZDRŽOVAT

129.

ZA TÍMTO SVĚTEM JE SVĚT, KTERÝ CHCI

MÍSTO TOHOTO SVĚTA CHCI VIDĚT TEN DRUHÝ, 

NEBOŤ ZDE NENÍ NIC, CO OPRAVDU CHCI

SVĚT, KTERÝ VIDÍM NEOBSAHUJE NIC, CO CHCI

SVĚT, KTERÝ CHCI JE ZA TÍMTO SVĚTEM

130.

NENÍ MOŽNÉ VIDĚT OBA SVĚTY

KÉŽ PŘIJMU SÍLU, JENŽ MI NABÍZÍ BŮH

A NEVIDÍM ŽÁDNOU HODNOTU V TOMTO SVĚTĚ

ABYCH MOHL PŘIJMOUT SVOU SVOBODU A VYKOUPENÍ

Vnímáš vždy přesně odraz svého myšlení. A tvé myšlení je přesným obrazem toho, co sis vybral vidět (co chceš vidět a uvěřil jsi tomu jako skutečnosti). Nikdo nemůže vidět svět, kterému jeho mysl nedala hodnotu. Nelze skutečně nenávidět a zároveň milovat. Nikdo nechce vidět svět, kterého se bojí. Strach oslepuje. Nemůžeš tak vidět to, čeho se bojíš, strach zastírá temnotou to, co je. Láska a vnímání jdou spolu. Strach zastiňuje pravdu v temnotě, pak můžeš vidět jen své představy. V panických představách není možné vidět nic skutečného. Jen to, co vidět chceš. Strach vytvořil vše, co si myslíš, že vidíš, oddělenost a rozdíly, o nichž si myslíš, že z nich je vytvořen svět. Neexistují však. Láska nemá nepřátele a tak tyto představy nestvořil nikdo, kdo je skutečný a nemají žádný obsah. Nemůžeš najít jejich kořen, toto hledání je marná ztráta času.

Není možné vidět 2 světy, neboť se nepřekrývají. Hledej jeden a druhý zmizí. Nelze volit kompromis z mnoha variant. Volíš mezi skutečným a neskutečným. Volíš mezi dvěma světy, z nichž každý vytváří jeden celek. Jeden je skutečný a druhý ne.

6x během dne procvičuj 5 minut ukončení kompromisu a hledej jen to, co je skutečné – NEKOMPROMISNĚ hledej jiný svět. Požádej o sílu za svou vlatní silou, která ti ukáže to, co hledáš. Odmítni iluze. Měj prázdné ruce a vyčkej na oží pomoc. Opakuj úvodní věty. Boží Moc ti pomůže tento krok udělat. Učiň volbu a uvědomíš si Boží podporu.

Během dne si připomínej při jakémkoliv pokušení vidět svět Pravdy a nic jiného nechtěj. To, co vnímáš je vždy v souladu s tím, co sis vybra. Peklo nebo Nebe – přijde jedno nebo druhé. Jakmile přijmeš malou část pekla, tvé oči zastíníš. Nebe čeká však vždy na tvou volbu, aby peklo nahradilo. Peklu řekni vždy:

NENÍ MOŽNÉ VIDĚT DVA SVĚTY,

CHCI SVOBODU, SVĚTLO A NE TOTO.