OPAKOVACÍ LEKCE

OPAKOVÁNÍ 1

ÚVOD

Počínaje dneškem budeme mít sérii opakování. Každé z nich bude obsahovat pět již uvedených myšlenek, počínaje první a konče padesátou. Za každou myšlenkou bude uvedeno několik krátkých komentářů, o kterých bys měl při svém opakování uvažovat. Při procvičování bys měl postupovat následovně:

Započni den přečtením si pěti myšlenek včetně komentářů. Poté již není nutné při uvažováních o nich dodržovat žádné konkrétní pořadí, i když každá z nich by měla být procvičena alespoň jednou. Věnuj každému cvičení alespoň dvě minuty nebo více a po přečtení popřemýšlej o myšlence a souvisejících komentářích. Praktikuj co nejčastěji během dne. Pokud tě některá z myšlenek osloví přitahuje více než ostatní, soustřeď se na tuto. Na konci dne si každopádně všechny zopakuj ještě jednou. Během cvičení není nutné zabývat se doslovně nebo důsledně komentáři, které následují každou z myšlenek.

Spíše se snaž zdůraznit ústřední bod myšlenky a přemýšlej o něm v rámci svého opakování myšlenky, k níž se vztahuje. Po přečtení myšlenky a souvisejících poznámek by měla být myšlenka procvičována se zavřenýma očima a nejlépe na tichém místě, kde jsi sám.

Toto je zdůrazňováno pro období nacvičování ve fázi učení. Bude však zapotřebí, aby ses naučil nevyžadovat žádné zvláštní nastavení, ve kterém bys uplatňoval to, čemu ses naučil. Bude zapotřebí, aby ses učil nejvíce v situacích, které se zdají být rozrušující než v těch, které se zdají být klidné a tiché. Účelem tvého učení je umožnit ti, aby ses uklidnil a vyléčil úzkost a zmatek. To se nedělá vyhýváním se situacím a hledáním si útočiště v izolaci.

A ještě se naučíš, že mír je tvou součástí a vyžaduje jen to, abys byl přítomen, abys přijal jakoukoliv situaci, v níž se nacházíš. Nakonec zjistíš, že tam, kde jsi není žádné omezení, takže tvůj mír je všude, stejně jako ty.

Všimni si, že pro účely opakování nejsou některé myšlenky uvedeny v jejich původní podobě. Použij je tak, jak jsou uvedeny zde. Nyní zdůrazňujeme vztahy mezi prvními padesáti myšlenkami, které jsme probrali a souvislost myšlenkového systému, k němuž tě vedou.

-------------------------------------------------------------------------

ZDE JE MOŽNÉ STAHNOUT POMOCNOU TABULKU V PDF

SE STRUČNÝM PŘEHLEDEM OPAKOVACÍCH LEKCÍ 51 - 60

 Tabulku si můžete vytisknout (nejlépe na barevný nebo tvrdý papír),

rozstříhat na kartičky a po celý den nosit popis cvičení při sobě

TABULKA

------------------------------------------------------------------------------------

51.

1. NIC Z TOHO, CO VIDÍM, NIC NEZNAMENÁ (NEMÁ ŽÁDNÝ VÝZNAM)

Ve skutečnosti NEVIDÍM NIC a proto mé vidění NEMÁ ŽÁDNÝ VÝZNAM. Je nutné, abych si to uvědomil, potom budu připraven učit se VIDĚT. To, co si myslím že teď vidím zabírá místo VIZI. Musím toto nechat odejít tím, že si uvědomím že je to bezvýznamné, aby to mohlo být nahrazeno vizí.

2. TOMU, CO VIDÍM JSEM DAL VEŠKERÝ VÝZNAM, KTERÝ TO PRO MĚ MÁ

Soudil jsem vše, co jsem viděl a teď vidím jen to a pouze to. Toto však není vize, je to jen představa o skutečnosti, neboť mé soudy byly učiněny zcela odděleně od skutečnosti. Jsem ochoten uznat neoprávněnost mých soudů, neboť chci vidět. Mé soudy mě zranily a nechci vidět podle nich.

3. NEROZUMÍM NIČEMU, CO VIDÍM

Jak bych mohl rozumět tomu, co vidím, když jsem to posoudil chybně? To, co vidím, je projekce mých vlastních chyb v myšlení. Nerozumím tomu, co vidím, protože je to nepochopitelné. Nemá význam snažit se to pochopit. Ale jsou zde všechny důvody nechat to být a udělat prostor pro to, co může být viděno, pochopeno a milováno. To, co teď vidím mohu změnit jedině tím, že jsem ochoten to udělat.

4. TYTO MYŠLENKY NIC NEZNAMENAJÍ (JSOU BEZVÝZNAMNÉ)

Myšlenky, kterých jsem si vědom jsou bezvýznamné, protože se pokouším myslet bez Boha. To, co nazývám „mými“ myšlenkami, nejsou mé skutečné myšlenky. Mé skutečné myšlenky jsou ty, které myslím společně s Bohem. Nejsem si jich vědom, protože jsem místo nich vytvořil své myšlenky. Jsem ochoten uvědomit si, že mé myšlenky nic neznamenají a nechat je odejít. Rozhoduji se nahradit je myšlenkami původními. Mé myšlenky jsou bezvýznamné, neboť celé stvoření je založeno na myšlenkách, které myslím společně s Bohem.

5. NIKDY NEJSEM  ROZRUŠEN Z DŮVODU, KTERÝ SI MYSLÍM

Nikdy nejsem rozrušen z důvodu, který si myslím, neboť se neustále snažím obhajovat své myšlenky. Neustále se snažím učinit je pravdivými. Ze všeho si dělám své nepřátele, aby můj hněv byl zdůvodněn a mé útoky oprávněné. Neuvědomil jsem si, jak moc jsem zneužil vše co vidím tím, že jsem tomu přidělil tuto roli. Udělal jsem to pro obranu myšlenkového systému, který mě zraňuje a který již více nechci. Jsem ochoten ho opustit.

52.

6. JSEM ROZRUŠEN, PROTOŽE VIDÍM TO, CO NENÍ

Skutečnost není nikdy odstrašující. Není možné, aby mě jakkoliv rozrušovala. Skutečnost přináší pouze dokonalý mír. Jsem-li vyveden z míry, je to vždy proto, že jsem nahradil skutečnost za iluze, které jsem si vymyslel. Iluze jsou zneklidňující protože jsem jim obětoval skutečnost a tak pokládám skutečnost za iluzi. Nic v Božím stvoření není žádným způsobem dotčeno tímto mým zmatením. Vždy jsem rozrušen ničím (bezdůvodně).

7. VIDÍM JEN MINULOST

Když se rozhlížím kolem, odsuzuji svět na který se dívám. To nazývám viděním. Používám minulost proti všemu a proti každému a ze všeho si dělám své nepřátele. Když odpustím a vzpomenu si, kdo jsem, požehnám každého a vše, co vidím. Nebude zde již žádná minulost a proto ani nepřátelé a budu se s láskou dívat na vše, co jsem předtím neviděl.

8. MÁ MYSL JE ZAUJATÁ MYŠLENKAMI NA MINULOST

Vidím pouze své vlastní myšlenky a má mysl je zabrána minulostí. Co tedy mohu vidět? Kéž si vzpomenu, že se dívám na minulost proto, abych zabránil přítomnosti osvítit mou mysl. Kéž pochopím, že se snažím používat čas proti Bohu. Kéž se naučím vzdát se minulosti a pochopím, že když to udělám, vzdávám se ničeho.

9. NEVIDÍM NIC TAKOVÉ, JAKÉ JE TO TEĎ

Nevidím-li nic takové, jaké je to teď, lze skutečně říci, že nic nevidím. Mohu vidět pouze to, co je teď. Volba nespočívá v tom, zda vidět minulost či přítomnost, ale pouze v tom, zda vidět či nikoliv. To, co jsem se rozhodl vidět mě stálo vizi. Nyní bych si chtěl znovu vybrat abych viděl.

10. MÉ MYŠLENKY NIC NEZNAMENAJÍ

Nemám žádné soukromé (osobní) myšlenky. Přesto jsem si vědom pouze soukromých myšlenek. Co mohou tyto myšlenky znamenat? Neexistují a tak nic neznamenají. Avšak má mysl je součástí stvoření i součástí jeho Stvořitele. Neměl bych se raději připojit ke smýšlení vesmíru, než zakrývat svými ubohými a bezvýznamnými "soukromými" myšlenkami všechno to, co mi ve skutečnosti patří?

53.

11. MÉ BEZVÝZNAMNÉ MYŠLENKY MI UKAZUJÍ BEZVÝZNAMNÝ SVĚT

Jelikož myšlenky, kterých jsem si vědom nemají žádný význam, pak ani svět, který představují, nemůže mít žádný význam. To, čím je tento svět vytvářen je šílené a stejně tak šílené je i to, co produkuje. Skutečnost není šílená a já mám obojí, skutečné myšlenky stejně jako ty šílené. Proto mohu vidět skutečný svět, pokud se dívám na své skutečné myšlenky jako na svého průvodce k vidění.

12. JSEM ROZRUŠEN, PROTOŹE VIDÍM BEZVÝZNAMNÝ SVÉT

Šílené myšlenky jsou zneklidňující. Plodí svět, kde není žádný řád. Světu, který představuje chaotické myšlení vládne pouze chaos a chaos nemá žádné zákony. V takovém světě nemohu žít v míru. Jsem vděčný za to, že tento svět není skutečný a že ho vůbec nemusím vidět, pokud se nerozhodnu cenit si ho. A já jsem se rozhodl neoceňovat to, co je naprosto šílené a nemá to žádný význam.

13. BEZVÝZNAMNÝ SVĚT VYVOLÁVÁ STRACH

To, co je naprosto šílené vyvolává strach, neboť je to zcela nespolehlivé a nedává to žádný důvod k důvěře. Na šílenství není nic spolehlivého. Nenabízí žádné bezpečí ani naději. Avšak takovýto svět není skutečný. Já jsem mu propůjčil iluzi skutečnosti a trpěl jsem vírou v ní. Nyní jsem rozhodnutý ustoupit od této víry a vložit svou důvěru do skutečnosti. Touto volbou uniknu všem důsledkům světa strachu, protože uznávám, že neexistuje.

14. BŮH NESTVOŘIL BEZVÝZNAMNÝ SVĚT

Jak může bezvýznamný svět existovat, když ho Bůh nestvořil? Bůh je Zdrojem všeho, co má význam a v Jeho Mysli existuje vše, co je skutečné. Je to také v mé mysli, neboť On to stvořil se mnou. Proč bych měl nadále trpět následky mých šílených myšlenek, když mým domovem je dokonalost stvoření? Kéž si vzpomenu na sílu mého přesvědčení a uvědomím si, kde skutečně přebývám.

15. MÉ MYŠLENKY JSOU PŘEDSTAVY, KTERÉ JSEM VYTVOŘIL

Vše, co vidím je odrazem mých myšlenek. Jsou to mé myšlenky, které mi říkají, kde jsem a co jsem. Fakt, že vidím svět, v němž existuje utrpení, ztráta a smrt mi ukazuje, že vidím pouze ztvárnění mých šílených myšlenek, a že nedovoluji, aby mé skutečné myšlenky vrhaly své dobrotivé světlo na to, co vidím. Cesta Boží je však spolehlivá. Představy, které jsem vytvořil, nemohou nad Ním získat převahu, protože to není má vůle. Má vůle je Jeho a já před Něj nebudu stavět žádné jiné modly.

54.

16. NEMÁM ŹÁDNÉ NEUTRÁLNÍ MYŚLENKY

Neutrální myšlenky nejsou možné, neboť všechny myšlenky mají sílu. Buď vytvářejí nepravdivý svět, nebo mě vedou do světa skutečného. Myšlenky ale nemohou být bez následků. Jako svět, který vidím pochází z mého chybného myšlení, tak skutečný svět vyvstane před mýma očima, pokud dovolím aby mé chyby byly opraveny. Není možné, aby mé myšlenky byly pravdivé a zároveň nepravdivé. Musí být jedním nebo druhým. To, co vidím, mi ukazuje, jaké jsou.

17. NEVIDÍM ŽÁDNÉ NEUTRÁLNÍ VĚCI

To, co vidím svědčí o tom, co si myslím. Kdybych nemyslel, neexistoval bych, neboť život je myšlenka. Nechť pohlížím na svět, který vidím jako na představení mého vlastního stavu mysli. Vím, že stav mé mysli se může měnit. A tak také vím, že svět, který vidím, se rovněž může změnit.

18. NEJSEM SÁM V PROŽÍVÁNÍ NÁSLEDKŮ TOHO, CO VIDÍM

Nemám-li žádné osobní myšlenky, nemohu vidět osobní svět. I šílená myšlenka o odloučení musela být sdílena, aby mohla vytvořit základ světa, který vidím. Přesto však toto sdílení bylo sdílením ničeho. Já ale také mohu použít své skutečné myšlenky, které sdílejí s každým Vše. Stejně, jako mé myšlenky o odloučenosti vyvolávají myšlenky o odloučenosti druhých, tak mé skutečné myšlenky v nich probouzí myšlenky skutečné. A svět, který mi ukazují mé skutečné myšlenky bude svítat před jejich zrakem stejně jako před mým.

19. NEJSEM SÁM V PROŽÍVÁNÍ NÁSLEDKŮ MÝCH MYŠLENEK

V ničem nejsem sám. Vše, co si myslím, říkám nebo dělám učí celý vesmír. Syn Boží nemůže myslet, mluvit ani jednat nadarmo. V ničem nemůže být v sám. Proto je v mých silách měnit spolu s mou myslí každou mysl, neboť má je síla Boží.

55.

21. JSEM ODHODLANÝ VIDĚT VĚCI JINAK

To, co vidím teď jsou pouze známky nemoci, pohromy a smrti. To co vidím nemůže být to, co Bůh stvořil pro svého milovaného Syna. Samotný fakt, že tyto věci vidím je důkazem toho, že Bohu nerozumím. Proto také nerozumím jeho Synu. To, co vidím mi říká, že nevím, kdo jsem. Jsem odhodlaný vidět v sobě svědectví pravdy namísto těch, která mi ukazují mou iluzi o sobě.

22. TO, CO VIDÍM, JE PODOBA POMSTY

Svět, který vidím zdaleka není představením láskyplných myšlenek. Je to obraz útoku všeho proti všemu. Je čímkoliv, jen ne odrazem lásky Boha a lásky Jeho Syna. Jsou to mé vlastní útočné myšlenky, které dávají vznik tomuto obrazu. Mé milující myšlenky mě ochrání od tohoto vnímání světa a přináší mi mír, který pro mě Bůh zamýšlel.

23. MOHU VYVÁZNOUT Z TOHOTO SVĚTA, KDYŽ SE VZDÁM ÚTOČNÝCH MYŠLENEK

Jen a jen v tomto spočívá spása. Bez útočných myšlenek nemohu vidět útočný svět. Jakmile odpuštění dovolí aby se láska vrátila se do mého vědomí, uvidím svět míru, bezpečí a radosti. A právě to jsem rozhodnutý vidět namísto toho, co vidím teď.

24. NEVNÍMÁM, CO JE V MÉM NEJLEPŠÍM ZÁJMU

Jak bych mohl poznat co je v mém nejlepším zájmu, když nevím, kdo jsem? To, co si myslím, že je jsou mé nejlepší zájmy, by mě jen blíže připoutalo ke světu iluzí. Jsem ochoten následovat Průvodce, kterého mi Bůh dal, abych zjistil, co jsou mé nejlepší zájmy, uvědomujíc si, že je sám nedokážu vnímat.

25. NEVÍM, K ČEMU VŠECHNO JE

Podle mě je účelem všeho dokázat, že mé iluze o sobě jsou skutečné. Pro tento účel se snažím využít každého a vše. To proto, že věřím, že toto je účel světa. Z tohoto důvodu si nejsem vědom jeho skutečného účelu. Účel, který jsem světu dal já vedl k jeho děsivému obrazu. Chci otevřít svou mysl skutečnému účelu světa tím, že z něj sejmu ten, který jsem mu přisoudil a dozvím se o něm pravdu.

56.

26. MÉ ÚTOČNÉ MYŠLENKY ÚTOČÍ NA MOU NEZRANITELNOST

Jak mohu vědět kdo jsem, když se vidím pod neustálým útokem? Zdá se, že mě ohrožuje bolest, nemoc, ztráta, stáří a smrt. Všechny mé naděje, přání a plány se zdají být vydány napospas světu, nad kterým nemám kontrolu. A přesto je mým dědictvím mé dokonalé bezpečí a naprosté naplnění. Pokoušel jsem se zbavit se svého dědictví výměnou za svět, který vidím. Ale Bůh pro mě udržel mé dědictví v bezpečí. Mé skutečné myšlenky mě naučí co je mým dědictvím.

27. NADE VŠE CHCI VIDĚT

Když poznám že to co vidím je odrazem toho, co si o sobě myslím, uvědomím si, že vize je mou největší potřebou. Svět, který vidím svědčí o strachuplné povaze sebeobrazu, který jsem si vytvořil. Abych si vzpomněl, na to kdo jsem, je nutné abych se vzdal této představy o sobě. Jakmile bude nahrazena pravdou, vize mi bude zajisté dána. A touto vizí se budu dívat na sebe i na svět s porozuměním a láskou.

28. PŘEDEVŠÍM CHCI VIDĚT JINAK

Svět, který vidím, udržuje můj ustrašený sebeobraz beze změny a tak zaručuje jeho pokračování. Dokud uvidím svět tak, jak ho vidím teď, pravda nemůže vstoupit do mého vědomí. Chci dovolit, aby se dveře za tímto světem otevřely, abych se mohl dívat za něj do světa, který odráží Lásku Boží.

29. BŮH JE VE VŠEM, CO VIDÍM

Za každou představou, kterou jsem vytvořil, zůstává Pravda nezměněná. Pod každým závojem, kterým jsem zahalil tvář Lásky zůstalo světlo neutlumené. Za všemi mými bláznivými přáními je má vůle spojená s Vůlí mého Otce. Bůh je stále všude a ve všem navždy. A my, kdož jsme Jeho součástí, znovu prohlédneme všechna zdání a poznáme pravdu, která je za nimi.

30. BŮH JE VE VŠEM, CO VIDÍM, NEBOŤ BŮH JE V MÉ MYSLI

V mé vlastní mysli, za všemi mými bláznivými myšlenkami na odloučení a na útok je poznání, že vše je věčně jedno. Neztratil jsem poznání toho Kdo jsem tím, že jsem na to zapomněl. Bylo to pro mě uchováno v Mysli Boha, Jenž neopustil své myšlenky. A já, který jsem mezi nimi, jsem jedno s nimi a jedno s Ním.

57.

31. NEJSEM OBĚTÍ SVĚTA, KTERÝ VIDÍM

Jak bych mohl být obětí světa, který se může úplně rozpustit, pokud se tak rozhodnu? Mé řetězy jsou uvolněné. Mohu je shodit jen tím, že po tom zatoužím. Dveře věznice jsou otevřené. Mohu jí opustit jednoduše tím, že vyjdu ven. Nic mě v tomto světě nedrží. Jen má touha zůstat, mě dělá vězněm. Vzdám se svých šílených přání a vyjdu konečně na sluneční světlo.

32. SVĚT, KTERÝ VIDÍM JSEM SI VYMYSLEL

Vynalezl jsem vězení, ve kterém se vidím. Stačí, když si to uvědomím a jsem volný. Oklamal jsem sám sebe přesvědčením, že je možné uvěznit Božího Syna. Hořce jsem se zmýlil v tomto přesvědčení a už se ho nechci dál držet. Syn Boží musí být navždy svobodný. Je takový, jakým ho Bůh stvořil a ne tím, co bych z něj chtěl udělat já. Je tam, kde Bůh chce aby byl, a ne tam, kde jsem si myslel, že ho uvězním já.

33. EXISTUJE JINÝ ZPŮSOB, JAK SE DÍVAT NA SVĚT

Jelikož účel světa není ten, který jsem mu připisoval, musí existovat jiný způsob, jak se na něj dívat. Vidím všechno vzhůru nohama a mé myšlenky jsou opakem pravdy. Vidím svět jako vězení pro Syna Božího. Potom tedy svět musí nutně být místem, kde může být vysvobozen. Chtěl bych spatřit svět takový, jaký je a vidět ho jako místo, kde Syn Boží najde svou svobodu.

34. MÍSTO TOHO, CO VIDÍM, MŮŽU VIDĚT MÍR

Pokud vidím svět jako místo svobody, pak chápu, že zrcadlí zákony Boží namísto pravidel, kterými jsem je nahradil já aby se jimi řídil. Pochopím, že v něm přebývá mír a ne válka. Budu-li se držet těchto Božích zákonů, budu rozumět míu a ne válce. A uzřím, že mír přebývá také v srdcích všech, kteří sdílejí toto místo se mnou.

35. MÁ MYSL JE SOUČÁSTÍ MYSLI BOŹÍ, JSEM NAPROSTO SVATÝ

Když sdílím mír světa se svými bratry, začnu chápat, že tento mír vychází z hloubi mého nitra. Svět, na který se dívám, přijal světlo mého odpuštění a tak vyzařuje mé odpuštění zpátky ke mně. V tomto světle začínám vidět to, co skrývaly mé iluze o sobě. Začínám chápat svatost všech živých bytostí včetně sebe a jejich jednotu se mnou.

58.

36. MÁ SVATOST OBKLOPUJE VŠECHNO, CO VIDÍM

Z mé svatosti vychází vnímání skutečného světa. Poté co přijmu odpuštění, přestanu se na sebe dívat jako na viníka. Mohu přijmout nevinnost, jenž je pravdou o mě. Dívám-li se očima porozumění, svatost světa je jediné co vidím, neboť si umím představit jen ty myšlenky, které si o sobě myslím.

37. MÁ SVATOST ŽEHNÁ SVĚTU

Pohled vnímající mou svatost nežehná jen mě samotnému. Každý a vše co vidím ve světle své svatosti sdílí radost, kterou mi přináší. Není nic, co by od této radosti bylo oddělené, protože není nic, co by mou svatost nesdílelo. Jakmile rozpoznám svou svatost, svatost světa se rozzáří ven na každého aby ji viděl.

38. NEEXISTUJE NIC, CO MÁ SVATOST NEDOKÁŽE UDĚLAT

Má svatost je neomezená ve své síle uzdravovat, neboť je neomezená ve své síle ochránit (síle spásy). Před čím jiným by měla ochraňovat než před iluzemi? A co jiného jsou všechny iluze než falešné představy o sobě? Má svatost s nimi neudělá nic, vyjma toho, že je rozptýlí (odčiní) tím, že vyzařuje pravdu o mě. V přítomnosti mé svatosti, kterou sdílím s Bohem samotným zmizí všechny modly.

39. MÁ SVATOST JE MOU SPÁSOU

Protože má svatost mě chrání před vší vinou poznávám, že má svatost je mou spásou. Je také poznáním spásy světa. Jakmile přijmu svou svatost, nic mě nemůže vystrašit. A protože nemám strach, musí každý sdílet mé poznání, které je Božím darem pro mě i pro svět.

40. JSEM POŽEHNANÝ COBY SYN BOŹÍ

V tomto spočívá můj nárok na vše dobré a jen to dobré. Jsem požehnán jakožto Syn Boží. Patří mi vše dobré, neboť Bůh to pro mě tak zamýšlel (určil). Nemohu trpět žádnou ztrátou ani bolestí z důvodu, že jsem tím Kým jsem. Můj Otec mě podporuje, chrání a vede ve všem. Jeho péče o mě je nekonečná a je se mnou navždy. Jsem navždy požehnaný coby Jeho Syn.

59.

41. BŮH MĚ PROVÁZÍ, KAMKOLIV JDU

Jak mohu být sám, když Bůh jde vždy se mnou? Jak mohu pochybovat o sobě a být v nejistotě, když v Něm spočívá naprostá jistota? Jak mohu být čímkoliv zneklidněn, když On ve mně spočívá v neomezeném míru? Jak mohu trpět, když mě díky Němu obklopuje láska a radost? Neměl bych uchovávat iluze o sobě. Jsem dokonalý, neboť Bůh mě provází, kamkoliv jdu.

42. BŮH JE MÁ SÍLA, VIZE JE JEHO DAR

Dnes bych se nechtěl dívat svýma vlastníma očima abych viděl. Kéž jsem ochotný vyměnit svou ubohou iluzi o vidění za vizi, která je dána Bohem. Vize Krista je Jeho darem a On mi jej dal. Chtěl bych dnes pozvat tento dar, a tak mi dnešek pomůže uvědomit si věčnost.

43. BŮH JE MŮJ ZDROJ, BEZ NĚJ NEMŮŽU VIDĚT

Mohu vidět jen to, co Bůh chce abych viděl. Nemohu vidět nic jiného. Mimo Jeho Vůli leží jen iluze. A právě tyto iluze si volím, když si myslím, že mohu vidět nezávisle na Něm. Pro ně se rozhoduji, když se pokouším vidět fyzickýma očima. Avšak vize Krista mi byla dána proto, abych tyto iluze nahradil. Právě skrze tuto vizi jsem rozhodnutý vidět.

44. BŮH JE SVĚTLO, V NĚMŽ VIDÍM

Ve tmě nemůžu vidět. Bůh je jediné světlo. Proto mám-li vidět, musí to být v Něm. Snažil jsem ustanovit, co je vidění a zmýlil jsem se. Nyní je mi dáno pochopit, že Bůh je světlo, v němž vidím. Přeji si přivítat vizi a šťastný svět, který mi ukáže.

45. BŮH JE MYSL S NÍŽ SMÝŠLÍM SPOLEČNĚ

Nemám žádné myšlenky, které bych nesdílel s Bohem. Nemám žádné myšlenky oddělené od Něj, neboť nemám mysl, která by byla od Jeho oddělená. Stejně jako jsem já součástí Jeho mysli jsou i mé myšlenky Jeho myšlenkami a Jeho myšlenky jsou mými.

60.

46. BŮH JE LÁSKA VE KTERÉ ODPOUŠTÍM

Bůh neodpouští, protože nikdy neodsoudil. Nevinní nemohou obviňovat. A ti, kteří přijali svou nevinnost, nevidí nic k odpuštění. Avšak odpuštění je prostředek, kterým si uvědomuji svou nevinnost. Je odrazem Boží Lásky na zemi. Přivede mě tak blízko Nebi, že Láska Boží ke mně může dosáhnout a pozvednout mě k Němu.

47. BŮH JE SÍLA, KTERÉ DŮVĚŘUJI

Není to má vlastní síla, kterou odpouštím. Je to pomocí síly Boží ve mně, na níž si vzpomínám, když odpouštím. Když začínám vidět, uvědomuji si Jeho odraz na zemi. Odpouštím všemu, protože cítím, jak se Jeho síla ve mě probouzí. A začínám si rozpomínat na Lásku, na kterou jsem se rozhodl zapomenout, která na mě však nezapomněla.

48. NENÍ SE ČEHO BÁT

Jak bezpečný mi bude připadat svět, až ho budu moci vidět! Nic nebude vypadat tak, jak si to představuji teď. Každý a všechno, co vidím se ke mně bude sklánět, aby mi požehnalo. V každém poznám svého nejdražšího Přítele. Čeho bych se mohl bát ve světě, kterému jsem odpustil a který odpustil mě?

49. HLAS BOŽÍ KE MĚ PROMLOUVÁ PO CELÝ DEN

Ani na okamžik Boží Hlas nepřestává volat po mém odpuštění, aby mě zachránilo. Neexistuje ani okamžik, kdy by Jeho Hlas nedokázal řídit mé myšlenky, provázet mé činy a vést mé kroky. Neustále kráčím směrem k pravdě. Není, kam jinam bych mohl jít, protože Hlas Boží je jediný Hlas a jediný Průvodce, který byl Jeho Synu dán.

50. JSEM VYŽIVOVÁN LÁSKOU BOŽÍ

Když poslouchám Hlas Boží, jsem podporován Jeho Láskou. Když otevřu oči, jeho Láska osvěcuje svět, abych viděl. Když odpouštím, Jeho Láska mi připomíná, že Jeho Syn je bez hříchu. A když se dívám na svět skrze vizi, kterou mi dal On, vzpomínám si, že jsem Jeho Syn.