21.

JSEM ODHODLANÝ VIDĚT VĚCI JINAK 

Dnešní myšlenka je zjevně pokračováním a rozšířením té předchozí. Kromě aplikování myšlenky na konkrétní situace, které mohou nastat je však tentokrát ještě zapotřebí přidat prozkoumávání mysli ve určitých obdobích. Je nutných pět pravidelných cvičení tak, aby každému byla věnována alespoň minuta. 

Cvičení začni tím, že si zopakuješ myšlenku: 

JSEM ODHODLANÝ VIDĚT VĚCI JINAK 

 Pak zavři oči a pečlivě pátrej ve své mysli po situacích minulých, současných nebo očekávaných, které v tobě vzbuzují hněv. Tento hněv na sebe může vzít podobu jakékoliv reakce od mírného podráždění až po vztek. Stupeň prožívané emoce není důležitý. Postupně si budeš stále více uvědomovat, že i malý záchvěv mrzutosti není nic jiného než závoj, který zakrývá silnou zuřivost. 

 Snaž se proto, aby ti při cvičeních neunikly ani drobné myšlenky, týkající se zlosti. Pamatuj, že ve skutečnosti nevíš, co v tobě vzbuzuje hněv a nic z toho, čemu v této souvislosti věříš, nic neznamená. Pravděpodobně budeš v pokušení zabývat se některými situacemi či osobami více než jinými na základě mylných důvodů, že jsou více “očividné”. Tak tomu však není. Jsou pouze příkladem víry, že některé formy útoku jsou více oprávněné než jiné.  

Když vyhledáváš ve své mysli veškeré formy, v nichž se útočné myšlenky objevují, udrž si každou z nich ve své mysli, zatímco říkáš: 

JSEM ODHODLANÝ VIDĚT ….. (jméno osoby) JINAK 

JSOU ODHODLANÝ VIDĚT …... (specifikuj situaci) ODLIŠNĚ 

Snaž se být co nejkonkrétnější. Můžeš například zaměřit svůj hněv na konkrétní vlastnost určité osoby, s přesvědčením, že zlost je zaměřená na tento aspekt. Pokud tvé vnímání trpí touto formou zkreslení, řekni: 

JSEM ODHODLANÝ VIDĚT …... (specifikuj vlastnost) V …... (jméno osoby) JINAK  
 

22.

TO, CO VIDÍM JE FORMA POMSTY 

Dnešní myšlenka přesně popisuje způsob, jakým musí každý, kdo uchovává v mysli útočné myšlenky, vidět svět. Promítajíc svou zlost směrem na svět vidí pomstu, která se na něj chystá zaútočit. Jeho vlastní útok je tak vnímaný jako obrana. Toto se stává stále více začarovaným kruhem, dokud není ochoten změnit způsob, jakým vidí. Jinak budou myšlenky útoku a protiútoku zaměstnávat jeho i lidi v celém jeho světě. Jaký pak může mít mír mysli? Je to právě tato divoká fantazie, ze které chceš uniknout. Není snad radostná zpráva slyšet, že není skutečná? Cožpak není šťastným objevem zjistit, že můžeš uniknout? To, co chceš zničit jsi vytvořil ty, je to všechno, co nenávidíš a na co bys chtěl zaútočit a co bys chtěl zabít. Nic z toho, čeho se bojíš neexistuje. 

Dnes nejméně pětkrát pohlédni na svět kolem sebe, pokaždé alespoň na minutu. Zatímco se tvé oči pohybují z jednoho předmětu na druhý, od jedné osoby k druhé, řekni si pro sebe:  

VIDÍM JEN TO, CO JE POMÍJIVÉ 

NEVIDÍM NIC, CO PŘETRVÁ 

TO, CO VIDÍM, NENÍ SKUTEČNÉ 

TO, CO VIDÍM JE PODOBA POMSTY. 

Na konci každého cvičení si polož otázku: 

JE TOTO SVĚT, KTERÝ CHCI OPRAVDU VIDĚT? 

Odpověď je jistě zřejmá. 

23.

TÍM, ŽE SE VZDÁM ÚTOČNÝCH MYŠLENEK, 

MOHU UNIKNOUT ZE SVĚTA, KTERÝ VIDÍM 

Dnešní myšlenka obsahuje jedinou možnou cestu ze strachu, která kdy uspěje. Nic jiného nebude fungovat, vše ostatní je nesmyslné. Tato cesta ale selhat nemůže. Každá myšlenka, kterou máš, vytváří určitý segment světa, který vidíš. Pokud má být tedy změněno tvé vnímání světa, pak musíme pracovat s tvými myšlenkami.  

Pokud příčinou světa, který vidíš, je útok myšlenek, pak se musíš naučit, že právě tyto myšlenky nechceš. Nemá smysl lamentovat nad světem. Nemá smysl pokoušet se změnit svět. Není schopen změny, neboť je pouhým následkem. Ale co má vskutku smysl je změnit své myšlenky na svět. Zde změníš příčinu. Následek se změní automaticky.  

Svět, který vidíš je pomstychtivý a vše v něm je symbolem pomsty. Každé naše vnímání “vnější reality” je obrazným představením tvých vlastních útočných myšlenek. Lze se tedy ptát, zda to lze nazvat viděním. Není lepším výrazem pro takový proces slovo fantazie a výstižnějším slovem pro výsledek slovo halucinace?  

Vidíš svět, který jsi vytvořil, ale nevidíš sebe jako tvůrce obrazu. Nemůžeš být zachráněn před světem, můžeš ale vyváznout z jeho příčiny. V tom spočívá spása, neboť kde je svět, který vidíš, když zmizela jeho příčina? Vidění (vize) má již náhradu za vše, co si myslíš, že vidíš teď. Půvab může osvítit tvé představy a tím je proměnit tak, že je budeš milovat, i když byly vytvořeny z nenávisti.  Neboť je sám nebudeš tvořit.  

Idea pro dnešní den představuje myšlenku, že nejsi uvězněn ve světě, který vidíš, protože jeho příčina může být změněna. Tato změna vyžaduje, aby byla nejprve rozpoznána příčina a pak opuštěna, aby mohla být nahrazena. První dva kroky v tomto procesu vyžadují tvou spolupráci. Ten poslední ne. Tvé představy již nahrazeny byly. Tím, že uděláš první dva kroky, uvidíš, že tomu tak je. 

Kromě uplatnění této myšlenky během dne, kdykoliv je to zapotřebí, je požadováno pět pravidelných cvičení. Zatímco se kolem sebe rozhlížíš, opakuj si myšlenku pomalu sám pro sebe: 

MOHU UNIKNOUT ZE SVĚTA, KTERÝ VIDÍM TÍM,  

ŽE SE VZDÁM MYŠLENEK NA ÚTOK  

A pak zavři oči a asi minutu hledej ve své mysli tolik útočných myšlenek, kolik tě jich napadne. Zatímco každá z nich prochází tvou myslí, řekni:  

MOHU VYVÁZNOUT ZE SVĚTA, KTERÝ VIDÍM TÍM, 

ŽE SE VZDÁM ÚTOČNÝCH MYŠLENEK NA … 

Zatímco toto říkáš, pozdrž ve své mysli každou z útočných myšlenek, pak tuto myšlenku odmítni a přejdi na další. Při cvičeních nezapomeň zahrnout obojí - tvé myšlenky na útok i myšlenky na pocit, že jsi napaden. Jejich účinky jsou úplně stejné, neboť tyto myšlenky jsou úplně stejné. Dosud jsi tomu nerozuměl a nyní jsi žádán, abys s nimi zacházel při dnešních cvičeních úplně stejně. Stále jsme ve fázi ztotožnění se s příčinou světa, který vidíš. Když se nakonec naučíš, že myšlenky na útok a myšlenky na napadení se neliší, budeš připraven příčinu opustit. 

24.

NEVNÍMÁM, CO JSOU MÉ NEJLEPŠÍ ZÁJMY

V jakékoliv situaci, která se objeví, si nejsi vědom toho, jaký výsledek by ti přinesl štěstí. Proto nemáš žádné vodítko k tomu, jak se vhodně zachovat ani žádný způsob, jak výsledek posoudit. To, jak jednáš je určeno tvým vnímáním situace a toto vnímání je mylné. To znamená, že je nevyhnutelné, že nebudeš sloužit svým nejlepším zájmům. A přesto tvé nejlepší zájmy jsou tvým jediným cílem v každé situaci, pokud je vnímána správně. V opačném případě nepoznáš, jaké tvé nejlepší zájmy jsou. 

Pokud sis uvědomil, že nevnímáš své nejlepší zájmy, můžeš se naučit, jaké jsou. Ale v přítomnosti svého přesvědčení že je znáš, se nemůžeš učit. Dnešní myšlenka je krokem k otevření tvé mysli tak, aby učení mohlo začít. Dnešní cvičení vyžaduje mnohem více upřímnosti, než jsi zvyklý používat.  

Dnes bude užitečnější během pěti doporučených cvičení poctivě a pečlivě uvážit několik situací než zběžné prozkoumávání většího počtu. Pro každé cvičení jsou doporučeny 2 minuty zkoumání mysli.  

Cvičení by měla být zahájena opakováním dnešní myšlenky: 

NEVNÍMÁM MÉ NEJLEPŠÍ ZÁJMY 

Poté následuje prohledávání mysli se zavřenýma očima a pátrání po nevyřešených situacích, které tě v současné době zneklidňují. Důraz by měl být kladen na odhalení výsledku, který ty chceš. Brzo si uvědomíš, že máš v mysli mnoho cílů, které jsou částmi výsledku, po kterém toužíš a také to, že tyto cíle jsou na různých úrovních a často jsou protichůdné.  

Při aplikaci dnešní myšlenky pojmenuj každou situaci, která tě napadá a poté pečlivě vyjmenuj co nejvíce možných cílů, kterých bys chtěl jejím řešením dosáhnout. Forma každé aplikace by měla být zhruba následující: 

V SITUACI, KTERÁ SE TÝKÁ  ..... 

BYCH CHTĚL, ABY SE STALO ...... A ….....  

a tak dále. Pokus se odkrýt co nejvíce různých výsledků, které by se doopravdy mohly stát, i když se zdá, že se všechny nevztahují k dané situaci nebo v ní nejsou podstatné. Jsou-li tato cvičení prováděna důkladně, rychle si uvědomíš, že na situaci kladeš velké množství požadavků, které s ní nesouvisí. Také si uvědomíš, že mnoho tvých cílů je protichůdných, že v mysli nemáš žádný jednotný cíl a že tedy musíš zažívat zklamání v závislosti na některých svých cílech, ať už se situace vyvine jakkoliv. Poté, co odhalíš seznam co nejvíce možných cílů, ve které doufáš, řekni si pro každou nevyřešenou situaci, která tě napadne: 

V TÉTO SITUACI NEVNÍMÁM, CO JSOU MÉ NEJLEPŠÍ ZÁJMY 

a přejdi na další. 

25.

NEVÍM, K ČEMU CO JE 

Účel znamená význam. Dnešní myšlenka vysvětluje, proč nic z toho, co vidíš nic neznamená. Nevíš, k čemu to je. A proto je to pro tebe bezvýznamné. Vše je pro tvé nejlepší zájmy. To je to, k čemu vše je, to je účel všeho, to je význam všeho. S tímto rozpoznáním se tvé cíle stanou jednotnými. Právě v tomto rozpoznání je dán význam tomu, co vidíš.  

Vnímáš svět a vše v něm, jako smysluplné z pohledu cílů ega. Tyto cíle nemají nic do činění s tvými nejlepšími zájmy, protože ego nejsi ty. Tato falešná identifikace způsobuje tvou neschopnost poznat k čemu co je. V důsledku toho nejsi schopen cokoliv, co vnímáš používat správně. Když tomuto uvěříš, budeš schopen ustoupit od cílů, které jsi světu přisoudil, namísto snahy je posilovat.  

Jiný způsob, jak popsat cíle, které nyní vnímáš je říci, že jsou všechny zaměřené na tvé osobní zájmy. A vzhledem k tomu, že nemáš žádné osobní zájmy, tvé cíle ve skutečnosti jsou zaměřené na nic. Tím, že je uchováváš, nemáš tedy vůbec žádné cíle. A tak nevíš, k čemu cokoliv je.  

Aby ti dnešní cvičení dala nějaký smysl, je nutné zmínit ještě jednu myšlenku. Účel rozpoznáváš na nejpovrchnějších úrovních. Avšak na těchto úrovních není možné účelu porozumět. Například chápeš, že účel telefonu je rozhovor z někým, kdo není fyzicky ve tvé bezprostřední blízkostí. To, čemu nerozumíš je to, proč se s ním chceš spojit. A právě toto činí tvůj kontakt s ním buď významný nebo bezvýznamný. Pro tvé učení je zásadní vzdát se cílů, které jsi pro všechny věci stanovil ty. 

Jediný způsob, jak toho dosáhnout je uznat, že jsou nesmyslné spíše, než “dobré” a “špatné”. Myšlenka pro dnešní den je krok tímto směrem. 

Je požadováno šest tréninkových období, každé v dálce dvou minut. Každá praxe by měla začínat pomalým opakováním dnešní myšlenky, poté se rozhlédni kolem sebe a nech svůj pohled spočinout na čemkoliv, co přitáhne tvou pozornost, ať už je to blízké nebo vzdálené, “důležité” či “nepodstatné”, “lidské” či “nelidské”. S očima, spočívajícíma na každém předmětu, který jsi si takto vybral řekni například: 

NEVÍM, K ČEMU JE TATO ŽIDLE. 

NEVÍM, K ČEMU JE TATO TUŽKA. 

NEVÍM, K ČEMU CO JE TATO RUKA. 

Říkej to zcela pomalu a nespouštěj z předmětu oči, dokud nedokončíš prohlášení o něm. Potom přejdi na další předmět a použij dnešní myšlenku stejně jako na předešlý. 

26.

MÉ ÚTOČNÉ MYŠLENKY JSOU ÚTOKEM NA MOU NEZRANITELNOST 

Je jistě zřejmé, že pokud můžeš být napaden, nejsi nezranitelný. Vidíš útok jako skutečnou hrozbu. To je proto, že věříš, že můžeš doopravdy útočit. A to, co by mohlo mít účinky, musí účinkovat i na tebe. Je to právě tento zákon, který tě nakonec spasí, ty je ale teď zneužíváš. Proto se musíš naučit, jak jej použít pro své nejlepší zájmy, spíše než proti nim. 

Neboť tvé útočné myšlenky budou projektovány, a tak se budeš útoku obávat. A když cítíš strach z útoku, jsi nucen věřit, že jsi zranitelný. Tudíž útočné myšlenky tě činí zranitelným ve tvé vlastní mysli, což je místo, kde útočné myšlenky sídlí. 

 Útočné myšlenky a nezranitelnost nemohou být společně akceptovány. Odporují si navzájem. Námět pro dnešní den představuje myšlenku, že vždy nejdřív napadáš sám sebe. Už proto, že útočné myšlenky musí zákonitě zahrnovat víru, že jsi zranitelný, je jejich efektem to, že tě oslabují ve tvých vlastních očích. Tak napadají tvé vlastní vnímání sama sebe. A protože jsi v ně uvěřil, nemůžeš již věřit v sebe. Tak přišel falešný obraz sama sebe nahradit to, čím jsi.  

Procvičování s dnešní myšlenkou ti pomohou pochopit, že zranitelnost či nezranitelnost je výsledkem tvých vlastních myšlenek. Nic jiného, vyjma tvých myšlenek, na tebe nemůže zaútočit. Nic kromě tvých myšlenek tě nemůže přimět myslet si, že jsi zranitelný. A nic kromě tvých vlastních myšlenek ti nemůže dokázat, že tomu tak není. 

Pro aplikaci dnešní myšlenky je zapotřebí šest period cvičení. A v každém z nich by ses měl pokusit o plné 2 minuty, třebaže může být čas zkrácen na minutu, budeš-li se cítit příliš nepohodlně. Více jej ale nezkracuj. Cvičení by mělo začít opakováním myšlenky pro dnešní den: 

MÉ ÚTOČNÉ MYŠLENKY JSOU ÚTOKEM NA MOU NEZRANITELNOST 

poté zavři oči a prozkoumej nevyřešené otázky, jejichž řešení v tobě vyvolávají strach. Tyto obavy mohou mít podobu deprese, starostí, hněvu, pocitu břemene, strachu, předtuchy nebo zaujetí. Vhodným předmětem je jakýkoliv nevyřešený problém, který se během dne opakovaně vrací v tvých myšlenkách. V jednotlivých cvičeních nebudeš schopen použít jich mnoho, protože by měl být každému z nich věnován delší čas než obvykle. Dnešní myšlenka by měla být použita takto: 

Nejprve pojmenuj situaci: 

MÁM OBAVY Z …....... 

Pak si projdi všechny možné výsledky, které tě v této souvislosti napadají a vyvolávají v tobě obavy a o každé variantě se zmiň zcela konkrétně: 

BOJÍM SE, ŽE SE STANE …......... 

Procvičuješ-li správně, měl bys najít kolem pěti nebo šesti ohrožujících možností pro každou situaci, kterou použiješ, a možná i více. Je mnohem užitečnější dotknout se několika situací důkladně než většího počtu. Tak, jak bude přibývat pro každou situaci seznam očekávaných výsledků, možná shledáš zejména ty, které tě napadnou ke konci jako pro tebe méně přijatelné. Snaž se však se všemi z nich zacházet stejně, jak jen to půjde. Poté, co jsi pojmenoval každý výsledek, kterého se obáváš, řekni si: 

TATO MYŠLENKA JE ÚTOKEM NA MĚ SAMOTNÉHO 

Každé cvičení uzavři zopakováním si dnešní myšlenky ještě jednou: 

MÉ ÚTOČNÉ MYŠLENKY JSOU ÚTOKEM NA MOU NEZRANITELNOST 

27.

NADE VŠE CHCI VIDĚT

Dnešní myšlenka vyjadřuje cosi silnějšího než pouhé odhodlání. Dává přednost vizi před tvými touhami. Možná budeš cítit zdráhání, zda tuto myšlenku použít, s odůvodněním že si nejsi jistý, zda to myslíš vážně. Nezáleží na tom. Významem dnešních cvičení je přiblížit čas, kdy tato myšlenka bude zcela pravdivá.

Možná budeš ve velkém pokušení uvěřit, že jde o nějakou oběť, jsi-li požádán, abys říkal:

ZE VŠEHO NEJVÍC CHCI VIDĚT

Jsi-li znepokojen nedostatečným odůvodněním, doplň:

VIZE NIKOHO NIC NESTOJÍ

Pokud strach ze ztráty stále přetrvává, dodej další:

MŮŽE JEN ŽEHNAT

Pro maximální užitek vyžaduje dnešní myšlenka mnoho opakování. Měla by být používána alespoň každou půlhodinu nebo i častěji, je-li to možné. Můžeš to zkusit i každých patnách nebo dvacet minut. Doporučuje se, aby sis stanovil konkrétní časový interval pro použití myšlenky při probuzení nebo krátce poté a pokusil se jej dodržovat po celý den. Nebude obtížné to udělat, i když jseš zapojen do konverzace nebo jinak v tomto čase zaměstnán. Můžeš si potichu opakovat krátkou větu aniž bys cokoliv přerušil. Skutečná otázka zní, jak často si vzpomeneš? Jak moc chceš, aby se dnešní myšlenka stala pravdou? Odpovíš-li na jednu z těchto otázek, odpověděl jsi na druhou. Pravděpodobně zmeškáš několik aplikací a možná i řadu z nich. Nenech se tím zneklidnit, snaž se ale pokračovat ve svém rozvrhu. Pokud jen jednou během dne pocítíš, že jsi byl naprosto upřímný při opakování dnešní myšlenky, můžeš si být jist, že sis ušetřil mnohaleté úsilí.

28.

ZE VŠEHO NEJVÍC CHCI VIDĚT VĚCI JINAK 

Dnes dáváme včerejší myšlence skutečně konkrétní aplikaci. V těchto cvičeních učiníš řadu jednoznačných závazků. Otázka, zda je v budoucnosti dodržíš není teď naše starost.  Jsi-li ochoten zavázat se k nim alespoň teď, nastoupil jsi cestu k tomu, abys je dodržel. A stále jsme na začátku.

Možná se divíš, proč je důležité říkat například:  

"NADEVŠE CHCI VIDĚT TENTO STŮL JINAK” 

Samo o sobě to vůbec není důležité. Co je ale „samo o sobě“? A co to znamená ”samo o sobě”? Vidíš kolem sebe mnoho oddělených věcí, což ve skutečnosti znamená, že vůbec nevidíš. Buďto vidíš nebo nevidíš. Pokud jsi uviděl jednu věc jinak, uvidíš všechny jinak. Světlo, které jsi uviděl v jedné z nich je stejné světlo, které uvidíš ve všech. Prohlášením 

ZE VŠEHO NEJVÍC CHCI VIDĚT TENTO STŮL JINAK, 

se zavazuješ zbavit se svých zaujatých představ o stole a otevřít svou mysl tomu, co to je a k čemu to je. Nedefinuješ ho v pojmech minulosti. Ptáš se na to, co je to, spíše než abys říkal, co to je. Nesvazuješ jeho význam se svou nepatrnou zkušeností se stoly, ani nevymezuješ jeho účel na své malé osobní myšlenky. Nebudeš zjišťovat něco, co jsi již nadefinoval.

A účelem těchto cvičení je ptát se a přijímat odpovědi. Prohlášením

NADE VŠE CHCI VIDĚT TENTO STŮL JINAK

se zavazuješ vidět. Není to výlučný závazek. Jedná se o závazek, který platí pro stůl, stejně jako pro cokoliv jiného - ani více ani méně.  

Vlastně bys mohl získat vizi právě z tohoto stolu, pokud bys z něj stáhl všechny své vlastní myšlenky a pohlédl na něj s naprosto otevřenou myslí. Má něco, co by ti ukázal, něco krásného, čistého a nekonečně cenného, plného štěstí a naděje. Skrytý pod všemi tvými myšlenkami o něm, je jeho skutečný účel, účel, který sdílí s celým vesmírem.

Při použití stolu jako předmětu pro aplikaci dnešní myšlenky tedy skutečně požaduješ vidět účel vesmíru. Stejnou žádost budeš vznášet ke každému subjektu, který při cvičení použiješ. A zavazuješ se, že každému z nich dovolíš, aby ti odhlalil svůj účel namísto toho, abys nad ním vynesl svůj vlastní soud. 

Dnes budeme mít šest dvouminutových tréninkových období, v nichž je nejprve uvedena myšlenka pro dnešní den: 

PŘEDEVŠÍM CHCI VIDĚT VĚCI JINAK 

a poté je aplikována na cokoliv, co kolem sebe vidíš. Nejenže by měly být předměty vybírány náhodně, ale každému z nich by měla být při aplikaci dnešní myšlenky přiznána stejná hodnota, co se týká jejich přínosu pro tvé vidění. 

Jako obvykle by měla aplikace zahrnovat název předmětu na který tvůj pohled náhodně padne a na chvíli bys na něm měl spočinout pohledem, zatímco říkáš: 

NADE VŠE CHCI TENTO …předmět....  VIDĚT JINAK. 

Každá aplikace by měla být provedena zcela pomalu a tak pozorně, jak jen to je možné. Není kam spěchat.  

29.

BŮH JE VE VŠEM, CO VIDÍM

Dnešní myšlenka objasňuje, proč můžeš ve všem vidět veškerý účel. Vysvětluje, proč nic není oddělené, samostatné nebo samo o sobě. A objasňuje, proč nic z toho, co vidíš nic neznamená. Ve skutečnosti dnešní myšlenka vysvětluje každou myšlenku, kterou jsme dosud použili, a také všechny, které budou následovat. Dnešní myšlenka je ucelenou základnou pro vidění (vizi). Možná pro tebe bude v této chvíli těžké tuto myšlenku pochopit. Může ti připadat hloupá, neuctivá, nesmyslná, směšná nebo dokonce odporná. Jistě, Bůh není například ve stolu, jak vidíš. Přesto jsme včera zdůraznili, že stůl sdílí účel vesmíru.

A to, co sdílí účel vesmíru sdílí účel jeho Stvořitele. Zkus tedy dnes začít s učením o tom, jak se dívat na všechny věci s láskou, oceněním a otevřenou myslí. Nyní věci nevidíš. Rád bys věděl co v nich je? Nic není takové, jaké se to jeví. Svatý účel všeho (všech věcí) stojí mimo tvůj rozsah (dosah). Pokud ti vize ukáže svatost, která ozařuje svět, pak dnešní myšlenku dokonale pochopíš. A nebudeš chápat, jak jsi to mohl považovat za obtížné.

Našich šest dvouminutových cvičení pro dnešní den by se mělo řídit známým modelem:

Začni zopakováním si myšlenky a poté jí aplikuj na náhodně vybrané předměty kolem sebe a každý z nich konkrétně pojmenuj. Snaž se vyhnout tendenci výběr řídit. Což může být ve spojení s dnešní myšlenkou obzvlášťě lákavé, kvůli její zcela odlišné povaze. Pamatuj, že jakékoliv pořadí, které bys použil, je skutečnosti stejně vzdáleno. Tvůj seznam předmětů by měl být proto co nejvíce oproštěn od možnosti subjektivního výběru. Vhodný seznam může například obsahovat:

BŮH JE V TOMTO RAMÍNKU

BŮH JE V TOMTO ČASOPISE

BŮH JE V TOMTO PRSTU

BŮH JE V TÉTO LAMPIČCE

BŮH JE V TÉTO OSOBĚ

BŮH JE V TOMTO TĚLE

BŮH JE V TĚCHTO DVEŘÍCH

BŮH JE V TOMTO ODPADKOVÉM KOŠI.

Kromě stanovených cvičných období opakuj dnešní myšlenku alespoň jednou za hodinu, pomalu se rozhlížej kolem sebe, zatímco beze spěchu vyslovuješ slova. Alespoň jednou nebo dvakrát bys při tom měl zažít pocit uvolnění..

30.

BŮH JE VE VŠEM, CO VIDÍM, NEBOŤ BŮH JE V MÉ MYSLI (V MÉM VĚDOMÍ)

Tato dnešní myšlenka je odrazovým můstkem pro vizi. Touto myšlenkou se před tebou otevře svět a ty na něj pohlédneš a uvidíš v něm to, co jsi nikdy předtím neviděl. A pak ani to, cos viděl předtím nebude pro tebe dokonce ani slabě viditelné.

Dnes se pokoušíme použít nový druh „projekce“. Nesnažíme se zbavit toho, co se nám nelíbí, když to vidíme venku. Namísto toho se snažíme vidět ve světě to, co máme ve své mysli, abychom poznali, že to tu je. Snažíme se tedy spojit se s tím, co vidíme, namísto toho, abychom to uchovávali od nás oddělené. To je zásadní rozdíl mezi vizí a způsobem, jak vidíš. Dnešní myšlenka by měla být uplatňována co nejčastěji po celý den. Kdykoliv budeš mít chvilku, opakuj si ji pomalu, rozhlížeje se kolem sebe a pokus se uvědomit si, že myšlenka platí pro vše, co teď vidíš, nebo bys mohl vidět, pokud by to bylo v tvém dohledu. Skutečné vidění se neomezuje na pojmy jako „blízký“ nebo „vzdálený“.

Aby sis mohl na tuto myšlenku lépe zvyknout, zkus při aplikaci dnešní myšlenky myslet na věci mimo tvůj přítomný dosah stejně jako na ty, které právě (skutečně) vidíš.

Skutečné vidění nejenže není omezeno prostorem ani vzdáleností, ale vůbec nezávisí na fyzických očích. Mysl (vědomí) je jeho jediným zdrojem. Jako další pomoc, aby sis na tuto myšlenku více zvykl, věnuj několik cvičení její aplikaci se zavřenýma očima s využitím jakýchkoliv předmětů, které ti přijdou na mysl a díváním se spíše dovnitř než ven. Dnešní myšlenka platí stejně pro obojí.