CO JE SKUTEČNÝ SVĚT?

Skutečný svět je symbol zbytku toho, co vnímání nabízí. A přece je stále tím, co symbolizuje protiklad toho, co jsi vytvořil ty. Tvůj svět je viděn skrze oči strachu a přináší svědky hrůzy do tvé mysli. Skutečný svět nelze vnímat jinak, než očima, které žehnají odpuštěním a tak vidí svět, kde hrůza není možná a svědci strachu nemohou být nalezeni. Skutečný svět má protipól pro každou nešťastnou myšlenku, projevenou ve tvém světě a spolehlivou opravu pro pohledy strachu a zvuky bitvy, které obsahuje tvůj svět. Skutečný svět ukazuje svět, který je viděný odlišně, skrze tichý pohled a mysl míru. Není zde nic jiného než klid. Nejsou slyšet žádné výkřiky bolesti a smutku, neboť nic nezůstává vně odpuštění. A pohledy jsou jemné. Pouze šťastné pohledy a zvuky dosáhnou do mysli, která odpustila sama sobě. Jaké by mohla mít taková mysl myšlenky na smrt, útok a vraždu? Co může vnímat, když je obklopena jen bezpečím, láskou a radostí? Co by tu bylo, co by si vybralo odsouzení a co je tu, co by soudilo proti tomu? Svět, který mysl vidí povstává z mysli míru uvnitř sebe samé. V ničem, co vidí nečíhá žádné nebezpečí, neboť je to laskavé a pouze laskavost se na to dívá.

Skutečný svět je symbolem, že sen o hříchu a vině skončil a Boží Syn již nespí více. Jeho probouzející se oči vnímají spolehlivý odraz Otcovy lásky, zaručený příslib toho, že je vykoupen. Skutečný svět znamená konec času, neboť jeho vnímání činí čas bezúčelný. Duch Svatý nemá žádnou potřebu času, když dosloužil Svému účelu. Nyní čeká pouze ještě o okamžik déle, než Bůh udělá svůj poslední krok a čas zmizí, odstraní dojmy tak, jak odchází a ponechávají pouze pravdu, aby byla sama sebou. Tento okamžik je naším cílem, neboť obsahuje vzpomínku na Boha. A když se díváme na svět, kterému bylo odpuštěno, je to On, Kdo nás volá a přichází, aby nás vzal domů, připomínajíc nám naši Totožnost, kterou pro nás naše odpuštění obnovilo.

291.

TOTO JE DEN TICHA A MÍRU

Kristova vize se dnes dívá skrze mě. Jeho zrak mi ukazuje, že vše je odpuštěno a v míru a tu samou vizi nabízí světu. A já přijímám Jeho jménem tuto vizi jak pro sebe, tak i pro svět. Na jakou nádheru se dnes díváme! Jaká svatost nás dnes obklopuje! A je nám dáno, abychom poznali, že je to svatost, kterou sdílíme, je to Svatost Boha Samotného.

DNES JE MÁ MYSL TICHÁ, ABY PŘIJALA MYŠLENKY, KTERÉ MI NABÍZÍŠ TY.

A ABYCH JÁ PŘIJAL TO, CO POCHÁZÍ OD TEBE NAMÍSTO ODE MĚ.

NEZNÁM CESTU K TOBĚ. ALE TY JSI SI NAPROSTO JISTÝ.

OTČE, VEĎ SVÉHO SYNA PO CESTĚ TICHA, KTERÁ VEDE K TOBĚ.

NECHŤ JE MÉ ODPUŠTĚNÍ ÚPLNÉ, A VRÁTÍ SE MI VZPOMÍNKA NA TEBE.

292.

ŠŤASTNÉ VYŘEŠENÍ VŠECH VĚCÍ JE ZARUČENO

Boží sliby nepřipouští žádné výjimky. A On zaručuje, že konečným řešením, které lze pro vše najít, může být pouze radost. Přesto záleží na nás, kdy je toho dosaženo, jak dlouho necháme cizí vůli jevit se jako opačnou k Jeho. A dokud si myslíme, že tato vůle je skutečná, nenajdeme konec, který On určil jako vyřešení všech problémů, které vnímáme, všech zkoušek, které vidíme a každé situace, se kterou se setkáváme. Přesto je toto ukončení jisté. Neboť Boží Vůle je vykonána jak na zemi, tak v Nebi. Budeme hledat a nalezneme podle Jeho Vůle, kterou je zaručeno, že naše vůle se stane.

DĚKUJEME TI OTČE ZA TVOU ZÁRUKU POUZE ŠTASTNÝCH ŘEŠENÍ NAKONEC.

POMOZ NÁM NEZASAHOVAT A NEODDALOVAT TAK ŠTASTNÉ KONCE,

KTERÉ JSI NÁM SLÍBIL PRO VŠECHNY PROBLÉMY, KTERÉ MŮŽEME VNÍMAT,

PRO KAŽDOU ZKOUŠKU, O KTERÉ SE STÁLE DOMNÍVÁME, ŽE MUSÍME SPLNIT.

293.

VEŠKERÝ STRACH JE MINULOST A JE TU JEN LÁSKA

Všechen strach je minulostí, protože jeho zdroj zmizel a veškeré jeho myšlenky odešly s ním. Láska zůstává jediným přítomným stavem, jejíž Zdroj je tu navěky věků. Může svět vypadat zářící, čistý, bezpečný a přívětivý se všemi mými minulými omyly, které ho utlačovaly a ukazovaly mi jeho strachem zdeformované podoby? Přesto je v přítomnosti láska zřejmá a její účinky zjevné. Celý svět září v odrazu jejího svatého světla a konečně vidím svět, když je mu odpuštěno.

OTČE, KÉŽ DNES TVŮJ SVATÝ SVĚT NEUNIKNE MÉMU ZRAKU

ANI NEJSOU MÉ UŠI HLUCHÉ KE VŠEM CHVALOZPĚVŮM VDĚČNOSTI,

KTERÉ SVĚT ZPÍVÁ POD ZVUKY STRACHU

EXISTUJE SKUTEČNÝ SVĚT,

KTERÝ UCHOVÁVÁ PŘÍTOMNÝ SVĚT V BEZPEČÍ PŘED VŠEMI MINULÝMI OMYLY.

A DNES BYCH CHTĚL VIDĚT PŘED MÝMA OČIMA JEN TENTO SVĚT.

294.

MÉ TĚLO JE ZCELA NEUTRÁLNÍ VĚC

Jsem Boží Syn. A mohu být i nějakou další věcÍ? Stvořil Bůh smrtelnost a podlehnutí zkáze, zničitelnost? Jaký užitek má Boží milovaný Syn z toho, že musí zemřít? Avšak neutrální věc nevidí smrt, neboť myšlenky strachu tam nejsou vloženy, stejně tak není tělo napodobeninou lásky, která mu byla propůjčena. Jeho neutralita ji ochraňuje v době, kdy má účel, uplatnění. A potom, bez účelu je odloženo stranou. Není nemocné ani staré ani zraněné. Je jenom bez funkce, nepotřebné a nehraje žádou roli. Kéž dnes nevidím víc než toto, službu po nějakou dobu a způsobilost ke službě, aby si udrželo svou užitečnost po dobu, kdy může sloužit a potom nahrazeno v zájmu většího dobra.

MÉ TĚLO, OTČE, NEMŮŽE BÝT TVŮJ SYN.

A TO, CO NENÍ STVOŘENO

NEMŮŽE BÝT HŘÍŠNÉ ANI BEZHŘÍŠNÉ,

ANI DOBRÉ NEBO ŠPATNÉ.

NECHŤ TEDY POUŽÍVÁM TENTO SEN K POMOCI TVÉMU PLÁNU,

ABYCHOM BYLI PROBUZENI ZE VŠECH SNŮ, KTERÉ JSME VYTVOŘILI.

295.

DNES SE SKRZE MĚ DÍVÁ DUCH SVATÝ

KrIstus dnes žádá, aby mohl dnes použít mé oči, a vykoupit svět. Žádá o tento dar, aby mi mohl nabídnout mír mysli a odstranit veškerou hrůzu a veškerou bolest. A jakmile jsou ode mě odebrány, pak jsou sny, které se zdánlivě usídlily ve světě, pryč. Spása musí být jedna. Jsem-li spasen já, svět je spasen spolu se mnou. Neboť všichni musíme být vykoupeni společně. Strach se objevuje v mnoha různých podobách, ale láska je jedna.

MŮJ OTČE, KRISTUS POŽÁDAL, ABYCH MU DAL DAR

A TEN DÁVÁM, A TÍM BUDE DÁN MĚ

POMOZ MI DNES POUŽÍVAT OČI KRISTA

A TAK DOVOLIT LÁSCE DUCHA SVATÉHO

ŽEHNAT VŠEMU, NA CO MOHU POHLÉDNOUT

ABY JEHO ODPOUŠTĚJÍCÍ LÁSKA MOHLA SPOČINOUT NA MĚ

296.

DNES SKRZE MĚ MLUVÍ DUCH SVATÝ

DUCH SVATÝ DNES POTŘEBUJE MŮJ HLAS,

ABY CELÝ SVĚT MOHL NASLOUCHAT TVÉMU HLASU

A SLYŠET SKRZE MĚ TVÉ SLOVO.

JSEM ODHODLANÝ NECHAT TĚ MLUVIT SKRZE SEBE,

NEBOŤ NEPOUŽIJI JINÁ SLOVA KROMĚ TVÝCH

A NEBUDU MÍT ŽÁDNÉ MYŠLENKY KROMĚ TVÝCH,

NEBOŤ JEDINĚ TVÉ JSOU PRAVDIVÉ.

CHCI BÝT SPASITELEM SVĚTA, KTERÝ JSEM VYTVOŘIL.

NEBOŤ ZA TO, ŽE JSEM HO ZATRATIL (PROKLEL), BYCH JEJ CHTĚL OSVOBODIT,

ABYCH NAŠEL ÚNIK A USLYŠEL SLOVO,

KTERÝM KE MĚ DNES BUDE MLUVIT TVŮJ SVATÝ HLAS.

Dnes se učíme to, co bychom chtěli učit, a jen toto. A tak cíl našeho učení se stává jediným nekonfliktním cílem a jediným, který je možné snadno dosáhnout a rychle splnit. S jakou radostí přijde Duch Svatý, aby nás vyprostil z pekla, když dovolíme jeho učení, aby skrze nás přesvědčovalo svět, aby hledal a našel snadnou cestu k Bohu.

297.

ODPUŠTĚNÍ JE JEDINÝ DAR, KTERÝ DÁVÁM

Odpuštění je jediný dar, který dávám, neboť je to jediný dar, který chci. A všechno, co dávám, dávám sám sobě. Toto je jednoduchý vzorec spásy. A Já, kdož chce být spasen chci přijmout toto za své, aby to byl způsob života ve světě, jenž potřebuje spásu, a jenž bude spasen, když já přijmu Usmíření pro sebe.

OTČE, JAK SPOLEHLIVÉ JSOU TVÉ CESTY,

JAK JISTÝ JE JEJICH KONEČNÝ VÝSLEDEK.

A JAK NEZVRATNĚ JE KAŽDÝ KROK V MÉ SPÁSE JIŽ PŘEDURČEN

A ZAVRŠEN PROSTŘEDNICTVÍM TVÉHO MILOSRDENSTVÍ.

TOBĚ VZDÁVÁM DÍKY ZA TVÉ VĚČNÉ DARY,

A TOBĚ DĚKUJI ZA MOU TOTOŽNOST.

298.

MILUJI TĚ OTČE, A MILUJI TVÉHO SYNA

Můj vděk mi umožňuje, abych beze strachu přijal mou lásku. A tak jsem konečně vzkříšen ke své skutečnosti. Odpuštění odstraňuje vše, co narušovalo můj svatý pohled. A já se přibližuji ke konci nesmyslných cest, šílených kariér a umělých hodnot. Místo nich přijímám to, co pro mě určil Bůh a jsem si jist, že tím jediným budu spasen, jsem si jist, že procházím strachem, abych si uvědomil svou Lásku.

OTČE, DNES PŘICHÁZÍM K TOBĚ,

NEBOŤ NECHCI NÁSLEDOVAT JINOU CESTU NEŽ TVOU.

TY JSI MI NABLÍZKU, JSI SI JISTÝ SVOU CESTOU.

A JÁ JSEM VDĚČNÝ ZA TVÉ SVATÉ DARY JISTÉHO ÚTOČIŠTĚ,

A ÚNIKU ZE VŠEHO, CO BY MOHLO ZAKRÝVAT MOU LÁSKU

K BOHU, MÉMU OTCI A JEHO SVATÉMU SYNU

299.

VĚČNÁ SVATOST PŘETRVÁVÁ VE MĚ

Moje svatost leží daleko za hranicí mého vlastního chápání nebo poznání. Přesto Bůh, můj Otec, Který ji stvořil potvrzuje, že má svatost je Jeho. Naše společná Vůle, tomu rozumí. A Naše společná Vůle ví, že tomu tak je.

OTČE, MÁ SVATOST NEPOCHÁZÍ ODE MĚ.

NENÍ MOJE, ABY BYLA ZNIČENA HŘÍCHEM. NENÍ MOJE, ABY TRPĚLA ÚTOKEM.

ILUZE JI MOHOU ZAKRÝT,

ALE NEMOHOU UHASIT JEJÍ ZÁŘI, ANI UTLUMIT JEJÍ SVĚTLO.

ZŮSTÁVÁ VĚČNĚ DOKONALÁ A NEDOTČENÁ.

V NÍ JSOU VŠECHNY VĚCI UZDRAVENY,

NEBOŤ ZŮSTÁVAJÍ, JAK JSI JE STVOŘIL.

A JÁ MOHU POZNAT SVOU SVATOST.

NEBOŤ SVATOST SAMA MĚ STVOŘILA, A JÁ MOHU POZNAT SVŮJ ZDROJ,

NEBOŤ JE TVOU VŮLÍ, ABYS BYL POZNÁN.

300.

TENTO SVĚT PŘETRVÁ JEN CHVÍLI

Toto je myšlenka, která říká, že smrt a utrpení jsou jistým údělem pro každého, kdo sem přichází, neboť jeho radosti zmizely ještě předtím, než byl posednut nebo jen chycen do představ. A přesto je toto myšlenka, která nedovolí jakémukoliv klamnému vnímání, aby nás udrželo ve svém sevření nebo znamenalo víc, než pomíjivý mrak na obloze věčného klidu. A dnes hledáme právě tento nerušený klid, nezastřený, jasně zřetelný a neochvějný.

DNES HLEDÁME TVŮJ SVATÝ SVĚT

NEBOŤ MY, TVÍ MILUJÍCÍ SYNOVÉ, JSME NA CHVILKU ZTRATILI CESTU

NASLOUCHALI JSME ALE TVÉMU HLASU A UČILI JSME SE, CO PŘESNĚ UDĚLAT,

ABYCHOM BYLI VZKŘÍŠENI DO NEBE A DO NAŠÍ PRAVÉ TOTOŽNOSTI

DNES DĚKUJEME SVĚTU, KTERÝ ZŮSTÁVÁ JEN NA CHVÍLI.

CHTĚLI BYCHOM PROJÍT ZA TENTO NEPATRNÝ OKAMŽIK DO VĚČNOSTI.