CO JE TĚLO 

Tělo je hradba, kterou si Boží Syn představuje, že postavil, aby oddělil části svého Já od ostatních částí.  Myslí si, že uvnitř této hradby žije aby zemřel, když se rozkládá a rozpadá. Neboť si myslí,že uvnitř této hradby je v bezpečí před láskou. Ztotožňuje se se svým bezpečím, považuje sám sebe za to, co je jeho bezpečím. Jak jinak by si mohl být jist, že zůstává v těle a udržuje lásku vně? Tělo nezůstane. Avšak toto vidí jako dvojnásobné bezpečí. Neboť pro Božího Syna je pomíjivost "důkazem", že jeho hradby fungují, a vykonávají úlohu, kterou jim mysl přisuzuje. Kdyby jeho jednota zůstala nedotčena, kdo by mohl útočit a kdo by mohl být napaden? Kdo by byl vítězem? Kdo by mohl být jeho kořistí? Kdo by se mohl stát obětí? Kdo vrahem? A jestliže nezemřel, jaký by byl "důkaz", že Boží věčný Syn může být zničen? Tělo je sen. Stejně jako jiné sny je něčím, co se někdy zdá, že představuje štěstí, může se ale zcela náhle obrátit do strachu, v němž se rodí všechny sny. Neboť jen láska tvoří v pravdě, a pravda nemůže mít nikdy strach. Vytvořeno k tomu, aby se bálo, musí tělo sloužit účelu, který mu byl dán. My ale můžeme změnit účel, kterému se tělo podřídí tím, že změníme to, k čemu si myslíme, že je určeno. Tělo je prostředek, kterým se Boží Syn vrací k duševnímu zdraví. I když bylo vytvořeno k tomu, aby ho uzavřelo do pekla bez možnosti úniku, přece cíl Nebe vystřídal honbu za peklem. Syn Boží natahuje svou ruku, aby ji podal svému bratrovi a pomohl mu jít po cestě s ním. Teď je tělo svaté. Nyní slouží k uzdravení mysli, která ho přiměla k zabíjení. Ztotožníš se s tím, o čem si myslíš, že ti zajistí bezpečí. Ať už to bude cokoliv, budeš věřit, že to je s tebou zajedno. Tvé bezpečí spočívá v pravdě a ne ve lžích. Láska je tvé bezpečí. Strach neexistuje. Ztotožni se s láskou a jsi v bezpečí. Ztotožni se s láskou a jsi doma. Ztotožni se s láskou a nalezneš své Já. 

261. 

BŮH JE MÉ ÚTOČIŠTĚ A BEZPEČÍ 

Ztotožním se s tím, co považuji za útočiště a bezpečí. Sebe spatřím tam, kde vnímám svou sílu, a domnívám se, že žiji v pevnosti, kde jsem v bezpečí a nemohu být napaden. Nechť dnes nehledám bezpečí v nebezpečí, ani se nepokouším najít svůj mír ve vražedném útoku.  

ŽIJI V BOHU. V NĚM NACHÁZÍM SVÉ ÚTOČIŠTĚ A SVOU SÍLU 

V NĚM JE MÁ IDENTITA. V NĚM JE VĚČNÝ MÍR 

A JEN TAM SI VZPOMENU, KDO SKUTEČNĚ JSEM 

NECHŤ NEHLEDÁM MODLY. 

MŮJ OTČE, DNES CHCI JÍT DOMŮ K TOBĚ 

VYBRAL JSEM SI BÝT TAKOVÝ, JAKÉHO JSI MĚ STVOŘIL, 

A NAJÍT SYNA, KTERÉHO JSI STVOŘIL JAKO MÉ JÁ 
 

262. 

KÉŽ DNES NEVNÍMÁM ŽÁDNÉ ROZDÍLY 

OTČE, MÁŠ JEDINÉHO SYNA. 

A NA NĚHO BYCH CHTĚL DNES POHLÍŽET 

 ON JE TVÝM JEDINÝM STVOŘENÍM 

PROČ BYCH MĚL VNÍMAT TISÍCE FOREM V TOM, KDO ZŮSTÁVÁ JEDNÍM? 

PROČ BYCH MĚL DÁVAT TOMUTO JEDINÉMU TISÍCE JMEN, KDYŽ STAČÍ POUZE JEDNO?  

NEBOŤ TVŮJ SYN MUSÍ NÉST TVÉ JMÉNO, PROTOŽE TY JSI HO STVOŘIL. 

NECHŤ HO NEVIDÍM JAKO CIZÍHO JEHO VLASTNÍMU OTCI,  

ANI JAKO CIZÍHO SOBĚ SAMÉMU. 

NEBOŤ ON JE MOU SOUČÁSTÍ A JÁ JEHO,  

A  MY JSME SOUČÁSTÍ TEBE, KDOŽ JSI NAŠÍM ZDROJEM, 

VĚČNĚ SJEDNOCENI VE TVÉ LÁSCE, VĚČNĚ SVATÝM SYNEM BOŽÍM. 

My, kdož jsme jedním bychom si dnes chtěli uvědomit pravdu o sobě. Chtěli bychom se vrátit domů a spočinout v jednotě. Neboť tam je mír a nikde jinde nemůže být mír hledán ani nalezen. 
 

263. 

MŮJ SVATÝ POHLED VIDÍ V VŠECHNY VĚCI JAKO ČISTÉ 

OTČE, TVÁ MYSL STVOŘILA VŠE, CO JE. 

DO VŠEHO VSTOUPIL TVŮJ DUCH A TVÁ LÁSKA TOMU DALA ŽIVOT. 

MĚL BYCH SNAD POHLÍŽET NA VŠE CO JSI STVOŘIL  

JAKOBY TO BYLO STVOŘENO HŘÍŠNÉ? 

NECHCI VNÍMAT TAKOVÉ TEMNÉ A STRAŠNÉ PŘEDSTAVY 

SEN ŠÍLENCE JE STĚŽÍ MOU VOLBOU,  

NAMÍSTO VŠÍ KRÁSY, S JAKOU JSI POŽEHNAL STVOŘENÍ,  

VEŠKEROU JEHO ČISTOTOU, RADOSTÍ A JEHO VĚČNÝM, TICHÝM DOMOVEM V TOBĚ.  

A zatímco stále zůstáváme vně Nebeské brány, dívejme se na vše, co vidíme skrze svatou vizi a oči Kristovy. Ať se nám zdají všechny podoby čisté, abychom je mohli minout v nevinnosti a kráčet společně do domova našeho Otce jako bratři a jako svatí Synové Boží.

 264.  

JSEM OBKLOPEN BOŽÍ LÁSKOU 

OTČE, STOJÍŠ PŘEDE MNOU A ZA MNOU, VEDLE MĚ,  

NA MÍSTĚ, KDE VIDÍM SEBE A VŠUDE, KAM JDU. 

JSI VE VŠEM, NA CO SE PODÍVÁM, VE ZVUCÍCH, KTERÉ SLYŠÍM,  

A V KAŽDÉ RUCE, KTERÁ DOSAHUJE K MÉ. 

V TOBĚ SE ZTRÁCÍ ČAS A MÍSTO SE STÁVÁ NESMYSLNOU PŘEDSTAVOU 

NEBOŤ TO, CO OBKLOPUJE TVÉHO SYNA A PŘINÁŠÍ MU BEZPEČÍ JE LÁSKA SAMOTNÁ. 

NEEXISTUJE ŽÁDNÝ JINÝ ZDROJ A TAKÉ NIC, CO BY NESDÍLELO JEJÍ SVATOST, 

CO BY STÁLO MIMO TVÉ JEDINÉ STVOŘENÍ,  

NEBO BYLO BEZ LÁSKY, KTERÁ V SOBĚ OBSAHUJE VŠE. 

OTČE, TVŮJ SYN JE JAKO TY. 

PŘICHÁZÍME K TOBĚ DNES VE JMÉNU TVÉM, 

 ABYCHOM BYLI V MÍRU VE TVÉ VĚČNÉ LÁSCE. 

Mí bratři, připojte se dnes ke mně. Toto je modlitba spásy.

Neměli bychom se připojit k tomu, co spasí svět spolu s námi? 

 265.  

VŠE, CO VIDÍM JE JEMNOST STVOŘENÍ  

Vskutku jsem špatně pochopil svět, neboť jsem na něj vztáhl své hříchy a viděl jsem, jak se zpětně dívají na mě.  

Jak vypadaly nelítostně! A jak jsem byl oklamán, když jsem si myslel, že to, čeho jsem se obával bylo ve světě, namísto v mé mysli. Dnes vidím svět v nebeské vlídnosti, kterou stvoření vyzařuje. Neexistuje v něm strach. Kéž žádná podoba mých hříchů nezastírá světlo Nebe, které září na svět. Nechť se tam odráží to, co je v Boží Mysli. Představy, které vidím jsou jen mými myšlenkami. Avšak má mysl je stále jedno s Myslí Boží. A proto mohu vnímat vlídnost stvoření. 

V KLIDU BYCH RÁD POHLÉDL NA SVĚT,  

KTERÝ ODRÁŽÍ POUZE MYŠLENKY TVÉ A STEJNĚ TAK MOJE. 

KÉŽ SI VZPOMENU, ŽE JSOU STEJNÉ A UVIDÍM VLÍDNOST STVOŘENÍ. 
 

266. 

MÉ SVATÉ JÁ PŘEBÝVÁ V TOBĚ, BOŽÍ SYNU 

OTČE, DAL JSI MI VŠECHNY SVÉ SYNY,  

ABY BYLI MÝMI SPASITELI A MÝMI RÁDCI V MÉM POHLEDU, 

NOSITELI TVÉHO SVATÉHO HLASU PRO MĚ.  

V NICH SE ODRÁŽÍŠ A V NICH SE ZPĚT NA MĚ Z MÉHO JÁ DÍVÁ KRISTUS. 

NECHŤ TVŮJ SYN NEZAPOMENE TVÉ SVATÉ JMÉNO.  

NECHŤ TVŮJ SYN NEZAPOMENE NA SVŮJ SVATÝ ZDROJ.  

NECHŤ TVŮJ SYN NEZAPOMENE, ŽE JEHO JMÉNO JE TVÝM. 

Dnes vstupujeme do Ráje, na základě vzývání Božího Jména a svého vlastního uznáváme, že naše Já je v každém z nás, spojeni ve svaté Lásce Boží. Kolik spasitelů nám Bůh dal! Jak bychom mohli ztratit cestu k Němu, když On naplnil svět těmi, kdo ukazují k Němu a dal nám zrak k tomu, abychom na ně pohlédli? 

267. 

MÉ SRDCE BIJE V MÍRU BOŽÍM 

Okolo mě je veškerý život, který Bůh ve Své Lásce stvořil. Volá na mě v každém úderu srdce a v každém dechu, v každém činu a v každé myšlence. Mír naplňuje mé srdce a zaplavuje mé tělo s cílem odpuštění. Teď je má mysl uzdravena a je mi dáno vše, co potřebuji ke spáse světa. Každý úder srdce mi přináší mír, každý dech mě naplňuje silou. Jsem Boží posel, řízený Jeho Hlasem, udržovaný Jím v lásce a udržovaný navždy v klidu a v míru v Jeho láskyplném Náručí. Každý úder srdce volá Jeho Jméno a na každý odpovídá Jeho Hlas, ujišťujíc mě, že jsem v Něm doma. 

KÉŽ VĚNUJI POZORNOST JEN TVÝM ODPOVĚDÍM A NE MÝM VLASTNÍM 

OTČE, MÉ SRDCE BIJE V MÍRU, KTERÝ STVOŘILO SRDCE LÁSKY 

A POUZE TAM MOHU BÝT DOMA.

268.

 NECHŤ JE VŠE PŘESNĚ TAKOVÉ, JAKÉ TO JE

PANE, KÉŽ DNES NEJSEM TVÝM KRITIKEM A NEODSUZUJI TĚ

KÉŽ SE DNES NEPOKOUŠÍM ZASAHOVAT DO TVÉHO STVOŘENÍ, 

A DEFORMOVAT JEJ DO CHOROBNÝCH FOREM

KÉŽ JSEM OCHOTNÝ USTOUPIT Z MÝCH POŽADAVKŮ NA JEDNOTU TAKOVÝCH FOREM

A TÍM PONECHAT JEDNOTU TAKOVOU, JAKOU JSI JI STVOŘIL

NEBOŤ TAK BUDU TAKÉ SCHOPEN ROZPOZNAT MÉ JÁ TAKOVÉ,

JAKÉ BYLO PŘI MÉM STVOŘENÍ.

V LÁSCE JSEM BYL STVOŘEN A V LÁSCE NAVŽDY ZŮSTANU.

CO MĚ MŮŽE DĚSIT, KDYŽ NECHÁM VŠECHNY VĚCI PŘESNĚ TAKOVÉ, JAKÉ JSOU?

Nechť náš pohled není dnes bezbožný a naše uši nevěnují pozornost lžím. 

Jen skutečnost je osvobozena od bolesti. Jen skutečnost je osvobozena od ztráty. 

Jen skutečnost je zcela bezpečná. A jedině tu dnes hledáme.

269. 

MŮJ ZRAK SE VYDÁVÁ SPATŘIT TVÁŘ KRISTA 

PROSÍM, ABYS DNES POŽEHNAL MŮJ ZRAK 

JE TO PROSTŘEDEK, KTERÝ JSI VYBRAL K TOMU,  

ABY MI UKÁZAL MÉ OMYLY A MOHL JSEM SE PODÍVAT ZA NĚ.  

UMOŽŇUJE MI OBJEVIT NOVÉ VNÍMÁNÍ  

PROSTŘEDNICTVÍM PRŮVODCE, KTERÉHO JSI MI DAL  

A SKRZE JEHO LEKCE PŘEKONAT PŘEDSTAVY A VRÁTIT SE K PRAVDĚ. 

PŘEJI SI ILUZI, KTERÁ PŘESÁHNE VŠECHNY, KTERÉ JSEM VYTVOŘIL JÁ. 

DNES CHCI VIDĚT SVĚT, KTERÉMU BYLO ODPUŠTĚNO,  

SVĚT, VE KTERÉM MI KAŽDÝ UKÁZUJE TVÁŘ KRISTA,  

SVĚT, KTERÝ MĚ UČÍ ŽE TO, NA CO SE DÍVÁM PATŘÍ MĚ,  

A TO, ŽE NEEXISTUJE NIC KROMĚ TVÉHO SVATÉHO SYNA. 

Dnes je náš zrak skutečně požehnán. Sdílíme jednu vizi, když se díváme na tvář Toho, Jehož Já je naše. Jsme jedno, díky Tomu, kdo je Synem Božím, Tomu, Kdo je naší vlastní Identitou. 
 

270.  

DNES NEBUDU POUŽÍVAT FYZICKÝ ZRAK  
  

OTČE, DAROVAL JSI MI POHLED KRISTA  

A TEN MÁ MOC PŘEMĚNIT VŠE, 

 CO SPATŘUJÍ OČI TĚLA NA OBRAZ SVĚTA, JEMUŽ BYLO ODPUŠTĚNO  

JAK JE TENTO SVĚT VZNEŠENÝ, VLÍDNÝ A MILOSRDNÝ!  

A BUDU V NĚM VNÍMAT VÍC NEŽ TO, CO POSKYTUJE ZRAK  

SVĚT, KTERÉMU BYLO ODPUŠTĚNO ZNAMENÁ, ŽE TVŮJ SYN UZNÁVÁ SVÉHO OTCE,   

DOVOLUJE ABY JEHO SNY BYLY PŘIVEDENY K PRAVDĚ   

A DYCHTIVĚ OČEKÁVÁ JEDINÝ ZBÝVAJÍCÍ OKAMŽIK, JENŽ NAVĚKY UKONČÍ ČAS,  

 JAKMILE SE K NĚMU VRÁTÍ VZPOMÍNKA NA TEBE.  

A NYNÍ JE VŮLE TVÉHO SYNA JEDNO S TVOU.   

JEHO FUNKCE JE NYNÍ POUZE TVÁ VLASTNÍ  

A KAŽDÁ MYŠLENKA KROMĚ TVÉ JE PRYČ.   

Dnešní klid požehná našim srdcím, a skrze ně přijde mír ke každému. Kristus je dnes našima očima. A prostřednictvím Jeho pohledu nabízíme uzdravení světu skrze Něho, Svatého Syna, kterého Bůh stvořil celistvého, Svatého Syna, kterého Bůh stvořil jako jedno.